Atlas hub
Rozdělení hub na břichatkovité, hřibovité, lupenaté, nelupenaté, stopkovýtrusné a vřeckaté. V našem atlasu najdete abecedně seřazené názvy hub se základními poznávacími charakteristikami a popsáním jejich využití v kuchyni. Rovněž vypsané možné druhy, za které lze houby zaměnit. Také uvedeno, zda jsou houby jedlé, či nejedlé, případně pak, jestli nejsou chránené.
Podkategorie: Houby vřeckaté 88, Houby nelupenaté 137, Houby lupenaté 586, Houby hřibovité 80, Houby břichatkovité 54, Houby stopkovýtrusné (rosolovkoidní houby) 12
Slizečka porcelánová
Jedlá houba. Starší český název uváděný v atlasech je slizečka slizská.
Slizobedla slzivá
I když je tato houba jedlá, měla by se pro svoji vzácnost chránit a ne sbírat.
Sluka svraskalá
Výborná houba houbaři často opomíjena. Jen pozor za záměnu s některým jedovatým pavučincem!
Slzečník žloutkový
Nejedlá houba rostoucí od května do září na rozkládajících se zbytcích trav, kompostu, extramentech, vzácně i na rozloženém dřevě.
Slzečník žluťoučký
Nejedlá houba, velmi podobná slzečníku žloutkovému (Bolbitius vittelinus). Měkteří odborníci oba druhy nerozlišují B. titubans považují jen za formu slzečníku žloutkového.
Slzivka kořenující
Nejedlá houba rostoucí od července do října na jednotlivě, nebo v malých skupinkách v listnatých a smíšených lesích kolem pařezů a kmenů na ponořeném dřevě hlavně buků a dubů.
Slzivka opásaná
Nejedlá houba rostoucí hojně v jehličnatých lesích pod borovicemi a smrky, méně často pod listnáči.
Slzivka oprahlá
Nejedlá houba rostoucí od srpna do listopadu v listnatých i jehličnatých lesích, nejvíce však pod buky a břízami.
Slzivka plsťonohá
Nejedlá, dosti vzácně rosoucí houba a to pod listnáči i jehličnany.
Slzivka ředkvičková
Roste hojně v listnatých lesích, nejvíce pod duby a buky. Slizivka ředkvičková je nejedlá houba.
Slzivka zatvrdlá
Nejedlá houba rostoucí místy hojně v jehličnatých lesích, ale i bučinách na prosvětlených travnatých a vápenitých půdách.
Smolokorka buková
Nejedlá houba rostoucí od července do listopadu na odumřelých kmenech listnáčů nejvíce buků a javorů.
Smrž jedlý
Jarní houba rostoucí v dubnu a květnu. Je jedlá, vynikající na veškeré způsoby zpracování v kuchyni.
Smrž koromilný
Nově popsaný druh smrže, hojně rostoucí na záhonech s mulčovací kůrou a štěpkou, vyskytující se v Severní Americe a Evropě (Clowez 2012). Dříve se na podobných stanovištích rostoucí druh smrže nazýval v atlasech jako smrž pražský – Morchella pragensis.
Smrž kuželovitý
Chutná houba se širokým využitím v kuchyni.
Smrž obecný
Smrž patří mezi delikatesy! Roste v listnatých lesích, na jejich okrajích, v hájích, parcích, sadech podél břehů potoků nejčastěji pod jasany, osikami, topoly, jabloněmi, třešněmi a lískami.
Smrž polovolný
Je to jedn z menších smržů. Nalezneme ho poměrně vzácně v listnatých, tak smíšených lesích, ale i na zahradách, v parcích a na rumištích …
Smrž pražský
Tuto houbu poměrně často najdeme na stanovištích silně ovlivněných člověkem.
Smrž tlustonohý
Mohutný smrž, který vytváří až 30 cm vysoké plodnice, roste poměrně vzácně na stinných místech především v listnatých lesích.
Smrž vysoký
Patří mezi nejvyhledávanější a nejcennější smrže …
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.