





S nízkým obsahem cukru | Potravina obsahuje méně než 5 g cukru/100 g nebo 100 ml. |
S nízkým obsahem tuku | Potravina obsahuje méně než 3 g tuku/100 g nebo méně než 1,5 g/100 ml u tekutých potravin. |
Sabayon (fr.) | Slaná obdoba slavné italské vinné pěny zabaglione, nadýchaná omáčka z vajec, vývaru, vermutu a bylinek, která se připravuje na vodní lázni a ihned podává. |
Šabbat (hebrejsky) | Jidiš šábes - sedmý den týdne, židovská sobota. Podle biblické tradice den, kdy si Bůh odpočinul od práce po díle stvoření. Pro judaismus den bohoslužby, kdy není dovolena všední činnost. |
Šábes | V židovské kuchyni 7. den v týdnu, podle Starého zákona den pracovního klidu. |
Sabine a Sabra | Čokoládový likér z Izraele. |
Šábrej kmínovitý | (Cuminum cyminum) neboli kmín římský. Na rozdíl od příbuzného kmínu lučního je kmín římský jednoletou bylinou. |
Sabúh | Ranní doušek již ve staroarabské poezii, ačkoli islám zakazuje pití vína. |
Sabzi palau | V Afganistánu pokrm z rýže a zeleniny podávaný na Nový rok. |
Sacabela-baža | Oblíbená ořechová omáčka v kavkazské kuchyni. |
Saccharomyces | Rod kulovitých a vejčitých kvasinek z třídy vřeckovýtrusých hub. Užívají se v kvasném průmyslu při výrobě piva a droždí. |
Sacharidy, cukry, glycidy, uhlohydráty | Se nacházejí zejména v ovoce, v zelenině s obsahem škrobu, ve sladkostech a ve výrobcích z obilovin, jako jsou pekařské výrobky, sušenky, ale i dobře známé knedlíky. Zásobují organismus energií, zejména při tělesných činnostech. |
Sacharin | Umělé sladidlo pro diabetiky. |
Sacharosa, sacharóza, řepný cukr, třtinový cukr | Disacharid - nejběžnější sladidlo . |
Sacharóza C12H22O11 | Třtinový, nebo řepný cukr je nejběžnější sladidlo používané ve světě. Ve finálním výrobku není vůbec žádný rozdíl, jestli je cukr zpracován z cukrové třtiny rostoucí v subtropických a tropických oblastech, nebo zda je cukr vyroben z cukrové řepy rostoucí v mírném pásmu. Spotřebitel nepozná zda cukr, který si zakoupil, byl vyroben z cukrové řepy, nebo z cukrové třtiny. Chemicky se cukr nazývá sacharóza a je to disacharid, vytvořený z jedné molekuly glukózy a jedné molekuly fruktózy. Cukr se používá jako sladidlo, konzervační prostředek i při výrobě látek vzniklých kvašením cukru, zejména při výrobě alkoholických nápojů. Jako běžný sacharid dodává tělu energii 4 kcal (16,8 kJ) na 1 gram cukru. Cukr se pro běžná použití dodává v různých podobách. Jako kostkový, práškový, krystalový, jako bílý rafinovaný cukr, nebo jako nerafinovaný hnědý cukr, obsahující různé vedlejší látky. |
Sacivi | Pikantní omáčka v gruzínské kuchyni. |
Šafing | Nerezová otevřená nádoba na teplé jídlo, ohřívají se lihovými zásobníky. |
Šafrán setý | Pěstuje se v oblasti Středozemního moře pro blizny, které se sušené používají jako koření. |
Ságo (Metroxylon) | Jedlá škrobová dřeň ságovníku - dřeň kmene nebo hlíz některých tropických rostlin ( palma ságová, manioka apod.) v zrnité úpravě, užívá se i jako zavářka do polévek - viz též tapiona, manioka a arrowroot. |
Sakana (ryby, měkkýši, korýši) | V japonské kuchyni pojem sakana zahrnuje veškeré mořské živočichy: všechny druhy krabů, sépií, chobotnic a ryb. Jedí se syrové, nakrájené na tenkém plátky a podávané na zvláštním talířku nebo položené na malých bocháncích rýže; dále sušené, nejznámější z nich jsou kacoubuši, které se strouhají na miniaturním hoblíku a používají se jako základ polévek (nejoblíbenější jsou tuňák, palamida a makrela), dále pak vařené, pečené, smažené, dušené ... Přes 60 % výtěžku rybolovu v Japonsku tvoří jeden druh krakatic (Tadarodes pacificus). I sépie (Sepia officinalis) je krakatice s tlustou vnitřní vápnitou skořápkou. Proto krakatice jsou velmi častou součástí japonských pokrmů. |
Sakka | V Arábii prodavač vody na ulicích. |
Šakotis | V litevské kuchyni pečivo z litého těsta, které připomíná dutý stvol s množstvím větévek, odtud i název - šaka je litevsky větev. |
Šakrpaz | V uzbecké kuchyni příprava speciálních sladkostí. |
Šakšuka nablia | Zeleninové jídlo v Tunisku. |
Salám | Masný výrobek, název pochází z italštiny, kde „salami“ původně znamenalo nasolené maso. Toto označení pak bylo odvozeno od latinského slova „sale“, to je sůl. |
Salamander | Horkovzdušný hořák, který prudkým zapékáním vytváří křupavý hnědý povlak na potravinách. Používá se na například na úpravu créme brulée. |
Salanga | Rorýs, žijící v Číně, který staví hnízdo jen ze slin, bez použití jiných materiálů. Hnízdo salangy obsahuje mnoho bílkovin, dá se jíst a Číňané z něj připravují vyhlášenou polévku. |
Salaš | Ohrada pro ovce na Slovácku a Slovensku. |
Salašnická maškrta (z Valašska) | Vepřové žebírko opečeme, promícháme s vařenými fazolemi a zelím a podáváme se smetanovou omáčkou. |
Salát Lollo biondo | Dováží se z Itálie a své jméno si získal díky barvě svých listů (světlý). Má kudrnaté listy s pevnou strukturou. Trpká a drsná ořechová chuť se hodí k nevýrazným pokrmům. Je chudý na kalorie a jemně nakrájené listy zpestří salátovou směs. Obsahuje mnoho hořčíku, který podporuje výkon svalů a posiluje srdce. V obchodech jsou celoročně. Uchovány v zeleninové schránce v chladničce vydrží 1 až 2dny. |
Salát Friseé (čekanka kadeřavá) | Má zelené listy a žluté srdíčko. Především spodní části listů obsahují hořké látky, které ovlivňují chuť. Kadeřavý tvar listů je variantou salátu Endivien. Tato zvláštnost se využívá i jako dekorace, například v bufetech. Chutnají skvěle společně se slaninou, krutony a vejci. Výborně chutnají pokud je podusíme v masovém vývaru. |
Salát hlávkový | (Pochází z latinského sal ) - což je vlastně syrová potravina, posypaná solí. |
Salát ledový | Salát je oblíbenou zeleninou, u nás především hlávková forma. Nejmladším typem je ledový salát, jeho listy jsou na povrhu leskle zelené, připomínající až zkřehnutí mrazem, i když se pěstuje v létě. Proto název ledový. |
Salát Ledový | Je vzhledem je své dlouhé trvanlivosti velice oblíbený, v chladničce je lze uchovat i nakrájený několik dní. Ani v salátové míse proti jiným salátovým druhům tak lehce nezvadne a vypadá podstatně déle chutně. |
Salát listový Dubáček | Má velice křehké měkké kudrnaté listy na koncích červenohnědé. Proto musí být okamžitě po koupi zkonzumován. Má lehce ořechovou příchuť. |
Salát lollo rosso | Je oblíbený v zeleninových salátech a na ozdoby mís. |
Salát Lollo rosso | Je červená verze Lollo biondo a pochází rovněž z Itálie. Kromě barvy se oba druhy v ničem neliší. Mladé hlavičky jsou křehčí a chutnají jemněji. Řadí se také mezi saláty k česání, vyniká statnějším vzrůstem a zkadeřenými listy. Skvěle se hodí k přípravě klasického salátu, případně ho lze kombinovat s jinými druhy. Saláty ze skupiny batavia jsou nejvhodnější pro rychlé letní lahůdkové večeře. Míchaný se šunkou a hořčičnou zálivkou, s pečeným masem a bylinkovým octem, s tuňákem a citrónovou zálivkou s olivovým olejem nebo se zakysanou smetanou a natvrdo vařenými vejci. Přestože vypadá statně, jeho listy jsou pěkně jemné. Je chudý na kalorie, ale obsahuje hodně vitaminů skupiny B a jemně nakrájené listy zpestří salátovou směs. Obsahuje mnoho hořčíku, který podporuje výkon svalů a posiluje srdce. Červené odrůdy mají pozoruhodné množství karotenů, které chrání buňky před škodlivými jedy. V obchodech jsou celoročně. Uchovány v zeleninové schránce v chladničce vydrží 1 až 2dny. |
Salát radicchio (radýkjo) | (Salátová čekanka) je velice oblíbený v italské kuchyni a připravuje se především za syrova. |
Salát Rauke (rucola) | Je stále oblíbenější italský salát. Prodávají se dva druhy. Pravý rauke má zaoblené, divoký rauke zoubkované listy, které tak rychle nezvadnou. Rauke má intenzivní, ostře kořeněnou, až lehce hořkou příchuť s příchutí ořechů a povzbuzuje chuť k jídlu a kombinuje se obvykle s ořechovým olejem. |
Salát Římský | Má oválné, velice pevné listy. Italové mu říkají salát cos podle ostrova, odkud pochází. Vyznačuje se protáhlými hlávkami s dlouhými listy. Má jemnou, téměř oříškovou chuť. |
Salát Rughetta | Vzhledem připomíná listy pampelišky a obsahuje látky, které podporují trávení a rozkládání tuků. |
Šálet | Židovský pokrm - masitý pokrm při šábesové večeři. |
Šalotka (Alium ascalonicum) | (Ošlejch) druh cibule, pěstovaný od pravěku, množí se vedlejšími cibulkami a vytváří shluk volných cibulí, je ostřejší chuti a dobře se skladuje. |
Salpikon | Je připraven z jemně sekaného podušeného masa, zvěřiny, ryb nebo drůbeže. Tato směs je spojena malým množstvím omáčky. Po dochucení přidáváme hrubě nakrájenou vložku. |
Salsa | Hustá omáčka z rajčat, cibule, koření a chilli podávaná k tortilám. Ve španělštině a italštině znamená salsa omáčka. Salsa patří mezi oblíbené omáčky v Mexiku, Itálii či ve Španělsku. Připravuje se salsa verde cruda ze zelených rajčat v Mexiku, v Itálii zase salsa verde, což je zelená omáčka z vinného octa s ančovičkami a kapary nebo typická rajčatová omáčka salsa di pomodoro. |
Šalše či jícha | Omáčka, která se podávala ve staročeské kuchyni ke zvěřině. Každý druh zvěřiny měl vlastní „jíchu“, zajíc černou, koroptev z bezového květu, křepelka třešňovou, kanec šípkovou, svou omáčku měly i veverky, bobří ocásky a medvědí tlapky. |
Šalvěj lékařská | Léčivá rostlina s bot. názvem Salvia officinalis. Jako koření se používají čerstvé i sušené lístky, do polévek, k rybám, k masu. Oblíbená zvláště v Itálii, v jižní Evropě a Orientu. |
Šambrování | Oteplování nápojů, udržování teploty na pokojovou. |
Sambusek | V arabské kuchyni trojúhelníkové koláčky plněné masem, sýrem nebo špenátem. |
Sametové víno | Víno chuti znamenitě vyladěné, jehož alkohol a kyseliny jsou změkčeny trochou sladkosti. |
Samoobsluhy | První samoobsluha vznikla v Kalifornii v USA v roce 1912. Do té doby se prodávalo přes pult i ve velkých obchodních domech nebo i na tržištích. U nás vznikly první samoobsluhy v roce 1955. |
Samouli | Arabský bílý chléb. |
Samovary | První samovary ještě neměly kohoutky a prostor uvnitř byl rozdělen na dvě stejné části. V jedné se vařila zelná polévka šči, ve druhém čaj nebo kaše. |
Sancocho | Na Trinidadu směs kokosu, hovězího masa a zeleniny, ozdobená nadýchanými knedlíčky. |
Sandwich (sendvič) | Vše má svoji historii. Tak i anglický obložený chléb nazývaný sandwich. Jméno dostal podle vášnivého hráče lorda Johna Montagua 4. hrabě ze Sandwiche. Lord, aby prý mohl celé noci nerušeně hrát, si nechal servírovat k hracímu stolu krajíčky bílého chleba s kousky studeného kuřete nebo šunky. |
Sangareé | Studený nebo horký nápoj podávaný v tropech. |
Sangria | Směs přírodního ovocného vína s kostkami několika druhů melounů. Podává se chlazené. je to francouzský nápoj. |
Sangrija | V Katalánsku (Španělsko) typický místní nápoj připravený z červeného vína, pomerančového džusu, ledu a trochou ginu, griotky nebo rumu, ve kterém plavou kousky ovoce. |
Santaburák | Regionální název pro brambory. |
Santáky | Regionální název pro brambory. |
Sanytr | Ledek (alkalický dusičnan, zpravidla draselný nebo sodný) – používá se při nakládání masa. |
São Paulo | São Paulo |
Šao-sing-ťiou | Čínský název rýžového vína. |
Sapote | Kulaté, zelené plody s bílou dužninou, která je podobná pudinku. Jsou vzácné a zralé jsou až, když jsou úplně měkké. |
Saprotrof - zastarale též saprofyt | Mikroorganismus využívající organické látky z rozkládajících se těl rostlin a živočichů – houby, bakterie, cévnaté rostliny. |
Šarbatli | Prodavač sladkých nápojů v arabských zemích. |
Sardinka | Mořská rybka, příbuzná sledi, dlouhá až 25 cm široká 3 cm. Na náš trh se dodává převážně konservovaná v oleji, v plechových krabičkách. Jméno získala podle místa, kde ji kdysi italští rybáři lovili nejčastěji, totiž ve vodách kolem Sardinie. |
Šarka | Zhoubná virová choroba peckovin, rozšířená zvláště na švestkách, ale i meruňkách a broskvoních. Velmi náchylná je „domácí“ švestka a další pravé švestky, z meruněk zejména odrůda Karola. |
Šarlagan | Olej z lisovaných sezamových semen používaný v jugoslávské kuchyni. |
Sarma | Bulharské jídlo, plněné závitky ze zelných nebo vinných listů |
Sarmale | Národní jídlo Rumunů - zelné nebo vinné listy, plněné směsí mletého masa a rýže, promíchané s nasekanou petrželkou, tymiánem a pepřem, cibulí a celerové natě. Před dokončením se polije bílým jogurtem. |
Saromexy | Extrakty přírodního koření - mají oproti běžně užívanému přírodnímu koření výhodu v nižším mikrobiologickém znečištění. |
Sashimi | Jsou v Japonsku kousky syrových ryb nebo syrových korýšů, které se podávají se směsí sójové omáčky a strouhaného zeleného křenu. |
Šátečkové koláče | Nejsou kulaté, ale čtyřhranné. Připravují se v regionální kuchyni. Z těsta nakrájíme čtverečky, na každý dáme lžičku nádivky, pak cípky křížem přeložíme a stiskneme tak, aby nádivka čtyřmi oky vykukovala. Mažeme je nahoře vejcem a sypeme drobenkou. Dělají se zpravidla z lepšího, popř. překládaného i lístkového těsta. |
Saturejka | Koření na ochucení klobás, při nakládání okurek a zelí. Používají se lístky rostliny s bot. názvem Satureja hortensis. |
Sauce (sos) | Omáčka |
Sauer (anglicky) | Nápoj ze silného vína, ovocné šťávy a citronu. |
Sauerkraut mit apfel | Kyselé zelí s jablky připravované v německé kuchyni. |
Sauser | Švýcarský název burčáku. |
Sauté | Je připravováno ze syrového masa nakrájeného na plátky, podušeného na cibulce a dochuceného. |
Šavlja | Národní uzbecký pokrm velice se podobající plovu, liší se však vzájemným poměrem masa, rýže, eventuálně luštěnin a zeleniny. |
Savoury | Jemné pokrmy, tousty. |
Sayyadiya | V arabské kuchyni delikátní kořeněná ryba servírovaná na rýži. |
Sazdrma | V turecké kuchyni skopové nebo kozí maso osmažené na oleji a usušené v žaludku zvířete. |
Sbitěň | Medový horký nápoj s přísadou koření, jenž se pil na staré Rusi, odedávna, až do doby, kdy se rozšířilo pití čaje. |
Scamorza – (skamorca) | Italský jemný sýr z kravského mléka kulatého tvaru a výrazné chuti, existuje i uzená scamorza afumicata. |
Scampi | Jsou asi 20 cm dlouzí příbuzní humra a patří do rodiny langust a bývají nazváni „císařský granát“. |
Ščáp | Šťovík (Rumex L.) ve Valašském nářečí. |
Schiller | Označení pro víno, které se získává z červených a bílých hroznů. Je to tedy hroznová směs. |
Schwarzwaldská šunka | Schwarzwald není významný pouze hodinami s kukačkou nebo pohořím Bollenhüte. Region na jihozápadě Německa se také pyšní selskými kulinářskými specialitami. K místním masným výrobkům patří schwarzwaldská šunka, která je známa nejen v Německu, ale i v Evropě. Pravá schwarzwaldská šunka je označena logem, které bylo vytvořeno v roce 1989. Označení zaručuje původ v uvedeném regionu a její kvalitu. Od roku 1997 výrobce dodržuje požadavky Evropské unie a je držitelem certifikátu kvality. Co dělá schwarzwaldskou šunku tak lahodnou? Než se jako značkové zboží dostane na trh, je během celého výrobního a expedičního procesu pečlivě kontrolována. Na počátku výroby se povrch vykostěné šunky potírá speciální směsí koření, která obsahuje sůl, koriandr, česnek, bylinky, pepř a jalovcové bobulky. Díky této operaci získá šunka svou jedinečnou chuť. Přesné složení je přísně střeženým podnikovým tajemstvím. Po vetření kořenící směsi nastává fáze zrání, která probíhá, podle tradice, ve studeném kouři. Uzení v jedlovém kouři při 25 °C trvá více než několik týdnů. Zde maso získává nezaměnitelnou uzenou chuť a tmavohnědou barvu. K tomu se ještě připojuje garantovaný stupeň vysušení (okolo 25 procent). To je další její podstatný znak. Po dvou až třítýdenním dozrávání získá schwarzwaldská šunka svoje plné aroma. |
Šči | Typická ruská zelná polévka, prostá masná polévka, připravená ze zelí nebo i jiné zeleniny. |
Scordoléa | Rumunská studená ořechová polévka. |
Se šató polité | Ve staročeské kuchyni znamenalo polité pěnou. |
Se sníženým obsahem … (energie, tuku, cukru…) | Potravina obsah energie nebo živiny je snížen nejméně o 30 procent oproti porovnatelnému výrobku, musí být uvedeno, co vedlo ke snížení energie. |
Šeblefla | Na Lašsku název pro naběračku. |
Sec | Suchá bez cukru. |
Sečuánský pepř, Fagara | Sečuánský pepř jsou sušené plody ze stromu pocházejícího z Asie. Různé asijské země pěstují různé odrůdy sečuánského pepře a pro jeho označení používají vlastní názvy. Nejznámější je Fagara. Sečuánský pepř má výraznou palčivou a aromatickou chuť a používá se při přípravě převážně orientálních jídel. |
Sedimentace | Sedimentace je proces usazování těžších nerozpustných součástí z kapalné nebo plynné směsi. |
Šedivka | Půvabné lidové pojmenování jedné jediné houby, čirůvky havelky. |
Seitan | Nazývá se také pšeničné maso. Prodává se v obchodech se zdravou výživou. |
Šejker (angl. shaker) | Nádoba na míchání koktailů. |
Sejkory (sejkorky) | Krkonošské jídlo ze syrových brambor, vajec, česneku, cibule, polohrubé mouky, kmínu, soli a másla. Jedly se také s nesladkou krupicovou kaší. Buď se do ní namáčely nebo se kaše jedla lžící a sejkory se přikusovaly. |
Šejkr klub | Vznikl u nás na propagaci míchaných nápojů. Největším aktivistou byl Bohumil Pavlíček, barman, který byl znám v mnoha zemích Evropy. |
Sejr | Staročesky tvaroh. |
Sejráky | Podkrkonoší vánoční pečivo s tvarohem. |
Sek jadrný | Staročesky část masa ze hřbetu. |
Sekanice | Velikonoční pokrm z masa, vajec a jarních bylinek. |
Sekaninka | Ve staročeské kuchyni název pro ragú. |
Šekšuka | Druh leča v severní Africe. |
Sekt | Víno šampaňské požívá právní ochrany, takže jiné národy musejí používat názvů jako Schaumwein, igristoje, skumante. |
Seleek | V arabské kuchyni jehněčí s rýží, kde rýže je vařená v mléku, nikoliv ve šťávě z masa. |
Selen | Minerální látka, která povzbuzuje tělesné enzymy, odbourává volné radikály proniklé do organismu. |
Semana hořčice | Bílá semena se používají při nakládání, do marinád a uzenek a k přípravě hořčice. Černá se přidávají do kořeněných pokrmů a lisuje se z nich olej. Prášková hořčice je mletá směs bílých a černých semen. |
Semana kopru | Semena, správně plody kopru, se používají do polévek a dušených pokrmů, při nakládání zeleniny a zejména ve Skandinávii k přípravě lososa a raků. Bývají součástí dětských čajů proti kolice. |
Semenec – staročesky | Konopné semeno. |
Semifreddo – (semifredo) | (Doslova napůl studený či chlazený); sladký italský dezert, mražený smetanový krém se sametovou strukturou, který se od zmrzliny liší vláčnější konzistencí . |
Seminy | V italské kuchyni těstovinová semínka do polévek. |
Semolina | V indické kuchyni druh hrubé krupice. |
Šenk | Zastarale výčep. |
Šenkérečka | Staročeský název sklepnice (před 300 - 400 lety). |
Šenkýř | Zastarale hostinský. |
Šentyš | Na Slovácku nálevna v hospodě. |
Separát | Maso mechanicky strojově oškrabané z kostí, u nás používané při výrobě masných výrobků, např. párků. Tlakem se od ní oddělí, vznikne tak tekutá hmota, která se pasíruje přes síta, aby se odstranily úlomky kostí. Pasta se dále okoření, obarví a používá. V zemích Evropské unie je jeho používání zakázáno. |
Sépie | Prodávají se s odstraněnou sépiovou kostí a bez kůže a váčků s modrou tekutinou. Tento hlavonožec umí dokonale přizpůsobit barvu a kresbu na těle svému okolí, že je přitom k nerozeznání. |
Šerbet | Mražený dezert, který na rozdíl od zmrzliny obsahuje mléko, nikoli smetanu. Přidává se do něj neochucená želatina a bílky. Není tak hladký a sytý jako klasická zmrzlina. |
Šerbet-šarbát, šaráb (arabsky) | Obyčejně prostá cukrová voda, k níž se někdy přidávají přísady, čímž vzniká šerbet citrónový, morušový, fialkový. |
Serotonin | Hormon, který má blahodárné účinky na naši náladu. Zastavuje chuť na sladké. |
Servítka (slov.) | Ubrousek. |
Servítka, servet, sevít (nářečně) | Ubrousek, utěrka. |
Šeške | Název pro knedlíky na Lašsku. |
Šestnáctka | Na Slovácku stará míra sklenice. |
Ševčík | Půvabné lidové pojmenování jedné jediné houby, čirůvky havelky. |
Ševcovský jáhelník | Připravoval se v okolí Loučeni s houbami. |
Sevřený dojem vína | Pokud všechny ve víně obsažené látky působí tak, že žádná z nich nevyniká, ale navzájem se neruší. |
Sevřít, zevřít, zvírat | Staročesky vařit se. |
Sezam | Malá, světlehnědá semena rostliny s bot. názvem Sesanum indicum, kterými se ochucuje pečivo. Přidávají se i do tureckého medu. Jsou pokládána za nejstarší koření v lidské historii. |
Sezamový olej | Lisuje se ze semen rostliny s bot. názvem Sesamum indicum a používá se na přípravu salátů. |
Shai (šáj) | Čaj, který prý znají Arabové déle než kávu, i když ho pijí relativně méně. Vaří ho neobvykle tmavý a silný. Obvykle je sladký a velmi často s různými bylinkami (máta) a kořením (anýz). |
Shake | Mléčný zmrzlinový koktejl (pohár). Připravuje se jahodovoý, ovocný, banánový, s vaječným koňakem a podobně. |
Shaker | Též šejkr, třídilná nádoba na míšení nápojů. |
Shamouti | Pomeranče z Izraele, známé i pod obchodním názvem Jaffa. |
Shaour | Ryba žijící v Rudém moři. |
Shawerma | V arabské kuchyni kužel stlačeného jehněčího, kuřecího nebo hovězího masa, opékaného na svislém rožni, kde je maso opékáno z venku tím, jak se rožeň stálé točí. Něco na způsob gyros. V Saudské Arábii je hodně populární sendvič s arabským chlebem, plněný masem shawerma, salátem, pálivou omáčkou a omáčkou tahini. |
Sheesha (šíša, hubbly bubbly) | Vodní dýmka. Dýmka na kouření tabákových listů nebo sušeného ovoce přes vodní filtr. |
Sherry | Anglické označení pro španělské víno Jerez podle španělského města Jerez de la Frontera. |
Shigella | Rod tyčinkovitých bakterií. Vyskytují-li se v trávicí soustavě člověka, mohou vyvolat úplavici, střevní infekční onemocnění, které se projevuje průjmy, horečkou a schváceností. |
Shirona | Listová zelenina používaná v japonské kuchyni - v mnohém předčí tradiční odrůdy hlávkového salátu. |
Shish Taouk | V arabské kuchyni napíchnuté kuřecí kousíčky, připravované na grilu. |
Shoöyo | Obchodní značka sojové omáčky vyráběné na Kubě v japonské licenci. |
Short drink (šot drink) | Krátký nápoj, tj. do 1 dl. |
Shourba (šúrba) | V arabštině polévka. |
Shustnout | Staročesky zhoustnout. |
Sibirka (ošlejch) | Je mrazuvzdorná bylina, která k naší škodě z našich zahrádek skoro vymizela. Po celý rok poskytuje zelenou nať podobnou silnější pažitce. Obsahuje hodně vitaminu C a minerální látky. Množí se cibulkami, které se vytvářejí na stvolu v letních měsících. |
Šičimi | Japonsky černý pepř. |
Šiflata | Štědrovečerní pokrmy krkonošské jen s malými tvarovými obměnami pečené. |
Šífle | Ve staročeské kuchyni lodičky, rakvičky. |
Šiflička | Kostky cukru do kávy na Hané. |
Sifon | Často používaný název pro sodovou vodu. |
Šimi-archi | V Mongolsku alkoholický nápoj. |
Šimlena | Máčka ze sliv, mléka a smetany na Opavsku a Hlučínsku. |
Šimlica | Na Kroměřížsku ovocná omáčka z povidel na knedlíky. |
Šimlovice | V jižních Čechách uzené maso přelité švestkovou omáčkou. Šingi - též čonta. |
Šingi | Též čonta. |
Šípí | Šípkoví ve Valašském nářečí. |
Šipinka | Plod šípku ve Valašském nářečí. |
Šípkový sirup | Přírodní sirup z dužniny šípků. Zředěním vodou e z něho připraví nápoj, může se však použít také nezředěný k přelití dezertů. |
Šípky (Fructus cynosbati) | Mají vynikající hodnotu vitaminu C, a A, obsahují i vitaminy K, PP, B 1, B 2, v jádrech je hodně E ( 47 mg ve 100 g oleje z jader), z nichž u nás roste 25 druhů ze 300 druhů severní polokoule země. |
Šípovka | Polévka ze sušených šípků a mléka s moukou na Těšínsku. Polévku podáváme s kostičkami osmažené žemle. |
Širadž | V Orientě sezamový olej používaný k výrobě cukroví, semínky sezamu se posypává cukroví, jako u nás mákem. |
Síření | Síra je osvědčený houbomorný přípravek, který znali již staří Římané. Jejím hořením vzniká kysličník siřičitý, který ničí nebo omezuje houby a plísně a zajišťuje čistotu ovzduší ve sklepě a ve skladišti ovoce a zeleniny, především zimních druhů a odrůd. |
Sirloin-steak (angl.) | Velký, asi půlkilogramový plátek masa z roštěnce. |
Sirup javorový | Podává se s dijonskou omáčkou a se šťavnatými kousky uzeného masa a fazolí a má nezvyklou nasládlou příchuť. Sirup lze nahradit medem. |
Sirup ovocný | Přidává se do moučníků a slouží i jako ochucovadlo vody. |
Sirup z černého rybízu | Přírodní sirup ze šťávy černého rybízu oslazené cukrem. Používá se k přelití dezertů nebo se ředí vodou a pije. |
Sirup, sirob | Koncentrovaný roztok cukrů sirupovité konzistence o 65 - 70 % sušiny. Směs glukosy, fruktosy, oligosacharidů a dextrinů. Po smíchání s ovocnými šťávami sirup ovocný. |
Sirupy | Jsou viskózní kapaliny obsahující různé cukry rozpuštěné ve vodě. Většinou se jedná o vodní roztoky glukózy, sacharózy, případně fruktózy. Sirupy jsou různě zabarvené, případně s přítomností vedlejších látek jako je melasa a podobně. Vyrábí se buď přímo z cukru, z obilovin, nebo z některých druhů javorů. Známe je například pod názvy glukózový sirup, javorový sirup, kukuřičný sirup, sirup s vysokým obsahem fruktózy apod. Sirupy užívané v potravinářství se používají ke zlepšení chuti, nebo vzhledu výrobku, maskují hořké příchutě a podobně. |
Šiš - kebab | V Turecku rychlý pečený pokrm. |
Sivanka | Půvabné lidové pojmenování jedné jediné houby, čirůvky havelky. |
Skabaputra | Národní lotyšský pokrm , kroupová kaše zkvašená kyselým mlékem, podává se s vařenými brambory. |
Skampi | Jsou to malí mořští ráčci, podobající se malým říčním rakům. Tito korýši mají maso jen v ocase. Jejich příprava a úprava je v podstatě stejná jako u krevet. |
Skara | Řecky rožeň. V Bulharsku speciální gril na dřevěné uhlí na opékání masa. |
Škatule, škatulky | Ve staročeské kuchyni krabičky z pergamenového papíru používané na pečení. |
Škejby | Krmení, které se dával hospodář kravám jako výslužka na Štědrý den na Domažlicku. Je to chleba s česnekem a v Podkrkonoší odkládali dokonce na zvláštní talíř sousto od každého jídla – pro kozu. Slepicím se sypalo zrní, ovocné stromy se ovazovaly povříslem a házely se drobty ze stromu. |
Šklanka | Název pro sklenici na Lašsku. |
Sklektat, zklektat | Staročesky rozkloktat, kloktat. |
Skleněnka | V těšínské kuchyni polévka z brambor, krupek, česneku, majoránky a soli. Skleněnka se jí říká proto, že je průhledná – nezahuštěná jíškou. |
Sklenice od Riedla neboli riedlovka | Co je to, sklenice od Riedla neboli riedlovka? Perfektně vyfoukaná sklenice, dokonalého tvaru, důsledně rozličná pro vína z hlavních vinařských oblastí nebo pro různé odrůdy. Riedlové byli původně, a to po dlouhých 300 let, skláři z Česka. Po nešťastných historických okolnostech druhé světové války odešli do Rakouska, kde namísto typického českého barveného a broušeného skla začali foukat sklenice na víno. Claus J. Riedl byl prvním sklářem, který si uvědomil význam správně zvoleného tvaru sklenice pro vychutnání vína. A také koňaku, grappy a vůbec alkoholických nápojů. Zázračně se trefil do toho, co právě taková odrůda vína nebo oblast potřebuje. Nikdo neví proč, ale mnohokrát opakované testy „naslepo“ prokázaly, že stejné víno, ze stejné láhve chutná z riedlovky vždy lépe. Pokud vám v restauraci nalijí víno do Riadla, pak vězte, že jste ve špičkové restauraci. |
Skleničky | Mohou být určeny na víno, šampaňské, whisky, sherry, likér atd. forma skleničky rozhoduje, jak se nápoj dostane na jazyk a na které chuťové zóny. Skleničky na víno mají být bezbarvé, průzračné, aby se plně uplatnila barva a čirost vína. Šampaňské si zaslouží vyšší a užší skleničky, tzv. flauty, které udržují bublinky. |
Sklepeňák | Jídlo mezi dvěma krajíci chleba na Valašsku. |
Sklepnice | Název pro výčepní v minulém století za J.V. Sládka. |
Sklovité nudle | V čínské kuchyni se připravují z mořských řas a rostlinného škrobu. Vařením získají skleněný lesk. V syrovém stavu se podobají silonové niti. |
