Atlas hub
Rozdělení hub na břichatkovité, hřibovité, lupenaté, nelupenaté, stopkovýtrusné a vřeckaté. V našem atlasu najdete abecedně seřazené názvy hub se základními poznávacími charakteristikami a popsáním jejich využití v kuchyni. Rovněž vypsané možné druhy, za které lze houby zaměnit. Také uvedeno, zda jsou houby jedlé, či nejedlé, případně pak, jestli nejsou chránené.
Podkategorie: Houby vřeckaté 88, Houby nelupenaté 137, Houby lupenaté 586, Houby hřibovité 80, Houby břichatkovité 54, Houby stopkovýtrusné (rosolovkoidní houby) 12
Troudnatec kopytovitý
Troudnatec se po staletí používal k zapálení ohně a jako prostředek k zastavení krvácení. Další využití troudnatce je výroba kabelek, klobouků a vest které se někde ještě vyrábějí dodnes, dnes spíš jak suvenýry.
Troudnatec pásovaný
Nejedlá houba rostoucí celoročně na živých i mrtvých kmenech, silných větvích a pařezech stromů.
Trsnatec lupenitý
Roste poměrně nehojně od srpna do října. Je jedlý, hodí se do gulášů, polévek, lze i naložit.
Třepenitka maková
Jde o zcela běžnou a přesto vynikající houbu.
Třepenitka roztroušená
Nejedlá hořká houba rostoucí od září až do listopadu nejvíce v horských smrčinách na ležícím dřevě nebo pařezech, ale i na humusu a zbytcích dřeva. Některé zdroje uvádějí, že je jedovatá.
Třepenitka svazčitá
Je tak hořká, že si ji stejně nikdo neuvaří, doufám.
Třepenitka vlhkožijná
Nejedlý druh houby rostoucí od června do listopadu. Pro svoji vzácnost uveden v Červeném seznamu jako ohrožený druh. Novější český název je třepenitka dvoubarvá.
Ucháč čepcovitý
Ucháče rostou na jaře, či na podzim. Na jaře můžeme nalézt zejména ucháče obecného a obrovského, pro podzim je typický právě ucháč čepcovitý …
Ucháč obecný
Roste na jaře. Vyskytuje se v jehličnatých lesích, zejména v borových.
Ucháč obrovský
Jedovatý druh jarní houby, který byl dříve považován za jedlý. Roste roztroušeně, místy hojně ve vlhčích jehličnatých a smíšených lesích.
Urnička pohárová
Roste velmi vzácně v teplejších oblastech na rozkládajících se větvích a kořenech listnáčů ponořených pod povrchem půdy.
Ušíčko černé
Nejedlá houba rostoucí od dubna do května ve smrčinách na tlejícím jehličí.
Václavka bažinná
Velmi vzácná houba rostoucí na podmáčených loukách a rašeliništích.
Václavka cibulkotřenná
Roste na dřevě listnáčů i jehličnanů, někdy i na drobných větvičkách. Je jedlá, ale po delší tepelné úpravě!
Václavka hlíznatá
Hlavně v nížinách, v listnatých lesích najdeme tuto jedlou václavku. Roste od července do listopadu.
Václavka obecná
Dříve byly všechny václavky určovány jako václavka obecná, nyní se v Evropě rozlišuje 5 druhů, z nichž pouze václavka obecná je podle svého vzhledu, zbarvení a mikroskopických znaků snadno určitelná. Ostatní druhy jsou někdy obtížně určitelné i pro zkušeného mykologa, zejména má-li k dispozici pouze starší plodnice.
Václavka smrková
Skvěle se hodí především na zavařování.
Vějířovec obrovský
Mohutné plodnice této houby mohou dosahovat váhy až 50 kg. V mládí jsou jedlé.
Vláknice Bongardova
Nejedlá houba rostoucí poměrně nehojně od srpna do října především v listnatých lesích, vzácněji ji však najdeme i pod jehličnany.
Vláknice Cookeova
Tato jedovatá houba roste od června do listopadu roztroušeně až vzácně na stanovištích bohatých na humus a to jak v listnatých, tak jehličnatých lesích, ale i na lesních cestách.
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.