I když je tato houba jedlá, měla by se pro svoji vzácnost chránit a ne sbírat.
Latinsky: Limacella guttata
Jedlá …………… Slizobedla slzivá je jedlý druh houby, ale pro její vzácnost by se měla chránit a ne konzumovat.
Doba výskytu: srpen až říjen
Roste vzácně v listnatých i jehličnatých lesích v opadu nebo hrabance a to na vlhkých místech.
Klobouk až 110 mm, v mládí polokulovitý až ploše kuželovitý, ve stáří plochý s tupým hrbolem, povrch je za vlhka slizský a lesklý, za sucha hedvábný, hladký, sytě krémový až světle okrový, na okraji se žlutým nádechem, na středu tmavší, okrově hnědý, hnědavě okrový.
Lupeny jsou blízké, volné, bělavé s hladkým ostřím. Třeň až 170 mm, válcovitý, plný, na bázi hlízovitě ztloustlý, bělavý vločkatě vláknitý s blanitým bělavým prstenem, za vlhka s kapičkami tekutiny které po zaschnutí zanechávají na prstenu šedohnědavé skvrny, někdy jsou i skvrny na třeni. Dužnina je masitá, bílá a má moučnou vůni i chuť.
Možná záměna:
Dobře určitelný druh pro typický prsten se skvrnami.
Autor textu: D. Marounek, autor fotografií: R. Pilař
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.