Džus v plechovce, šampon si načepujete do vlastní lahve a jogurt bez plastového kelímku? Takhle se změní obaly v regálech!

Nové evropské nařízení PPWR (nařízení o obalech a obalových odpadech) zásadně mění pravidla hry pro výrobce i obchodníky. Tlak na recyklovatelnost a opětovné použití mění způsob, jakým se obaly navrhují i používají. Cílem nařízení o obalech a obalových odpadech je snížit množství odpadu, podpořit recyklaci a opětovné použití obalů a omezit spotřebu primárních surovin. „Obaly by měly být navrženy tak, aby se minimalizoval jejich objem a hmotnost a aby se umožnila recyklace při zachování jejich schopnosti plnit funkce obalu,“ uvádí nařízení EU o obalech a obalových odpadech.

Víno a olej v 10litrových obalech

Obaly se nově posouvají od designu k funkčnosti a efektivitě, což otevírá prostor i pro větší spotřebitelská balení olejů či vína.

 

 

„Příkladem může být Bag-in-Box, který díky speciální fólii s kyslíkovou bariérou chrání olej před světlem a oxidací, takže si dlouhodobě zachovává svou chuť i kvalitu,“ vysvětluje Jan Kaprhál ze společnosti, která vyrábí papírové a kartonové obaly určené i do regálů supermarketů. Takové řešení umožňuje i větší objemy, například 10–20litrová balení.

I u vína se Bag-in-Box stále více prosazuje vedle skleněné lahve, zejména díky své výdrži po otevření. „Velké balení vydrží v chladu minimálně šest týdnů a víno se vypouští bez kontaktu se vzduchem,“ říká vinař Karol Lyčka.

Takové balení umožňuje víno postupně dávkovat, aniž by zbytek obsahu přišel do kontaktu se vzduchem a znehodnotil se. Proto ho budou stále častěji využívat i domácnosti, které pijí víno po sklenkách a nechtějí otevřít celou láhev najednou.

 

Šampony a krémy si budete doplňovat do původního obalu

Kosmetika patří mezi nejrychleji rostoucí segmenty refillů. Místo toho, aby si zákazník pokaždé kupoval nový kelímek, flakon nebo pumpičku, si ponechá původní obal a dokupuje už jen náplň. Tento přístup se rozšiřuje z luxusních parfémů i do běžné péče o pleť, vlasy či make-up.

Cílem tohoto trendu je snížit množství odpadu a zároveň změnit způsob spotřeby v kosmetice směrem k opakovanému používání jednoho obalu. Například L’Oréal uvádí, že počet nabízených refillovatelných produktů vzrostl mezi lety 2019 a 2025 až 3,7- násobně.

„V průměru 81 % spotřebitelů napříč sektory uvádí, že chce žít udržitelný životní styl, ale jen 29 % říká, že skutečně mění své chování,“ uvádí průzkumná společnost Kantar. Spotřebitelům často chybí jasné informace o tom, co je skutečně udržitelné a jaký má produkt reálný dopad.

 

Sklo navzdory své hmotnosti nezanikne

Vzhledem k tomu, že skleněné lahve jsou těžší a křehčí, vyvstává otázka, jak bude vypadat jejich budoucnost. Sklo však zdaleka neplní jen estetickou funkci prémiových nápojů a v některých případech by za něj alternativa jen těžko existovala.

Jde například o fermentované nápoje, dětskou výživu či léky, u kterých je zachování kvality a chuti zásadní. „Sklo jako obalový materiál je pro určité typy výrobků silně preferované. Příkladem mohou být fermentované nápoje, jako víno nebo saké, destilované nápoje či produkty určené malým dětem, jako je dětská výživa,“ vysvětluje Juraj Golej, environmentální inženýr. „Důvodem jsou především bezpečnostní a hygienické aspekty skla, stejně jako zachování kvality výrobku,“ dodává.

Skleněné obaly jsou 100% recyklovatelný materiál, který kromě chuti zachovává i nutriční vlastnosti. „Sklo je inertní a nereaguje s obsahem, takže je ideální pro balení potravin, nápojů a léčiv. Zabraňuje kontaminaci a zachovává chuť, vůni a kvalitu produktu,“ říká docent Pavel Diviš z Ústavu chemie potravin a biotechnologií VUT v Brně.

Nevýhodou skla je omezená kreativita obalových řešení. „Skleněné obaly jsou obecně tuhé a postrádají designovou flexibilitu materiálů, jako je plast, které lze tvarovat do různých tvarů a velikostí,“ dodává Diviš. V nové éře obalů je však klíčová hmotnost a recyklovatelnost, což designové prvky výrazně omezuje.

 

Džus a jogurt bez plastu?

Další změnou, kterou mohou spotřebitelé v regálech zaznamenat, je rostoucí zájem o hliníkové obaly. Zatímco dnes u džusů dominují zejména kartonové nápojové obaly a PET lahve, u menších balení se mohou častěji objevovat i hliníkové plechovky.

Hliník má výhodu v tom, že je opakovaně recyklovatelný a zároveň chrání obsah před světlem. Odborníci však neočekávají, že by plechovky zcela nahradily velká rodinná balení džusů či vody. Spíše půjde o doplňkový formát u prémiových produktů, nápojů na cesty nebo v gastro segmentu.

„Recyklace hliníkových nápojových plechovek v Evropě dosáhla 76,3 % a průmysl se posouvá směrem k 100% cirkularitě do roku 2050,“ uvádí společná zpráva organizací European Aluminium a Metal Packaging Europe. Hliník se tak přesouvá z prémiového segmentu do běžných regálů zejména u menších balení.

Jogurtové kelímky patří mezi obaly, které budou výrobci měnit nejobtížněji. V zahraničí se už objevují papírové kelímky, které obsahují jen přibližně 10 % plastu. Úplné odstranění plastu však zatím není běžné, protože obal musí splňovat přísné požadavky na ochranu potravin – zejména zabránit pronikání vlhkosti a kyslíku a zachovat hygienickou bezpečnost i dostatečnou trvanlivost výrobku.

Fotogalerie: