REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Kotrče, kuřátka, kuřátečka, kuřince a krásnorůžek

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Škola začínajícího houbařeVšechny tyto druhy mají jedno společné, patří mezi nelupenaté houby. Jejich nejhojnější růst je konec léta a přicházející podzim, takže by šly zařadit i mezi podzimní druhy. Tato skupina hub se liší i od běžných hub tvarem, připomínají spíše mořské korály, mořské houby, nebo rostliny.


Kotrče

Houbu na mytí připomíná zdálky kotrč kadeřavý – Sparassis crispa, nejhojněji rostoucí kotrč často houbaři vyhledávaný a sbíraný. Plodnice rostou u kořenů borovic, méně častěji i modřínů, od července do října, nejhojnější růst je pak koncem srpna a v září.

Plodnice jsou trsovité, složené z různě kadeřavě zprohýbaných větviček žlutavé až hnědavé barvy. Plodnice jsou mohutné a mohou vážit i několik kilogramů. Nález velkého kotrče je pro houbaře vydatný úlovek. Kotrč příjemně voní, dužnina je chutná a nejčastěji se z něj připravuje dršťková polévka. Jde ovšem i sušit, zavařovat do láku, přidat do smaženice a menší plodnice lze obalit jako řízek.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Nevýhodou je poměrně pracné čištění, uvnitř plodnice bývá jehličí, zemina, hmyz. Houbu je nejlepší pořádně osprchovat z hrubých nečistot, potom nakrájet na kousky a několikrát propláchnout vodou až se zbavíme všech nečistot. Za vynaloženou námahu budeme odměněni skvělým pokrmem z této velmi chutné houby.

Kotrč mohou sbírat i houbaři začátečníci, není mu podobná žádná jedovatá houba. Kotrč kadeřavý můžeme zaměnit za kotrč Němcův – Sparassis nemecii, který roste u pat smrků nebo jedlí, většinou ve vyšších polohách, větvičky nejsou kadeřavé jen mírně zvlněné a světleji zbarvené. Kotrč Němcův je vzácný, uveden v Červeném seznamu jako ohrožený druh, nesbíráme ho, ale chráníme.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Třetím kotrčem, který roste na našem území, je kotrč štěrbákový – Sparassis brevipes, podobný kotrči Němcovu. Roste vzácně pod buky a duby.

 

Kuřátka

Kuřátek se v ČR vyskytuje kolem 40 druhů, plodnice jsou keříčkovitě rozvětvené s vyvinutým masitým třeněm, větvičky jsou většinou křehké. Určování kuřátek je v terénu velmi těžké a 100 % určení jde jen pod mikroskopem od zkušeného mykologa. Jsou mezi nimi jak jedlé tak nejedlé i jedovaté druhy, proto sběr kuřátek nedoporučuji, v době jejich růstu většinou roste mnohem více kvalitnějších druhů hub.

Mezi nejznámější kuřátka patří kuřátka jarmuzová – Ramaria botrytis, starší název kuřátka květáková. Plodnice jsou nepravidelně kulovité, keříčkovitě členěná a bohatě rozvětvené, světle hnědé barvy na konci vínově červené, větvičky vyrůstají z bílého třeně, který je částečně ukrytý v zemi. Rostou od srpna do října v listnatých lesích. V minulém století ještě v 80. letech byly uvedeny na indexu tržních hub, v současné době jsou v Červeném seznamu jako ohrožený druh.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Kuřátka žlutá – Ramaria flava rostou nejčastěji v bučinách. Plodnice jsou bohatě rozvětvené, zbarvené sírově až citronově žlutě, třeň bývá bělavý až nažloutlý. Vyskytují se od července do října. Žlutých kuřátek je více, například kuřátka nažloutlá, nebo zlatá. Kuřátka žlutá jsou také uvedena v Červeném seznamu jako druh o kterém chybí informace.

 

Škola začínajícího houbaře

 

K hojnějším a nejedlým druhům patří například kuřátka přímá – Ramaria stricta, rostoucí od července do listopadu na rozkládajícím se dřevě listnáčů, vzácně i jehličnanů. Plodnice jsou bohatě větvené, žlutookrové až hnědavé se žlutými až okrovými špičkami větviček. Jsou hořká a mají anýzovou vůni, samozřejmě nejedlá.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Na humózní půdě jak v listnáčích, tak jehličnanech rostou od července do října celkem hojně nejedlá kuřátka Invalova – Ramaria eumorpha. Plodnice jsou bohatě větvené, přímé, válcovité konce větviček špičaté, zbarvené okrově hnědě nebo žlutě okrově.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Kuřátečka

Kuřátečka jsou velmi podobná kuřátkům, bývají méně rozvětvená, spíš kyjovitá, třeň není tak výrazný, jak u kuřátek a samozřejmě se liší i mikroskopicky.