Skorbut | Choroba vyvolaná dlouhotrvajícím (4-6 měsíců) úplným nedostatkem vitaminu C. Lidově kurděje. |
Skořicová voda | Staročesky odvar skořice ve vodě. |
Škořipka | Ve staročeské kuchyni skořápka z vajec, hlemýždí ulita nebo račí krunýř. |
Skortati | Hryzati na Ještědsku podle K. Světlé. |
Škrabánky | Připravovaly se ve staročeské kuchyni ze zbytků chlebového těsta. |
Skřich | Na Slovácku bedna na obilí. |
Skřidlice | Na Podluží poklice na hrnec. |
Skřípalka | Půvabné lidové pojmenování jedné jediné houby, čirůvky havelky. |
Škrobačka | Na Lašsku název škrabky na brambory. |
Škrobová kaše (staroč.) | Pudink. |
Škrobová moučka | Jemně mletá bílá mouka z kukuřice, brambor nebo pšenice. Používá se na zahušťování vypečené šťávy, omáček a pudinků a při pečení. |
Škrobové nudle | Škrobové nudle se ve Vietnamu vyrábějí z rýžového škrobu. |
Skrojek | Na Slovácku chlebová placka. |
Škrtěný chlapci | Na Ostravsku škubánky, často pečené z toho, co zbylo od oběda. Polévají se švestkovou omáčkou z čerstvých nebo sušených, oslazené a okořeněné skořicí a hřebíčkem. |
Škvařešina | V moravském nářečí - míchaná vajíčka, často se slaninou. |
Skvostné víno | Víno vynikajících vlastností a dokonalé harmonie. |
Sladká břečka | Staročesky med rozvařený ve vodě. |
Sladká omáčka | Se připravovala na Písecku z hrušek a švestek dosti bohatě s mandlemi a hrozinkami. |
Sladké brambory | Viz povíjnice jedlá zvaná též batáty. Používají se obdobně jako brambory a jsou běžnou součástí orientální, jihoamerické a španělské kuchyně. |
Sladké dřevo | Viz lékořice lysá. |
Sladký ocet | Připravuje se v jižních Čechách ze švestek, mandlí a hrozinek, které se vaří s praženou moukou a perníkem a šťávou z koření. |
Sladký vocet | Vařil se v jižních Čechách ze sušených švestek, přidaly se mandle, hrozinky a pražená mouka, perník a hojně koření. |
Sladovnictví | Průmyslové odvětví produkující slad pro pivovarnictví, lihovarnictví a další sektory. |
Sladový cukr | Též maltosa. |
Slamenice | Slaměná mísa nebo ošatka na chléb v Podještědí podle K. Světlé. |
Slámové víno | Slámové víno je speciální kategorií vysoce jakostního přírodně sladkého vína, jehož hrozny jsou ponechány na slaměných rohožích, rákosu nebo zavěšené ve větraném prostoru po dobu nejméně 3 měsíců (v každém dobrém vinařství nejméně 5 měsíců) a získaný most dosahuje nejméně 27°cukernatosti. |
Slanečci (nasolení sledi) | Jsou vhodní k přípravě nejrozmanitějších pokrmů. Zvlášť vhodné jsou loupané řezy ze slanečka. Slanečci jsou však příliš slaní a v chuti drsní a proto je lépe, namočíme-li je před další úpravou na 24 hodin do mléka, aby se přebytečná sůl vyluhovala. Tím se chuť slanečkových řezů podstatně zjemní. Nálev ze slanečka nikdy nepoužíváme. |
Šlapanec | Na Berounsku brambory se zelím. |
Slávka jedlá (lat. Mytilus edulis) | Se vyskytuje podél atlantského pobřeží Ameriky a Evropy, ale chová se i uměle. Má zvláštní kořenitou chuť a má mimořádně málo kalorií. Podává se v lastuře nebo zmražená. |
Sleď obecný | Mořská ryba. Malá tučná ryba ze severních moří byla kdysi jídle chudých, ale dnes je lahůdkou. Sledě se prodávají celé čerstvé nebo různě upravené. |
Slepé myši | Byl to pokrm z mouky, vajec, mléka a špetky soli, připravený jako palačinky, které jsou naplněny nádivkou z měkkého tvarohu, hrozinek, citrónové kůry, cukru a vejce a potom překrojené na poloviny se vloží do vymazané remosky nebo do trouby s pekáčkem a přelijí zálivkou z mléka cukru a zapečou dozlatova. Upečené se vyklopí a podávají jako výživný hlavní chod. |
Slepice | Na polévku bývají ve stáří až 15 měsíců. Jejich poměrně tuhé maso je vhodné na přípravu silných vývarů, ragú a frikasé. |
Slepice okládaná | Staročesky obkládaná, obložená, kosti obložené mletým masem. |
Slépka | V moravském nářečí slepice. |
Slezský grog | Vařoňka – připravuje se z pískového cukru, vody, lžíce medu. |
Slezský plecovník | Do chlebového těsta se vloží syrové uzené maso, které upečeme jako bochník. Necháme vychladnout, nakrájíme na plátky a podáváme s kyselou okurkou nebo s rajčetem. |
Sling | Nápoj, jehož charakteristikou kromě destilátu je citrónová šťáva a studená voda. |
Slivoň | Lidový název pro trnku obecnou. |
Slivoně | Toto ovoce zlepšuje stav nemocných aterosklerozou, doporučují se při onemocnění ledvin a vysokém tlaku. Účinné jsou také proti revmatismu a při onemocněních výměny látkové. |
Slivovice | Destilát ze švestek, podává se neředěná. |
Slivovice | Polévka ze švestek připravovaná v Podkrkonoší. |
Slívovice | Název pro černou omáčku z povidel, která se podávala k uzenému masu v Podkrkonoší. |
Slívy | Mají měkkou sladkou dužninu a jsou zabarveny do rozmanitých barev a odstínů. Zpracováváme je na kompoty, marmelády a povidla. Nejlepší jsou jako stolní ovoce. |
Slíž | Nářečně, jídlo z moučného a bramborového těsta. |
Slopál | Na Slovácku pil. |
Slouha | Dříve obecní pastýř. |
Slovácká cibulačka | Do silného hovězího vývaru vložíme na kolečka nakrájenou cibuli, sekanou pažitku a na kostičky nakrájené hovězí maso. Za mírného varu vmícháme rozmíchaná vejce. Při podávání vkládáme do každé porce nakrájený a v troubě osmažený chléb. |
Slovácká kocmrnda | Polévka, na kterou potřebujeme: Syrové brambory oloupeme, nakrájíme na menší kousky a vaříme s drceným kmínem a utřeným česnekem. Téměř všechnu vodu slijeme a brambory vymícháme vidličkou na kaši, přidáme trochu máslové jíšky, trochu octa, soli, roztlučeného nebo mletého nového koření. Opět vymícháme a necháme dojít pod pokličkou asi 20 minut. |
Slow Food | V překladu znamená pomalé jídlo. Toto hnutí založené v 80 letech v Itálii má ve svém znamení šneka. Zakladatelé Slow Foodu chtěli vytvořit protipól tak známému Fast Foodu. Sdružení pomalých jedlíků prosazuje především to, aby si člověk jídlo vklidu vychutnal, a dostal na talíř co nejkvalitnější pokrm. Podporuje regionální zamědělce, pěstující ovoce, zeleninu a víno. Kladou důraz na tradiční metody zpracování potravin a hlavně na jejich vysokou kvalitu. Dnes má hnutí „Slow Food“ vice jak 70 000 členů po celém světě. I v české republice má toto hnutí své zastoupení. Více se dozvíte na: www.slowfood.cz. |
Složení těla dospělého člověka | Při hmotnosti 70 kg % voda 42,060 bílkoviny 14,020 tuky 10,014 cukry 0,5l soli 3,05. |
Slunečnicová semena | Mají vysoké procento vitaminu A, skupiny B, betakaroten a řadu minerálních látek. působí blahodárně na zrak stejně jako karotka, odvar řeřichy luční a meduňky. |
Šmadrňa | Název pro angrešt na Slovácku. |
Šmakoun | Je bílkovinová hmota z čistých vaječných bílků, schopná vhodně doplnit nebo zcela nahradit tradiční maso při podstatně výhodnějších nutričních hodnotách, dá se smažit, dusit, plnit různými náplněmi, připravovat jako hamburger, do salátů, místo sýrů a tvarohu apod. |
Šmakovat, šmakuje | (Staročesky a na Slovácku) - chutnat. |
Šmalc též šmolc | Staročesky, přepuštěné máslo. |
Smashes | Jsou nápoje dochucené rozmačkanou mátou. Míchají se z brandy, ginu, žitné, bourbonu, rumu, vodky nebo skotské. |
Smažení | Je technologický postup, při kterém působí na upravované potraviny teplota horkého tuku. Horký tuk vloženou potravinu obklopuje a přenáší na ni teplo, potravina se prosmažuje a současně se na ní vytváří nazlátlý povrch, kůrka. Smažené výrobky mají mít pěkný vhled, barvu, musí být křehké a šťavnaté. |
Smaženice | V jižních Čechách se připravuje z čerstvých hub, másla, soli a vajec a zaprášená krupicí. |
Směs pěti čínských koření | Se používá v čínské a asijské kuchyni a skládá se z badyánu, semínek fenyklu, hřebíčku, skořicové kůry a sečuánského pepře. Protože je velice ostrá, musí se používat jen v malém množství. V dobře uzavřené nádobě vydrží dlouhou dobu. |
Smetana ke šlehání | Má obsah tuku 30 až 33 %. |
Smetana kysaná | Má lehce kyselou ořechovou příchuť a je velmi hustá. Je vhodná pro vaření, má však vysoký obsah tuku, stejně jako šlehačka. |
Smetana na vaření | Má obsah tuku 10 %. |
Šmigrustovka | Pomlázková masová polévka ze Slezska. |
Smirnoff | Americká vodka vysoké kvality. Je jednoznačně nejprodávanější premium vodka na světě. Jak už název nasvědčuje, jde o americkou vodku s ruskou tradicí. |
Smoking | Název pochází z anglického slovesa kouřit. – to smoke. Je to dodnes pánský večerní společenský oblek, většinu černý, s lesklými klopami saka. |
Smolák | Zastarale – vysmolený džbán. |
Smorgasborne | Švédský předkrm z různých specialit, jako např. pikantní sardelová filátka, úhoř ve vinném rosolu, kaviárové rolky, matesy v bublinkách, plněné kotouče z uzeného lososa, pěna z mušlí, dušený mořský jazyk na rajčatech a také vejce nebo uzené hrudí s oblíbenou koprovou omáčkou. |
Šmorn | Zastarale smaženec. |
Smradinka | Lidový název pro černý bez (bezinky). |
Smradlavka | Lidový název pro černý bez (bezinky). |
Smrž obecný | (Morchella esculenta) - Rod vřeckovýtrusých hub. Houba rostoucí již na jaře v hájích, zahradách i na rumištích. Rostou velmi často a to od konce března do začátku května. Po dvojím povaření a slití vody jsou všestranně použitelné. Výborná je i smržová omáčka. Je to ceněná jarní houba. |
Smrž vysoký | Má stejné použití jako smrž obecný. |
