V
Je směs koňaků, z nichž nejmladší ze zákona zrál nejméně 2 roky, obvykle však déle. V současnosti kolem 5 let.
Je směs koňaků, z nichž nejmladší ze zákona zrál nejméně 4 roky, obvykle však déle. V současnosti kolem 6 i více let.
Vafle jsou z kynutého nebo i nekynutého těsta, pečené mezi dvěma železy v tzv. vaflovači, pocházející z Francie a Belgie. Podobně jako palačinky se konzumují samotné nebo ochucené marmeládou, šlehačkou …
Jarmareční zloděj na Ještědsku podle K. Světlé.
Vajahit plně nahradí vejce všude tam, kde je používáte. Vajahit je vhodný pro antisklerotickou dietu, protože oproti vejci obsahuje minimální množství cholesterolu. Zároveň snižuje energetickou hodnotu jídel.Základními složkami tohoto výrobku jsou sójová bílkovina, škrob, syrovátka, kukuřičná mouka a lecitin. Vajahit je vhodný jako stálý pomocník do kuchyně. Díky své jednoduché použitelnosti se osvědčil i při cestování. Mezi největší klady produktu Vajahit patří absence nákazy salmonelózou, nerozbitnost, dlouhá trvanlivost (i po otevření) a nižší cena než u vajec. Při použití Vajahitu k přípravě pokrmů má surovina velmi dobrou pojivost a žlutavou barvu – vlastnosti, které plně nahradí vejce.
Na Hané smažená vejce na slanině podávaná s chlebem.
Je jemný druh zavářky do polévky.
Základ těchto salátů tvoří hlavně čerstvá slepičí vejce natvrdo uvařená. Vaječné saláty podáváme buď jako předkrm, nebo jako samostatný pokrm.
Ve staročeské kuchyni vaječný koláč, svítek.
Emulzní roztok připravíme mixováním mléka, kondenzovaného mléka, sušené smetany nebo šlehačky společně s čerstvými vaječnými žloutky, celými vejci nebo jen bílky ( pro ty, kteří vaječný žloutek zapovězen).
slepičí potrat, žlutej Francouz, žlutej Frantík …
Též vanilinový cukr – Měla by se uchovávat v dobře uzavřené nádobě, neboť se její aróma rychle vytrácí. Používá se do pečiva, zmrzlin, krémů a podobně. Lusk je černý, proto často nacházíme ve vanilkové zmrzlině malé černé tečky.
Získává se z vanilkových tobolek, obsahuje alkohol. Používá se do sladkých pokrmů a krémů, dortů, cukrovinek, zmrzliny, pudinků a sušenek.
Francouzský výraz pro pokrm vařený v páře.
Vápník patří mezi základní minerální prvky, jeho význam je obrovský.
Vareniky mohou být slané i sladké. Je to oblíbený pokrm ruské a ukrajinské kuchyně.
Je druh zavařeniny. V Rusku se vyrábí po domácku i průmyslově.
Zastarale ovocná vařená kaše.
Na Valašsku sladká ovocná kaše s hrušek a jablek s mléčnou záklechtkou. Jí se teplá i studená.
Název pro vařečku na Podluží.
Regionálně i staročesky vařečka.
Maso, které má zůstat šťavnaté, vkládáme vždy do vařící osolené, lépe však do vařícího vývaru z kostí nebo ze zeleniny. Vložení masa do vařící tekutiny utvoří na jeho povrchu ochrannou vrstvu, a tím se do značné míry zamezí unikání cenných látek z vnitřku masa. Potřebujeme-li však chutný vývar, pak maso vkládáme do vody studené.
Pomalé vaření, při kterém udržujeme tekutinu těsně pod bodem varu tak, aby se drobné bublinky tvořily pouze u krajů.
Příprava pokrmu v hrnci, na mřížce, s malou dávkou tekutiny a přiléhající poklicí.
Kuchařská metoda, při níž se potraviny tepelně upravují v páře nebo vodní lázni, zabaleny (zavakuovány) ve vakuových sáčcích. Příprava probíhá při nízkých teplotách, obvykle pod 60 °C. Praktické využití je u přípravy řady druhů masa, např. hovězí roštěná, roastbeef, svíčková, kachní prsa, husí játra, masové rolády, mořské plody, ale i zeleniny jako červená řepa, chřest, mrkev atd. Následně lze takto upravené pokrmy uchovat ve vákuu až jeden týden připravené k okamžité expedici v bezvadném stavu. Cílem přípravy „Sous-vide“ je v maximální možné míře zachovat přirozenou chuť, vitamíny, minerální látky a texturu potraviny …Více viz: Sous-vide (su:vi:d) – vaření ve vakuu
Příprava potravin v nádobě, která je ponořena ve větším hrnci s větší dávkou vody a tekutina se uchovává těsně pod bodem varu. Typické pro přípravu sladkých krémů či omáček. Ve vodní lázni se také peče v troubě, například paštiky.
Zastarale pokrm.
Japonský silně pálivý křen, zbarvený do zelena.
Vždy zelený strom nebo keř, jehož sušené listy se používají jako koření v kuchyni ( bobkový list) do dušených jídel, polévek, omáček, marinád a rybích směsí. Listy se nepoužívají čerstvé, ale sušené, protože jejich aróma je příliš pronikavé.
Provaz k utahování dobytka na Ještědsku podle K. Světlé.
Apis mellifera – je významným opylovačem, výrobcem medu, mateří kašičky, včelího vosku a jedu.
Na Slovácku koláč.
Staročesky v krámě koupené, které nedalo hospodářství, např. cizokrajné koření a ovoce.
Na Hané název pro vejce.
Název pro poklici na Lašsku.
V litevské kuchyni druh jitrnic s nádivkou z krup nebo krupek, vepřového sádla, mletých vnitřností a smažené cibulky, na rozdíl od českých jitrnic se nevaří, nýbrž pečou 1 a půl hodiny v troubě.
Staročesky podle chuti, jak chceš.
Vegetarián, který odmítá i vejce, mléko, mléčné výrobky a včelí med. Vegani jedí jen potravu rostlinného původu.
Nejedí nic, co je živočišného původu.
Člověk odmítající potraviny živočišného původu. Existují různé stupně vegetariánství podle důvodů, které k němu vedou.
Lidé, kteří nejedí maso.
Jsou pro své všestranné upotřebení ve studené kuchyni potravinou velmi důležitou a pro lidskou výživu velmi cennou, neboť obsahují hodnotné bílkoviny (98 % využití), nerostné látky, 10 % tuků, vápník, fosfor, železo, hořčík a vitamíny A, B, D, a E. Žloutek obsahuje cholesterol a mnohem více tuku než bílek, který je téměř bez tuku a neobsahuje cholesterol.
studený předkrm
Jsou známou pochoutkou. Používají se stejně jako slepičí vejce. Říká se o nich, že obsahují méně cholesterolu. To proto, že jsou menší. Též viz křepelčí vejce.
Jsou asi 20 x větší než slepičí, takže jedno vejce bohatě stačí pro čtyřčlennou rodinu. Jsou velmi chutná.
Slepičí vejce obsahují 30 % žloutku a 60 % bílku. Má bílou nebo hnědou skořápku a hmotnost asi 50 g.
Je octová omáčka s rozstrouhaným křenem a jablkem.
Nejvýznamnější křesťanské svátky, připomínající smrt a vzkříšení Ježíše Krista. Připadají vždy na první neděli po prvním jarním úplňku.
Staročesky Zelený čtvrtek.
Velikonoční půst, Velký pátek, nejvýznamnější sváteční dny vůbec.
