





T-bone steak | Je podobný porterhouse steaku, ale je celkově menší. Zato je o hodně měkčí. Část u kosti je milovníky označována jako nejlepší kus masa vůbec. Také se krájí podstatně tenčí, takže se servíruje jako jídlo pro jednotlivce. |
T-bone-steak | Americký název velkého plátku masa s kostí z roštěnky. |
Tabako | Kuře s ostrou česnekovou omáčkou v Gruzii. |
Tabbouleh | V arabské kuchyni salát z burghul, rajčat, máty a petržele. |
Tabletované cukry | Vyrábějí se tabletováním směsi moučkového cukru a maltodextrinu (vyrábí se také tabletovaná laktóza a sorbitol). Tyto výrobky jsou používány v cukrovinkářském průmyslu a ve farmacii. |
Táborské burášky | Bramborové placky vychladlé, krájené na kostky a spařené horkým mlékem, slazené sirupem nebo medem, posypané mletým mákem a máslem. |
Tabouleh | V Maroku salát z kadeřavé petržele, rajčat, cibule, máty peprné, drcené loupané pšenice, olivového oleje, dochucené citronovou šťávou, solí a pepřem. |
Tabulka měr a vah | * Akr ( staročesky) – 4840 m2 * Amphora – 26,26 litru * Ar – 100 m2 * Cent (metrický) – 100 kg * Centéř = 120 liber = 61,65 kg * Dlaň (staročesky) – 7,968 cm * Funt ( libra ) = 40,9 dkg * Holba – 0,707 litru * Hon – staročeská větší délková míra – asi 125,5 metru * Hřivna 0,257 kg * Jitro – na jitra se měřila zemědělská půda. Původně jitro představovalo pravděpodobně plochu, která se dala zaorat od rána do večera. Průměrně jitro činilo 2837 metrů čtverečních – to bylo tzv. jitro zemské, jsou však známa i jitra velká, až 7000 metrů čtverečních. V roce 1764 bylo zavedeno jitro rakouské, které měřilo 57,55 metru čtverečních. * Karát – ( původně semeno rohovníku, svatojánského chleba, které se používalo jako závaží 0,2 gramu * Kopa = 60 kusů * Korec = též strych – 2877,32 m2 * Kročej – staročeská jednotka – 1,1828 metru * Krok ( staročesky) – 0,5914 metru * Kvintlík ( kventlík) = 4 g od roku 1764 též 4,4 g * Lán – od 18,16 ha po 27,95 ha * Látro = stará délková míra měla 4 lokte * Libra česká = 560 g = 56 dkg, též 32 lotů, též 128 kvintlíků * Loket ( český., pražský ) – 59,140 cm = 3 pídě, 1 píď = 10 prstů á 4 zrna ječmene vedle sebe., „ etalon „ pražského lokte je dosud zazděný ve věži Novoměstské radnice * Loket vídeňský –77,7558 cm * Loket krakovský – 59,6 cm * Lot = 16,05 g, též 4 kvintlíky * Mandel = 15 kusů * Máz i más = 1,9 l, též 1 pinta, též 2 holby, též 4 žejdlíky = 1,415 l * Máz vídeňská – 1,415 litru * Měřice = 62,487 l * Palec český – 2,464 cm * Píď – stará lidová míra značně neurčité délky, vzdálenost mezi palcem a malíčkem, řidčeji mezi jiným prstem ruky, co nejdál od sebe odtaženými (19,73 cm) * Pinta = 1,94 litru, též 4 žejdlíky * Popluží – 1 až 3,5 lánu * Provazec – staročeská jednotka – 30,88 metru * Prst – staročeská jednotka – 1,971 cm * Půlka (1/2 žejdlíku) – 0,24 litru. Pít „ na půlu „ znamenalo vypít nádobu naráz na něčí poctu při přípitku. * Role – staročeská jednotka – asi 6100 m2 * Sáh = staročeská jednotka - 4 lokte vzdálenost mezi konci rozpřažených rukou – 1,7742 metru * Scruple ( špetka ) 1,296 g * Stopa ( střevíc ) – staročeská jednotka – 22,57 cm * Vědro = stará míra na tekutiny, 48 mázů = 56,58 l, ruské vědro mělo 12,3 litru * Věrduněk = 0,25 libry * Věrtel - 23,25 l, 12 pint * Žejdlík staročeský = 0,48 l = 0, 354 l. |