Snack bar (snek, angl.) | Místnost pro rychlé občerstvení, kde se přímo u pultu podávají lehká jídla, alkoholické i nealkoholické nápoje. |
Snapper | Mořská ryba z čeledi Lutjanidae. Před kuchyňskou úpravou je třeba ji očistit a zbavit šupin. Název snapper se používá pro celou čeleď tropických a subtropických ryb, které se liší barvou. Mohou být červené, oranžové, růžové, šedivé nebo modrozelené. Některé mají pruhy nebo skvrny a rozměry od 15 do 90 cm. |
Šneci - brochette | Se ve Francii připravují tak, že se střídavě napichují na kovou jehlici s kousky šunky, pak se vše obalí v mouce, rozšlehaných vejcích a strouhance. Potom se osmaží na oleji a podáváají s pečivem a křenovou majonézovou omáčkou. |
Šneci - coquille | Se ve Francii připravují tak, že se tělíčka šneků osmahnou slabě na másle, pak se vloží do ulit a doplní šnečím máslem. Potom se urovnají na šnekovou pánev ( pánev, která má šest malých důlků) a v troubě se deset minut zapékají. Pokud nemáme tuto pánev, můžeme použít obyčejnou, posypat vrstvou soli a na tu ulity narovnat. |
Šnečí dezert | Ve francouzské kuchyni se připravuje takto: Hotové palačinky se potřou pomerančovým džemem s koňakem. Do uvařeného studeného žloutkového krému se vmíchají nasekané oloupané upražené mandle a tímto se palačinky doplní. Podávají se přeložené do šátečku. |
Šnepulice | Ve staročeské kuchyni název pro masopustní pečivo boží milosti. |
Šnycl | Smažený řízek v brněnském hantecu. |
Šnyt | Pivo načepované na jedno natočení tak, že je v půllitru mnohem více pěny. Obvykle ve sklenici 0,5 l bude tak 0,3 l piva. |
Šnytl | Staročesky - plátek. |
Šnytlík i šnitlík, šnytlich, šnitloch | Staročeský název pro pažitku. Používala se na velikonoční jídla. |
SO2 – oxid siřičitý | Přidává se při výrobě do vína jako antioxidant, stabilizátor a antiseptikum. |
Soaré | Znamená slavnostní společenský večer. |
Sob | Rod statných přežvýkavých sudokopytníků s vyvinutými parohy. Maso a mléko je oblíbené v severských kuchyních Skandinávie. |
Soběslavské šusky | V jižních Čechách škubánky vykrajované lžící, sypané pracharandou, cukrem a maštěné. |
Sočivo | Tak naši předkové souborně nazývali luštěniny. |
Sodík | Upravuje zásobování organismu vodou a funkci svalů a nervů. Nedoporučuje se vyšší denní dávka než 2 g. Je obsažen v minerální vodě, zeleninových konzervách, soli, droždí, slanině, párkách, klobásách, pečivu, slaných potravinách a zpracovaných potravinách. |
Šodó vinné (chadeau) | Je to francouzská omáčka, pěna našlehaná ze žloutků, cukru a bílého vína. |
Sodová voda | S oxidem uhličitým připravená pitná voda, který ovlivňuje chuť a působí konzervačně. Většinou je chemicky neupravená. |
Soft drinks | Nealkoholické nápoje. |
Šóga | Japonský název zázvoru. |
Sója | Jednoletá bobovitá východoasijská rostlina s bot. názvem Glycine soja. Z jejich bobů se lisuje olej, připravuje se sladká nebo slaná sojová omáčka a boby se melou na sojovou mouku. |
Sojalecithin | Ingredience, přísada (textura) používaná v molekulární (avantgardní) kuchyni. Sojalecithin je ideální pro vytvoření pěny. Prášek je rozpustný za tepla i za studena a vyniká značnými emulgačními schopnostmi. |
Sojová mouka a krupice | Sojová mouka a krupice je vyrobena z pražených sojových bobů, které jsou rozemlety do jemného prášku. Existují dva druhy sojové mouky, které jsou dosažitelné na trhu: |
Sójová omáčka - šóju | Sójová omáčka je základní přísadou hlavně japonských jídel. Na rozdíl od čínské sójové omáčky je japonská řidší a přírodnější. Nepřidává se do ní mouka a získává se čistým kvašením a lisováním sójových bobů. Na našem trhu se dříve prodávala sójová omáčka pouze od Vitany (která se hodila hlavně k tepelnému zpracování), nyní již koupíte v obchodech mnoho jiných druhů. |
Sójové maso | Se vyrábí z odtučněné sójové mouky a stejně jako ostatní potraviny rostlinného původu neobsahuje cholesterol, ale naopak hladinu cholesterolu snižuje. Sójové maso můžeme smažit, zapékat, připravovat z něj guláš nebo studený salát se zeleninou. Musí se nejprve namočit, dochutit a povařit. |
Sojové omáčky | (Tamari, shoyu, teriyaki) - sojová omáčka je tmavě hnědá tekutina vyrobena ze sojových bobů, které podlehly fermentačnímu procesu. Má slanou chuť, ale nižší množství sodíku než tomu je u kuchyňské soli. Specifickým typem sojové omáčky je tamari, shoyu a teriyaki. Shoyu je vyrobena ze sojových bobů a pšenice, zatímco tamari je vyrobena je ze sóji a vzniká při výrobě misa. |
Sojové sýry a sojové jogurty | Sojové sýry a jogurty se vyrábějí ze sojového mléka. Svojí krémovitou strukturou jsou snadnou náhražku kyselé smetany nebo smetanových sýrů. Sojové jogurty můžeme v pestrém sortimentu nalézt v prodejnách zdravé výživy. |
Sójové výhonky | Jsou velmi křehké a šťavnaté a hojně se používají v japonské kuchyně. Jsou to mladičké výhonky sójových bobů. Pěstují se uměle ve velkých skříních podobných chladničkám v několika patrech na živných plotnách. Používají se k přípravě salátů, ale i do vařených pokrmů. |
Šoju | Sójová omáčka. Je základní přísadou japonských jídel. |
Solamyl | Je bramborová moučka škrobová, která je vyráběna z nejkvalitnějšího bramborového škrobu. Je lehce stravitelná, jemná a vhodná i do dětských pokrmů. Její použití je široké. |
Solanin | Je obsažen v bramborových klíčcích brambor a je zdraví škodlivý. Neničí se ani vařením. |
Solanka | Chladící směs. |
Solčanka | Dochucovadlo s mořskou solí. |
Solčanka | Zeleninové ochucovadlo pokrmů s mořskou solí. |
Solera systém | Speciální systém míšení vín z jednotlivých sudů tak, aby se dosahovala stále stejná kvalita a styl značky (sherry). |
Soljanka | Výborná ruská polévka, která spojuje vlastnosti šči a rassolniku, je hustá, pikantní a lze na ni použít zbytky vařeného nebo pečeného masa z nejrůznějších druhů. |
Solník | Zastarale prodavač soli. |
Soloženiky | Na Ukrajině národní moučník - jsou to malé vaječné omeletky pomazané povidly, mákem, zavařeninou, jablky apod. a ozdobené šlehanými bílky a zapečené v troubě. |
Somen | Japonské jemné tenké nudle z rýžové mouky. Jsou bělavé až průsvitné, přidávají se do polévek a některých jídel. |
Sommelier (somelié) | Nápojař v reprezentačním středisku. |
Sopa de lechugas | Španělská salátová polévka. |
Šopský salát | Na kostičky krájená rajčata, okurky a papriky s octem, olejem a strouhaným balkánským sýrem. |
Sopu de tomates con plátanos | Kolumbijská polévka z rajčat a banány. |
Sorbet | Gastronomický název osvěžujícího nápoje z ovocných šťáv oblíbený u východních národů, který se připravuje zvlášť pro každého hosta., mísený zmrzlinový nápoj s alkoholem nebo bez něho. |
Sosír | Často používaný název pro omáčník. |
Soubise - (subiz) | Hustá cibulová omáčka. |
Souffles (angl.) suflé | Gastronomický název kombinace lehkého těsta a náplně, který se zapéká v troubě. Příprava je složitější než u obvyklého nákypu. |
Souffléss | Nákypy. |
Šoulet | Židovský pokrm - směs vařeného hrachu s kroupami, promaštěná sádlem nebo slaninou s dalšími přísadami, okořeněná solí, mletým pepřem, majoránkou, utřeným česnekem a nakrájenou na husím sádle osmaženou cibulí. |
Souper | Je to oběd v přátelském kruhu, diner ( anglicky dinner) zpravidla večeře. V anglosaských zemích se oběd označuje jako lunch. Podává se celé menu s nápoji, večeře bývá bez polévky. |
Sour | Sklenice na stopce je určena na nápoje, které nejsou ani koktejly, ano long. Lze jí nahradit kvalitní sklenicí na víno. |
Sour mix (sau) | V barmanské terminologii citronová šťáva a cukrový sirup (3:1). |
Southern Comfort | Ovocný likér s příchutí whisky, ovoce a koření. |
Šoyu, Su a Saké | (Sójová omáčka, rýžový ocet a rýžové víno) jsou nepostradatelným triem pro okořenění,zjemnění a ochucení suši. |
Spaghetti bottarga | Špagety se sušenými rybími jikrami nebo ovčím sýrem. Specialita ze Sardinie. |
Španělská omáčka | Je ve skutečnosti francouzská omáčka, francouzsky zvaná espagnole, anglicky Spanish sauce. Je to základní hnědá omáčka bez které se neobejde téměř žádná kuchyně. Tato omáčka je někdy na jídelních lístcích uváděna jen jako hnědá omáčka (angl. brown sauce). Příprava původní espagnole byla velice zdlouhavá. Escoffier popisuje přípravu espagnole, která trvala 5 hodin, na celé jedné stránce. S původní Espagnole se setkáte již jen ve starších knihách nebo v učebních textech několika hotelových škol které si ještě v archaických technikách přípravy Espagnole libují, ale jinak díky všem těm konvenientním omáčkám a vývarům v prášku nebo pastě, můžeme dnes připravit španělskou omáčku během 20 minut, přičemž pokud ji nijak drasticky nezměníme, má stále stejnou barvu, konsistenci a chuť. |
Spánevně | Staročesky, pokrm udělaný na pánvi. |
Spánevně | Staročesky, pokrm udělaný na pánvi. |
Španihelské větry | Ve staročeské kuchyni název pro bílkový sníh. |
Špargla | Nářečně - chřest. |
Spárkatá zvěř | Myslivecké označení lovných sudokopytníků. Dělí se na zvěř parohatou (jelen, daněk, srnec, los), rohatou (kamzík, koza bezoarová, muflon) a červenou (prase divoké). |
Spařování | Ovařování (blanšírování) – je přípravný technologický postup, při kterém se z některých druhů potravin odstraňuje nežádoucí pach (ledvinky, kapusta, rýže a podobně) a potraviny se „bělí“, nebo se potraviny „ztužují“, případně „měkčí“ (ovoce), aby při další úpravě z nich neunikaly cenné šťávy, nebo aby se snadněji zpracovaly a byly poživatelnější. |
Spätzle | Těstoviny (halušky) oblíbené v jihoněmecké kuchyni, zvláště ve Švábsku a Bavorsku. Spätzle se podávají k různým omáčkám, masovým ragú nebo k zadělávaným masům. Můžeme je krátce osmažit na másle a posypat strouhaným sýrem. |
Špecle, (Spätzels) | Těstoviny připravované v Německu, především pak ve Švábsku. Špecle jsou zhotoveny z mouky, vajec, vody a mléka, soli a špetky muškátového oříšku. Lze je zakoupit mražené nebo chlazené jako polotovar. Také si je můžete připravit doma. V Německu se podávají k omáčkám a masovým šťávám, velice oblíbené jsou také se špenátem a mandlemi nebo zapečené spolu s vejci, sýrem a dalšími ingrediencemi. |
Spejchnouti | Ve staročeštině znamenalo, když se jemně skrájená cibule nebo mouka a tomu podobné v másle několik vteřin míchá, aby dotyčné předměty máslem sice prosákly, ale nezažloutly. Zpravidla se máslo zapění přitom. |
Špejliti (brider) | Znamená prostrkati okončiny u drůbeže nebo zajíce špejlí, by se tvar úpravy udržel. |
Špek | V moravském nářečí slanina. |
Špekáčky | Základem je směs masa ( vepřové, hovězí, drůbeží, telecí), kterého musí být nejméně 45 %, bílkovina sójová, vepřové hřbetní sádlo a tuk nejvýše 42 procent, kůže – ideální špekáček má být chutný, šťavnatý, pružný, křehký, soudržný, měl by obsahovat špek a ručně vázaný. |
Špekové knedlíky se zelím | Typické jídlo rakouské kuchyně. |
Špenát zelený | (Spinatia oleracea), lidově zelené zelí - pěstuje se jako listová zelenina bohatá na vitaminy A, C, E, B1, B2, K, minerální a balastní látky, hodně kyseliny šťavelové, která je zařazována mezi jedovaté látky. |
Špendlík | V moravském nářečí - plod je stejný jako švestka, ale žlutý, dozrává dříve než švestky a také se lehce kazí (starý nebo hodně zralý špendlík modrá). |
Šperky | Název pro posílání tzv. zabijačky přátelům a známým na Hané. Posílala se zabijačková polévka, kus masa, jitrnice a jelita. |
Spěšník | Byl ve staročeské kuchyni vařený moučník. |
Špikování | Protahování masa slaninou k pečení nebo dušení. Slaninou protahujeme zejména netučná, suchá masa, určená k pečení nebo dušení, abychom jim dodali jemnosti, chuti a učinili je šťavnatějšími. |
Spletáky | Ve staročeské kuchyni název pro vánočku. |
Šporák | Název pro nová kuchyňská kamna, která se začala používat po „ černé kuchyni“. Název vznikl z německého „Sparherd“. Bez háčku se název sporák používá dodnes. |
Špric | Zastarale – vinný střik. |
Spritspione | Ve Švédsku inspektoři dohlížející na konzumaci alkoholu. |
Šproty | Jsou menší rybky, podobající se malým sleďům. Dosahují délky až 17 cm. Jejich maso je chutné a čerstvě uzené jsou znamenitou pochoutkou. |
Šprudlačka | Na Slovácku kvedlačka. |
Squash | Americký meloun. |
Šráčky | Nářečně lis na tvaroh. |
Srážení | Oddělování jednotlivých složek pokrmu, obvykle v důsledku převaření nebo přidání kyselé hmoty do omáček, jejichž základem je mléko nebo vejce. |
Srnčí hřbet | Před kuchyňskou úpravou je nutno hřbet odblanit, protáhnout slaninou a naložit do červeného nebo bílého vína. Do červeného vína se nakládá hřbet určený k pečení nebo dušení, do bílého tehdy, upravuje-li se na smetaně. |
Srnina | Staročesky srnčí maso. |
Stará myslivecká | V roce 1847 vznikla v likérce v ústecké čtvrti Krásné Březno původní receptura značkové lihoviny Stará myslivecká. |
Stařenej sýr | Na Hané tvaroh naložený doma s kmínem a solí hliněném hrnku, jindy tvaroh rozmíchaný se smetanou. |
Staropražská káva | Byla zahajovacím šlágrem při otevření Malostranské kavárny v Praze. Vyrábí se přímo ve skleněném šálku nebo ve sklence. Podává se buď v šálku nebo ve sklence. Do šálku nebo sklenky dáme 5 cl vaječného likéru, poté opatrně (po skle) nalijeme dávku cezené přislazené kávy a zakončíme ozdobením 30 g šlehačky. Podáváme na podšálku s papírovým ubrouskem a kávovou lžičkou. |
Starorežná prostějovská | Výroba pálenky se datuje od roku 1518, kdy majitel domu U zeleného stromu získal privilegium na výrobu pálenky od pana Viléma z Pernštejna. |
Šťáva březová | Se u nás používala jako léčivý a osvěžující nápoj. |
Šťáva ze syrového zelí | Má příznivé účinky na střevní mikroflóru, čistí organismus, podává se při všech formách revmatismu a artróze a mění metabolismus buněk. |
Steaky (stejky) | Steak je plátek masa ukrojený přes vlákna z většího kusu masa, obvykle hovězího nebo obecně červeného. Steaky se obvykle upravují grilováním nebo pečením na pánvi. Protože se připravují rychle, s použitím suchého tepla a podávají se v celku, jsou použity vždy nejlepší části zvířete. Steaky ze svíčkové (filet), případně z roštěnce si můžete objednat na tři způsoby: Krvavé - rare, středně propečené - medium a skoro propečené - well done. Úplně propečené kuchaři nedoporučují. |
Štec s krupkami (z Krkonošska) | Přebereme potřebné množství krupek (podle počtu strávníků), spaříme je horkou vodou a v osolené vodě uvaříme tak, aby byly sypké. Zvlášť uvaříme oloupané brambory. Když jsou měkké, scedíme je, zalijeme horkým mlékem a umícháme kaši. Do horké kaše zamícháme teplé uvařené krupky, vše okořeníme utřeným česnekem a majoránkou a podle chuti osolíme. Znovu promícháme, klademe na talíř a mastíme cibulí osmaženou na husím sádle (může být i vepřové). Podáváme se salátem z kysaného zelí. |
Štědrounice | Štědrovečerní pokrmy krkonošské jen s malými tvarovými obměnami pečené. |
Štědrovka nebo štědrovice | Druh vánočky. Připomíná to známá Erbenova báseň, která slibuje hospodáři štědrovku. To slovo znal zejména z domova, z rodného Miletínska. |
Štědrovnice, štědrovečernice | V minulosti (v 16. století) název pro vánočku. |
Šterc | Nářečně škubánky na Rožmitálsku. Vykrájené škubánky se zalijí vařeným mlékem a podávají se s brusinkami nebo brusinkovým kompotem, pokládaným přímo na škubánky. Nebo se také sypou tvarohem a zalijí vařícím mlékem. |
Sterilizace | Zahřátí minimálně na 140°C po dobu 3 – 4 sekund. Zničení nebo odstranění mikroorganismů z určitého prostředí. |
Štika obecná | (Esox lucius) je naše nejznámější dravá ryba. Dorůstá délky až 1,5 metru a přes 30 kg váhy. Má chutné maso a připravuje se na sardeli, zapečená se sýrem, po anglicku, se sardelovým máslem, vařená se zeleninou v bílé omáčce. |
Stilton | Tradiční anglický sýr, který obsahuje 55 % tuku v sušině a vyrábí se z kravského mléka. pochází z Leicestershire .Anglický král sýrů. Stírka –Zastarale – nádoba na hnětení těsta. |
Štipky | Vařené suché ovoce, která se na Valašsku podávalo o štědrovečerní večeři. |
Stírka | Zastarale – nádoba na hnětení a zadělávání těsta. |
Štok (staročesky) | Špalek na sekání masa. |
Stokláska | Stoklasa nebo také třebule se říkalo kerblíku. Kerblík používaly naše babičky a maminky do kynutých koláčů protože odstraňoval potíže z nadbytku droždí. Celá rostlina se vaří jako zelenina. |
Štokviš (štokviše) | Ve staročeské kuchyni sušená treska. |
Stolistník | Tak nazývali naši předkové v lidovém léčitelství bylinku řebříček obecný. Čaj pomáhal při závratích, migrénách, slzení a dívek soužených začínající menstruaci nebo žen v přechodu. |
Stolní víno | Označení spotřebního víno slušné jakosti za přiměřenou cenu. |
Stolní voda | Přírodní voda z podzemního zdroje, může obsahovat více dusičnanů než kojenecká voda, přesto je určena i k trvalému užívání staršími dětmi. Výtah chemického složení na obalu je dobrovolný, ale výrobci ho zpravidla uvádějí. |
Stolník | Staročesky číšník. |
Štós ( staročesky) | Kyj, palice, palička, trdlo na tření. |
Stoupa | Staročesky – moždíř, hmoždíř, bývaly ze dřeva nebo z kamene a tlouklo se v nich obilí, mák nebo olejniny. |
Šťovík kyselý, štítnatý a zahradní (Rumex acetosa) | Se v Evropě sbíral už od 14. století, především ve Francii, kde se pěstuje nejvíce. Roste po celé Evropě až po Island. Používá se mladých lístků a používají se čerstvé i tepelně zpracované do polévek, omáček, salátů, pomazánek aj. |
Stracchino (strakíno) | V Itálii měkký lombarský krémový smetanový sýr delikátní chuti. |
Straight up | Vychlazený nápoj servírovaný bez ledu. |
Straight way | V barmanské terminologii tento výraz znamená, že nápoj je připravován přímo ve sklenici určené k servírování. |
Strainer (strejnr) | Barové sítko. |
Štramberské uši | Pečivové pochoutky ze Štramberku ve tvaru připomínajícím uši, které se zde z mouky, vajec a anýzu pečou na paměť vpádu tatarských vojsk do zdejšího kraje ve 13. století. |
Střapačky | Halušky, noky připravené z brambor, podávané se zelím a slaninou. |
Strapačky se zelím | Staročeský pokrm ze strouhaných, brambor, polohrubé mouky, soli, pepře uvařené ve vřelé vodě, osmažené špekem a okyselené podušeným kyselým zelím. |
stravování | výroba hotových jídel - obědů pro firmy včetně dovozu k zákazníkovi |
Strdí | Ve staročeštině včelí plást naplněný medem. |
Strega | Je italský likér. Má sladkou kořeněnou vůni a vyrábí se z více jak 70 bylin. |
Štrejchnout si | Pochutnat si. |
Štrejchovat | Staročesky - potírat. |
Střepané | Staročesky promíchané. |
Streptokok | Rod kulovitých bakterií vyvolávající kožní a dýchací a infekční onemocnění u zvířat a člověka. |
Stres | Je nemoc moderní doby. Zabránit mu můžeme správně složenou stravou, cvičením a relaxací. Nejvíce pomáhají stres potlačit pekanové a vlašské ořechy, maso, černý rybíz, brokolice, fazolky, brambory, celozrnný chléb, vejce, pomeranče a meloun. |
Střevo, střívka | V potravinářské terminologii se ke střevům řadí i jícen, žaludek a měchýř, pokud se používají jako obaly. Využívají se střeva vepřová, telecí, hovězí, skopová i koňská. Též cutisin. |
Střez | Staročesky dřez. |
Stříbrníček | Tak nazývali naši předkové v lidovém léčitelství bylinku mochnu husí. |
Štricka | v minulosti (v 16. století) název pro vánočku. |
Štricla | Název pro chleba na Hané. |
Štricla | Hlava v brněnském hantecu. |
Štricna | Bochník chleba v brněnském hantecu. |
Střihánky | Ve staročeské kuchyni název pro masopustní pečivo boží milosti. |
Striploin steak (New York strip) | Steak z nízkého roštěnce. Je libový, masitý a pevný. Správně šťavnatý by měl být vysoký nejméně 2,5 cm. |
Střívko přírodní | Skopové nebo vepřové, je jich málo a proto se nahrazují umělými. |
Střívko umělé | Plastový obal se nekonzumuje, před ohříváním se musí odstranit (lidově se nazývá striptýzka). |
Strnádka | Půvabné lidové pojmenování jedné jediné houby, čirůvky havelky. |
Štrngali | Na Slovácku připíjeli. |
Štrngnout si | V moravském nářečí - ťuknout si sklenicemi. |
Štrngnout si, štrngnút | Přiťuknout si sklenicemi na zdraví na Slovácku. |
Strojek na těstoviny | Slouží na přípravu devíti druhů těstovin s přidáním různých nástavců. Dokonce se s ním dají udělat špagety. |
Strouhanec | Bramborák s jablky, hruškami nebo švestkami pečený na pekáči na Kozákovsku a Plzeňsku. |
Strouhanka anglická | Strouhanka z bílého chleba bez kůry. |
Strožene | Název pro ostružiny na Podluží. |
Strúčik (slov.) | Stroužek. |
Štrucla | V minulosti (v 16. století) název pro vánočku. |
Štrůdl | Nářečně jablkový závin. |
Struhadla | V 16. století název pro párátka. Též párátka. |
Strupovitost | Choroba různých plodin, např. brambor, hrušní, jablek, které zhoršuje jejich vzhled a kvalitu. |
Studio | Je jedna místnost, vybavená jako ložnice, s kuchyňským a jídelním koutem a se sociálním zařízením. |
Stupeň zralosti | Součást pozorování vývoje plodin v období zrání. U obilí je stupeň zralosti mléčná, žlutá a plná. |
Stupky | Staročesky stopky. |
Štupl | V moravském nářečí zátka. |
Suchar | Trvanlivý pekárenský výrobek, vyráběný podle receptury na běžné pečivo. Šišky, pečené ve formách, se druhý den krájejí a restují. Suite se skládá z obývacího pokoje a ložnice nebo jedné velké místnosti, které je mimoúrovňově rozdělena alespoň několika schody. |
Sučuk | Turecká lahůdka prodávaná zvláště v 19. století v Praze, především na pouťových zábavách. |
Šufan | Staročesky naběračka. |
Suflé (soufflé) | Lehký, dozlatova upečený nákyp politý bešamelovou omáčkou. Jeho součástí je sýr, různá zelenina, houby, tvaroh, atd. a také pevně ušlehaný sníh z bílků. |
Sůl | Od roku 1552 se těží sůl v Solivarech u Prešova. Zásoby jsou zde na několik století. Vědecký název soli je halit. Je odvozen z řeckého slova „ hals „, které má společný původ jako latinské „ sal „, německé „ salz „, anglické „ salt „, francouzské „ sel „ a v mnoha slovanských jazycích sol nebo česky sůl. Všechny tato slova pocházejí z indoevropského prajazyka. |
Šulánky | V regionální kuchyni jsou to na prost silné bramborové šišky vařené ve slané vodě, maštěné máslem nebo sídlem pokapané rozvařenými povidly, sypané tvarohem. |
Sultánky | Druh rozinek, které se suší z velkých bezsemenných odrůd vinných hroznů. Jsou výjimečně sladké. Sultánky se používají hlavně ve sladké kuchyni. Přidávají se při pečení do těst, do müsli. Své uplatnění mají i v běžné kuchyni. Často se používají jako přísada do karí, či do pilafu. |
Sumac, sumah | V arabské kuchyni purpurově zbarvený prášek připravený mletím plodů stromu zvaného "sumac" (sumah), latinsky "Rhus coriaria L.", který je používaný jako koření, často ve směsi se solí. Má ostře kyselou chuť s mírně stahujícím účinkem. |
Šumajstr | Na Slovácku pokrm z krup a fazolí. |
Sumeček žraločí - pangasius | Česky též pangas siamský, sumeček siamský, štíhlohlavec žraločí je sladkovodní ryba z čeledi pangasovití Pangasiidae. Dorůstá délky 130 cm a hmotnosti 44 kg. Pangasius hypophtalmus neboli sumeček žraločí, ale také pangas siamský vyšlechtěn skutečně nebyl, původně brázdí moře kolem delty Mekongu. Jeho nejvýznamnějším exportérem je Vietnam, který každoročně vyváží kolem 600 tisíc tun ryb. V dnešní době se však sumečci chovají uměle například též v USA. Tato více než metrová ryba má maso plné kvalitních bílkovin a téměř prosté tuků. Zpracovává se výhradně ručně a barva filetů vypovídá o kvalitě ryby, respektive o podmínkách, ve kterých byla chována. Nejoceňovanější jsou bílé a růžové filety, naopak nejméně žádoucí je nažloutlé maso, které se spíše uplatní v asijské kuchyni. |
Šumovat | Staročesky sbírat pěnu. |
Šumpláty | Jihočeský pokrm, bramborové placky pečené na plotně maštěné máslem a sypané mákem. |
Šunka dušená | Se připravuje z 1 kg vepřové kýty, 30 g soli, z toho půl soli normální a půl rychlosoli. Maso se nasolí, ponechá 3 - 5 dní v lednici v misce přikryté uležet. Potom se dusí při 90 stupních Celsia, nejlépe ve sklenici masovce. Pro vyplnění sklenice lze použít želatinu. |
Šunka „Turmschinken" | Pochází z jihovýchodního Štýrska. Recept pochází od furlanského šlechtického rodu Formentini z roku 1592. Šunka se okoření mořskou solí, pepřem a různými bylinkami a zraje 12 až 24 měsíců na čerstvém suchém vzduchu nad bránou kamenného sklepa na Riegersburgu. Výsledkem je asi 600 kusů nevařené šunky za rok, která je měkká jako máslo, nasládle aromatická, s plnou chutí. |
Šupák | Nářečně brambor na loupačku. |
Šuperlíky | Na Plzeňsku a Klatovsku jídlo chudých lidí připravované z brambor, s moukou a mlékem ve tvaru šišek. |
Supréme | V kulinářské terminologii pokrm připravený v jemné smetanové omáčce. |
Suprent –( angl.) | Gastronomický název vynikajícího jídla. |
Surový (slov.) | Syrový. |
Surový cukr | Zhotovuje se z čištěné šťávy z cukrové řepy s vysokým obsahem sacharózy. Používá se stejně jako rafinovaný cukr tam, kde hnědé zbarvení nezhoršuje vzhled výsledného pokrmu. |
Šurpan | Shnilé, špatné jablko na Hané. |
Šurymajzl | Na Slovácku pokrm z krup a fazolí. |
Sušení potravin | Sušení potravin je jednou z nejstarších forem dlouhodobého uchovávání jídla. Je to metoda velmi jednoduchá a nenáročná na skladování výsledných zásob a manipulaci s nimi. Při sušení dochází k postupnému snižování vody a tím se zamezuje nepříznivému vývoji mikroorganizmů. Sušení by mělo probíhat v proudu teplého vzduchu a bez přítomnosti světla, teplota by se měla pohybovat v rozmezí 30-60°C, potraviny si pak zachovají původní barvu, vůni a pružnost. |
Sušenky amaretti (amarety) | Tyto mandlové sušenky se používají v italské kuchyni jako i jako náplň do hruškového koláče. |
Sušenky ratafia | Stejné použití jako sušenky amaretti, používají se v italské kuchyni jako náplň do hruškového koláče. |
Sušenky ratafia | Stejné použití jako sušenky amaretti. |
Sushi (suši) | Syrová ryba s rýží - japonské jídlo, podávané při slavnosti Hanami. |
Sušina | Potravinářsky - podíl všech látek anorganických i organických mimo vody, zbytek po sušení látky předepsaným postupem při 130 stupních Celsia 1 hodinu, při 105 st.C.do konstantní hmotnosti). |
Sušinky | Hlad na Ještědsku podle K. Světlé. |
Šuska | Na Soběslavsku název pro škubánky, které se sypaly pracharandou. |
Šusteráci, šusterkáři | Ve Skorkově tak byli přezdíváni ti, kteří jedli šusterku stále i o posvícení, ale i o pouti a nic jiného nevařili. Jenže se prý k šusterce leckde chovali macešsky. Proto se jednomu občanovi ve Skorkově zjevila prý v noci šusterka jako strašidlo ve snách a žádala, aby ji více mastili. |
Švábka | Regionální název pro brambory. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku existuje více než 50 názvů pro brambory. |
Švábské nebo perlové kroupy | Ve staročeské kuchyni název pro kroupy. |
Švanda | Jihočeský pokrm rozvařené borůvky s máslem. |
Svarba | Pokrm z hrachu a krup v regionální kuchyni. |
Svatební dohazovač | Býval typickou figurkou našeho venkova, procházel krajem, měl v hlavě seznam nevěst a ženichů a věděl nejlépe, kdo se ke komu hodí. Bez něho se v minulosti uskutečnil málokterý sňatek. |
Svatební kaše | Bývala nejčastěji z krupice, později také z rýže. |
Svatojánský chléb (Cerazil) | Jsou lusky rohovníku planého i pěstovaného v oblasti východního Středomoří. Po uzrání se svatojánský chléb suší. |
Švédský stůl | Značí samoobslužný způsob občerstvení teplým a studeným jídlem ( stejně jako bufet). Švédský stůl můžeme připravit ze sýrových mís, masových nářezů, rosbífu, rolád, plněných vajec a zeleniny, obložených chlebíčků a různých chuťovek. Podle chuti můžeme doplnit zeleninovými, ovocnými, luštěninovými, těstovinovými saláty. Nesmíme zapomenout na dezertní talířky, příbory, ubrousky, pečivo, chléb, můžeme přidat i pomazánky, dipy, pěny. V průběhu večera je nutné stoly stále doplňovat. |
Švestka pravá | (Prunus domestica) se používala již ve staročeské kuchyni. Pochází z Asie. Ve středověku se jejich pěstování rozšířilo po celém kontinentě. V Evropě se pěstuje asi 20 druhů. |
Světle hnědý cukr | Tento cukr je méně vlhký a o něco tvrdší než tmavě hnědý cukr, vzniká však stejným způsobem. Je v něm více bílého cukru než v tmavě hnědém cukru. |
Světový den barmanů | Se koná pravidelně každoročně 13.4. na počest objevení prvního receptu na míchané nápoje. |
Světový den spotřebitelských práv | Se koná každoročně 15. března. Toto právo poprvé přiznal ve svém projevu 15. března 1962 americký prezident John F. Kennedy, když prohlásil: „Spotřebitelé – a to jsme my všichni – jsou nejsilnější skupinou, která ovlivňuje téměř každé veřejné i soukromé ekonomické rozhodnutí. Ale zároveň je to také jediná skupina, jejíž názory jsou často přehlíženy.“ |
Světový den vegetariánů | 1. října. Den vegetariánství se ve světě slaví od roku 1977, kdy jej vyhlásila Severoamerická vegetariánská společnost. O rok později byl tento den podpořen Mezinárodní vegetariánskou unií. |
Svíčková | Protáhlý sval o délce asi 60 cm, v zadní hovězí čtvrti pod páteří od kosti kyčelní k prvnímu bedernímu obratli. Čistá jemná svalovina vhodná pro speciální kulinární úpravu. |
Svinařská zafrcaná | Polévka, připravená z 1 litr mléka, 200 g brambor, l žloutek, sůl. Do teplého mléka vložíme uvařené brambory, rozmícháme žloutek, osolíme a podáváme. |
Švinda | Zastarale kořalka. |
Svítek | Je druh jemného slaného pečiva, který můžeme vyrobit z hmoty třené, šlehané, žemlové apod. Můžeme do něho přidat šunku, hrášek, sýr, špenát, játra nebo maso. Hotovou hmotu rozetřeme na pekáček nebo pomaštěný a moukou posypaný plech. |
Sweet (svít) | Sladký. |
Sweet potato | V USA sladký brambor pečený v šunce. |
Šyfly, šífle | Staročesky lodičky, rakvičky. |
Symposion – (řecky) | Slavnostní hostina s uměleckým programem, při níž se však i pilo. Je to výraz řeckého původu. Označovalo hostiny pořádané ve starověkém Řecku, na nichž vedli vzdělaní lidí rozhovory na rozličná témata. |
Sýr | Mléčný výrobek obsahující hlavně bílkoviny a tuk. Vyrábí se srážením mléka syřidlem nebo zakyselením. Vzniklá sýřenina se dodává na trh čerstvá nebo po zrání v nasoleném stavu. Rozeznávají se sýry sladké, kyselé a tavené. |
Sýr Gorgonzola | Gorgonzola je snad nejznámějším italským reprezentantem plísňových sýrů. Od roku 1996 se smí pod jménem Gorgonzola prodávat pouze sýr pocházející z určitých oblastí Itálie (provincie Bergamo, Brescia, Cremona nebo Milán). Evropská Unie tak certifikací PDO pouze potvrdila, co labužníci věděli již dávno: Gorgonzola (s velým písmenem „G\") je jen jedna. V roce 1970 vzniklo Konsorcium, které dohlíží na celý proces výroby. Zajímavostí je, že ve vesnici Gorgonzola, která dala sýru jméno, se dnes tato pochoutka již nevyrábí. Gorgonzola je z kravského mléka, což ji také nejvýrazněji odlišuje od konkurenčního roquefortu - ten se vyrábí z mléka ovčího. Typická modrá plíseň se původně v oblasti vyskytovala díky specifickému podnebí zcela spontánně, dnes je však výsledkem složitého procesu ne nepodobnému očkování, který trvá několik měsíců. Sýr je naočkován bakteriemi, pak se nechá uležet, po měsíci je prošpikován měděnými jehlicemi, které pustí dovnitř vzduch a proces plesnivění se tak zintenzivní. Správně uzrálá Gorgonzola obsahuje 48 % tuku a nepatří tak zrovna k dietním jídlům. Protože má však relativně silnou chuť, není jí zapotřebí velké množství. Podle doby zrání a intenzity chuti se rozděluje na velmi mladý bianco, u kterého se žilky ještě neprojevily, sladší dolce nebo intenzivnější naturale, které se také někdy nazývá picante. Přestože nejvíce se gorgonzola pojídá v syrovém stavu k vybraným vínům, své uplatnění nachází i v teplé kuchyni - např. na pizze, těstovinách či jako rizoto. Chcete-li si ji však opravdu vychutnat, zvolte klidný večer a sklenku sladkého vína. Opravdovou oslavou chutí bude kombinace s maďarským tokajským nebo německým Trockenbeerenauslese. |
Sýr Gouda | Je tvrdý sýr původem z nizozemské Goudy typově podobný eidamu. Název není chráněn. Nizozemský sýr nazvaný podle stejnojmenné vesnice ležící mezi Utrechtem a Rotterdamem. |
Sýr Hermelín | Obsahuje ve 100 g při 45 % tuku v sušině 254 kcal, 19,20 g bílkovin, 19,20 g tuku, 0,90 sacharidů, 496 mg vápníku, 70 mg cholesterolu. |
Sýr ovčí též kozí | Základní surovinou pro jejich výrobu je místo kravského ovčí mléko. Hrudkující ovčí sýr je známý jako brynza, je-li pařen v horké vodě, stává se z něj pařený sýr ( parenica). Může se dále upravovat, např. udit (Koliba) nebo očkovat plísní (Roquefort). |
Sýr Parmezán i parmazán | Jeden z nejznámějších italských sýrů vůbec. Vyrábí se v 18 druzích a je rozlišován i podle stáří: čím starší, tím cennější. Stáří je označováno vecchio – starý, stravecchino – velmi starý a stravecchoine – prastarý. V největší míře se používá i parmezán strouhaný jako přísada k různým italským pokrmům, např. na pizzu, do omáček, na těstoviny a zapékaná jídla. |
Sýr Philadelphia | Tento sýr je nejen na českém trhu, ale i celosvětově, originalitou mezi sýry typu "cream cheese" neboli měkkými bílými sýry. Philadelphia je 100% přírodní produkt, při jehož výrobě nejsou použity žádné konzervanty. To je jeden z důvodů, proč se tento produkt hodí jak k vaření, tak pečení či přímou konzumaci, například s čerstvým celozrnným pečivem. Jak Philadelphia vzniká: Prvním krokem při výrobě produktů Philadelphia je test kvality mléka. Po pasterizaci a homogenizaci je mléko zbaveno bakterií a tuk je rovnoměrně rozptýlen. Aby se zabránilo množení bakterií, je do mléka přidávána acidofilní kultura. Sýr získává správnou vnitřní strukturu oddělením tvarohu od syrovátky a následným ohřevem. K hotovému sýru mohou být před zabalením dodány ochucující přísady – pažitka, česnek, bylinky nebo bazalka. |
Sýr Roquefort | Nejznámější polotuhý francouzský sýr, vyráběný z ovčího mléka s modrou plísní, se zelenošedými žilkami ušlechtilých plísní, kořeněné a velmi pikantní chuti. Obec v departmantu Aveyron ve Francii proslavená stejnojmenným sýrem. Pravděpodobně nejlepší a nejstarší sýr s modou plísní s intenzivní, pikantní, slanou chutí. Známý od doby římské, kdy byl sýr velmi oblíbený. Produkuje se pouze z mléka ovcí pasoucích se na náhorních plošinách v oblasti Aveyronu. Sýr uzrává po tři měsíce v přirozeně vlhkých, tmavých a chladných jeskyních situovaných pod vesnicí Roquefort sur Soulson. Povrch sýru má být sněhově bílý s náznakem lesku a nemá skoro žádnou kůru, jeho jádro je měkké a drobivé, krémově zbarvené, prorostlé šedozelenými žilkami sahajícími až k jeho povrchu. Na trh přichází ve tvaru válce, zabalený do fólie s červenou ovcí v emblému a jeho jméno je právně chráněno. Použití: Do salátových designů, na přípravu pikantních chlebíčků, k ovoci. |
Sýr s vrchňom | Se podával na jižní Moravě a v některých obcích, ale původem je z Chorvatska, na Moravu se dostal proto, že sem byli dvakrát kolonizováni Chorvati. Připravuje se tak, že dobrý tvaroh z plnotučného mléka nakrájíme na velké a tenké plátky, urovnáme každému na talíř, posypeme je solí, polijeme štědře hustou kyselou smetanou a nahoře posypeme sladkou červenou paprikou. Jíme lžící k chlebu. |
Sýrec | Koláč ze sýra, který nosila nevěsta mamince, aby ji milovala jako svého syna v Šumicích. |
Syřidlo | Se používá k sýření mléka při výrobě sladkých sýrů. V minulosti se používalo rostlinné syřidlo z divokých bodláků, fíkových listů či světlice a ještě dnes existují firmy (zejména v Portugalsku), které této tradiční metodě zůstávají věrné. |
Syrňačka | Pikantní polévka připravovaná z olomouckých tvarůžků na Hané. |
Syrňák | Zastarale – prodavač sýra. |
Syrnica | Pikantní polévka připravovaná z olomouckých tvarůžků na Slovácku. |
Sýrnica | Polévka – na Valašsku a Těšínsku (sůl, kmín, cibule, rozkverlaná mouka, brynza, smetana a k tomu vařené nebo pečené brambory). |
Syrníky | Od středověku živnost v českých zemích, kteří prodávali hanácké tvarůžky. |
Syrob | Používal se stejně jako med při výrobě perníku, protože činí těsto vláčným. |
Sýrová omáčka | Hustá bílá omáčka, upravená z omáčky bešamelové a strouhaného sýra, zjemněná máslem, případně žloutkem. Používá se jako polotovar k zapékání různých pokrmů. |
Sýrová polévka | Připravuje se ve Finsku z plísňového sýra a masového vývaru. |
Syrovátka | Žlutozelená kapalina vznikající při výrobě sýrů. Slouží k výrobě mléčného cukru, nápojů, vysušením se získá mléčný bílek. Důležitá potravinářská surovina. Mohou se s ní připravovat i zeleninové a ovocné koktejly. |
Sýrové kuličky | Na 100 g sýra potřebujeme 1 vejce. Sýr nahrubo nastrouháme a smícháme s vejcem. Utvoříme kuličky, které obalíme ve strouhance a smažíme ve vysoké vrstvě oleje. Vyndaváme je děravou naběračkou, aby z nich okapal olej. |
Sýrové paté | Je vlastně sýrový nákyp, do něhož lze zpracovat i avocado. |
Sýrové saláty | K přípravě sýrových salátů se hodí tyto druhy sýrů: eidamský, gouda, holandská cihla, ementál (také tavený) apod. |
Menu články
Anketa
Vtipy
Jeden opilec si zkrátil cestu domů přes hřbitov. Tam však spadl do vykopaného hrobu a usnul. Ráno se prochladlý probudil a nadává: "Sakra, to je zima." A paní, co o kousek dál pokládala kytičku na hrob, povídá: "Tak proč ses odkopal?" další anekdoty
Více gastronomických vtipů