(V přesném překladu podle francouzského slovníčku je to sametový – jemný)., jinak je to název pro polévku nebo omáčku francouzské kuchyně. Častěji se setkáváme s polévkou. Rozdělujeme je na hnědé a bílé. Bílé pak na kašovité, krémové a velouté.
Po úpravě chutná jako hovězí, barva syrového masa je však tmavě hnědočervená.
Je hodně rozšířená odrůda vína na jižní Moravě a v malokarpatské oblasti na Slovensku. Vyznačuje se příjemnou kořennou chutí, je lahodné, plné, harmonické.
Prastarý název pro prase. Podle prastarých zvyků bylo zabití vepře obřad, který se soudil podle „hrdelního práva“ a teprve, když hospodář přečetl ortel a také vepřekovu poslední vůli, došlo k jeho zapíchnutí.
Je sval, který je pod pečínkou (hřbetem). Patří mezi nejjakostnější části vepřového masa.
Vepřové karé neboli pečeni najdete mezi kýtou a plecí a jedná se o velmi kvalitní vepřové maso, vhodné pro přípravu minutkových jídel. Vcelku jej upravujte pečením a následně krájejte na plátky. Při tomto způsobu je dobré maso nejdříve opéct, aby se zatáhlo. Zabráníte tak vytékání šťávy, ztrátě živin a aromatickýh látek. Navíc nebude pečeně vysušená. Nasekáním masa na plátky i s kostí získáte kotlety – žebírka.
Velmi chutné a výživné, patří mezi nejžádanější a nejoblíbenější masa. Prase se dá sníst skoro úplně celé. Židé ani muslimové ale vepřové maso nejedí, protože ho pokládají za nečisté zvíře.
Vepřové palce – konce vepřové panenky.
Staročesky vepřové maso.
Palec vepřového je část vepřové panenky oddělená od kýty.
Nefermentovaná šťáva z nezralých bílých hroznů. Používá se podobně jako červený vinný ocet nebo citronová šťáva k ochucení telecího masa, křepelek, hřebenatek, či křepelek.
Italské dezertní víno z Piemontu.
Stará objemová míra. Jeho hodnota je asi 23,3 litru. Doposud se používá v chmelovém hospodářství.
Na Valašsku a Hané zástěra.
Na Moravě svatba.
Staročesky, přidej, vhoď.
Bývaly vyhledávanou krmí nejen prostého lidu, ale i na panských hodokvasech, dělávala se z nich silná polévka a různá hlavní jídla.
7g jemně mleté černé kávy, 1 sklenka studené vody, práškový cukr, 2 lžíce šlehačky.
Kávu uvaříme jako mokka. Vlijeme ji do sklenice na kávu s nožkou nebo do šálku, navrch ozdobíme šlehačkou a podáváme s práškovým cukrem. Na pravé vídeňské kávě si pochutnával i císař František Josef I., i císařovna Sissi. Pili ji z větších šálků a nesměla u ní chybět vychlazená šlehaná smetana.
Do předehřáté kávové sklenice slijeme do dvou třetin vroucí kávu bez usazeniny a dolijeme horkým mlékem, které se ještě nevařilo. Doplníme vydatnou čepičkou z oslazené šlehačky a poprášíme jemně mletou kávou. Cukr na oslazení podáváme zvlášť.
Silná černá káva z Rakouska. Jedná se o kávu se sladkou šlehačkou doslazenou cukrem krupicí.
Předem nahřáté kávové sklenice do poloviny naplníme horkou silnou kávou bez usazeniny a sklenice doplníme oslazenou šlehačkou. Povrch šlehačky ještě posypeme trochou cukru.
Kulinářský div rakouské kuchyně z telecího masa. Připravují se tak, že se naklepané a osolené plátky kýty obalují v trojbalu. Po usmažení se doplňují plátkem citrónu.
Jejich teplota při podávání – aby vynikly všechny dobré vlastnosti vína, je potřeba při podávání vína dodržovat správnou teplotu: u přírodních bílých vín 11 – 12°C. U přírodních červených vín 12 – 14°C. U dezertních vín 14 – 16°C. U šumivých vín 6 – 8°C.
Octovo-zeleninový nálev ( zálivka), připravený z oleje, vinného octa a koření. Někdy se jí také říká francouzská zálivka.
Kyselina vinná (kyselina 2,3-dihydroxybutandiová, někdy kyselina dihydroxyjantarová), funkční vzorec HOOCCH(OH)CH(OH)COOH, je bezbarvá krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě, kyselé chuti. Kyselina vinná se používá zejména v potravinářství a vinařství. Dále se používá v potravinářství na výrobu šumivých nápojů a prášků do pečiva a v barvírenském průmyslu.
První zmínka o pěstování vína na Litoměřicku je z 10. století. Dokonce vznik žernoseckých sklípků je datován rokem 1252.
V 9. století se dcera Slavibora ze Pšova Ludmila stala manželkou knížete Bořivoje a v 10. století byl vystavěn hrad Civitas Melnic, který se stal vdovským sídlem českých kněžen. Ludmilu známe jako značku kvalitního vína, podávanou ve svým typických lahvích. Burgundskou révu dal na svazích u Mělníka vysázet Karel IV. Roku 1911 byla položena tradice vinobraní, která se tu konají každým rokem.
Vinařství má na jižní Moravě již tisíciletou tradici a jeho počátky sahají do doby, kdy tam byly ve 3. století římské posádky. Dokazují to archeologické nálezy: pecičky hroznů v Mikulčicích a vinařský nůž z Břeclavska.
První zmínky o pěstování vína v okolí Roudnice nad Labem pocházejí z roku 1364. Město náleželo pražským arcibiskupům kteří se v duchu záměrů císaře Karla IV. snažili zřejmě o další rozšíření vinic.
Studená salátová zálivka z oleje, oliv, vinného octa, česneku, bylinek a rozmanitého koření. Používá se jako ochucení hlávkového salátu a jiné zeleniny servírované nastudeno.
Nálepka na láhvi.
Tradiční česká uzenina, příbuzná bavorské bílé klobáse. Vyrábí se hlavně z mletého vepřového masa a dalších ingrediencí, méně často se připravuje i z masa telecího. Vinné klobásky nejsou tepelně upravené, proto se musejí co nejdříve zkonzumovat. Většinou se opékají na pánvi ve tvaru spirálek, nebo se obalují v trojobalu a pak smaží v oleji. Vinné klobásky patří mezi tradiční české vánoční pokrmy. Další “sourozenec” vinné klobásky je klobáska smetanová.
Tato kyselina nebo její soli (vinany) jsou přítomny v mnoha rostlinách a ovoci. Používá se při přípravě nápojů a sirupů. Přidává se také do vína, je-li málo kyselé.
Vysráží se reakcí kyseliny vinné s draslíkem nebo sodíkem během kvašení moštu nebo v lahvovém víně, není závadou.
Vinný kámen, také kyselý vinan draselný, je bílý prášek získaný z usazeného vinného kamene uvnitř vinných beček při fermentaci vína (vinný kámen se napřed čistí). Není cítit a má nakyslou chuť. Chemický vzoreček je KHC4H4O6. V cukrářství se používá při šlehání bílků, které hodně nabydou a zůstanou tuhé. Proto se používá při pečení pěnového pečiva, pusinek a andělských dortů.
Je špičkové víno, které si vinař dlouho uchovává ve svém sklepě. Pečlivě vybraná vína, dlouhodobě zrající v lahvích, které splňují předpoklad, že si i po letech zachovají své výborné vlastnosti.
Vermuty jsou dezertní vína doplněná výluhem z bylin a koření. Dělí se na bílé, červená a hořká, mají 4 – 16 % alkoholu.