Nejčastěji se můžeme potkat s kuřátečkem hřebenitým – Clavulina coralloides rostoucím hojně od srpna do listopadu. Roste jak v listnáčích tak jehličnanech. Plodnice řídce až mnohonásobně větvené, bílé, našedlé s hřebenitými ostrými špičkami. Tento druh je jedlý.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Typicky kyjovité větvičky má kuřátko svraskalé – Clavulina rugosa. Plodnice jsou v mládí téměř nevětvené, později s krátkými válcovitými zaoblenými větvičkami, ty jsou bílé, ve stáří našedlé nebo o nafialovělé barvy. Roste v trávě v jehličnatých i listnatých lesích od srpna do listopadu. Je to jedlá houba.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Kuřince

K mykologickým lahůdkám patří kuřince – Ramariopsis. Plodnice jsou velmi malé, kolem 20-50 mm, pestře zbarvené, rozvětvené do krátkých větviček. Rostou většinou vzácně na zemi nebo tlejícím dřevě, většina z nich je uvedena v Červeném seznamu. Nádherný a kriticky ohrožený druh je kuřinec lilákový – Ramariopsis pulchella, jiný český název kuřinec hezký. Plodnice až 20 mm, fialové nebo lilákové barvy, řídce větvené. Výskyt od srpna do října.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Krásně vybarvený je i kuřinec šafránový – Ramariopsis crocea. Je uvedený v Červeném seznamu jako kriticky ohrožený druh. Plodnice jsou vysoké až 50 mm, zlatožluté až žlutooranžové, rozvětvené v tupé větvičky. Roste vzácně na zemi v trávě mimo les, nebo i v lesích od srpna do října.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Krásnorůžek

Při pohledu na tuto fotografii namítnete, že jste tuhle houbičku už viděli. Velmi podobný je mohutnější, hojně rostoucí krásnorůžek lepkavý – Calocera viscos. Mnoho houbařů je také považuje za některý druh kuřátek. Krásnorůžek roste hojně na tlejících kořenech a pařezech jehličnanů od června do listopadu, plodnice jsou vysoké až 80 mm, keříčkovitě rozvětvené, pomerančově žluté až žlutooranžové, velmi pružné, v mládí slizské.

 

Škola začínajícího houbaře

 

Jedná se o nejedlý druh. Někteří houbaři ho sbírají a používají jako okrasu do zavařených hub v octovém láku. Plodnice se krásně ve sklenici vyjímá a lahodí oku. Po otevření sklenice se odstraní a nekonzumuje.

Text i foto: D. Marounek

Použité zdroje: Encyklopedie hub a lišejníků – V. Antonín Academia 2006, Červený seznam hub ČR – J. Holec, M. Beran – 2006

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:


reklama


Nejnovější články

20 nejlepších receptů na džemy a marmelády

Džem má řidší konzistenci a většinou obsahuje celé kousky ovoce. Marmeláda je tužší a připravujeme ji z hodně vyzrálého ovoce, které buď prolisujeme strojkem na ovoce, nebo rozmixujeme a propasírujeme přes síto. Takže stručně: džem se vaří z celého nebo na kousky nakrájeného ovoce, základem marmelády je ovocný protlak (prolisované ovoce). Ale dost teorie! Přinášíme vám ty nejlepší recepty na džemy a marmelády z naší databáze. Tady jsou.

číst dále ...

Vychutnejte si zmrzlinu pro dospělé! Vyrobte si doma veselé nanuky

Ledově vychlazená zmrzlina představuje úžasné osvěžení v průběhu horkého letního dne. Když však přidáte kapku alkoholu a jeden z drinků Schweppes, dodáte nanukům grády a povýšíte je na nečekaný level. A jak vyrobit nanuky 18+?

číst dále ...

Chystejte hody, jde se na jahody!

Sezóna jahod právě vrcholí a je poslední čas pořídit si šťavnatou zásobu těch českých, voňavých, na které zase budeme čekat celý rok. Pořiďte si jich dostatek, ať už natrhaných na vlastní zahrádce, na políčku při samosběru, anebo zakoupených na trhu… Můžete z nich totiž připravit spoustu skvělých dobrot!

číst dále ...

Snídaňové kaše na každý den

Pět pracovních dní v týdnu, 5 inspirací pro milovníky kaší. Protože není nic lepšího než začít hektické ráno zdravou bombou, která vám dá energii do celého dne.

číst dále ...

Domácí jahodový sirup s mátou nebo rebarborou, limonáda nebo střik!

Milujete jahody? Tomáš pro Vás připravil dva super recepty na marmeládu a sirupy, kdy zpracujete naprosto celé jahody, i stopky a odřezky! A nakonec si za odměnu po dovedné práci můžete dát skvělý jahodovo-rabarborový střik! Tak hurá do toho, ať je hned hotovo!

číst dále ...

Vinice Šobes, ikona našeho vinařství

V meandru řeky Dyje v Národním parku Podyjí se nachází přírodní unikát, který uchvátí každoročně stovky návštěvníků. Vinice Šobes se díky své jedinečné dispozici stala ikonou moravského vinařství. A tak na nic nečekejte a vydejte se prozkoumat jedno z nejromantičtějších míst v Česku.

číst dále ...

Hranolky mají svůj den, co o nich víte?

13. červenec je celosvětově známý jako Mezinárodní den hranolek (Fête de la Frite). Tento zvláštní den vznikl v roce 1977, kdy se pan André Desboise a lovecká společnost Sulignat rozhodli uspořádat slavnostní den a pozvat obyvatele vesnice a majitele okolních panství. V tento den připravili 10 kg hranolků, následující rok se rozhodli pro velký úspěch akci opakovat a tak vznikl Fête de la Frite. Od roku 2015 oslavy provází tematické průvody, historické hry a soutěže o nejlepší hranolky. V Belgii se tento svátek slaví 14. července a ve zbytku světa připadá na 13. července. Ale celosvětově nejznámější hranolky jsou ty z McDonald´s.

číst dále ...

Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy