REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Letní houby – Jedovaté vláknice, závojenky, čechratky

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houbyKromě jedovatých muchomůrek, s kterými už jsme se již seznámili, rostou v létě i jiné jedovaté druhy. Patří sem například vláknice. Tento poměrně početný rod většinou drobných hub s výrazně vláknitým kloboukem a třeňěm pro praktické houbaře nemá význam. Je zastoupen jen jedovatými a nejedlými druhy. Ovšem i jedovaté druhy hub je však důležité znát!


Ve 3. kapitole jarních hub jsme se už seznámili se smrtelně jedovatou vláknicí začervenalou – Inocybe erubescens, nyní se podíváme na další jedovaté vláknice. Od června do prosince hojně vyrůstá vláknice zemní – Inocybe geophylla, která vytváří dvě formy – bílou a fialovou. Klobouk je široký až 35 mm, zvoncovitý nebo kuželovitý, na středu s hrbolkem bělavý nebo fialový. Lupeny jsou šedobílé, později až okrově hnědé. Dužnina má spermatický zápach a svíravou chuť.

 

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houby

 

Roste hojně ve všech typech lesa, ale i parcích, hájích atd. Podle zápachu dobře určitelný druh.

 

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houby

 

Vláknice kuželovitá – Inocybe rimosa, starší název vláknice rozpraskaná, roste na stejných stanovištích jako vláknice zemní od června do září. Klobouk má široký až 70 mm, kuželovitý, později až plochý, s výrazným hrbolem na středu. Je okrový, žlutohnědý, často rozpraskaný na okraji, lupeny v mládí bílé, později olivově hnědé. Dužnina má spermatický zápach a nahořklou chuť.

 

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houby

 

Vláknice Godeyova-Inocybe godeyi je také hojnější a snadno určitelný druh. Klobouk je široký až 60 mm, v dospělosti sklenutý, na středu často s hrbolkem nebo bez něj, na okraji popraskaný, vláknitý, hlínově žlutý často načervenalý. Lupeny jsou barvy hlínově žluté, po poranění a stářím červenají. Dužnina má opět spermatický zápach, roste na vápencovém podloží od června do listopadu pod listnáči.

 

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houby

 

Vápenité podloží má ráda také vzácná vláknice jurská – Inocybe adaeguata. Klobouk je široký až 80 mm, kuželovitý, později plochý, paprsčitě vláknitý. Je barvy červenohnědé, lupeny žlutohnědé, ve stáří okrově hnědé. Dužnina ve třeni po omaku červená a má nepříjemnou nakyslou vůni. Roste od června do října v listnatých lesích, je vzácná a zařazená v Červeném seznamu jako ohrožený druh. Na našem území roste kolem 100 druhů vláknic, ale pro praktické houbaře jsou bez užitku, jak bylo řečeno na začátku: jsou jedovaté nebo nejedlé, vyvolávají většinou muskarinové otravy.

 

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houby

 

Podobně jsou na tom závojenky, jedlých druhů je zde minimum. V části “Jarní houby” jsme se seznámili s jedlou závojenkou podtrnkou a závojenkou sadovkou. Tyto dva druhy patří ze závojenek k nejsbíranějším. V jarní části byla zmínka i o jedovatých závojenkách, kterými jsou závojenka olovová a závojenka jarní. Od června do listopadu vyrůstá v listnatých lesích jedovatá závojenka hnědošedavá – Entoloma lividoalbum. Klobouk je v mládí široký až 120 mm, zvoncovitý, později sklenutý s nízkým tupým hrbolem, barvy šedohnědé, za sucha světlejší, šedý. Lupeny bělavé, nakonec růžově hnědé, dužnina masitá, bílá, s moučnou vůní. Roste pod listnáči, nejčastěji pod duby a buky. Závojenka hnědošedavá je pěkná statná houba, a vzhledem k tomu, že roste až do listopadu, nezkušený houbař ji může zaměnit za některý druh čirůvky nebo za jiný podzimní druh. Zde je důležité vědět, že všechny závojenky mají později bělavé lupeny růžové, masové – od výtrusného prachu. To je jejich důležitý poznávací závojenky. Čirůvky mají lupeny bílé, nažloutlé, našedlé či fialové.

 

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houby

 

K jedovatým druhům patří už zmiňovaná závojenka olovová – Entoloma sinuatum, zde je podrobnější popis: klobouk je široký až 150 mm, v mládí polokulovitý s podvinutým okrajem. Později je již sklenutý s tupým hrbolem, hedvábně lesklý, bělavý, šedožlutavý až šedohnědavý. Lupeny jsou husté, v mládí bílé, později masově narůžovělé až krémově růžové, u klobouku vykrojené. Třeň vysoký až 150 mm, válcovitý až kyjovitý, ve stáří dutý, bělavý až žlutavý. Dužnina má moučnou vůni, ale nepříjemnou chuť. Roste nehojně od června do září v teplejších listnatých lesích a stromořadích na hrázích rybníků. Nezkušený houbař ji může zaměnit v září za rostoucí bílé jedlé čirůvky nebo strmělky. Závojenek roste na našem území kolem 90 druhů a určení některých druhů je možné jen pod mikroskopem zkušeným mykologem. My si budeme pamatovat růžové lupeny u závojenek a to, že sbíráme jen jarní druhy – závojenku podtrnku a sadovku. Čechratka podvinutá – Paxillus involutus, byla ve starých atlasech uváděné jako jedlá gulášová houba, později nejedlá, a nejnovější výzkumy ukázaly, že je jedovatá. K prvním hromadným otravám došlo v Polsku. V posledních letech bylo zjištěno, že houba obsahuje nejedovatý antigen, který reaguje s obdobnými skupinami na povrchu červených krvinek, čímž dochází k jejich rozpadu, těžkému poškození a následnému úmrtí osoby, která ji požila.

