Jedním z jedlých druhů, který na počasí nekouká a snáší i mrazy, roste tedy po celý rok, k těmto houbám patří boltcovitka bezová – Auricularia auricula – judea, známá spíše pod lidovým názvem Jidášovo ucho. Podle pověsti Jidáš zradil Ježíše za 30 stříbrných a pak se oběsil na bezu černém (některé zdroje tuto pověst vyvrací, jednalo se o keř zmarlika – Cercis, známý keř je zmarlika jidášova – Cercis siliquastrum, zvaný též Jidášův strom).
Jidášovo ucho tedy roste celoročně, nejvíce na bezu černém, ale i jiných listnatých dřevinách (buk, vrba), i vzácněji na kmenech a větvích jehličnanů (borovice). Vytváří na hostitelské dřevině bokem přirostlé plodnice hnědé barvy, které jsou v mládí pohárkovité, později miskovité, žilnatě laločnatá s nepravidelným uchovitým tvarem široké až 100 mm. Dužnina je za čerstva na povrchu pružná, chrupavčitá, rosolovitá, vespodu je sametově hnědá, za sucha je dužnina černá, tvrdá lámavá. Po deštích a za vlhkého počasí černá dužnina opět dostane hnědou barvu a plodnice jsou opět pružné. Chuť i vůně této houby je nevýrazná. Vzácně se vyskytuje i bílá forma.
Jidášovo ucho lze zaměnit za jedlou, ale horší kvality boltcovitku mozkovitou, která má dužninu hnědočerně pásovanou plstnatě chlupatou a vytváří spíše lasturovité plodnice. Podobná je i nejedlá mušlovka plstnatá, která roste výhradně na dřevě topolů, vrb a je na vnější straně bílá. Podobná nejedlá rosolovka listovitá je laločnatě mozkovitě zprohýbaná, průsvitně hnědožlutá. Vzdáleně podobné jsou i některé černorosoly, např. černorosol bukový nebo uťatý, které mají jinou strukturu dužniny a jsou v době zralosti černě zbarvené. Pro začátečníky je nejlepší sbírat jidášovo ucho z bezu černého.
Plodnice jidášova ucha nesmí chybět v pokrmech asijské kuchyně, kde se ji říká černá houba, v Asii se i uměle pěstuje. Je oblíbená pro svoji chrupavčitou konzistenci dužniny. Nesmí chybět v salátech, polévkách, v masových směsích atd.. Plodnice se většinou nakrájí do pokrmu a konzumují syrové.
Hlavní klad této houby jsou její prokazatelné léčivé účinky, které čínská medicína využívá po staletí. Snižuje vysoký krevní tlak, kornatění cév, posiluje imunitní systém, zlepšuje pleť i vlasy. Obklady se používají na záněty krku a očí. Vývar z jidášova ucha pomáhá při bolestech žaludku. Používá se při krvácejících hemeroidech a krvi v moči. Přebytky jidášova ucha, které naleznete, se dají usušit. Sušené plodnice po namočení nabobtnají a jsou opět čerstvé. Nedoporučuje se sbírat plodnice, které jsou napadeny zelenou řasou, ty mohou způsobit žaludeční potíže.
Více o jidášovu uchu, ale i dalších houbách naleznete v našem atlase hub zde: Atlas hub
Text i foto: D. M.
Další články k tématu:
Recepty z jidášova ucha, s jidášovým uchem:
- Vepřové nudličky s jidášovým uchem
- Rizoto s jidášovým uchem
- Salát z pekingského zelí s jidášovým uchem
- Kuřecí polévka s jidášovým uchem
- Mušle s jidášovým uchem
- Jidášovo ucho v pikantním těstíčku…
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.