Tabulové víno | Dobré, vyzrálé víno, pěkně sladěné. |
Táč | Hranatý krájený koláč v Podluží. |
Taccola | Jídlo připravované z masa divokých ptáků na Sardinii. |
Tačenko Savič Nikolaj (nar. 1887) | Poslední carův a carevny kuchař, původem z Prahy, na carském dvoře v Kremlu. Poslední ruský car Mikuláš II. byl se svojí rodinou zavražděn v červenci 1918 v ruském Jekatěrinburgu. |
Tafelšpic | V rakouské kuchyni vařené hovězí libové maso, které je jemné a šťavnaté a podává se s restovanými brambory s cibulkou, jablkovým křenem a jemnou majonézou a pažitkou. |
Tagliatelle (taljatele) | Ploché nudle z tvrdé pšenice jsou zhruba 4 mm široké a stáčejí se do klubíček. Bývají tříbarevné ( obyčejné, špenátové a rajčatové ) a používají se v italské kuchyni se sýrovou omáčkou k rybě nebo zelenině. |
Tahina | Sezamová pasta používaná v mnoha arabských pokrmech. |
Táhnutí | Pomalé dušení při nízké teplotě do 85°C. Tekutina při tom mírně perlí. |
Tajine | Typická tuniská pochoutka z mletého masa, cibule, petržele, vajec a strouhaného sýra. |
Taklia | V arabské kuchyni koření obsahující mletý koriandr a česnek. |
Takos (TACOS) | Mexické "taco" znamená něco jako v našem pohostinství uplatňované "snack", abychom mluvili česky, tedy "přestávkové shltnutí v chvatu". Tomu odpovídá tvar i obsah tohoto obloženého chlebíčku. Jsou to tortily měkké nebo křehké, tvarově upravené jako lehce ohnuté půlměsíce nebo jako srolované trubičky. |
Talíře | Naši středověcí páni také dlouho neznali, jedli ze společné mísy. Těm pozdějším předcházely tvrdé placky nebo opečený chléb. Později se pečené maso, se šťávou nebo omáčkou, podávalo na mísách zhotovených z nekvašeného chleba, do nichž se omáčka pomalu vsakovala. Hosté je ovšem nejedli, ale služebnictvo je často rozdávalo nebo levně prodávalo místní chudině. |
Talma | V gruzínské kuchyni závitky. |
Tamales | V Mexiku směs pečeného masa s kukuřicí, zabalenou do kukuřičné slupky. |
Tamarillos i tamarillo | Trpkosladký žlutý nebo oranžový plod z And v Jižní Americe, plod stromu s bot. názvem Cyphomandra betacea. Jsou to jakási rajčata rostoucí na stromě a stejně tak se upravují. Říká se jim i rajčenka nebo stromové rajče. |
Tandori masala (Tandoori Masala) | Tandoori másala (Tandoori masala, Tandori masala) Nepříliš ostrá indická směs mletého koření určená především pro rožnění kuřat na jehlách, ale je vhodná i k pečení mas na dřevěném uhlí. |
Tandúr | V indické kuchyni pícka, lze nahradit grilem. |
Tanin | Tříslovina. |
Tapas | Ve španělské nebo mexické kuchyni malé zákusky. Jsou to obvykle plody moře, zelenina, maso, uzeniny. Podávají se se sklenkou vychlazeného sherry nebo jiným aperitivem . |
Taránky | V Poniklé u Vysokého malé preclíky, které se svazovaly po 15 kusech šňůrkou. |
Tarator | Bulharská studená jogurtová polévka. |
Taratour | V arabské kuchyni hustá majonéza z piniových oříšků, česneku a citrónu, používaná jako omáčka. |
Tarhoňa | V maďarské, slovenské a židovské kuchyni po domácku vyrobená sušená těstovina. |
