Podzimní houby
Také teplý podzim bývá velice štědrý, co se týče hub. Dostatek vláhy a přitom ještě poměrně teplé dny dokáží v lese s houbami úplné zázraky, pak o ně zakopáváme na každém kroku. Ale které jsou ty, co rostou na podzim nejvíce? Tak to se dozvíte právě v této rubrice!
Aromatické čirůvky
Čirůvky patří k typicky podzimním houbám, kdy vyrůstá největší počet druhů čirůvek, i když paradoxně nejznámější čirůvka májovka, se objevuje v lesích již v květnu. Čirůvky jsou masité lupenaté houby. Najdeme mezi nimi výborné jedlé druhy, ale i nejedlé čirůvky a dokonce i ty prudce jedovaté. V Česku roste kolem 90 druhů čirůvek! Letos teplý a sychravý podzim čirůvkám přeje a stačí vyrazit na louku, či do listnatého nebo smíšeného lesíku. Na FB se v houbařských skupinách objevují čirůvky už několik dnů.
Léčivá hlíva ústřičná a opomíjené líhy
Hlíva ústřičná – Pleurotus ostreatus patří k typickým podzimním druhům a její růst je, při mírné zimě, i v zimních měsících. Jakmile ovšem klesnou mrazy -4 °C, její růst se zastaví. Při stoupnutí teploty nad 0 její růst opět pokračuje. Jeden z mála druhů, které jsou po rozmrznutí jedlé a nerozkládají se v nich toxické látky. K těmto druhům hub patří také například penízovka sametonohá či jidášovo ucho.
Podzimní houby – čirůvky
Dnes se seznámíme s čirůvkami, které vyrůstají v podzimních měsících. Rod čirůvka (Tricholoma, Lepista, Calocybe, Porpoloma) zahrnuje početnou skupinu hub, kolem 80 druhů, které se vyskytují na našem území. Samostatný popis a výčet druhů by vydal na samostatnou knihu.
Podzimní houby – hlívy a pařezníky
Podobně jako pěstované pečárky (žampiony), se v obchodech objevují i hlívy. Nejznámější a nejprodávanější je hlíva ústřičná – Pleurotus ostreatus. Umělé pěstování hlívy je oproti žampionům poměrně krátké. Poprvé se začalo s hlívou ústřičnou experimentovat v 60. letech minulého století hlavně v Maďarsku, ale zájem opadl, ve větší míře se začala pěstovat v 70. letech v Itálii na zbytcích slámy a kukuřičných vřetenech. V 80. letech se začaly exotické druhy hlív pěstovat v jihovýchodní Asii, například hlíva růžová – Pleurotus salmoneo – stramineus. Dnes je největším producent pěstované hlívy Čína.
Podzimní houby – líhy
Na podzim hojně vyráží líhy. Nejsou to typicky podzimní houby, většinou rostou již dříve, ale některé druhy líh můžeme najít i v prosinci. Nejhojnější a nejznámější je líha klubčitá – Lyophyllum fumosum. Narazíme-li na tento druh houby, často máme plný koš během malé chvilky. Tato líha vyrůstá ve velkých trsech, které mohou mít váhu až několika kilogramů …
Podzimní houby – lošáky, krásnopórky a korálovce
Lošáky je zajímavá skupina hub, která nemá rourky, lupeny a lišty, ale na spodní části klobouku má (hymenoforu) ostny. Na našem území z rodu lošák – Sarcodon a Hydnum roste přes 10 druhů, žádný není jedovatý, jsou pouze jedlé a nejedlé. Vyskytuje se mezi nimi i několik hub velmi vzácných.
Podzimní houby – pavučince
Rod pavučinec obsahuje velmi rozsáhlou skupinu hub, které jsou velmi variabilní, od malých plodnic kolem 1 cm až po velké plodnice kolem 20 cm. Lupeny bývají v mládí zakryté pavučinkou – cortinou, která brzy mizí a nezanechává žádné stopy, nebo naopak zanechává zbytky pavučinky dobře zřetelné na třeni v podobě prstenitých kroužků, nebo rezavých vláken.
Podzimní houby – ryzce
Ryzce nepatří k typicky podzimním druhům, ale právě na podzim, nejčastěji v září, vyrůstají nejchutnější druhy. Celý rod ryzců – Lactarius čítá kolem 80 druhů vyskytujících se na našem území. Jedná se o kloboukaté masité houby, příbuzné holubinkám, se kterými mají podobnou stavbu dužniny, liší se hlavně tím, že po poranění roní mléko, které může být bílé, žluté, oranžově červené nebo bezbarvé, neměnné, nebo na vzduchu mění barvu. Plodnice s oranžově červeným mlékem nás budou zajímat nejvíce, protože tyto druhy jsou jedlé a velmi chutné.
Podzimní houby – strmělky a stročky
Kromě oblíbených podzimních čirůvek patří u některých houbařů k oblíbeným houbám také strmělky. Mezi rod strmělka – Clitocybe, patří větší i menší lupenaté houby. Klobouk je u nich většinou v mládí podvinutý, později až nálevkovitý, pružně masitý s tenkým okrajem. Lupeny bývají tenké, sbíhavé, často daleko na třeň. Třeň bývá pružný, bez závoje i prstenu. Objevují se nejvíce na podzim v lese i mimo les. Na našem území se vyskytuje kolem 50 druhů, některé jsou jedlé, jiné nejedlé, ale najdou se zde i houby jedovaté!
Podzimní houby – šťavnatky
K chutným podzimním houbám patří také některé druhy šťavnatek, které vyrůstají na podzim. Celý rod šťavnatka obsahuje kolem 40 druhů, které rostou na našem území. Nejedná se o typicky podzimní houby, nejznámější šťavnatka březnovka – Hygrophorus marzuolus (viz. články jarní houby), vyrůstá na jaře, další druhy koncem léta, ovšem nejhojněji rostou právě na podzim.
Podzimní houby – václavky a šupinovky
Václavky se objevují v září, především kolem svatého Václava a obvykle až do té doby než je spálí mráz. Běžná doba jejich růstu je tedy září až listopad. Vyrůstají z odumřelého i živého dřeva v bohatých trsech. Málo kdo ví, že Václavka je z lesnického hlediska nebezpečný škůdce, nejčastěji napadá smrkové monokultury. Praktičtí houbaři často zaměňují václavky za šupinovky (Pholiota). Tento rod představuje kloboukaté lupenaté houby s nejčastěji žlutě zbarvenými plodnicemi. Rostou saprotrofně, některé i paraziticky na dřevě listnáčů a jehličnanů, nebo opadu listí nebo jehličí. U nás se vyskytuje přes 30 druhů, většina jich je nejedlá.
Podzimní houby – voskovky
Voskovky jsou další skupina hub, se kterou se většinou setkáme na podzim. Jsou blízce příbuzné ze šťavnatkami, patří též do čeledi šťavnatkovité. Voskovky jsou však většinou méně robustnější, jde spíše o drobné kloboukaté houbičky s řídkými a tlustými voskovými lupeny. Klobouk a třeň bývají často slizské a jejich barevná pestrost je úžasná. Nenajdeme mezi nimi také žádný jedovatý druh, jsou pouze nejedlé a jedlé. Ke sběru se však moc nehodí, jde většinou o drobné plodničky, které nejčastěji vyrůstají na pastvinách, trávnících, méně často v listnatých a jehličnatých lesích …
Václavky hlásí podzim
K typicky podzimním druhům hub patří václavky (Armillaria). Vyrůstají hojně právě koncem září kdy má svátek Václav. Václavky patří mezi parazitické dřevokazné houby, rostou jak na mrtvém, tak živém dřevě jehličnanů a listnáčů i dřevním odpadu ponořeném v zemi. Lesníci tuto houbu nemají v oblibě, jakmile se totiž usídlí na živých stromech, dost rychle a aktivně je zahubí. Dřevo napadené některými druhy václavek v noci chladně zeleně světélkuje. Dříve tak vyvolalo pověrčivý strach a nechalo vzniknout pověrám o bludičkách. Někdy se václavky, za studeného léta, objevují i v červenci a srpnu. Jedna z mála lupenatých hub, kterou houbaři berou na milost a často sbírají. Václavky mají mnoho lidových názvů jako hromadilka, honcula, kolopěnka, podpníček, podzimka, či fafrlinka.
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.