ReceptyOnLine / Škola začínajícího houbaře

Škola začínajícího houbaře

Každé léto při procházce v lese někdy až zakopáváme o roztodivné houby. Bývá jich často nepřeberné množství jak tvarů, tak i barev a velikostí. Ovšem které patří na talíř a které ne, to se dozvíte právě v této naší škole začínajícího houbaře. A nejen to! Máme tu pro vás články o tepelné úpravě hub, dozvíte se, jak je skladovat a mnoho dalších tipů a triků, jak s nimi zacházet. Autorem většiny článků je uznávaný amatérský mykolog Dalibor Marounek.

Podkategorie: Jarní houby 10, Letní houby 18, Podzimní houby 13, Zimní houby 2, Houby rostoucí celoročně 4, Rady a tipy pro začínající houbaře 12

Aromatické čirůvky

Čirůvky patří k typicky podzimním houbám, kdy vyrůstá největší počet druhů čirůvek, i když paradoxně nejznámější čirůvka májovka, se objevuje v lesích již v květnu. Čirůvky jsou masité lupenaté houby. Najdeme mezi nimi výborné jedlé druhy, ale i nejedlé čirůvky a dokonce i ty prudce jedovaté. V Česku roste kolem 90 druhů čirůvek! Letos teplý a sychravý podzim čirůvkám přeje a stačí vyrazit na louku, či do listnatého nebo smíšeného lesíku. Na FB se v houbařských skupinách objevují čirůvky už několik dnů.

Bedla jedlá

Bedla jedlá je slovní hříčka, jako botanický druh totiž neexistuje. Všechny bedly ale jedlé nejsou, v ČR roste kolem 90 druhů bedel! Některé mírně jedovaté bedly bývají mohutné, jiné jsou veliké jen několik centimetrů a mohou způsobit lehké i vážné otravy. Měli, bychom sbírat jen bedly, které bezpečně poznáme a rostou v lese. Bedly sbírali už naši předkové a má i lidové názvy, například: paraplíčko, biskupská čepice, paraple, smrha, paloučnice, kuky, palazor.

Houba, kterou můžeme sbírat po celý rok

Jedním z jedlých druhů, který na počasí nekouká a snáší i mrazy, roste tedy po celý rok, k těmto houbám patří boltcovitka bezová – Auricularia auricula – judea, známá spíše pod lidovým názvem Jidášovo ucho. Podle pověsti Jidáš zradil Ježíše za 30 stříbrných a pak se oběsil na bezu černém (některé zdroje tuto pověst vyvrací, jednalo se o keř zmarlika – Cercis, známý keř je zmarlika jidášova – Cercis siliquastrum, zvaný též Jidášův strom).

Houbařská sezóna vrcholí, aneb posledních pár rad zkušeného mykologa

Čas běží závratným tempem, houbařská sezóna je na svém vrcholu, hon na hřiby a jiné jedlé druhy v našich lesích pokračuje. I když někde nerostou, jak by měly, stejně všichni věříme, že se svých nejoblíbenějších hub dočkáme. Vždyť houby jsou nejen jídlo ale pro mnohé i vášeň.

Hřib hnědý – univerzální hříbek

Hřib hnědý – Imleria badia patří mezi houbaři k jedné z nejoblíbenějších hřibovitých hub a to pro svoji typickou houbovou vůni a příjemnou chuť. Není tak sladký jako hřib smrkový, například smaženice ze samotného hřibu smrkového každému nechutná pro svoji nasládlou chuť, naopak ze hřibu hnědého je považována za jednu z nejchutnějších. Tahle univerzální houba roste od července do konce listopadu (i na začátku prosince při mírné zimě), nejčastěji v borových písčitých lesích, ale i kyselých smrčinách, méně často smíšených, vzácně v listnatých lesích, od nížin po podhůří. Má rád kyselé podloží a proto mu i dříve nevadily kyselé deště. V 80. letech, právě díky kyselým dešťům, skoro zmizely v některých místech tehdy ještě Československé republiky například lišky, které jsou dnes opět velmi hojné.

Hvězdovky – klenoty našich lesů

Při troše štěstí mohou houbaři a běžní návštěvníci lesa objevit podivné houby, které díky tvarovým změnám během vývoje připomínají mořskými živočichy, například mořské hvězdice. Právě podle jejich tvaru také vznikl český název hvězdovka – Geastrum. V ČR se vyskytuje 23 druhů z toho 13 je zařazeno v Červeném seznamu hub České republiky. Všechny jsou nejedlé.

Jak hledat pýchavku (vatovec obrovský)

Pýchavka obrovská patří k velmi chutným houbám. Skvělá je upravená jako klasický řízek. Kde však tuhle houbu hledat? V lese se s ní setkáte těžko, jedná se totiž o nitrofilní druh, druh houby, který má rád půdy s vysokým obsahem dusíku.

