Nejedlá houba rostoucí místy hojně v jehličnatých lesích, ale i bučinách na prosvětlených travnatých a vápenitých půdách.
Latinsky: Hebeloma senescens syn. H. edurum
Nejedlá …………….. Slzivka zatvrdlá je nejedlá houba, v kuchyni zcela bez využití.
Doba výskytu: srpen až říjen
Roste místy hojně v jehličnatých lesích, ale i bučinách na prosvětlených travnatých a vápenitých půdách, nejvíce v pahorkatinách a vyšších polohách.
Klobouk až 110 mm, v mládí polokulovitý, na okraji podvinutý, později nízce sklenutý, masitý, někdy s plochým hrbolem, na okraji krátce vroubkovaný bez zbytků vela, za vlhka lepkavý až slizský, krémově okrový, špinavě nažloutlý až okrově hnědavý, často s masově hnědým nádechem.
Lupeny jsou nízké, husté, vykrojené, v mládí na ostří vločkaté, krémově hnědavé až hnědé. Třeň až 90 mm, válcovitý, na bázi často hlízovitě ztloustlý a kořenovitě prodloužený, celý vločkatý a šupinkatý, bělavý až okrový, naspodu hnědavý. Dužnina je masitá, tvrdá, pevná, má mírnou nahořklou chuť a kakaovou sladkou vůni.
Možná záměna:
Slzivka ředkvičková (Hebeloma sinapizans), má ředkvově zemitý zápach.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek










































































































































