polévky

Z receptů našich babiček.

Tradiční polévka připravená z vajec, kyselého mléka, kyselé smetany, vody, polohrubé mouky a koření.

Kyselo z chlebového kvásku, hub, brambor, cibule a vajec. Recept ze staročeské kuchyně.

Tato polévka zahuštěná chlebovým kváskem se vařila v Krkonoších, Pokrkonoší i na Šumavě. Má mnoho obměn, základem jsou však většinou houby a chlebový kvásek. Chceme-li polévku uvařit, musíme nejprve založit kvásek ze žitné mouky a to 3 dny předem!

Z Krkonoš pochází mnoho skvělých receptů. Známe jsou třeba krkonošské sejkory, ale také recept na krkonošského houbového kubu, kterému říkají také houbanec nebo hubník, anebo muziku, což je kompot ze sušeného ovoce. Zde máme recept na krkonošské kyselo, které vám jistě zachutná, pokud dodržíte přesný postup přípravy.

Jihočeská smetanová polévka s houbami a ztracenými vejci.

Tradiční smetanová polévka s chutí a vůní po kopru a houbách, servírovaná ozdobená ztraceným vejcem.

Kulimajda je jednoduchá hustá staročeská polévka, která se vařila z čerstvých hub, brambor a cibule. Je zahuštěná moukou rozšlehanou ve smetaně. Velmi chutná je například z muchomůrky růžovky.

Krajová polévka z receptáře našich babiček a prababiček.

Z kysaného zelí, smetany, červených fazolí, brambor…..

Polévka z brambor, podmáslí a dalších surovin. Vařila se v mnoha obměnách. Tento recept je z Vysočiny. Neplést s valašskou nebo slováckou kyselicí, kde je základem kysané zelí.

Z chlebového kvásku, hub, mléka a dalších ingrediencí připravená chutný krajová polévka.

Krajový recept na mléčnou houbovou polévku s brambory.

Tato podhorská polévka se za první světové války připravovala i ve městech.

Polévka uvařená z plnotučného mléka, vody, masoxu, polohrubé mouky a vejce, zdobená petrželkou.

Rychlá polévka skvělá na zahřátí, jako vyprošťovák, nebo jako prevence proti chřipce a nachlazení. Spolu s topinkami jde o obědovou polévku, na které si pochutná každý milovník česneku.

Staročeská polévka z hovězího vývaru, zeleniny a hub, nastavená pohankou a ovesnými vločkami.

Zelňačka z vývaru z uzeného kolena, zelí, brambor, hub, zakysané smetany a dalších ingrediencí.

Telecí mozeček, stejně tak jako brzlík, patřil před světovou válkou (vlastně už za monarchie) k téměř běžným jídlům. Dnes najdete obě zvláštnosti na menu lepších restaurací po střední Evropě a Francii. Ona staropražská kuchyně jako taková má mnoho společného právě s kuchyní francouzskou. Je ovšem o něco rustikálnější a svéráznější.

Polévka z čerstvých, na másle osmažených hub, servírovaná s vložkou telecího mozečku pokrájeného na drobno a povařeného v polévce.