Letní houby
Další kapitola školy začínajícího houbaře od pana Marounka. Právě léto vydává za vlhkého počasí ty největší lesní poklady, rozmanité jedlé, nejedlé, ale i jedovaté houby. Aby jsme si doma nepřivodili nějakou tu otravu, stojí zato se naučit houby pořádně rozpoznávat.
Kotrče, kuřátka, kuřátečka, kuřince a krásnorůžek
Všechny tyto druhy mají jedno společné, patří mezi nelupenaté houby. Jejich nejhojnější růst je konec léta a přicházející podzim, takže by šly zařadit i mezi podzimní druhy. Tato skupina hub se liší i od běžných hub tvarem, připomínají spíše mořské korály, mořské houby, nebo rostliny.
Letní houby – bedly a bedlovnice
Bedly jsou mezi houbaři oblíbené houby. Málo kdo ví, že jsou však mezi nimi druhy prudce jedovaté, obsahující jedy jakonapříklad muchomůrka zelená (Amanita phalloides). Celý rod obsahuje přes 80 druhů hub, některé jsou opravdu mohutné, jiné měří sotva pár centimetrů.
Letní houby – hřib smrkový a další jedlé a nejedlé hřiby – 4. díl
Seznámili jsme se s prvními rostoucími hřiby, pak se hřiby vzácnými, chráněnými a ohroženými, na řadě jsou nyní hřiby, které houbaři sbírají nejčastěji.
Letní houby – chráněné, ohrožené a vzácné hřiby – 3.díl
V minulém díle jsme se seznámili z hřibovitými chráněnými druhy a některými druhy hřibů z Červeného seznamu hub podle zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Podle tohoto zákona lze území, která jsou přírodovědecky či esteticky významná nebo jedinečná, vyhlásit za zvláště chráněná. Mykologicky významných území je v České republice celá řada, ale jen některá jsou chráněná kvůli výskytu zajímavých, či ohrožených druhů hub.
Letní houby – chráněné, ohrožené a vzácné hřiby – 2.díl
U hřibů ještě zůstaneme a povíme si o hřibech, které nejsou běžné, ale můžeme se s nimi přesto při toulkách přírodou setkat. Bohužel právě tyto houby z naší přírody pomalu, ale jistě mizí. Příčinou jejich úbytku je vliv člověka a přirozené příčiny …
Letní houby – Jedovaté vláknice, závojenky, čechratky
Kromě jedovatých muchomůrek, s kterými už jsme se již seznámili, rostou v létě i jiné jedovaté druhy. Patří sem například vláknice. Tento poměrně početný rod většinou drobných hub s výrazně vláknitým kloboukem a třeňěm pro praktické houbaře nemá význam. Je zastoupen jen jedovatými a nejedlými druhy. Ovšem i jedovaté druhy hub je však důležité znát!
Letní houby – klouzci a slizáci
Ke hřibovitým houbám patří i klouzci. Někdo je rád sbírá a konzumuje, někdo zatracuje pro jejich dost pracné zpracování v kuchyni. Klobouk většiny druhů klouzků je totiž pokrytý slizkou pokožkou, která bývá často znečištěna od jehličí a jiných rostlinných zbytků.
Letní houby – křemenáče a kozáci
V pěti dílech jsme se seznámili se hřiby, které patří k nejoblíbenějším a nejznámějším houbám mezi praktickými houbaři. Mezi hřibovité patří také hojně rostoucí křemenáče a kozáci. Dnes se podíváme na jejich ekologii a jednoduché určení. Mezi těmito druhy, na rozdíl od hřibů, není žádný druh jedovatý nebo nejedlý, některé druhy se ovšem vyskytují sporadicky a jsou uvedeny v Červeném seznamu, proto se raději nesbírají, ale chrání.
Letní houby – lišky, lištičky a liškovec
V létě nezbyl prostor na některé jedlé druhy, které by neměly chybět v našem seriálu o houbách. K velmi oblíbeným letním houbám patří například lišky, které jsou velmi známé a houbaři často sbírané. Lišek je však více druhů, tak se s nimi teď pojďme seznámit.