Jarní houby – destice, kališníky a chřapáče – 4.díl

Jaro nabralo plnou sílu, vše kolem nás kvete, i les se začal pozvolna oblékat do jarního kabátu a my můžeme s klidným srdcem zveřejnit pokračování oblíbených článků pro začínající houbaře. Tentokrát tu pro vás máme extra dlouhé povídání o jarních houbách, na které v současné době můžete narazit na svých toulkách přírodou. Pan Marounek se rozpovídal především o chřapáčích, kališnících a desticích.

Jarní houby – májovky, podtrnky, sadovky, tmavobělky – 3. díl

Květen neboli máj, nejkrásnější jarní měsíc, kdy v přírodě pomalu vše začíná kvést a příroda se po zimě probudila naplno. Jeho jméno nese i jedna z nejchutnějších hub, čirůvka májovka – Calocybe gambosa …

Jarní houby – sírovec, choroše, opěnky, třepenitka – 5. díl

Po častých a vydatných májových deštích se růst hub urychlí a začíná růst větší počet druhů, jak těch upotřebitelných v kuchyni, tak nejedlých druhů. Dnes se budeme věnovat houbám, které vyrůstají na stromech, pařezech, mrtvých kmenech a přesto najdou své uplatnění v kuchyni.

Jarní houby – smržovité 1.díl

Každý rok z jara se začínají v lesích objevovat první jarní květiny, ale také první jarní houby. Mezi nejpočetnější skupinu jarních hub patří například smrže.

Jarní houby – špičky, polničky, slzečníky – 7.díl

Zůstaneme ještě chvíli na loukách. Po deštích, když se tráva krásně zazelená, se objeví více druhů hub. Z nich některé jsou jedlé, velmi chutné a sbírané od pradávna našimi předky.

Jarní houby – šťavnatky, ucháče a jedovaté druhy – 2. díl

Les se na jaře probouzí pomalu, první čerstvé jarní jedlé, ale i nejedlé houby v lese můžeme, při mírné zimě, najít již koncem března. Mezi ty nejčasnější patří například jedlá houba, které doba výskytu dokonce dala i jméno šťavnatka březnovka …

Jarní houby – štítovky, křehutky, hnojníky – 6.díl

V lese ještě zůstaneme a povíme si o dalších druzích s kterými se v květnu můžeme v lese setkat, tentokrát se budeme zabývat saprotrofními druhy hub.

Jarní houby – vzácné druhy – 8. díl

V této kapitole se podíváme na druhy, které vyrůstají v brzkém i pozdním jaru. Nejsou sice k jídlu, většina jsou tyto houby tuze vzácné a proto chráněné, ale svojí krásou dostanou snad každého milovníka přírody.

Jidášovo ucho a další druhy

Jedlých hub, které rostou volně v přírodě po celý rok, není mnoho. Ovšem pár se jich přeci jen najde. Patří k nim například boltcovitka, tedy ucho jidášovo – Auricularia auricula judae.

Klouzci jsou v oblibě

K oblíbeným hřibovitým houbám patří také klouzci. Tvoří početnou skupinu hub, příjemně voní, mají měkkou dužninu, která dodává houbovým pokrmům vláčnost. Většina klouzků si je značně podobných, některé mají v mládi závoj, který zakrývá rourky, později utváří na třeni (noze) prstenec. Klobouk většiny druhů klouzků je pokrytý slizkou, lepkavou pokožkou. Klouzků v ČR roste 15 druhů. Praktičtí houbaři je nerozlišují, všechny jsou totiž jedlé. Klouzky, za příznivých podmínek, můžeme sbírat od května do listopadu. Pod listnáči klouzky nehledejte, rostou pouze pod jehličnany. V kuchyni klouzci mají všestranné využití.

Kotrče, kuřátka, kuřátečka, kuřince a krásnorůžek

Všechny tyto druhy mají jedno společné, patří mezi nelupenaté houby. Jejich nejhojnější růst je konec léta a přicházející podzim, takže by šly zařadit i mezi podzimní druhy. Tato skupina hub se liší i od běžných hub tvarem, připomínají spíše mořské korály, mořské houby, nebo rostliny.

Květen měsíc májovek

Květen je měsíc, kdy vyrůstá další chutná a houbaři ceněná houba, čirůvka májovka – Calocybe gambosa (viz náš atlas hub). Májovky mají nezaměnitelnou vůní, okurkově moučnou a někteří houbaři ji považují za nejlepší houbu na smetanovou houbovou omáčku. Májovky vyrůstají někdy, při jarních deštících, už koncem dubna. Naleznete je v prosvětlených listnatých lesících, hájích, parkách nebo sadech.

Lanýže a jiné podzemky

Podzemkami se nazývají houby, které vytváří plodnice pod povrchem půdy. Někdy se je podaří najít, když je vyhrabe zvěř. S velkou oblibou si na nich pochutnávají divoká prasata a jeleni. Pokud je někdo vyruší, opustí místo, kde se na nich pochutnávali, pak můžeme plodnice najít. Dobré je také vyrazit do lesa po prudkém dešti, proud často odstraní zeminu, kterou byly pokryté, i v tomto případě je můžeme nalézt. Nejlepší je hledat podzemky ve svahu, kde proud vodu odnesl část zeminy …