Jedovatý druh jarní houby, který byl dříve považován za jedlý. Roste roztroušeně, místy hojně ve vlhčích jehličnatých a smíšených lesích.
Latinsky: Gyromitra gigas
Jedlý …………….. Donedávna byl ucháč obrovský považován po převaření za jedlý, byli však zjištěny otravy i po uvaření a slití vody. Obsahuje totiž jed gyromitrin, sice v menším množství než smrtelně až prudce jedovatý ucháč obecný, přesto se v současné době nedoporučuje ke konzumaci jako ostatní druhy ucháčů.
Doba výskytu: březen až květen
Roste roztroušeně, místy hojně ve vlhčích jehličnatých a smíšených lesích, obvykle poblíž tlejících smrkových pařezů, kmenů nebo přímo na nich. Vyrůstá ale i pod borovicemi, duby, lípami a osikami.
Klobouk až 150 mm, nepravidelně kulovitý, mozkovitě až laločnatě zprohýbaný, bez cípů a výběžků, dutý, světle okrově hnědavý, olivově žlutý nebo olivově hnědavý.
Třeň až 80 mm, robustní, nápadně široký, nepravidelný výrazně vrásčitý, jemně plstnatý a jakoby pomoučněný, uvnitř s nepravidelnými komůrkovitými dutinami, bělavý až krémově bělavý, ve stáří s okrovým nádechem.
Dužnina křehká, lámavá, chrupavčité konzistence, má nevýraznou chuť i vůni.
Možná záměna:
Prudce až smrtelně jedovatý ucháč obecný (Gyromitra esculenta), ten je menší, klobouk má zbarvený kaštanově až tmavě hnědě, nebo je hnědočerný, roste hlavně pod borovicemi, vzácný ucháč svazčitý (Gyromitra fastigiata), ten má klobouk v horní části protažený do dvou až tří zahrocených cípů a je zbarvený červenohnědě, skořicově, ve stáří kaštanově hnědě. Roste na vápenitých půdách pod listnáči.
Autor textu D. Marounek, autor fotografie: T. Tejkalová