ReceptyOnLine / Škola vaření
Škola vaření
Říká se, že učený z nebe nespadl. A tak v této ktegorii u nás najdete články jak pro úplné kuchařské elévy, tak i pro mírně pokročilé kuchtíky. Ovšem poučit se tu mohou i staří mazáci, mistři svého cechu! Stačí kliknout a vybrat si příslušnou podkategorii, co vás zrovna zajímá a s čím si právě nevíte rady, nebo jen tak, pro inspiraci a vzdělání. Doufáme, že se u nás poučíte, pobavíte a hlavně proniknete do tajů dobré kuchyně díky našim skvělým mistrům zlaté vařečky a jejich článkům.
Podkategorie: Grilujeme, opékáme, rožníme 26,
Co se nám plete? 5,
Konzervování, sterilace, zavařování 14,
Udíme 19,
Víte, že ... 48,
Zabijačka - porážka prasete 3,
Jak na ... 40,
Dětská výživa 10,
Dělení a úprava masa 45,
Poznáváme cizokrajné ovoce 6,
Vaříme v mikrovlnné troubě 5,
Vaříme v přírodě 5,
Houby a jejich úprava v kuchyni 8,
Pečeme pečivo, cukroví, moučníky a dezerty 6,
Škola vaření - úplné základy 40,
Neobvyklé ingredience a léčivé rostliny (části léčivek) v naší kuchyni 19
Řepa, česnek, salát… čím jsou pro nás tak prospěšné? A jdou i na gril?
Jaká zelenina chutná nejvíce Čechům? Podle průzkumu ČSÚ z roku 2019 rajčata. Jejich průměrná roční spotřeba na jednoho člověka je 12 kg. Následují cibule 10,1 kg, melouny 8 kg, salátové okurky 6,3 kg, papriky 5,1 kg a hlávkový salát 2,4 kg. Na začátku 90. let jednoznačně dominovalo zelí, dříve se u nás snědlo 13,8 kg, jeho obliba ale klesla na 6,9 kg. V konzumaci zeleniny máme sice ještě rezervy, ale jedno je jisté: stále více si ji vychutnáváme nejen v syrové podobě, ale také na grilu. Na takové zajímavé informace se Akademie kvality zeptala Ing. Zuzany Přibylové, tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy.
Salmonela
Salmonela patří v současné době mezi nejčastěji se vyskytující onemocnění z potravin (alimentární nákazy).
Sběr a sušení šípků
Na podzim usušené plody šípků se dají využít nejen jako základní surovina pro výrobu čaje, vhodné jsou i do omáček, džemů a sirupů.
Sbíráme léčivý lipový květ
Lipový květ je po staletí lidovým lékem proti řadě nemocí, dalo by se tedy říci, že lípa je léčivou dřevinou. Lípy rozkvétají většinou koncem června, kvetou do poloviny července, záleží ovšem na poloze a také počasí. Lipové květy se trhají s přilehlými jazykovitými, blanitými listeny v době, kdy je již polovina kvítků v květenství rozvitá. Nemusíme čekat na to, až se rozvinou všechny květy, protože se může stát, že ten správný čas promeškáme a květy začnou opadávat a tvořit se plody…
Sedmikráska obecná (chudobka)
Květy sedmikrásek obsahují především saponiny, hořčiny, třísloviny, sliz, organické kyseliny, flavonoidy, minerální látky, vitamín C, v malém množství i silici a inulin. Výluh ze sedmikrásek působí protizánětlivě a hojivě, osvědčil se při zánětech močových cest a při zánětu ledvin. Používáme také při kašli, zahlenění dýchacích cest a revmatismu. Často se používá při nedostatku vápníku v těle, protože dokáže tento prvek na sebe vázat.
Setonův hrnec – příprava ryb
Již několik desítek let používají trempové nebo rybáři tzv. “Setonův hrnec”. Údajně byl tento způsob přípravy jídel převzatý od indiánských kmenů.
Seznamte se s čirokem
Čirok je právem přezdíván pšenicí celiaků. I přesto, že se jedná o obilninu, neobsahuje totiž lepek. To je ale jen jedno z mnoha čirokových pozitiv. Že jste o něm nikdy neslyšeli? Není divu. U nás se prozatím příliš nerozšířil, a je to škoda. Až si přečtete, co všechno čirok obsahuje a jak působí na naše tělo, budete po něm pátrat. Tím jsme si jistí.
Skopové a jehněčí maso, dělení, upotřebení
Skopové maso je světle (cihlově) červené (u méně hodnotného až hnědočervené), pevné, jemně a krátce vláknité, slabě aromatické, charakteristické (čpavkové) vůně a nasládlé chuti. Náleží mezi nejšťavnatější masa jatečných zvířat.
Smrkové či borové jehličí chutná i léčí
Zní to možná pro nás Čechy šíleně, ale například v severských zemích smrčiny běžně používají ke kulinářské přípravě. Pokrmy z jehličí mají svou osobitou vůni a chuť … a jsou také zdravé!
Správná příprava chřestu
Chřest je nejlepší vařený nebo dušený, politý rozpuštěným máslem. Dnes si povíme, jak chřest správně uvařit …
Sterilace kompotů
… naše babičky znaly tajemství, jak připravit chutné kompoty bez použití cukru. Na dno sklenic daly na špičku nože sůl (slaný nálev totiž dovede „vytáhnout“ z ovoce sladkost), naplnily je očištěným ovocem, zalily převařenou vodou (ovoce musí být potopené), uzavřely víčkem a pak sterilovaly …
Sterilování (zavařování)
Víte, jak se zavařuje v páře, či v mikrovlnné troubě? To asi ano, ale víte, že potraviny můžeme také sterilovat mimo obal … no, tak to jsem vás asi dostal! Klikněte zde a přečtěte si článek inspirovaný zkušenostmi našich babiček a prababiček, které měly zavařování v malíčku.
Sterilujeme marmelády a džemy
… jednotlivé druhy ovoce se značně liší obsahem pektinů, které způsobují rosolovatění. Proto do ovoce bohatého na pektiny přidáváme méně želírovacích přípravků, popř. je můžeme i vynechat (pak je však doba varu delší, protože uvolněnou šťávu musíme nechat částečně odpařit), a naopak ovoce chudé na pektiny více „zahušťujeme“ želírovacími přípravky …
Studené omáčky
Studené omáčky dovedou i jednoduché jídlo proměnit ve slavnostní a dostat nejen lepší vzhled, ale i zvýšit jeho výživnou hodnotu a sytivost.
Suši – charakteristické přísady
Suši se podává jako hlavní jídlo nebo jako předposlední chod Japonského menu. Pojídá se buď tyčinkami, nebo rukama. Jednohubka se ponoří do směsi sójové omáčky a wasabi a vloží se celá, bez ukusování, do úst.
Suši – nejdůležitější kuchařské techniky
… chiraši, sašimi a muši se v Evropě za klasické suši nepovažují, ale v Japonsku jsou velmi rozšířené. Sašimi je čerstvá ryba nakrájená na vlasově tenké plátky. Chirašije směs ryby, masa, omelety a zeleniny, která se upravuje v porcích vychlazená na rýži suši …
Sušíme zeleninu, ovoce a houby
Sušit potraviny můžeme v troubě nebo i ve speciálních sušičkách. Samozřejmě naše babičky využívaly i půdy a sklepy. Například houby nebo bylinky se sušily i venku, ovšem ne přímo na slunci.