 

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houby

 

Klobouk je široký až 150 mm, dlouho s nápadně podvinutým okrajem, dospělosti rozprostřený, na středu vmáčklý. Na okraji je stále podvinutý, plstnatý, hnědý, hnědavý až žlutohnědý. Po poranění je pak tmavohnědě skvrnitý, lupeny široce připojené, sbíhavé na třeň, světle žluté, později rezavě hnědé. Třeň je vysoký až 70 mm, válcovitý, světle hnědý, na otlačených místech hnědnoucí. Dužnina je nažloutlá, na řezu hnědo červenající, vůně příjemná houbová, chuť nakyslá svíravá. Roste velmi hojně ve všech typech lesa, ale i v parcích, alejích a křovinách od června do listopadu.

 

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houby

 

Čechratka podvinutá má i svého dvojníka, čechratku olšovou – Paxillus rubicundulus, která se rovněž k jídlu nedoporučuje. Roste jen pod olšemi na vlhkých místech, kolem potoků a řek od června do listopadu.

 

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houby

 

Čechratice černohuňatá – Tapinella atrotomentosa, je také velmi podobná čechratce podvinuté. Starší název byl čechratka černohuňatá, a rovněž je uváděna jako jedlá. Dnes je označena jako nejedlá, vyrůstá od června do listopadu na pařezech a tlejícím dřevě, nejčastěji borovic a smrků. Dobře poznatelný druh podle sametového, černohnědého bočního třeně.

 

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houby

 

A jedna zajímavost na závěr, první kdo podlehl na otravu čechratkou podvinutou, byl v roce 1944 německý mykolog Julius Schafer. Ten 17 dní po požití čechratky podvinuté zemřel na selhání ledvin.

 

Text i foto: D. Marounek, foto závojenka olovová: M. Kříž

Použité zdroje – Ottova encyklopedie hub; Ottovo nakladatelství 2015, Encyklopedie hub a lišejníků – 2006; Academia, Velký atlas hub Pavol Škubla; Priroda 2007, internet

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:


reklama


Nejnovější články

Není rýže, jako rýže. Jak to s jejími druhy vlastně je?

Jasmínová, basmati, parboiled, natural, tříbarevná, arborio – a takto bychom mohli pokračovat takřka do nekonečna. K dostání je opravdu široký výběr různých druhů rýže a spolu s tím vyvstává jedna důležitá otázka. V čem se jednotlivé druhy vlastně liší?

číst dále ...

Kapusta, polníček a řeřicha. Pusťte jaro do své kuchyně

Kvetoucí stromy a zpívající ptáci nám dávají jasně najevo, že je jaro už konečně tady. Kromě sluníčka a probouzející se přírody už také vykukuje první zelenina. Je tak nejvyšší čas dát sbohem vydatným a hutným pokrmům a otevřít se lehčím variantám. Mladá jarní zelenina vesměs nevyžaduje žádné složité úpravy a její chuť vynikne i krátkým varem. Báječná je však i zasyrova. Představíme vám 3 druhy zeleniny, které by neměly chybět v žádném jarním salátu.

číst dále ...

Maso a grilování: Kam pro ten nejlepší kus?

Rib eye, striploin, rump, flank, hanger – steakových partií masa existuje několik, a ne každý se hodí na vše. Kritérií, podle kterých vybírat, je nepřeberné množství. Pokud si budete chtít při prvních jarních grilovačkách připravit lahodný steak, měli byste zvolit opravdu pěkně vyzrálý kus masa. Nezapomínejte, že s čím kvalitnějšími ingrediencemi pracujete, o to lepší bude výsledek.

číst dále ...

Ořechové krémy jako součást zdravého jídelníčku: Jak poznat ten kvalitní?

Když se řekne oříškový krém, spousta z nás si s ním spojuje mlsání, a proto se mylně domníváme, že bychom se mu měli spíše vyhýbat. Přitom pokud si vyberete kvalitní ořechové máslo a dáte si pozor na množství, přinese vám i řadu benefitů.

číst dále ...

Přivítejte jaro skleničkou květinového vína

Možná jste již zaexperimentovali s víny z jiného ovoce než z hroznů, ale co vína z květin? Nejen na českém trhu působí stále jako jeden z nejčerstvějších přírůstků, přitom jejich historie není o nic kratší než u tradičního vína. Za ochutnání rozhodně stojí. Ostatně s přicházejícím jarním obdobím je právě láhev dobře vychlazeného květinového vína tou, po které sáhnete, pokud chcete dny plné slunce a pučících stromů pořádně přivítat.

číst dále ...

Lahodný kozí sýr, jak ho neznáte. Připravte si lehký jarní oběd, který vás zasytí

Teplejší počasí si žádá odlehčené pokrmy. Pokud patříte k těm, které salát nezasytí, zkuste si ho trošku vylepšit a doplnit o kvalitní kozí sýr. Dodá jídlům nezvyklé lahodnou příchuť, a navíc ho ocení i ti, kteří si třeba kravskou verzi dopřát nemohou. Rozhodně se nehodí jen do salátů, vynikající je také na grilu.

číst dále ...

Svátky jara jinak aneb chutné velikonoční recepty nejen pro vegany

Svátky jara už jsou téměř za dveřmi a vy pomalu začínáte přemýšlet nad tím, čím letos ozvláštníte sváteční tabuli? Nebojte se experimentovat, zatímco na Vánoce bývá menu zpravidla téměř neměnné, Velikonoce dávají mnohem větší prostor vyzkoušet něco nového. Potřebnou inspiraci najdete v receptech na chutné velikonoční menu od České veganské společnosti, které milé překvapí i zapřisáhlé masožravce.

číst dále ...

Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy