Škola začínajícího houbaře
Každé léto při procházce v lese někdy až zakopáváme o roztodivné houby. Bývá jich často nepřeberné množství jak tvarů, tak i barev a velikostí. Ovšem které patří na talíř a které ne, to se dozvíte právě v této naší škole začínajícího houbaře. A nejen to! Máme tu pro vás články o tepelné úpravě hub, dozvíte se, jak je skladovat a mnoho dalších tipů a triků, jak s nimi zacházet. Autorem většiny článků je uznávaný amatérský mykolog Dalibor Marounek.
Podkategorie: Jarní houby 10, Letní houby 18, Podzimní houby 13, Zimní houby 2, Houby rostoucí celoročně 4, Rady a tipy pro začínající houbaře 12
Perla kuchyně – muchomůrka růžovka
Muchomůrka růžovka, lidově masák, vítězí nejčastěji v různých houbařských anketách o nejchutnější houbu. Byla vyzkoušena v řadě zajímavých netradičních, ale i klasických kuchyňských úprav a kdo někdy ochutnal růžovky, určitě bude souhlasit, že jsou prostě výtečné. Gurmáni přirovnávají chuť tepelně upravené dužniny masáků k telecímu masu, nebo masu mořských ryb.
Podzimní houby – čirůvky
Dnes se seznámíme s čirůvkami, které vyrůstají v podzimních měsících. Rod čirůvka (Tricholoma, Lepista, Calocybe, Porpoloma) zahrnuje početnou skupinu hub, kolem 80 druhů, které se vyskytují na našem území. Samostatný popis a výčet druhů by vydal na samostatnou knihu.
Podzimní houby – hlívy a pařezníky
Podobně jako pěstované pečárky (žampiony), se v obchodech objevují i hlívy. Nejznámější a nejprodávanější je hlíva ústřičná – Pleurotus ostreatus. Umělé pěstování hlívy je oproti žampionům poměrně krátké. Poprvé se začalo s hlívou ústřičnou experimentovat v 60. letech minulého století hlavně v Maďarsku, ale zájem opadl, ve větší míře se začala pěstovat v 70. letech v Itálii na zbytcích slámy a kukuřičných vřetenech. V 80. letech se začaly exotické druhy hlív pěstovat v jihovýchodní Asii, například hlíva růžová – Pleurotus salmoneo – stramineus. Dnes je největším producent pěstované hlívy Čína.
Podzimní houby – líhy
Na podzim hojně vyráží líhy. Nejsou to typicky podzimní houby, většinou rostou již dříve, ale některé druhy líh můžeme najít i v prosinci. Nejhojnější a nejznámější je líha klubčitá – Lyophyllum fumosum. Narazíme-li na tento druh houby, často máme plný koš během malé chvilky. Tato líha vyrůstá ve velkých trsech, které mohou mít váhu až několika kilogramů …
Podzimní houby – lošáky, krásnopórky a korálovce
Lošáky je zajímavá skupina hub, která nemá rourky, lupeny a lišty, ale na spodní části klobouku má (hymenoforu) ostny. Na našem území z rodu lošák – Sarcodon a Hydnum roste přes 10 druhů, žádný není jedovatý, jsou pouze jedlé a nejedlé. Vyskytuje se mezi nimi i několik hub velmi vzácných.
Podzimní houby – pavučince
Rod pavučinec obsahuje velmi rozsáhlou skupinu hub, které jsou velmi variabilní, od malých plodnic kolem 1 cm až po velké plodnice kolem 20 cm. Lupeny bývají v mládí zakryté pavučinkou – cortinou, která brzy mizí a nezanechává žádné stopy, nebo naopak zanechává zbytky pavučinky dobře zřetelné na třeni v podobě prstenitých kroužků, nebo rezavých vláken.
Podzimní houby – ryzce
Ryzce nepatří k typicky podzimním druhům, ale právě na podzim, nejčastěji v září, vyrůstají nejchutnější druhy. Celý rod ryzců – Lactarius čítá kolem 80 druhů vyskytujících se na našem území. Jedná se o kloboukaté masité houby, příbuzné holubinkám, se kterými mají podobnou stavbu dužniny, liší se hlavně tím, že po poranění roní mléko, které může být bílé, žluté, oranžově červené nebo bezbarvé, neměnné, nebo na vzduchu mění barvu. Plodnice s oranžově červeným mlékem nás budou zajímat nejvíce, protože tyto druhy jsou jedlé a velmi chutné.
Podzimní houby – strmělky a stročky
Kromě oblíbených podzimních čirůvek patří u některých houbařů k oblíbeným houbám také strmělky. Mezi rod strmělka – Clitocybe, patří větší i menší lupenaté houby. Klobouk je u nich většinou v mládí podvinutý, později až nálevkovitý, pružně masitý s tenkým okrajem. Lupeny bývají tenké, sbíhavé, často daleko na třeň. Třeň bývá pružný, bez závoje i prstenu. Objevují se nejvíce na podzim v lese i mimo les. Na našem území se vyskytuje kolem 50 druhů, některé jsou jedlé, jiné nejedlé, ale najdou se zde i houby jedovaté!
Podzimní houby – šťavnatky
K chutným podzimním houbám patří také některé druhy šťavnatek, které vyrůstají na podzim. Celý rod šťavnatka obsahuje kolem 40 druhů, které rostou na našem území. Nejedná se o typicky podzimní houby, nejznámější šťavnatka březnovka – Hygrophorus marzuolus (viz. články jarní houby), vyrůstá na jaře, další druhy koncem léta, ovšem nejhojněji rostou právě na podzim.
Podzimní houby – václavky a šupinovky
Václavky se objevují v září, především kolem svatého Václava a obvykle až do té doby než je spálí mráz. Běžná doba jejich růstu je tedy září až listopad. Vyrůstají z odumřelého i živého dřeva v bohatých trsech. Málo kdo ví, že Václavka je z lesnického hlediska nebezpečný škůdce, nejčastěji napadá smrkové monokultury. Praktičtí houbaři často zaměňují václavky za šupinovky (Pholiota). Tento rod představuje kloboukaté lupenaté houby s nejčastěji žlutě zbarvenými plodnicemi. Rostou saprotrofně, některé i paraziticky na dřevě listnáčů a jehličnanů, nebo opadu listí nebo jehličí. U nás se vyskytuje přes 30 druhů, většina jich je nejedlá.
Podzimní houby – voskovky
Voskovky jsou další skupina hub, se kterou se většinou setkáme na podzim. Jsou blízce příbuzné ze šťavnatkami, patří též do čeledi šťavnatkovité. Voskovky jsou však většinou méně robustnější, jde spíše o drobné kloboukaté houbičky s řídkými a tlustými voskovými lupeny. Klobouk a třeň bývají často slizské a jejich barevná pestrost je úžasná. Nenajdeme mezi nimi také žádný jedovatý druh, jsou pouze nejedlé a jedlé. Ke sběru se však moc nehodí, jde většinou o drobné plodničky, které nejčastěji vyrůstají na pastvinách, trávnících, méně často v listnatých a jehličnatých lesích …
Ryzce, houba pro pravé gurmány
Letošní podzim ryzcům přeje, stačí vyrazit do vhodného smrkového nebo borového lesa. Ryzců u nás roste velké množství, přes 80 druhů. Mezi houbaři jsou některé druhy často vyhledávané, jako například ryzec syrovinka. Některé druhy jsou ideální k nakládání do láku a naložené v nálevu patří k nejchutnějším druhům. Všechny ryzce roní mléko různých barev. Už jejich latinský název Lactarius (lactos – mléko) tomu napovídá. Při sběru ryzců a jejich rozlišení poslouží jednoduchá poučka, ryzce s červeným, či oranžovým mlékem jsou všechny jedlé, patří sem např. ryzec borový (pravý), ryzec smrkový, ryzec osmahlý, ryzec lososový. Jedlé jsou však i některé ryzce s bílým mlékem např. ryzec černohlávek, ryzec libovonný, ryzec nasládlý…
Sírovec – podle Angličanů kuře z lesa
V květnu se začíná objevovat na živých i mrtvých kmenech stromů sírovec žlutooranžový – Leatiporus sulphureus (starší české názvy rovněž – chorošovec sírový, choroš sírový). Je to jednoletá, dřevokazná houba z čeledi chorošovitých (Polyporacea). Jde o kosmopolitní druh, což znamená, že roste na celém světě. Sírovec nejčastěji v kuchyni upravujeme povařením v osolené vodě, vodu můžeme i ochutit, například Podravkou, ovšem ideální je vývar z kostí. Nejčastější úprava sírovce je připravit ho jako klasický řízek. Jeho dužnina se nakrájí na 1 cm silné plátky a obalí v trojobalu, chutí pak připomíná kuřecí maso, proto ten nadpis!
Špičky do polévek i omáček
Po deštích vyráží na chemicky nehnojených loukách malé houbičky, které často vytváří velké čarodějné kruhy. Jedná se o špičku obecnou – Marasmus oreada. Na Slovensku má hezký název, tanečnica lúčná. Špička obecná patří k drobnějším lupenatým houbám, byla ve velké oblibě u našich babiček pro svoji snadnou dostupnost, rostou v trávě na zahradě, najdete je před domem. I zaschnuté jdou použít, po namočení se totiž znovu napruží. Lidové názvy jsou meznička, řebíček, travnička. Špičky stojí za to v kuchyni vyzkoušet, budete mile překvapeni.
Václavky hlásí podzim
K typicky podzimním druhům hub patří václavky (Armillaria). Vyrůstají hojně právě koncem září kdy má svátek Václav. Václavky patří mezi parazitické dřevokazné houby, rostou jak na mrtvém, tak živém dřevě jehličnanů a listnáčů i dřevním odpadu ponořeném v zemi. Lesníci tuto houbu nemají v oblibě, jakmile se totiž usídlí na živých stromech, dost rychle a aktivně je zahubí. Dřevo napadené některými druhy václavek v noci chladně zeleně světélkuje. Dříve tak vyvolalo pověrčivý strach a nechalo vzniknout pověrám o bludičkách. Někdy se václavky, za studeného léta, objevují i v červenci a srpnu. Jedna z mála lupenatých hub, kterou houbaři berou na milost a často sbírají. Václavky mají mnoho lidových názvů jako hromadilka, honcula, kolopěnka, podpníček, podzimka, či fafrlinka.
Závojenka podtrnka – opomíjená chutná jarní houba
Příroda na jaře nás může obdařit také houbami, na které nemusíme chodit do lesa, klidně nám totiž mohou vyrůst na zahradě nebo v sadu. Do této skupiny hub patří i jedlá závojenka podtrnka – Entoloma clypeatum. Podtrnka roste pod růžokvětými stromy a keři rodu Prunus. Můžeme ji najít pod třešněmi, švestkami, jabloněmi, hruškami, meruňkami v křovinách pod trnkami, šípkovou růží, hlohem atd. Na stanovišti se objevuje jednotlivě i v početných skupinách. Podtrnku sbírali už naši předkové. Její lidové názvy jsou např. podslivka, podslivník, darmolka, falešná májovka. Podtrnky nyní rostou, zkuste štěstí v sadu, zahradě, v křovinách podél cest s růžokvětými keři a dodržujte pravidlo, na podtrnky se do lesa nechodí!
Zimní houby – vánoční houba penízovka sametonohá a další penízovky (i ty letní)
Celý rod penízovka je velmi početný, kolem 80 druhů a dělí se na několik skupin. Většinou se jedná o drobné houby rostoucí saprotrofně ojediněle i paraziticky na zemi, tlejícím a živém dřevě, šiškách, vzácně i bylinách a spáleništích. Není mezi nimi žádný jedovatý druh jsou pouze jedlé a nejedlé. Penízovky nepatří mezi typické zimní houby, rostou nejen v zimě, ale také na jaře, v létě a na podzim.
Zmrazování hub
Hlavní houbová sezóna je za námi, ale díky vydatným dešťům a teplým nocím, rostou v některých oblastech ČR hřibovité druhy a jiné jedlé druhy pořád, stačí zavítat na FB do některé z houbařských skupin, kterých je zde požehnaně. O zmrazování hub se vedou velké debaty, důležité je, aby byly použité houby dokonale zdravé, nečervivé, bez náznaku plesnivění, nebyly rozmáčené. Debaty ohledně zmrazování se především vedou, zda zamrazovat pokrájené houby povařené, nebo syrové, lze říci, že oba způsoby jsou, za určitých podmínek, vhodné.
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.