Všechna vína, do kterých byl přidán alkohol. Ať před samotným kvašením nebo v jeho průběhu a nebo po jeho skončení. Obsah alkoholu je u těchto vín značný 16-24%.
Je považováno za francouzskou odrůdu pocházející z Burgundska, i když některé prameny udávají, že byla do Burgundska dovezena křižáky a pak rozšiřována cisterciány a benediktýny.
Jsou vína u nás známá jako vermut. Připravují se z hotových vín scelováním s výtažkem z bylin a koření. Nejznámějšími z nich jsou Cinzano a Martini, z francouzských St.Raphael.
Připravují se z hroznů, které byly ponechány na keřích až do mrazu. Poté se sklidí a zmrzlé lisují. Vína takto označená jsou sladká vína.
Marsala je název vína vyráběného v oblasti kolem sicilského města Marsala a má status DOC (Denominazione di origine controllata). Domorodci pijí marsalu přírodní avšak vinaři exportují marsalu fortifikovanou (dolihovanou vinným destilátem).Charakteristika: Podávejte při teplotě 16°-18°C jako aperitiv. Výborně se hodí s pikantními či bylinnými sýry před hlavním jídlem. Bylo by ale velkou škodou nevychutnat si toto víno kdykoliv během dne nebo i na závěr jídla. Víno jantarové barvy s lehkou příchutí dubového sudu, kde po dobu minimálně 2 let zrálo.Víno Marsala se také používá v některých rizotách a hlavně při přípravě italského zabaglione.
Používalo se bílé i červené.
Používá se v orientální a především v čínské kuchyni a připravuje se ze zvláštní lepkavé rýže a pro svou zlatou barvu je známé jako „ žluté víno „ protože má barvu jantaru.
Staročesky rozinky (hrozinky).
Jsou to vína, která jsou připravována z více odrůd, které mohou pocházet z různých území. Tato vína ne etiketě nesmí nést označení původu a odrůdy.
Jsou bílá vína s růžovým odstínem. Vyrábějí se z modrých odrůd bez nakvašování. Víno bílé se podává při teplotě 12 – 14°C.
Staročesky závitky.
Ročník nebo víno pocházející ze sběru deklarovaného ročníku.
Staročesky vinný kámen.
Nádoba naplněná žhavým uhlím nebo vařící vodou, na které se pokládaly kovové mísy s pokrmy a to za dob Rudolfa II. Víra ji pak zahřívala a tak se udržovalo jídlo dlouho teplé.
Hrubozrnná směs ostře kořenné chuti s černým drceným pepřem, paprikovými plátky, hořčicí, petrželí, cibulí a koriandrem na vepřové a hovězí maso, drůbež a ryby.
Noční prodavač opékaných párků, obvykle na Václavském náměstí opět druhé polovině 19. století. Prodej se zachoval do dnešních dnů.
Sklenky bez nožky obsahu do 20 cl.Používá se na tzv. krátké míchané nápoje a lihoviny podávané s ledem (on the rocks).
Lidově vajksle. Dělí se na višně pravé a sladkovišně (hybridy třešní). Jsou ideálním ovocem při výrobě dezertů, koláčů a dortů. Připravují se z nich šťávy, sirupy, ovocné knedlíky, buchty, ovocné saláty, ovocné nádivky, pikantní omáčky, nakládají se do alkoholu, kompoty, želé, džemy a vyrábí se z nich likéry.
Likér z višní. Název višňovka je pojem slangový, tedy krajový, či místní. Vyrábí se naložením višní i s peckami, které se přelijí lihovinou, například žitnou, lihem, či rumem a nechají se 3-4 týdny stát. Často se dochucují cukrem a dalšími ingrediencemi. Po přecezení dostaneme chutný sladký likér vhodný jako aperitiv.
Staročesky rosol z višní.
Přidávání vitaminů do výrobků, jež jsou v běžné technologii ochuzovány o přirozené vitaminy. Užívají se obvykle syntetické preparáty.
Lidé konzumující pouze tepelně neupravené potraviny. Jí nejčastěji potraviny rostlinného původu, jako ořechy, ovoce …
Město s tradiční výrobou lihovin ( Jelínek) navazující na rozsáhlé pěstování švestek.
Staročesky vhodit.
Vláčnou strouhanku připravíme z den staré veky, kterou nastrouháme na hrubém struhadle, získáme tak načechranou hmotu z bílého pečiva.
Staročesky šťáva, tekutina.
Je druhem sacharidů, nezásobuje však tělo energií. Sehrává důležitou roli při správné činnosti zažívacího systému a zvyšuje pocit nasycenosti.
Staročesky po italsku.
Staročesky žíněné sítko.
Rybí maso je s vyjímkou tučných druhů, velmi lehce stravitelné, proto se hodí i jako dietní pokrm. Obsahuje řadu důležitých živin, jako jsou vitamíny zejména skupiny A a B, také řadu nerostných látek, důležitých pro lidský organismus. Mořské ryby jsou zdrojem jódu a některé tučné ryby i vitamínu D.
Bohužel rybí maso se, díky svému vysokému obsahu vody, rychle kazí. Také při tepelné ůpravě se často rozpadá a mno- ho lidí ryby nejí právě pro četnost kostí v masu obsažených. Také charakteristický rybí pach odrazuje některé strávníky od konzumace ryb. Tomu všemu se dá předejít správnou a vhodnou přípravou. Dobře upravené rybí maso je chutná a hodnotná potrava. Kvalita se ale liší podle druhu ryb, jejich stáří a stavu, velikosti i pro- středí, ve kterém ryba žila.
Vlašské bodláky neboli artyčoky jsou dobrý zdroj kyseliny listové a draslíku asi snižují hladinu cholesterolu asi zlepšují funkci jater.
Ať je podáváme teplé nebo studené, vcelku nebo jen oloupaná srdíčka, pokaždé budou artyčoky nejen vybranou lahůdkou, ale také dobrým zdrojem kyseliny listové a draslíku. Mnoho zastánců přírodního léčitelství má za to, že tato zelenina může i uzdravovat. Také vědci v tomto oboru zkoumali výtažky z artyčoku a zejména látku zvanou cynarin, která se nalézá v poživatelné části listů; výsledky napovídají, že cynarin nebo podobná látka obsažená v artyčoku může regulovat hladinu cholesterolu, zlepšovat práci jater a pravděpodobně má dlouhodobě příznivé účinky při onemocnění žlučovými kameny.
Jsou jedním z velice účinných čínských afrodiziak, která se většinou konzumují jako polévka. Protože ve velké míře obsahují fosfor, posilňují tím milostnou touhu a také erekci. Hnízda s vlastnostmi afrodiziaka si stavějí ptáci zvaní salangány jedlé.
Potravinářsky suché produkty s vysokým obsahem draslíku – vločky obilní, bramborové, kukuřičné ( angl. corn-flakes), vyráběné válcováním napařených zrn, poté sušené a mírně pražené. Významná vláknina.
Se připravuje z ovoce podobně jako staročeská odvárka, kterou dříve hospodyně stejně jako černou omáčku vařily aspoň tři dny předem, aby proležením získala na chuti.
Velký koláč z Beštína na Berounsku oboustranně mazaný.
Chemická sloučenina, kapalina bez barvy, chuti a zápachu. Je nepostradatelná pro život organismů. Obsah vody v lidském těle činí 50 – 72 %. Člověk potřebuje denně pít 2 – 3 litry.
Staročesky – červený sirup z jahod, malin a rybízu.
Staročesky odvar ze skořice ve vodě.
Chlebové těsto, kmín a sůl. Z chlebového těsta vytvarujeme silnější placky, které potřeme studenou vodou a nožem nebo vidličkou na nich naznačíme mřížky, posypeme je solí a kmínem a ve vyhřáté troubě na plechu je upečeme. Dříve se vodchlebáče pekly v peci.
Původní destilát z Ruska. Vyváží se do celého světa. Vyrábí se také v Polsku, Holandsku a Anglii. Tento jakostní destilát je vyrobený z bramborového lihu, kukuřice, ječmene a žita.
bílá smrt, bílá paní, Stalinovy slzy …
Nádobu s pokrmem vložíme do hrnce nebo kastrolu do poloviny naplněného horkou vodou, kterou udržujeme těsně pod bodem varu.
Ve staré lidové kuchyni polévka z kopřiv a libečku
Staročesky polévka nebo omáčka, ve které se něco vařilo, vývar.
Šišky z bramborového těsta podávané s mákem na jižní Moravě.
Staročesky mísa.
Staročesky hovězí maso.
Staročesky – volská oka.
Brambory vařené ve slupce podávané s tvarohem, slaninou či jen se solí.
V Itálii druh jedlého plže mušle srdcovky měřícího pouze asi 2,5 až 5 cm.
Voňavé bylinky dříve pěstované na zahrádkách používané v kuchyni (kopr, majoránka, pažitka, petrželka, libeček, estragon, kerblík, meduňka, bazalka, saturejka a další).
Z bramborového těsta vykrájíme kolečka, které pečeme na plátech horkých kamen. V míse rozmícháme mletý mák a moučkový cukr. Opečené placky potřeme rozpuštěným máslem, vhodíme je do mísy s mákem a cukrem a promícháme.
Lidový název pro popenec břečťanovitý (bot. název Glechoma hederacea) – též openec.
Lidový název pro libeček.
Staročesky vnitřnosti.
Staročesky ostružiny.
Staročesky okořenit šafránem.
Bramborové lívance s droždím. Podávají se k zelí nebo sladké s povidly na Plzeňsku.
Regionální název pro bramborák.
Název pro dožínky na Moravě.
Půvabné lidové pojmenování jedné jediné houby, čirůvky havelky.
Připravovala se z nich omáčka, stahovala se z nich kůže, aby nebyly hořké.
Staročesky druh pleteného pečiva, dával jej při slavnosti Dlouhé noci „král“ „královně“.
V dřívějších dobách obchodnice s huškami.
Půvabné lidové pojmenování jedné jediné houby, čirůvky havelky.
Má světle zlatou barvu. Původem je ze Skotska. Výrazně voní po bylinkách a chutí připomíná vřes.
Staročesky vyklopit.
Expediční, cestovatelská lyofilizovaná, jinak také vymrazovaná strava, kterou ocení všichni outdooroví nadšenci. Výrobci ji většinou skladují v sáčcích. Sáček pak slouží jako nádobí pro přípravu. Otevřete ho, zalijete horkou vodou, uzavřete sáček a necháte 8 minut stát a vydatné a chutné jídlo je připravené ke konzumaci. Minimální odpad a spotřeba vody (nemusíte mýt nádobí).
Vypít v brněnském hantecu.
Šťáva s tukem vypečená z libovoleného druhu masa. Zalitím dostaneme šťávu.
Staročesky, prošpikovat slaninou.
Staročesky vyprat v čisté vodě.
Staročesky ochladit.
Staročesky zbavit šlemu, vyčistit.
Staročesky sebrat pěnu.
Staročesky stáhnout.
Největší ryba z řádu jeseterů žijící v Kaspickém a Černém moři a ve velkých tocích do nich se vlévajících z řádu jeseterů o hmotnosti až 1 400 kg a délky až 9 metrů a poskytující kaviár.
Vypít v brněnském hantecu.
Nauka o některých stránkách látkové výměny, zejména o příjmu výživových látek, jejich účelu v organismu, přeměnách a využití.
Výraz pro obézní na Hané.