Tartaletka (fr. tartelette) | Malý dortíček. |
Tatar | Velikonoční pomlázka v moravském nářečí. |
Téglík | Na Podluží pohárek. |
Temperování | Úprava teploty nápojů. |
Tenderizace – (anglicky) | Urychlené dozrávání masa. |
Tequila | Pálenka či destilát ze zkvašené šťávy agáve, čirý alkoholický nápoj připomínající vodku, ale svébytné, nesladké, sůl vyžadující chuti. Pije se se solí, špetkou mleté chilli, zakápnuté citrónem. |
Tequilla | Silný destilát v Mexiku vyráběný z pulgue nebo mazcalu, určitého druhu agave. Obě se připravují ze šťávy agave americana, zvané maguey. |
Terboch | Nářečně žaludek. |
Terina | Kameninová nebo porcelánová mísa na polévku. |
Termostat | Zařízení udržující v určitém omezeném prostoru zvolenou teplotu. |
Terroir (teroár) | Francouzský výraz zahrnující celkovou souhru přírodních faktorů, prostředí, podnebí, nadmořské výšky, půdy a dalších, které ovlivňují růst a kvalitu révy a potažmo i chuť vína. |
Těstíčko | Druh obalu ke smažení – vejce, mouka, tekutina (mléko, smetana, pivo nebo víno). Těstíčko musí být dobře rozmícháno, musí být hladké a přiměřeně husté (řídké těstíčko stéká, husté se špatně prosmažuje). |
Těsto putrové | Staročesky máslové. |
Těstoviny | Odkud těstoviny pocházejí, se dodnes nedá přesně zjistit. Je ale velice pravděpodobné, že z arabského světa. Podle způsobu výroby se těstoviny dělí ještě na sušené, nesušené, plněné, zmrazené a balené vakuově nebo v inertní atmosféře. Sušené smějí mít maximální vlhkost 13 %. Aby nepřejímaly cizí pachy, musí být odděleny od aromatických látek a musí se skladovat při teplotě maximálně 5°C. balené vakuově nebo v inertní atmosféře mají mít vlhkost 20 – 38 % a musí se skladovat při maximální teplotě 10°C. Nesmějí se balit do průsvitného nebo průhledného obalu, aby nedocházelo ke zkreslení barvy. Na trhu je asi 300 druhů těstovin. |
Téte de Moine | Tento sýr pochází ze Švýcarska, znamená v překladu „Mnichova hlava“ - byl vyráběn mnichy v opatství Bellelay v pohoří Jura a je jedním z nejzajímavějších sýrařských produktů v Evropě. Má tvar válce a obvykle váží necelý 1 kg. Vyrábí se z nepasterovaného kravského mléka. Je to tvrdý sýr s pevnou, mazlavou, zrnitou červenohnědou kůrkou a slonovinové až světle žluté barvy. Pomocí speciálního přístroje „girolle“ se seškrabují tenoučké hoblinky. Má kořeněnou a přitom jemnou chuť. Použití: Sýrové mísy, saláty. |
Těžké víno | Víno silné, alkoholické a extraktivní, v němž alkohol není v rovnováze s kyselinou. Mate hlavu a unavuje žaludek. |
Thajská kari pasta | Se používá v asijské kuchyni |
Thamada | V Gruzii hostitel a organizátor stolování u stolu. |
Thang sgiving | Den Díkůvzdání – svátek, slavený vždy čtvrtý čtvrtek v listopadu v USA. Jeho tradice sahá do roku 1621. |
That-that | Barmská specialita. Naložené pikantní okurky v octu, soli,sezamovém oleji s přísadou cibule, česneku a sezamových semen. |
Ti - punč | V Martinique bílý rum se sirupem z cukrové třtiny a plátkem citrónu. |
Ťiang-jou | Čínský název sojové omáčky. |
Tiché uhlé | Staročesky dřevěné uhlí. |
Tilapie | Je tropická ryba podobná kaprovi, pocházející původem z Afriky.