Letní houby – méně běžné druhy hřibů – 5. díl
V minulém díle jsme skončily u takzvaných suchohřibů, seznámili jsme se s ,,babkou“ a dalšími druhy z jejího okruhu. Dnes si povíme něco o hřibech, které často v lese nenajdeme.
Letní houby – muchomůrky – 1. díl
Muchomůrky – Amanita tvoří početnou skupinu většinou masitých lupenatých hub, které rostou také v našich lesích. Na území Česka se vyskytuje kolem 30 druhů. Jsou mezi nimi smrtelně jedovaté druhy, ale i jedlé druhy, jako například muchomůrka růžovka, kterou lze považovat z kulinářského hlediska za perlu kuchyně, chráněné druhy, mezi ně patří například muchomůrka císařka, ale i běžné a méně běžné druhy.
Letní houby – muchomůrky – 2. díl
V minulém díle jsme skončili u prudce jedovaté muchomůrky tygrované, nyní se seznámíme s naší nejjedovatější houbou, muchomůrkou zelenou a dalšími muchomůrkami, jako například muchomůrkou jarní, šiškovitou a porfyrovou, které vytváří na třeni prsten.
Letní houby – muchomůrky – 3. díl
Dnes se seznámíme s muchomůrkami, které ještě před několika lety byly v atlasech označovány jako pošvatky. Jejich mnohem starší název zní katmanky, latinský název však byl uváděn Amanita. Jedná se houby s menším kloboukem (kolem 100 mm průměr). Jsou to křehčí plodnice, u kterých chybí na třeni prstenec a třeň na bázi vyrůstá z pochvy, výtrusy nejsou amyloidní, to znamená, že jejich stěna se jódem nebarví modře.
Letní houby – nejchutnější holubinky
Holubinky si mezi některými houbaři získali velkou oblibu pro svůj pěkný vzhled, rozmanité zbarvení, hojnost výskytu a kulinářské využití. Celý rod holubinky – Russula obsahuje kolem 250 druhů rostoucích v Evropě. Některé ovšem určí jen zdatný mykolog mikroskopováním ornamentiky výtrusů, studiem pokožky klobouku, díky barvě výtrusného prachu apod. Pro praktické houbaře je důležité, že mezi holubinkami nenajdeme žádný smrtelně jedovatý druh, na rozdíl od jiných druhů. V případě holubinek platí užitečné pravidlo, jestli holubinka nepálí nebo není hořká, je vhodná pro přípravu pokrmů z hub.
Letní houby – pečárky (žampiony)
Pečárky (Agaricus) patří k početné skupině hub (kolem 60 druhů vyskytujících se v Evropě). Jedná se o středně velké až mohutné masité houby s blanitým prstenem, lupeny jsou v mládí bělavé, postupně růžové, fialově hnědé, čokoládově hnědé až černohnědé. Dužnina je bílá, u některých druhů červená nebo žloutne. Mezi veřejností je zažitý jejich nečeský název žampion.
Letní houby – pestřec a další kulovité a hlízovité druhy – 6. díl
V lesích se můžeme setkat s netypickými nadzemními kulovitými plodnicemi. Nejhojnější, pýchavkám a prášivkám podobné, jsou pestrce – Scleroderma. Nejčastější z nich je pak pestřec obecný – Scleroderma citrinum.
Letní houby – první hřibovité houby – 1.díl
Ukončili jsme přehled nejběžnějších jarních druhů, i když to není zdaleka celý výčet hub, o kterých by se dalo psát. Již víme, že se z jara objevují helmovky, kržatky, řasnatky, kalichovky, některé druhy chorošů atd. Nyní se budeme věnovat skupině mezi houbaři nejvyhledávanějších hub a po stránce kulinářské nejžádanějších. Budeme si povídat o houbách hřibovitých, tentokrát o těch, co začínají růst nejdříve.
Letní houby – pýchavky a prášivky
Pýchavky jsou pozemní houby, plodnice mají kulovité, hruškovité nebo kyjovité. Plodnice většinou v mládí na řezu bílé, ve stáří ztmavnou a rozpadnou se na prach obsahující kulovité výtrusy. Výtrusný prach se také rozprašuje po otevření zralé vnitřní okrovky malým otvorem na středu plodnice. V mládí, pokud jsou bílé a tuhé, jsou všechny jedlé.
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.