Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Letní houby – Jedovaté vláknice, závojenky, čechratky

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houbyKromě jedovatých muchomůrek, s kterými už jsme se již seznámili, rostou v létě i jiné jedovaté druhy. Patří sem například vláknice. Tento poměrně početný rod většinou drobných hub s výrazně vláknitým kloboukem a třeňěm pro praktické houbaře nemá význam. Je zastoupen jen jedovatými a nejedlými druhy. Ovšem i jedovaté druhy hub je však důležité znát!


Ve 3. kapitole jarních hub jsme se už seznámili se smrtelně jedovatou vláknicí začervenalou – Inocybe erubescens, nyní se podíváme na další jedovaté vláknice. Od června do prosince hojně vyrůstá vláknice zemní – Inocybe geophylla, která vytváří dvě formy – bílou a fialovou. Klobouk je široký až 35 mm, zvoncovitý nebo kuželovitý, na středu s hrbolkem bělavý nebo fialový. Lupeny jsou šedobílé, později až okrově hnědé. Dužnina má spermatický zápach a svíravou chuť.

 

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houby

 

Roste hojně ve všech typech lesa, ale i parcích, hájích atd. Podle zápachu dobře určitelný druh.

 

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houby

 

Vláknice kuželovitá – Inocybe rimosa, starší název vláknice rozpraskaná, roste na stejných stanovištích jako vláknice zemní od června do září. Klobouk má široký až 70 mm, kuželovitý, později až plochý, s výrazným hrbolem na středu. Je okrový, žlutohnědý, často rozpraskaný na okraji, lupeny v mládí bílé, později olivově hnědé. Dužnina má spermatický zápach a nahořklou chuť.

 

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houby

 

Vláknice Godeyova-Inocybe godeyi je také hojnější a snadno určitelný druh. Klobouk je široký až 60 mm, v dospělosti sklenutý, na středu často s hrbolkem nebo bez něj, na okraji popraskaný, vláknitý, hlínově žlutý často načervenalý. Lupeny jsou barvy hlínově žluté, po poranění a stářím červenají. Dužnina má opět spermatický zápach, roste na vápencovém podloží od června do listopadu pod listnáči.

 

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houby

 

Vápenité podloží má ráda také vzácná vláknice jurská – Inocybe adaeguata. Klobouk je široký až 80 mm, kuželovitý, později plochý, paprsčitě vláknitý. Je barvy červenohnědé, lupeny žlutohnědé, ve stáří okrově hnědé. Dužnina ve třeni po omaku červená a má nepříjemnou nakyslou vůni. Roste od června do října v listnatých lesích, je vzácná a zařazená v Červeném seznamu jako ohrožený druh. Na našem území roste kolem 100 druhů vláknic, ale pro praktické houbaře jsou bez užitku, jak bylo řečeno na začátku: jsou jedovaté nebo nejedlé, vyvolávají většinou muskarinové otravy.

 

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houby

 

Podobně jsou na tom závojenky, jedlých druhů je zde minimum. V části “Jarní houby” jsme se seznámili s jedlou závojenkou podtrnkou a závojenkou sadovkou. Tyto dva druhy patří ze závojenek k nejsbíranějším. V jarní části byla zmínka i o jedovatých závojenkách, kterými jsou závojenka olovová a závojenka jarní. Od června do listopadu vyrůstá v listnatých lesích jedovatá závojenka hnědošedavá – Entoloma lividoalbum. Klobouk je v mládí široký až 120 mm, zvoncovitý, později sklenutý s nízkým tupým hrbolem, barvy šedohnědé, za sucha světlejší, šedý. Lupeny bělavé, nakonec růžově hnědé, dužnina masitá, bílá, s moučnou vůní. Roste pod listnáči, nejčastěji pod duby a buky. Závojenka hnědošedavá je pěkná statná houba, a vzhledem k tomu, že roste až do listopadu, nezkušený houbař ji může zaměnit za některý druh čirůvky nebo za jiný podzimní druh. Zde je důležité vědět, že všechny závojenky mají později bělavé lupeny růžové, masové – od výtrusného prachu. To je jejich důležitý poznávací závojenky. Čirůvky mají lupeny bílé, nažloutlé, našedlé či fialové.

 

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houby

 

K jedovatým druhům patří už zmiňovaná závojenka olovová – Entoloma sinuatum, zde je podrobnější popis: klobouk je široký až 150 mm, v mládí polokulovitý s podvinutým okrajem. Později je již sklenutý s tupým hrbolem, hedvábně lesklý, bělavý, šedožlutavý až šedohnědavý. Lupeny jsou husté, v mládí bílé, později masově narůžovělé až krémově růžové, u klobouku vykrojené. Třeň vysoký až 150 mm, válcovitý až kyjovitý, ve stáří dutý, bělavý až žlutavý. Dužnina má moučnou vůni, ale nepříjemnou chuť. Roste nehojně od června do září v teplejších listnatých lesích a stromořadích na hrázích rybníků. Nezkušený houbař ji může zaměnit v září za rostoucí bílé jedlé čirůvky nebo strmělky. Závojenek roste na našem území kolem 90 druhů a určení některých druhů je možné jen pod mikroskopem zkušeným mykologem. My si budeme pamatovat růžové lupeny u závojenek a to, že sbíráme jen jarní druhy – závojenku podtrnku a sadovku. Čechratka podvinutá – Paxillus involutus, byla ve starých atlasech uváděné jako jedlá gulášová houba, později nejedlá, a nejnovější výzkumy ukázaly, že je jedovatá. K prvním hromadným otravám došlo v Polsku. V posledních letech bylo zjištěno, že houba obsahuje nejedovatý antigen, který reaguje s obdobnými skupinami na povrchu červených krvinek, čímž dochází k jejich rozpadu, těžkému poškození a následnému úmrtí osoby, která ji požila.

 

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houby

 

Klobouk je široký až 150 mm, dlouho s nápadně podvinutým okrajem, dospělosti rozprostřený, na středu vmáčklý. Na okraji je stále podvinutý, plstnatý, hnědý, hnědavý až žlutohnědý. Po poranění je pak tmavohnědě skvrnitý, lupeny široce připojené, sbíhavé na třeň, světle žluté, později rezavě hnědé. Třeň je vysoký až 70 mm, válcovitý, světle hnědý, na otlačených místech hnědnoucí. Dužnina je nažloutlá, na řezu hnědo červenající, vůně příjemná houbová, chuť nakyslá svíravá. Roste velmi hojně ve všech typech lesa, ale i v parcích, alejích a křovinách od června do listopadu.

 

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houby

 

Čechratka podvinutá má i svého dvojníka, čechratku olšovou – Paxillus rubicundulus, která se rovněž k jídlu nedoporučuje. Roste jen pod olšemi na vlhkých místech, kolem potoků a řek od června do listopadu.

 

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houby

 

Čechratice černohuňatá – Tapinella atrotomentosa, je také velmi podobná čechratce podvinuté. Starší název byl čechratka černohuňatá, a rovněž je uváděna jako jedlá. Dnes je označena jako nejedlá, vyrůstá od června do listopadu na pařezech a tlejícím dřevě, nejčastěji borovic a smrků. Dobře poznatelný druh podle sametového, černohnědého bočního třeně.

 

Škola začínajícího houbaře - letní jedovaté houby

 

A jedna zajímavost na závěr, první kdo podlehl na otravu čechratkou podvinutou, byl v roce 1944 německý mykolog Julius Schafer. Ten 17 dní po požití čechratky podvinuté zemřel na selhání ledvin.

 

Text i foto: D. Marounek, foto závojenka olovová: M. Kříž

Použité zdroje – Ottova encyklopedie hub; Ottovo nakladatelství 2015, Encyklopedie hub a lišejníků – 2006; Academia, Velký atlas hub Pavol Škubla; Priroda 2007, internet

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:



Otevírací doba, nejnovější akční letáky, otevírací doba prodejen, provozoven a institucí z celé České republiky.

Nejnovější články

Co je to půst? A proč ho držet?

Vyzkoušejte si, zda vašemu tělu neprospěje začít jíst střídmě, jak to dělaly vaše babičky a prababičky. Po hojných a výživných vánočních svátcích začali naši předkové slavit další blahobytný svátek plný domácích zabíječek, pečené drůbeže a koblih, byl to masopust. Masopustem je označováno více jak 40 denní období od Tří králů 6.1. až do Popeleční středy. Po tomto období hojnosti však v minulosti vždy následoval půst. Před svátky jara Velikonocemi a Kristovým zmrtvýchvstáním bylo potřeba očistit tělo i mysl a začít žít střídměji. A k tomu byl dobrý právě půst, který tehdy trval 6 týdnů.

číst dále ...