|
Timbál, timbálové nádobí | Jedná se o porcelánové nádobí. Zvýrazňuje slavnostní stolování. Na polévku používáme polévkové mísy s poklicí. Dušená masa s omáčkou předkládáme v hlubších mísách s poklicí, tzv. timbálech, pečené v oválných nízkých mísách. Také oválné, ale delší a užší mísy jsou určené na ryby. Přílohy servírujeme z hlubších mís bez poklic a omáčku z malého omáčníku. Na kávu nebo čaj používáme stejnou soupravu s konvicí, mléčenkou, cukřenkou a koláčovou talířovou soupravou. |
Tiramisu | Lehký, rychlý, osvěžující piškotový moučník z Itálie. |
Tiramisu | Italský moučník, jehož základ tvoří sýr mascarpone, žloutky, cukr a sníh z bílků. Tato hmota se nalije na podlouhlé cukrářské piškoty zvané „dámské prsty“, které před položením do formy namočíme do odvaru silné kávy a pokapeme sherry nebo amarettem. Dezert se posype hořkým kakaem a nechá několik hodin uležet v chladu. |
Tištuch | Valašsky ubrus. |
Tkemali | Pikantní omáčka v gruzínské kuchyni. |
Tlučená smetana | Staročesky šlehaná smetana. |
Tlučeňáky | Šťouchané brambory na Valašsku. |
Tlučeníky | Na Vysocku se tak připravují brambory, jíška je však upravená na slanině, brambory se s ní rozmačkají tloukem a ještě v troubě upečou. |
Tlučenina | Staročesky - utlučené, mleté, rozmělněné maso nebo jiné potraviny. |
Tlukačka | Máselnice v Podještědí podle K. Světlé. |
Tlustá zvěřina | Staročesky vepřové maso, |
Tmavá marmeláda z kůry | Připravuje se ze silné kůry citrusových plodů, obvykle z pomeranče, grapefruitu nebo citrónu a to včetně bílé vrstvy. Aby byla marmeláda tmavá, používá se při její přípravě hnědý cukr. |
Tmavě hnědý cukr | Připravuje se promícháním sirupu z čištěné melasy s bílým cukrem. Je měkký a kompaktní, poměrně vlhký. Údaje uvedené v receptech platí pro pevně stlačený hnědý cukr. |
Toč | Bramborák ze syrových brambor s přidáním vařených brambor, tvarohu, droždí a na pekáči pokladeném ovocem na Klatovsku a Domažlicku. |
Točenice | Pečivo, které se podávalo za našich předků na Velký pátek. Dnes jidáše. Ze starých záznamů vyplývá, že mrváně a točenice vhazovali pozůstalí za nebožtíkem při zasypávání hrobu a přinášeli je na mohylu ve výroční den jako oběť zemřelým. |
Točivec (lidová kuchyně) | Chlebové těsto, sůl, kmín, sádlo na pomaštění. Zbylé chlebové těsto rozválíme na dlouhý váleček (jako had), pak svineme do spirály, posypeme hojně solí a kmínem a v troubě na plechu upečeme. Dříve se točivec pekl v peci po upečení chleba. Upečený točivec potřeme slanou vodou nebo pomastíme. Jindy mívalo těsto tvar lyrovitý a říkalo se rajpucel. |
Toddey | Sklenice na teplé nápoje s rukojetí, která vydrží vysokou teplotu. |
Tofu (též toufu) | Známý jako sojový tvaroh, původem z Japonska, lisovaný ze sojových bobů s bohatým obsahem proteinů a bílkovin, vápníku a vitaminu E a s nízkým obsahem tuků, neobsahuje cholesterol. |
Tófu - bílý rosol ze sójových bobů | Jsou to malé bílé krychličky, velmi měkké a vláčné. Uchovávají se ponořené ve studené vodě a každá manipulace s nimi se musí provádět velmi opatrně. Tófu se přidává do polévek, je součástí jídla suku-jaki, ale jí se i smažené. Má nevýraznou chuť. |
Tolma | V arménské kuchyni mleté skopové maso zavinuté do listů vinné révy nebo zelných listů, nebo dušené ve vydlabaných lilcích, rajčatech, patizonech, cibulích nebo jablkách. |
Tomáškový kompot | Stejně jako odvárka se připravovala tři dny předem, aby proležením získala na chuti. Odvárka se vařila obyčejně již na sv. Tomáše a proto se jí také někde říkalo „Tomáškový kompot“, který se však směl okusit až na Štědrý den. |
Tongu | Jsou známejší jako houby shitake. Používají se čerstvé nebo sušené. Suché houby jsou velice vydatné a ještě aromatičtější než čerstvé. |
Tonik (-ny-, anglicky) | Nealkoholický nápoj s přísadami ke zvýšení fyzických i duševních sil při stavech vyčerpanosti a při únavě. Nápoje obsahují např. chinin, kofein, extrakty z bylin. |
Topenice, topeničky, topénky | Staročesky topinky, krajíčky chleba. |
Topinambur hlíznatý (tzv. židovské brambory) | (Hiliantmus tuberosus) - Pod tímto názvem si někdo může představit například nějakou mořskou rybu. Ve skutečnosti se však jedná o slunečnici hlíznatou. |
Topinambury | Jsou výborné syrové i tepelně upravené. Mluvím o topinamburech, hlízách původem ze Severní Ameriky, odkud pocházejí i brambory a jsou jim podobné. Pokud však tyto dvě hlízy porovnáme, vycházejí topinambury co do složení a energetického působení na člověka mnohem lépe. Topinambury můžeme v kuchyni upravovat v podstatě jako brambory - vařit, dusit, smažit, dávat do polévek či salátů. Syrové chutnají oříškově. Tepelně upravené jsou delikatesní. |
Topinky z Plzeňska | Krajíčky chleba opečeme do červena na sucho na plátech kamen nebo železné plotýnce plynového sporáku. Rychle potřeme česnekem, osolíme a vložíme na sekundu do vařící vody. Mastíme mašlovačkou husím sádlem. Skládáme na sebe a podáváme horké. |
Topka | Staročesky stopka. |
Topping | Cukrářské sirupy různých příchutí, např. vaječný koňak. V současné době se vyrábí více jak 15 druhů toppingů. |
Torka | Na Lašsku název pro švestku. |
Tortellini | Plněné těstoviny v Itálii. |
Tortila (Tortillas) | Mexická placka tamějších Indiánů. Způsob přípravy tortil se za tisíce let nezměnil, jen se dnes používají mlýnky na maso a jiné vymoženosti moderní kuchyně. Placky se používají jako příloha nebo jsou součástí známého mexického jídla takos (tacos). |
Tortillas | Placky z těsta z hrubé kukuřičné mouky, zadělávaného bez kvasnic a dělané v lívanečníku. V Mexiku velmi oblíbené jídlo, podávané i jako příloha. |
Tošíky | Připravovaly se ve staročeské kuchyni ze zbytků chlebového těsta. |
Tournedos – ( franc. čtěte - turnédo) | Řez z hovězí svíčkové o síle asi 4 cm. 2 kusy po 100g |
Toxikologie | Věda o jedech a jejich toxických účincích na organismus. |
Toxiny, bakteriální jedy | Látky produkované některými bakteriemi. Působí toxicky na člověka i na zvířata i ve velmi malém množství. |
Trachta | Zastarale hostina. |
Tráj | Ve staročeské kuchyni se tak nazýval anýz. |
Trakant, dragant | Staročesky cukrová hmota na výrobu figurek. |
Traktérka | Staročesky, majitelka hostince, hostinská. |
Tramín | Víno tohoto druhu se sklízelo a lisovalo v obci Tramino v Tyrolích (Rakousko), odkud převzalo svůj název. |
Tranšírovat (dranšírovat) | Název pro krájení, porcování a vykosťování. |
Trávení, digesce | Proces chemického štěpení přijaté potravy na jednoduché látky. Uskutečňuje se působením enzymů v trávicí soustavě. |
Trávicí ústrojí | Soustava orgánů zahrnující přijímání, mechanické rozmělňování a chemickém rozkládání potravin, rozvádění a vstřebávání živin a odstraňování nestravitelných zbytků. |
Trčenica | Na Hané uzené maso se švestkovou nebo povidlovou omáčkou. |
Trdelná polévka | V regionální kuchyni zabijačková. |
Trdelnica | Slovácká zabijačková polévka. |
Trdelníky | Kynuté pečivo navinuté při úpravě na trdlo. Těsto bylo asi jako na vánočky a byla navinuté na válci – trdle – a otáčelo se nad otevřeným ohništěm z bukového dřeva. |
Trdlo | Staročesky palička na natočení těsta před pečením. Trdlo se neustále potíralo a trdelník se pilně potíral rozkverlaným vaječným žloutkem. |
Trečap | Na Valašsku nádoba na uchování povidel. |
Tředle | Regionální název pro ženy, které třely len. |
Trés sec | Šumivé víno pro diabetiky. |
Treska na kubovi | Štědrovečerní pokrmy krkonošské jen s malými tvarovými obměnami pečené. |
Treska obecná | Má maso dosti suché, libové. Dosahuje délky až 1,5 metru a váhy přes 40 kg. Na trh se uvádí čerstvá nebo rozdělená na řezy a zmražená. |
Třešně | Dělíme podle plodů na srdcovky a chrupky. Třešně můžeme konzervovat anebo sterilovat ve vlastní šťávě. Oblíbené jsou i bublaniny, ovocné knedlíky, koláče a ozdoby dortů. |
Třešně kandované | Se používají do různých moučníků. |
Třešňovka | Patří mezi lihoviny ušlechtilé, u nás je její výroba podřadného významu, zůstávajíc daleko za populární slivovicí. |
Trévačky | Regionální název pro ženy, které třely len. |
Tringelt | V brněnském hantecu spropitné. |
Triple sec | Pomerančový likér, druh Curacaa, vyrobený ze slupek malých zelených pomerančů s karibského ostrova Curacao. Pojem trple sec znamená trojnásobně suchý, přesto není tento likér výrazně suchý. Curacao je je k sehnání v různých barvách – modré, zelené, červené i žluté. |
Triple-sec | Jeden z jemných likérů curacao, který je velmi vhodný k mixování. |
Tříslo | Vánoční jídlo v severovýchodních Čechách se připravovalo z rozvařených propasírovaných sušených švestek, jablečných a hruškových křížal, hrubé mouky, hrozinek a mandlí. |
Tŕn | Strom švestky ve Valašském nářečí. |
Trn | Lidový název pro trnku obecnou. |
Trnčáky | Koláče se švestkovým povidlím ze sušených hrušek na Valašsku. |
Trnčenica | Název pro švestkovou omáčku z povidel na Hané. |
Trnčí | Lidový název pro trnku obecnou. |
Tŕňí | Porost plané švestky ve Valašském nářečí. |
Trničky | Na Lašsku název pro bramborák. |
Trnka | Strom švestka na Valašsku. |
Trnkáč | Nářečně švestkový knedlík. |
Trnková omáčka s uzeným masem | Na Slovácku švestková omáčka z povidel a s knedlíky. |
Trnková polévka | Připravovala se ze švestek ve vodě zavařených a potom zasmažených suchých trnek ( švestek) na Kravařsku. |
Trnkové kapky | Na Slovácku slivovice. |
Trojbal | Druh obalu ke smažení – mouka, vejce, strouhanka. Při některých úpravách je možno přidávat do vajec mléko nebo smetanu, pivo, víno, do strouhanky např. sýr, paprika apod. K balení se používá jen prosátá jemná mouka i strouhanka. |
Troubováky | Štědrovečerní pokrmy krkonošské jen s malými tvarovými obměnami pečené. |
Trouby a jejich teplota | Vlažná - 110°-120°C, středně teplá 140-150°C, teplá 170-180°C, středně horká 190-200°C, horká 220-230°C, velmi horká 240°C. |
Trpálky | Název pro škubánky sypané tvarohem na Chrudimsku. |
Třtinový cukr | Je plnohodnotnou náhradou bílého cukru a navíc obsahuje i mnoho zdraví prospěšných látek. Hnědý třtinový cukr se získává z rostliny podobných bambusu – cukrové třtiny, která dorůstá do výšky až pěti metrů a sklízí se zpravidla v květnu a v červnu. Mezi nejvýznamnější vývozce cukrové třtiny patří Mauritius, jehož úrodná půda, bohatá na minerály, zajišťuje nejlepší podmínky pro její pěstování. Rozdíl mezi bílým a třtinovým cukrem nespočívá pouze v barvě, ale především ve způsobu jejich výroby a zpracování, které má za následek jiné výsledné složení. Třtinový cukr neprochází procesem chemické rafinace a bělení a neobsahuje zbytkové chemikálie. Neztrácí tak své unikátní, zdraví prospěšné látky, mezi které patří kromě minerálů a stopových prvků také mnohé vitaminy, enzymy či vláknina. Bílý cukr při výrobě nejen ztrácí všechny tyto látky, ale dokonce je zbaven i zdravé, zbytkové melasy. Rafinovaný cukr může navíc obsahovat siřičitany, zbytková množství rozpouštědla methylacetátu. Celoživotní a pravidelná konzumace bílého cukru může v našem organizmu způsobit pěknou paseku. Mezi zásadní negativní dopady na lidské zdraví patří zejména oslabení imunitního systému, riziko obezity, onemocnění srdce a cév, zvýšení hladiny cholesterolu, bolesti hlavy, deprese, ale i zvýšení rizika rakoviny, hemeroidů a kvasinkových infekcí. |
Trucilky | Připravovaly se ve staročeské kuchyni ze zbytků chlebového těsta. |
Truňk | Staročesky dobré napití. |
Trušok | Na Lašsku název pro krocana. |
Tuky | Jsou pro výživu člověka nepostradatelné. Kuchyňská úprava různých pokrmů vyžaduje použití různých tuků. Není lhostejné, použije-li se k přípravě určitého pokrmu tuku rostlinného či živočišného, emulgovaného, nebo tuku ztuženého. |
Tumbler (tamble) | Sklenice na dlouhé nápoje (whisky) o obsahu kolem 25 cl. Je bez nožky, polovysoká, často má těžké dno. |
Tunná ryba | Ve staročeské kuchyni nasolená ryba v sudě, slaneček. |
Tupák | Bramborák na Valašsku se syrovou strouhanou mrkví. |
Tuřín | Zelenina, která byla hojně využívána ve staročeské a regionální kuchyni, zvláště na Krkonošsku (tuřín - dumlík). |
Turkyň | Na Slovácku kukuřice. |
Tuzér | Zastarale – spropitné. |
Tuzér | Zastarale – spropitné. |
Tvargle | Název pro syrečky na Hané. |
Tvaroh | Mléčná bílkovina, vysrážená z přirozeně nebo enzymově zakysaného mléka. Slouží k přímé konzumaci, k výrobě kyselých sýrů a pomazánek a přidáváme ho i do těsta. |
Tvarování drůbeže (drezírování) | Provázkem nebo jehlami stáhneme nohy drůbeže k sobě a křídla zastrčíme pod tělo. Takto připravená drůbež je kompaktnější, drží tvar a peče se rovnoměrně. |
Tvarožáky | Jsou valašské vdolky nebo koláče, které se připravují buď s tvarohem a sypou perníkem na Valašsku. Jsou z kynutého těsta, tence rozválené na velká kola o průměru asi 30 cm, tlustě potřené pomazánkou a nakrájené podobně jako dort, ale na dlouhé výseče v podobě úzkých klínů. |
Tvarožňáky | Na Valašsku koláče plněné s tvarohem. |
Tvarůžky | Zvané též olomoucké syrečky, jsou nejlepší, když jsou dobře prozrálé a neroztékají se. Je to sýr s mazovou kulturou na povrchu. Jejich výroba na Moravě v Lošticích má velkou tradici. |
Twist | V barmanské terminologii tenký proužek citrónové kůry vykrojený do spirály. |
Tygří krevety | Patří k těm největším, nejdražším a nejchutnějším. Připravují se buď vyloupané nebo v krunýřích. Obsahují vitamin B 12, jód, selen a vápník. |
Tymián | Koření z listů a mladých výhonků tymiánu. Bot. název Thymus vulgaris. V mnoha zemích je považován za důležité koření. Jeho příjemná chuť a vůně dobře ladí s mnoha dalšími bylinkami, zejména s rozmarýnem, neboť kořenící směs vylepší, aniž by přehlušil ostatní koření. |
Tyrolský špek | V Tyrolsku se tradičně používá kombinovaná metoda složená ze severního uzení a středomořského sušení masa. K receptu na pravý tyrolský špek patří málo soli, málo studeného kouře, hodně čerstvého vzduchu a zrání po dobu několika týdnů. |
Tzatziki | Směs koření typická pro řeckou kuchyni, původně určená ke kořenění tradičního řeckého pokrmu stejného jména. Je to jogurtový dresink se strouhanou okurkou, proslavený po celém světě. Obsahuje česnek, mátu peprnou, cibuli, sladkou papriku, kopr a sůl. Pro zvýšení aroma se kořenící směs zamíchá s olivovým olejem a bílým vinným octem, popřípadě citronovou šťávou. |
Menu články
Anketa
Vtipy
Jeden opilec si zkrátil cestu domů přes hřbitov. Tam však spadl do vykopaného hrobu a usnul. Ráno se prochladlý probudil a nadává: "Sakra, to je zima." A paní, co o kousek dál pokládala kytičku na hrob, povídá: "Tak proč ses odkopal?" další anekdoty
Více gastronomických vtipů