Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Podzimní houby – václavky a šupinovky

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Václavky se objevují v září, především kolem svatého Václava a obvykle až do té doby než je spálí mráz. Běžná doba jejich růstu je tedy září až listopad. Vyrůstají z odumřelého i živého dřeva v bohatých trsech. Málo kdo ví, že Václavka je z lesnického hlediska nebezpečný škůdce, nejčastěji napadá smrkové monokultury. Praktičtí houbaři často zaměňují václavky za šupinovky (Pholiota). Tento rod představuje kloboukaté lupenaté houby s nejčastěji žlutě zbarvenými plodnicemi. Rostou saprotrofně, některé i paraziticky na dřevě listnáčů a jehličnanů, nebo opadu listí nebo jehličí. U nás se vyskytuje přes 30 druhů, většina jich je nejedlá.


Václavky rostou jak na jehličnatých tak listnatých stromech a keřích, je několik druhů, které lze rozlišit jen makroskopicky.

Nejhojnější je václavka smrková – Armillaria ostoyae. Klobouk až 100 mm, s výraznými tmavohnědými až černohnědými šupinami, ve stáří opadávající šupiny jsou na rezavě hnědém podkladě. Lupeny bělavé, žlutavé až světle masové.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Třeň válcovitý nebo kyjovitý, nahoře bělavý, dole obvykle rezavý s velkými útržky plachetky a hnědými vločkami, v horní části je vatovitý blanitý prsten. Vůně je nevýrazná,,chuť trpká stahující.

Václavka je za syrova slabě jedovatá, po uvaření však jedlá. Nejčastěji se zavařují mladé kloboučky do octa. Václavky je lepší vařit 3x déle než ostatní druh hub, vodu pak slijeme a houby důkladně propláchneme.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Sbírají se jen kloboučky, třeně jsou příliš tuhé. Kloboučky se dobře stříhají nůžkami, je to rychlejší, než pracně odřezávat nožem. Větší klobouky lze využít na přípravu dršťkové polévky, povařené a pokrájené kloboučky lze přidávat do směsí.

Velmi podobná vaclavce smrkové je václavka hlíznatá – Armillaria gallica. Liší se výrazně hlízovitě ztloustlou bázi třeně, vločky na třeni jsou žutavé až okrové a klobouk je zbarvený v různých odstínech červenohnědé, masově až růžově hnědé.

Roste velmi hojně na kořenech pařezech listnáčů, vzácně jehličnanů, někdy vyrůstají zdánlivě na zemi od nejbližšího stromu. Roste od srpna do listopadu. Využití stejné jako u václavky smrkové.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Václavka obecná – Armillaria mellea, má hladký klobouk olivově hnědý, olivově žlutý či žlutohnědý. Lupeny jsou bělavé s červenými skvrnami, dužnina má zápach jako sýr camembert.

Roste nehojně na dřevě listnáčů v teplejších oblastech od července do listopadu. Po uvaření též jedlá.

K zajímavým jevům patří také světélkovaní některých druhů hub ve tmě, k nimž patří právě václavky. Chladným zelenavým světlem svítí podhoubí václavek. To také bylo příčinou tajemného světélkování trouchnivých pařezů v lese prorostlých podhoubím václavky, které dříve vyvolávalo pověrčivý strach a nechalo vzniknout pověstem o bludičkách.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Praktičtí houbaři často zaměňují václavky za šupinovky (Pholiota) nejčastěji za šupinovku kostrbatou – Pholiota squarrosa.

Její klobouk je polokulovitý, později sklenutý až plochý, hustě pokrytý odstávajícími rezavě hnědými šupinami, podklad je okrový až rezavě hnědý. Lupeny jsou světle olivově žluté, později hnědožluté. Dužnina je žlutavá a má natrpkle hořkou chuť. Tato houba je uváděna jako jedlá, ale nevalné kvality. Roste od srpna do prosince.

Rod šupinovka (Pholiota) představuje kloboukaté lupenaté houby s nejčastěji žlutě zbarvenými plodnicemi. Rostou saprotrofně, některé i paraziticky na dřevě listnáčů a jehličnanů, nebo opadu listí nebo jehličí. U nás se vyskytuje přes 30 druhů, většina jich je nejedlá.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Jedním z jedlých druhů tohoto rodu je šupinovka šedohlínová – Pholiota lenta. Klobouk je polokulovitý, později ploše sklenutý až plochý, slizský s vločkatými šupinkami ponořenými do vrstvy slizu na okraji, dlouho se zbytky vela, ve stáří lysý, masově až hlínově šedavý, našedlý, na okraji bělavý, na středu hnědý. Třeň vláknitě šupinkatý, hnědavý nahoře bělavý. Dužnina je bělavá a má ředkvovou chuť.

Roste od září do listopadu ve vlhkých lesích všech typů na listí jehličí a dřevě ponořeném v zemi. Je to jedlý druh horší kvality, nejlépe se hodí do směsí.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Ostatní druhy šupinovek už jsou nejedlé a patří ke krásám podzimního lesa.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Foto nahoře: Šupinovka slizská – Pholiota adiposa, foto dole: Šupinovka zhoubná – Pholiota populnea

 

Škola začínajícího houbaře

 

Další nejedlé šupinovky …

 

Škola začínajícího houbaře

 

Foto nahoře: Šupinovka spáleništní – Pholiota highlandensis, foto dole: Šupinovka ohnivá – Pholiota flammans

 

Škola začínajícího houbaře

 

Text a foto: Dalibor Marounek, Foto – václavka obecná – M. Kříž

Použitá literatura: Encyklopedie hub a lišejníků – V. Antonín, Academia 2006, Velký atlas hub P. Škubla, Příroda 2007

Další články z naší školy začínajícího houbaře:

Jarní houby Letní houby Podzimní houby Zimní houby

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:



Otevírací doba, nejnovější akční letáky, otevírací doba prodejen, provozoven a institucí z celé České republiky.

Nejnovější články

Co je to půst? A proč ho držet?

Vyzkoušejte si, zda vašemu tělu neprospěje začít jíst střídmě, jak to dělaly vaše babičky a prababičky. Po hojných a výživných vánočních svátcích začali naši předkové slavit další blahobytný svátek plný domácích zabíječek, pečené drůbeže a koblih, byl to masopust. Masopustem je označováno více jak 40 denní období od Tří králů 6.1. až do Popeleční středy. Po tomto období hojnosti však v minulosti vždy následoval půst. Před svátky jara Velikonocemi a Kristovým zmrtvýchvstáním bylo potřeba očistit tělo i mysl a začít žít střídměji. A k tomu byl dobrý právě půst, který tehdy trval 6 týdnů.

číst dále ...

Jak jedli naši předkové – 10 díl

Ryby v jídelníčku našich předků jsou známé po staletí, rybářské řemeslo patří k jedněm z nejstarších řemesel vůbec. Archeologické nálezy říčního rybářství jako jsou vrše, sítě, či udice atd., dokazují, že na našem území se rybařilo už mezi 8.-9. stoletím. První rybníky pro chov ryb, než je začal budovat Jakub Krčín, nechala vybudovat církev už v 11. století. Nejprve byla ryba považována za postní pokrm. První rybníky vznikaly především u klášterů. Mělo to důvod, rybí maso si pak mohla církev dopřát v hojné míře po celý rok, především pak právě v době půstu.

číst dále ...

Nejlepší chutě regionálních potravin: autentické suroviny a domácí recepty

Připravili jsme si pro vás recepty, které vypráví příběhy toho nejlepšího, co naše krajina nabízí. Najdete v nich výrobky, které byly s láskou vyrobeny pouze z regionálních surovin. Série receptů přetváří tyto výrobky do rafinovaných pokrmů, které si vás získají svou chutí i autenticitou. Tentokrát vybíráme to nejlepší z Jihočeského, Ústeckého, Olomouckého kraje a z Kraje Vysočina. Maso, paštiky, uzeniny, ale i sirupy s označením Regionální potravina s sebou nesou tu výhodu, díky které si dokážete najít místo na mapě, kde vznikají, kde žijí a v jakých podmínkách jsou chována zvířata a kde se pěstují bylinky. Díky označení Regionální potravina tak máte záruku nejen kvality suroviny, ale víte, že chovatelské a pěstitelské činnosti podléhají přísným pravidlům a jsou pravidelně kontrolovány. Na nic nečekejme a pojďme se pustit do receptů, které se mohou stát perlou vaší kuchyně.

číst dále ...

Kukuřice 4x jinak!

Měkká a sladká jádra kukuřice přidávají do receptů nezaměnitelnou chuť a texturu. Při vaření se kukuřice může využívat v různých formách – čerstvá, vařená, grilovaná nebo konzervovaná. Snášejí ji lidé, kterým vadí lepek, první zoubky si na kukuřičných křupkách brousí batolata, dospělí si bez popcornu nedovedou kino ani představit.

číst dále ...

Vitana vám přináší pět nových druhů koření

Postavte se rázně proměnlivému počasí letošní zimy a připravte se na jaro v plné síle! Oblíbená značka Vitana vám přináší pět nových druhů koření, které lidé od pradávna využívají k přirozené podpoře nejen imunitního systému…

číst dále ...

Český tým kuchařů uspěl na kulinářské olympiádě. Dosáhl na stříbrné pásmo medailí

Mezi kuchařskými týmy, které tento měsíc soupeřily na Kulinářské olympiádě IKA v západním Německu, se Češi neztratili a podařilo se jim získat čtyři stříbrné medaile. Dvě v seniorské a dvě v juniorské kategorii. Na této prestižní soutěži se sešlo více než 1200 účastníků, 88 týmů a přibližně 500 individuálních vystavovatelů z 55 zemí. V obou hlavních soutěžních kategoriích dominovali Seveřané, jak u seniorů, tak u juniorů. Finové se umístili na prvním místě, následováni Švýcary a třemi dalšími týmy ze Skandinávie. Češi si vedli dobře, umístili se v horní části druhé poloviny startovního pole v oblasti “stříbrných medailí”. Celkově si odnesli 16. místo, což je zlepšení o dvě příčky oproti minulému klání v roce 2020.

číst dále ...

Kombucha – nápoj nesmrtelnosti, který zpestří nejen suchý únor

Držíte letos suchý únor? Bezesporu je to skvělá volba pro naše tělesné i duševní zdraví. Bez alkoholu se zlepšuje spánek, soustředění a dost často i stav naší peněženky. Ale nabízí se otázka: Co pít, když nepiji? Když člověk nepije alkohol, má dost často omezený výběr – sladké limonády, ochucená nealko piva, a to je všechno. Co takhle zkusit Kombuchu? Nejen že skvěle chutná a není samý cukr, ale je plná antioxidantů a zdraví prospěšných látek. Je to vlastně fermentovaný čajový nálev, který má právě díky kvašení skvělou osvěžující chuť. Ráno nastartuje organismus a večer klidně nahradí drink. A to doslova.

číst dále ...

Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy

Rejstřík receptů jídel a nápojů Rejstřík článků