Jak jedli naši předkové – 10 díl

Ryby v jídelníčku našich předků jsou známé po staletí, rybářské řemeslo patří k jedněm z nejstarších řemesel vůbec. Archeologické nálezy říčního rybářství jako jsou vrše, sítě, či udice atd., dokazují, že na našem území se rybařilo už mezi 8.-9. stoletím. První rybníky pro chov ryb, než je začal budovat Jakub Krčín, nechala vybudovat církev už v 11. století. Nejprve byla ryba považována za postní pokrm. První rybníky vznikaly především u klášterů. Mělo to důvod, rybí maso si pak mohla církev dopřát v hojné míře po celý rok, především pak právě v době půstu.

číst dále ...

Nejlepší chutě regionálních potravin: autentické suroviny a domácí recepty

Připravili jsme si pro vás recepty, které vypráví příběhy toho nejlepšího, co naše krajina nabízí. Najdete v nich výrobky, které byly s láskou vyrobeny pouze z regionálních surovin. Série receptů přetváří tyto výrobky do rafinovaných pokrmů, které si vás získají svou chutí i autenticitou. Tentokrát vybíráme to nejlepší z Jihočeského, Ústeckého, Olomouckého kraje a z Kraje Vysočina. Maso, paštiky, uzeniny, ale i sirupy s označením Regionální potravina s sebou nesou tu výhodu, díky které si dokážete najít místo na mapě, kde vznikají, kde žijí a v jakých podmínkách jsou chována zvířata a kde se pěstují bylinky. Díky označení Regionální potravina tak máte záruku nejen kvality suroviny, ale víte, že chovatelské a pěstitelské činnosti podléhají přísným pravidlům a jsou pravidelně kontrolovány. Na nic nečekejme a pojďme se pustit do receptů, které se mohou stát perlou vaší kuchyně.

číst dále ...

Kukuřice 4x jinak!

Měkká a sladká jádra kukuřice přidávají do receptů nezaměnitelnou chuť a texturu. Při vaření se kukuřice může využívat v různých formách – čerstvá, vařená, grilovaná nebo konzervovaná. Snášejí ji lidé, kterým vadí lepek, první zoubky si na kukuřičných křupkách brousí batolata, dospělí si bez popcornu nedovedou kino ani představit.

číst dále ...

Vitana vám přináší pět nových druhů koření

Postavte se rázně proměnlivému počasí letošní zimy a připravte se na jaro v plné síle! Oblíbená značka Vitana vám přináší pět nových druhů koření, které lidé od pradávna využívají k přirozené podpoře nejen imunitního systému…

číst dále ...

Český tým kuchařů uspěl na kulinářské olympiádě. Dosáhl na stříbrné pásmo medailí

Mezi kuchařskými týmy, které tento měsíc soupeřily na Kulinářské olympiádě IKA v západním Německu, se Češi neztratili a podařilo se jim získat čtyři stříbrné medaile. Dvě v seniorské a dvě v juniorské kategorii. Na této prestižní soutěži se sešlo více než 1200 účastníků, 88 týmů a přibližně 500 individuálních vystavovatelů z 55 zemí. V obou hlavních soutěžních kategoriích dominovali Seveřané, jak u seniorů, tak u juniorů. Finové se umístili na prvním místě, následováni Švýcary a třemi dalšími týmy ze Skandinávie. Češi si vedli dobře, umístili se v horní části druhé poloviny startovního pole v oblasti “stříbrných medailí”. Celkově si odnesli 16. místo, což je zlepšení o dvě příčky oproti minulému klání v roce 2020.

číst dále ...

Kombucha – nápoj nesmrtelnosti, který zpestří nejen suchý únor

Držíte letos suchý únor? Bezesporu je to skvělá volba pro naše tělesné i duševní zdraví. Bez alkoholu se zlepšuje spánek, soustředění a dost často i stav naší peněženky. Ale nabízí se otázka: Co pít, když nepiji? Když člověk nepije alkohol, má dost často omezený výběr – sladké limonády, ochucená nealko piva, a to je všechno. Co takhle zkusit Kombuchu? Nejen že skvěle chutná a není samý cukr, ale je plná antioxidantů a zdraví prospěšných látek. Je to vlastně fermentovaný čajový nálev, který má právě díky kvašení skvělou osvěžující chuť. Ráno nastartuje organismus a večer klidně nahradí drink. A to doslova.

číst dále ...

Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy

Rejstřík receptů jídel a nápojů Rejstřík článků