REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Jarní houby – špičky, polničky, slzečníky – 7.díl

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Zůstaneme ještě chvíli na loukách. Po deštích, když se tráva krásně zazelená, se objeví více druhů hub. Z nich některé jsou jedlé, velmi chutné a sbírané od pradávna našimi předky.


Mezi tyto houby patří například špička obecná – Marasmius oreades, jedna z nejlepších polévkových hub. Zařazuje se i mezi tržní houby.

Vyrůstá hojně od jara do podzimu na trávnících v sadech zahradách, parcích a podél cest na travnatých okrajích lesů. Nejedná se o statnou houbu, okrově hnědé kloboučky mají průměr jen 40-50 mm, ale vyrůstá ve větších skupinách nebo čarodějných kruzích, které někdy měří až několik metrů a proto jich můžeme najednou nasbírat desítky plodnic.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Její lupeny jsou řídké, tlusté, bílé až krémové. Třeně jsou bílé, vysoké až 80 mm a hodně pružné, což je velmi dobrý poznávací znak, jak ji lze odlišit od jiných nejedlých nebo jedovatých druhů hub. Na třeni jde prakticky udělat uzel, což u jiného druhu nejde. Špička má ještě jednu úžasnou výhodu, plodnice za sucha nehynou pouze zaschnou a po deštích znovu „obživnou“ a pokračují v růstu.

Dužnina je chrupavčitá, příjemné houbové vůně a chuti, někdy voní slabě po hořkých mandlích. Ke kuchyňskému využití se sbírají jen kloboučky, třeně jsou příliš tuhé. Kloboučky je nejlepší stříhat nůžkami a ukládat do papírových sáčků. Ze špiček je výborná bramboračka, velmi chutné jsou pod maso a do směsí.

Špičku obecnou můžeme zaměnit s některými jedlými i jedovatými druhy hub, nejvíce podobná je jedlá penízovka dubová – Gymnopus dryophilus, lidově nazývaná lesní špička, ta však roste v opadu a humusu listnatých lesů, je rovněž jedlá, ale ne tak chutná jako špička obecná.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Nezkušený houbař by ji mohl zaměnit s některými drobnými druhy vláknic – Inocybe a závojenek – Entoloma, které rostou v trávě. Je třeba se naučit dobře znát její poznávací znaky a můžete ji s klidem sbírat. Mezi její nejdůležitější znak patří pružný nelámavý bílý třeň, řídké lupeny, příjemná vůně a chuť. Špička má i několik lidových názvů, meznička, travnička, tanečnice. Latinský duhový název oreades znamená polní víla. Slovensky se jmenuje tanečnica polná.

Do kuchyně se ze špiček hodí ještě k využití špička česneková – Marasmius scorodonius, která vyrůstá v červnu jak na otevřených travnatých místech, tak v lesích na rozkládajícím se dřevě listnáčů a jehličnanů, opadaném listí a jehličí. Doba růstu končí až v listopadu.

Klobouk je až 30 mm velký, polokulovitý až plochý, hnědý až okrově hnědý, lupeny má bílé, třeň lesklý, červenohnědý až oranžově hnědý. Dužnina má intenzivní česnekovou vůni a chuť.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Používá se spíše jako koření k dochucení jídel, pro přípravu samostatných pokrmů je příliš aromatická. Lze ji sušit a používat jako koření, vhodná je jako náhrada česneku. Sbírají se jen kloboučky, třeně jsou moc tuhé. U nás je tato houba málo sbíraná, zato ve Francii je důležitá tržní houba.

Další aromatická špička je špička cibulová – Marasmius alliaceus, typický průvodce bučin, kde roste na rozkládajícím dřevě buků, ale i listí vzácně i habrů. Klobouk je až 60 mm šedý, šedohnědý, za vlhka až černý, lupeny řídké, bělavé až našedlé, třeň je plstnatý, hnědočerný až černý, dužnina má výraznou česnekovou až česneko – cibulovou vůni. Opět se sbírají jen kloboučky a také se využívá spíše jako koření do pokrmů, kde může z části nahradit česnek. Vyrůstá od června do listopadu.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Špiček roste v naší republice kolem 30 druhů, ale jen tyto 3 výše jmenované druhy jsou jedlé. Opět mezi nimi není žádný jedovatý druh, jsou pouze nejedlé.

 

Rod polnička

Další skupinu zajímavých houbiček mezi nimiž jsou i jedlé druhy, které nás budou zajímat je rod polnička – Agrocybe, rod obsahuje kolem 20 druhů, rostou saprotrofně v trávě nebo zbytcích dřeva, v zahradách, sadech, parcích, při okrajích cest na travnatých místech, na okrajích lesů atd. V květnu se objevuje ta nejznámější polnička ranná – Agrocybe praecox. Klobouk má až 80 mm velký, v mládí polokulovitý, později sklenutý až plochý, nažloutlý, okrově hnědý, na okraji se zbytky závoje. Lupeny jsou bělavé, pak olivově hnědé, třeň je bělavý a se závojem, chuť je slabě moučná a vůně nevýrazná. Jedná se o jedlý druh houby střední kvality všestranně použitelný do polévek, omáček a směsí. Záměna je možná s jedlou polničkou tuhou – Agrocybe dura, u které často políčkovitě rozpraskává klobouk.

 

Škola začínajícího houbaře

 

V přírodě roste poměrně vzácně v teplých oblastech polnička topolová – Agrocybe cylidraeca. Ta roste na bázi topolů, vrb, javorů, jilmů a vzácně i olší. Hojná je v jižní Evropě, pochutnávali si na ní již staří Římané, kteří ji pěstovali na špalcích dřeva. Polnička topolová se v Itálii pěstuje i dnes a to ve velkopěstírnách odkud je psk dodávaná do obchodní sítě.

Polnička topolová má typické houbové aroma připomínající hřibovité houby. Sadba se dá koupit i u nás, můžete vyzkoušet její umělé pěstování, její obchodní název je polnička topolová – Agrocybe aegerita. Byli u ní zjištěny i léčivé účinky, například antioxidační aktivita.

Další polničky jsou nejedlé, jako třeba polnička plstnatá – Agrocybe pediades s moučnou vůní a chutí, vyrůstající na písčitých stanovištích. Pro nás jsou z kulinářského hlediska nezajímavé, pro mykology jsou naopak zajímavé velmi. Jde totiž o velmi obtížný rod na určování.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Rod slzečník

Naší pozornost můžou v trávě upoutat krásně žlutě zbarvené houbičky. Jedná se o nejedlý slzečník žloutkový – Bolbitus vitellinus, který rovněž vyrůstá v květnu a vyskytuje se až do září. Klobouk je až 50 mm velký, v mládí vejčitý, zvoncovitý, nakonec plochý s malým hrbolkem na středu, za vlhka slizský, žloutkově až citronově žlutý, vysychající do světle žluté barvy.

Roste v menších skupinkách nebo samostatně, hojně na rozkládajících zbytcích trav, slámě, na rozloženém dřevě kompostech, extramentech, na loukách a pastvinách, také při okrajích prosvětlených lesů.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Obrázek nahoře: slzečník žloutkový – Bolbitus vitellinus, obrázek dole: slzečník žloutkový starší vysychající plodnice do krémové barvy.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Z kulinářského hlediska je nejedlý, ale je to nádherně vybarvená houbička, která potěší oko. Velmi podobný je slzečník žluťoučký – Bolbitus titubans. Roste na podobných stanovištích, je menší, kolem 30 mm a klobouk je žlutoolivově zbarvený.

Z rodu slzečník – Bolbitus je posáno v Evropě kolem 10 druhů a některé jsou opravdu pestře zbarvené. V příštím díle se objeví první hřibovité houby!

 

Text a foto: Dalibor Marounek, Foto – špička česneková, slzečník žloutkový – Jiří Laštůvka

Zdroje: Encyklopedie hub a lišejníků – V. Antonín Libri 2006, Poznáváme houby – M. Smotlacha, Z. Kluzák, J. M. Erhartovi Svépomoc 1985

 

Další články k tématu:

Jarní houby – smržovité 1.díl

Jarní houby – šťavnatky, ucháče a jedovaté druhy – 2. díl

Jarní houby – májovky, podtrnky, sadovky, tmavobělky – 3. díl

Jarní houby – destice, kališníky a chřapáče – 4.díl

Jarní houby – Sírovec, choroše, opěnky, třepenitka – 5. díl

Jarní houby – štítovky, křehutky, hnojníky – 6.díl

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:


reklama


Nejnovější články

Vybíráme gril na zahradu – jaký to bude?

Sluníčko už na nás z oblohy sem tam vykoukne a polechtá nás svými paprsky. Zima brzy skončí, vystřídá jí jaro a my se ani nenadějeme a nastane čas letních párty, zahradních grilovaček, koupání v bazénu a dalších radovánek. Plánujete si letos konečně splnit sen a svůj starý gril vyměnit za nový? Poradíme vám, jak na to!

číst dále ...

Tajemství zrádných dresinků

Léto má většina z nás z pohledu jídelníčku spojené s grilováním a lehkými saláty. Grilované maso a spousta zeleniny jsou symbolem zdravé kuchyně. Přesto konzumaci takových jídel často doprovází nepřítel v podobě neviditelných kalorií, který může ze zdánlivě „neškodného jídla“ udělat kalorickou bombu. Tím skrytým problémem jsou energeticky vydatné zálivky či dresinky.

číst dále ...

Thomas Henry vyhrál prestižní ocenění

Thomas Henry se řadí mezi oblíbené, a hlavně kvalitní toniky a limonády. Díky tomu se skvěle hodí jako doplněk k alkoholickým nápojům a společně tak vytvářejí výjimečné drinky. Nyní byl Thomas Henry oceněn jako vítěz v druhém ročníku soutěže Tonic & Mixer Masters.

číst dále ...

Nebojte se experimentovat a propadněte kouzlu studených polévek!

Léto v plném proudu, venkovní teploty stoupají a s nimi i chuť na nejrůznější osvěžující dobroty. Dejte sbohem předsudkům a nechte se inspirovat trendem posledních let, kterým jsou studené polévky. Můžete si je dopřát v podobě lehkého, ale výživného obědu nebo jednoduché večeře. Vyzkoušejte třeba naše tipy, uvidíte, že si vás tahle pochoutka rychle získá!

číst dále ...

Povinná výbava do letních dnů! Vsaďte na domácí ledové osvěžení

Nedáte během léta dopustit na nejrůznější zmrzliny nebo nanuky, které nejenže skvěle chutnají, ale zároveň dokonale zchladí a osvěží? I když nám obchody nabízejí nepřeberné množství různých druhů i příchutí, domácí přípravě se zkrátka nic nevyrovná. Vyzkoušejte naše tipy a dopřejte si originální dobroty, které si zamilují ve vaší rodině všichni od nejmladších po nejstarší.

číst dále ...

Mangold – ideální zelenina do dietního jídelníčku

Mangold je listová zelenina chutí i vzhledem podobná špenátu. V obchodech se neobjevuje úplně běžně a je to škoda. Je totiž velmi lahodný a plný zdraví. Navíc má intenzivnější chuť než špenát a jeho barevné řapíky se dají využít podobně jako oblíbený chřest. Je nízkokalorický. Pokud hubnete, neměl by ve vašem jídelníčku chybět.

číst dále ...

JACOBS. Dobrá káva potěší vždy… i táty

Proč slavit Den otců? Aby to tátům nebylo líto! Slaví se třetí neděli v červnu a letos vychází na devatenáctého. Pokud už nejste ve věku, kdy budete malovat přáníčko, nebo dárek vyrábět ručně, můžete mu přinést třeba kvalitní kávu, nejlépe vhodnou na espresso, protože to prý pánové pijí nejvíce.

číst dále ...

Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy