REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Podzimní houby – strmělky a stročky

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Kromě oblíbených podzimních čirůvek patří u některých houbařů k oblíbeným houbám také strmělky. Mezi rod strmělka – Clitocybe, patří větší i menší lupenaté houby. Klobouk je u nich většinou v mládí podvinutý, později až nálevkovitý, pružně masitý s tenkým okrajem. Lupeny bývají tenké, sbíhavé, často daleko na třeň. Třeň bývá pružný, bez závoje i prstenu. Objevují se nejvíce na podzim v lese i mimo les. Na našem území se vyskytuje kolem 50 druhů, některé jsou jedlé, jiné nejedlé, ale najdou se zde i houby jedovaté!


Mezi nejčastěji sbírané patří strmělka mlženka – Clytocybe nebularis. Klobouk až 150 mm, popelavě šedý, v mládí jemně bělavě zamlžený, ojíněný, vyklenutý, později plochý, dlouho s podvinutým okrajem. Lupeny nízké, husté, bílé až krémové. Třeň v mládí kyjovitý, později válcovitý, dole vždy ztloustlý, plný, ve stáří vatovitý, bělošedý. Dužnina masitá, bělavá, vůně silně aromatická, nasládlá, chuť slabě nakyslá.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Foto nahoře i dole: Strmělka mlženka – Clitocybe nebularis

 

Škola začínajícího houbaře

 

Komu je její vůně příjemná, obvykle ji konzumuje, v opačném případě se konzumace nedoporučuje. Houba je silně aromatická a v kuchyni lze využít do směsí s jinými druhy. Osvědčila se naložená v sladkokyselém nálevu i mléčně kvašená, podobně jako některé druhy ryzců.

Roste hojně většinou v lesích všech typů, ale i mimo les v parcích, zahradách, většinou na půdách bohatých na dusík, od září do listopadu, při mírné zimě až do prosince.

Podobná ale podstatně menší je strmělka kyjonohá – Clitocybe clavipes. Klobouk až 70 mm, šedý, šedohnědý až tmavohnědý, plochý až mírně vtlačený. Lupeny nízké, husté, sbíhavé, na třeň nejprve bělavé, později žlutavé. Třeň nápadně na spodu kyjovitě ztloustlý, vatově vycpaný, měkký, bělavě šedavý nebo krémový. Dužnina je vodnatě měkká a má nevýraznou vůni i chuť. Roste v listnatých borových a smrkových lesích bohatých na humus od srpna do listopadu. Je jedlá, ovšem nejlépe v menším množství do směsí.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Strmělka veliká – Clitocybe geotropa, je naopak mohutná, klobouk až 250 mm, na středu s nápadným hrbolem, který přetrvává i v dospělosti, je krémový až okrově hnědý. Lupeny nízké, výrazně sbíhavé, béžové až špinavě bělavé. Třeň až 200 mm, válcovitý, dole většinou širší, bělavě vláknitý. Dužnina je masitá, pružná, bílá a má výraznou sladkou nebo hořkomandlovou vůni.

Roste od července do listopadu v listnatých, vzácně i jehličnatých lesích bohatých na humus, ale i loukách a pastvinách.

 

Škola začínajícího houbaře

 

K velmi aromatickým strmělkám patří též strmělka anýzka – Clitocybe odora, jak napovídá název vůně i chuť dužniny je anýzová. Klobouk až 80 mm, je plochý, až mírně vmáčklý, modrozelený nebo šedozelený. Lupeny nízké, krátce sbíhavé, v mládí šedozelené, později našedlé. Třeň válcovitý, zbarvený jako klobouk.

Roste hojně od srpna do listopadu v listnatých i jehličnatých lesích na místech bohatých na dusík. Jedná se též o jedlý druh, ovšem pro svoji vůni a chuť používáme jen v omezeném množství do směsí.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Strmělka nálevkovitá – Clitocybe gibba, roste hojně ve velkých skupinách v listnatých i jehličnatých lesích od července do listopadu. Klobouk až 150 mm, v mládí sklenutý s podvinutým okrajem, brzy však vmáčklý až nálevkovitý, na středu často s hrbolkem, na okraji rýhovaný, tence masitý, světle okrový, okrově krémový až červenavě hnědý, v dospělosti blednoucí.

Lupeny husté, nízké, daleko se sbíhající na třeň, nejprve bílé, později krémové. Třeň válcovitý, na bázi mírně rozšířený, měkký, pružný, bělavý až žlutavý. Dužnina je tuhá, bílá, má příjemnou kořenitou chuť a nevýraznou vůni.

Jedlý druh houby horší kvality, nejlépe jen pár plodnic do směsí.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Mezi nejedlé strmělky patří například strmělka přehrnutá – Clitocybe flaccida, rostoucí hojně v listnatých i jehličnatých lesích. Klobouk je v mládí sklenutý, později plochý, vmáčklý až nálevkovitý, bez hrbolku, oranžově žlutý, rezavě hnědý, vybledávající do oranžově hnědé.

Chuť je zatrpkle nahořklá. Roste od července do listopadu.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Strmělka pupkovitá – Cantharellula umbunata, česky též strmělka mechatá, roste v porostech mechu, brusnic a vřesu na vlhčích místech. Klobouk je téměř plochý, později pupkovitě vmáčklý až nálevkovitý, tmavošedý se světlejším okrajem. Lupeny jsou bílé, po poranění po chvíli červenají.

Opět nejedlý druh houby rostoucí od srpna do listopadu.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Velmi hojná je nejedlá strmělka žlábkovitá – Clitocybe vibecina. Celá plodnice je šedá, šedohnědá, vybledající až do bělavé. Třeň bývá často bočně zmáčknutý a plodnice mají moučnou vůni.

Najdeme ji hojně pod jehličnany i listnáči od srpna do listopadu.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Nejvíce jedovatých druhů mezi strmělkami je mezi těmi bílými strmělkami. Jejich určení je často pouhým okem obtížné a je nutné je rozpoznat mikroskopicky mykologem.

Mezi nejznámější a hojné patří strmělka odbarvená – Clitocybe dealbata, ve starší literatuře často nazývaná strmělka potůčková.

Klobouk je mírně vtlačený až lehce nálevkovitý, v mládí jako by nalakovaný, bílý, často s narůžovělým růžovým nádechem. Dužnina má moučnou nebo nasládle nakyslou vůni.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Velmi podobná je rovněž jedovatá strmělka listomilná – Clitocybe phyllophila. Klobouk je lesklý, hygrofánní, za sucha bělavý až krémový, za vlhka šedožlutavý až světle hnědý, na okrajích tmavší. Dužnina má nasládlou nebo anýzovou vůni.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Bílé strmělky způsobují muskarinové otravy. Muskarin je termolabilní sloučenina, což znamená, že se tepelnou úpravou nerozkládá. Otravy se projevují už 30 minut po jídle, nejpozději do 2 hodin po konzumaci pokrmu. Mezi příznaky patří výrazné pocení, slinění, kolikové bolesti břicha, průjmy, zvracení, bolesti hlavy, pomočování, později poruchy vidění se zúžením zornic, poruchy rovnováhy, snížený kravní tlak, nakonec plicní edém až koma.

Léčba může být účinná, pokud se stanoví správná diagnóza, protože podávání atropinu, který je protijedem muskarinu, může zastavit další účinky. Bílých strmělek se proto raději vyvarujte!

Na závěr něco veselejšího. K jedinému zástupci rodu stroček –Craterellus, patří stroček trubkovitý – Craterellus cornnucopioides. Houba, která nesmí chybět v tradičním staročeském vánočním pokrmu kuba.

Plodnice jsou až 100 mm, vysoké, kornoutovité duté s přehrnutým okrajem, vlnitým až laločnatým, uvnitř za vlhka černohnědá, za sucha šedohnědá. Dužnina je křehká, chrupavčitá, šedočerná, černá, chuť nenápadná, vůně příjemná, aromatická.

Jedná se o dobrý jedlý druh houby využitelný ve speciálních úpravách jako falešná husí krev, jihočeský kuba. Někteří houbaři je suší a usušené plodnice drtí na prášek jako koření k dochucování pokrmů.

Roste hojně od srpna do listopadu v listnatých a smíšených lesích, nejčastěji pod buky ve větších skupinách. Plodnice připomínají malé kornoutky. Příznačný je i německý název toten trumpet – mrtvé trumpety. Lidové názvy u nás jsou například kominíčci, trumpetky, trubky, kornoutky, trubci, pantoflíčky. Je to vhodná houba pro začínající houbaře, nedá se zaměnit za žádnou jedovatou houbu.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Vzdáleně je stročku podobná liška kadeřavá, starší český název stroček kadeřavý – Psedocraterellus sinuosus. Klobouk je nepravidelně nálevkovitý, na okraji zvlněný až kadeřavý, šedohnědý, za sucha šedobílý. Lupeny chybí, spodek klobouku jemně vrásčitý, třeň válcovitý, dolů ztenčený, šedivý až nažloutlý. Dužnina bělavá nebo šedavá, chrupavčitá, neměnná, bez výrazné vůně i chuti.

Roste od července do října nehojně v listnatých lesích. Jedlý druh, kuchyňské využití omezené, hodí se spíše do směsí.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Text foto: Dalibor Marounek, Použitá literatura: Encyklopedie hub a lišejníků – V. Antonín, 2006 Academia, Velký atlas hub – Pavol Škubla, 2007 Priroda

Další články z naší školy začínajícího houbaře:

Jarní houby Letní houby Podzimní houby Zimní houby

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:


reklama



Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy