Je tak hořká, že si ji stejně nikdo neuvaří, doufám.
Latinsky: Hypholoma fasciculare
Jedovatá! ……………. je sice jedovatá, ale pokud ji ochutnáte, je tak hořká, že si ji s jinou jedlou houbou nespletete.
Doba výskytu: jaro až podzim
Odporně hořká třepenitka svazčitá je velice běžným druhem. Často již brzy na jaře najdeme její bohaté trsy na dřevě jehličnanů, ale i listnatých stromů. Podobná je třepenitka maková, která roste také na dřevě, ale má jiné zabarvení (nemá v lupenech žlutozelený nádech, jako třepenitka svazčitá. Barva klobouku je také odlišná.
Klobouk má 2 – 6 cm v průměru, v mládí je zvoncovitý, pak nízce sklenutý až plochý, tenký. Povrch je lysý, hladký, na okraji se zbytky pavučinovitého závoje, které brzy mizí. Barvy živě sírožluté, na středu tmavší. Lupeny vykrojeně přirostlé, husté, úzké, žluté až zelené, ve stáří až fialově černé. Třeň je cca 5 – 10 cm dlouhý, 3 – 8 mm tlustý, světle sírově žlutý, odspodu hnědnoucí, rezavě vláknitý, nahoře má pomíjivé zbytky závoje. Dužnina je sírově žlutá. Vůně je nakyslá, chuť odporně hořká. Výtrusný prach je černofialový.