Při troše štěstí mohou houbaři a běžní návštěvníci lesa objevit podivné houby, které díky tvarovým změnám během vývoje připomínají mořskými živočichy, například mořské hvězdice. Právě podle jejich tvaru také vznikl český název hvězdovka – Geastrum. V ČR se vyskytuje 23 druhů z toho 13 je zařazeno v Červeném seznamu hub České republiky. Všechny jsou nejedlé.
Hvězdovkovité – Geastraceae patří do řádu pýchavkotvarých – Lycoperdales, třídy břichatky – Gasteromycates. Plodnice jsou v mládí polopodzemní kulovitého, cibulovitého, nebo hruškovitého tvaru. Plodnice v raném stupni připomíná malou pýchavku. Obal – vnější okrovka bývá kožovitá tuhá, v době zralosti vnější okrovka puká v několik cípů. Cípy se stáčejí většinou dolů a uprostřed se objeví vnitřní okrovka, většinou papírovitá nebo kožovitá, dole někdy s krčkem, nahoře s otvorem – ústím, kudy jsou vyprašovány výtrusy. Ústí je někdy brvité, vystouplé, hladké, rýhované nebo s terčíkem.
Rostou na zemi na stanovištích často bohatých na humus. Plodnice vytrvávají suché na svých stanovištích do příštího roku, v době růstu většinou bývají skryté v zeleném porostu a často unikají pozornosti. Z osobní zkušenosti jsem objevil nejvíce hvězdovek z jara, kdy země ještě nebyla pokrytá vegetací. V ČR se vyskytuje 23 druhů z toho 13 je zařazeno v Červeném seznamu hub České republiky.
K nejběžnějšímu druhu patří hvězdovka brvitá – geastrum fimbriatum. Plodnice rozpukávají v 5-11 bělavých nepravidelných cípů, cípovitě rozložená plodnice až 70 mm, teřich kulovitý, přisedlý bez krčku, hnědý s vláknitě brvitým, kuželovitým ústím bez terčíku.
Roste velmi hojně ve skupinách ve smrkových, vzácněji i listnatých lesích od července do listopadu. Suché plodnice přetrvávají na stanovišti i příští rok, jako všechny druhy hvězdovek, a to díky kožovité a tuhé konzistenci. Plodnice jsou ovšem odlišné od čerstvých plodnic.
K hojnějším patří hvězdovka límečková – Geastrum striatum. Ta má plodnice rozpukávé v 6-10 nepravidelných šedohnědých až rezavě hnědých cípů, cípovitě rozložená až 80 mm, vnitřní okrovka na krčku až 9 mm, kulovitá, svrchu zploštělá s výrazným límečkovým valem, nahoře s výrazným kuželovitým rýhovaným ústím bez terčíku.
Roste roztroušeně jednotlivě nebo ve skupinách v lesích, křovinách, parcích a zahradách ponejvíce v teplejších oblastech od června do září.
Další hvězdovka s výrazným krčkem je hvězdovka dlouhokrká – Geastrum pectinatum. Plodnice rozpukávají v 6-11 bělavých až světle žlutohnědých cípů, cípatě rozložená plodnice až 90 mm, vnitřní okrovka na výrazném krčku až 12 mm, šedá až černohnědá s výrazným kuželovitě vystouplým rýhovaným ústím.
Roste roztroušeně ve smrkových a borových lesích od srpna do listopadu.
Pod smrky roste drobná hvězdovka smrková – Geastrum quadrifidum. Plodnice velké až 40 mm se otevírají většinou na 4-5 bělavých cípů, které se v dospělosti klenbovitě ohýbají dolů a jsou pokryty bělavou šedohnědou dužnatou vrstvou, jež vysychá a praská. Cípy jsou dole spojeny bělavým miskovitým hnízdem z plstě podhoubí a substrátu teřich kulovitý až vejčitý modravě šedohnědý, bíle ojíněný se světlejším kuželovitým výrazně ohraničeným ústím.
Roste roztroušeně v jehličnatých lesích, nejvíce však pod smrky v kulturních smrčinách a to od srpna do října.
Foto nahoře i dole: Hvězdovka smrková – Geastrum quadrifidum
Další hvězdovka rostoucí ponejvíce v jehličnatých lesích je hvězdovka červenající – Geastrum rufescens. Plodnice až 100 mm rozpukávají na 5-10 nepravidelných podvinutých cípů pokrytých tlustou dužnatou, růžově béžovou až červenohnědou vrstvou, která stářím vysychá a odhaluje kožovitou bělavě okrovou vrstvu. Vnitřní okrovka je kulovitá, bělavá, béžová až hnědá s kuželovitým neohraničeným brvitým ústím a dole s krátkým max. 4mm dlouhým krčkem.
Roste roztroušeně v jehličnatých lesích, často na zásaditých až vápnitých půdách, od července do listopadu.
Foto nahoře i dole: Hvězdovka červenavá – Geastrum rufescens
K nejmohutnějším hvězdovkám patří hvězdovka trojitá – Geastrum triplex. Plodnice má mohutné až 130 mm, často ve skupinkách, mladé cibulovité plodnice se otevírají na 4-7 cípů, jejichž tlustá dužnatá šedobéžová svrchní strana okolo plodné části soustředně praská a vytváří límec, pod nímž je béžová až šedohnědá vrstva. Plodná část – teřich je kulovitý až zploštělý, šedobéžový s kuželovitým vláknitým ohraničeným ústím.
Roste roztroušeně v listnatých lesích, křovinách, parcích, zahradách na humózních, zásaditých půdách od července do října.
Foto nahoře i dole: Hvězdovka trojitá – Geastrum triplex
Velmi mohutná a jedna z nejkrásnějších hvězdovek je hvězdovka vlasohlavá – Geastrum melanocephalum. Rozevřené plodnice až 150 mm, kulovité uzavřené plodnice trochu připomínají plodnice pestřeců. Obal praská na vrcholu a rozpukává se na 5-10 cípů, vnější okrovka rozpukává současně s vnitřní okrovkou a uprostřed je černá chlupatá koule z níž se větrem roznášejí výtrusy. Černý výtrusný prach je i na bílých cípech, časem působením větru a deště mizí. Postupem času jsou z plodnice výtrusy odváty a na stanovišti zůstává kožovitý obal několik let.
Roste vzácně v parcích listnatých lesích, stepních stráních, na půdách bohatých na vápenec v teplejších oblastech. V Červeném seznamu je uvedena jako zranitelný druh.
Foto nahoře i dole: Hvězdovka vlasohlavá – Geastrum melanocephalum
Na pastvinách, suchých místech, úhorech, stepních stráních se můžeme setkat s hvězdovkou pastvinou – Geastrum schmidelii. Má cípatě otevřené plodnice až 60 mm velké, plodnice pukají na 6-9 cípů. Teřich je obvykle elipsoidní nebo hruškovitý, hladký, hnědavý s vystouplým ostře ohraničeným rýhovaným ústím a dole nízkým max. 3 mm vysokým krčkem.
Roste od července do prosince.
Na podobných stanovištích, na xerotermních stráních, kamenité, sprašové a písčité půdě roste velmi vzácná hvězdovka uherská – Geastrum hungaricum. Jde o velmi maličkou hvězdovku cípovitě rozložená má pouhých 20 mm. Plodnice rozpukávají v 5-12 silně hygroskopických cípů reagujících na změnu vlhkosti.
V Červeném seznamu uvedena jako kriticky ohrožený druh. Roste od října do května.
Hygroskopické cípy má rovněž hvězdovka bradavková – Geastrum corrolinum, ta má plodnice rozpukávající v 7-10 cípů. Cípy se za sucha uzavírají, za vlhka roztahují. Cípatě rozložená je velká až 40 mm, teřich na středu s jemně vláknitým ústím.
Roste vzácně na stepních stráních, v řídkých listnatých lesích, v oblastech teplomilné květeny od května do listopadu.
Hvězdovka tuhová – Geastrum coronatum, je další druh z Červeného seznamu. Otevřené plodnice až 60 mm, plodnice puká v 7-12 cípů krytých šedou až tmavě šedou vrstvou, která později vysychá a odhaluje šedobílý kožovitý podklad. Teřich je kulovitý až hruškovitý, temně šedý se zřetelným krčkem, ústí nízké, kuželovité, ohraničené lesklým kroužkem.
Roste vzácně v řídkých lesích, křovinách, starých parcích a na hřbitovech od srpna do prosince.
Podobné stanoviště jako hvězdovka tuhá vyhledává vzácná hvězdovka klenbová – Geastrum fornicatum. Plodnice rozpukávají v 4-7 štíhlých cípů, které se klenbovitě ohýbají dolů a na bázi vytváří hnízdo spojené substrátem a podhoubím. Kulovitý teřich je umístěný na dlouhém krčku nahoře s bradavkovitým, jemně vláknitým neohraničeným ostřím.
Roste vzácně od července do října v parcích, zahradách, na hřbitovech, v listnatých lesích. Téměř ohrožený druh.
Kriticky ohrožený druh je hvězdovka Berkeleyova – Geastrum berkeleye. Plodnice puká v 4-10 okrových až červenohnědých cípů, vnitřní okrovka je mírně svrchu stlačená, umístěná až ve 4 mm vysokém krčku. Ústí je kuželovité, řasnatě skládané až 12 mm široké.
Roste velmi vzácně v listnatých dubohabřinách a bukových lesích na vysoké vrstvě humusu. Plodnice rozevřené až 40 mm.
Na vyhřátých výslunných skalnatých stepích, ale i v trávě na stinných místech, často na ruderalizovaných stanovištích se vzácně vyskytuje hvězdovka drsná – Geastrum campastre. Plodnice pukají v 7-10 téměř stejných cípů, které jsou hygroskopické a reagují na změnu vlhkosti. Kulovitý teřich je jemně bradavčitýsedící na nízkém krčku, ústí je kuželovité a řasnaté výrazně dvůrkaté.
Výskyt: červenec až listopad. V Červeném seznamu vedena jako ohrožený druh.
Velmi vzácný druh je hvězdovka Pouzarova – Geastrum pouzarii. Byla popsána českým mykologem V. J. Staňkem v roce 1954. Jde o druh, který vyrůstá už v únoru na podloží tvořeném bazickými vyvřelinami v oblasti teplomilné květeny. Otevřené plodnice až 50 mm, 6-12 hygroskopických cípů, za sucha stočených kolem plodné části(teřichu), za vlhka ploše až vyklenutě rozprostřené, krytých dužnatou okrově žlutohnědou až červenohnědou vrstvou, jemně pomoučněnou.
Plodná část široce kulovitá, v mládí žlutavá, pak okrově hnědá až popelavě šedá, moučnatá s kuželovým rýhovaným ohraničeným ústím. Plodná část je usazena na krátkém krčku. Je známá jen z několika lokalit: České středohoří, Říp, dolní Povltaví, mimo ČR byla nelezena ve Španělsku a Švýcarsku.
Hvězdovky jsou ozdobou naší mykoflory. Z pera českého botanika, mykologa a fotografa J. V. Staňka vznikl souhrnný přehled hvězdovek pro první svazek Flóry ČSR – Gasteromycates.
Text a foto: Dalibor Marounek, foto – hvězdovka drsná, hvězdovka Pouzarova – M. Kříž, foto – hvězdovka uherská – J. Kohl
Použitá literatura: Přehled hub střední Evropy – J. Holec, J. Bielich, M. Beran -Academia 2012, Encyklopedie hub a lišejníků – V. Antonín – Academia 2006, Červený seznam hub České republiky – 2006
Další kčlánky z naší školy houbaře:
Jarní houby 
Letní houby Podzimní houby Zimní houby
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.