Sbíráme léčivý lipový květ

Lipový květ je po staletí lidovým lékem proti řadě nemocí, dalo by se tedy říci, že lípa je léčivou dřevinou. Lípy rozkvétají většinou koncem června, kvetou do poloviny července, záleží ovšem na poloze a také počasí. Lipové květy se trhají s přilehlými jazykovitými, blanitými listeny v době, kdy je již polovina kvítků v květenství rozvitá. Nemusíme čekat na to, až se rozvinou všechny květy, protože se může stát, že ten správný čas promeškáme a květy začnou opadávat a tvořit se plody…

Lipový květ se sbírá za suchého, slunného počasí, nejlépe odpoledne mezi 14 až 16 hodinou. Květ se suší rychle a ve stínu, nejlépe v průvanu, předsušení na slunci je nevhodné. Uměle se pak suší mírným teplem do 35 °C. Přímé slunce a vyšší teplota nepříznivě působí na chemismus drogy.

Odkvetlá květenství s malými chlupatými plody se již nesbírají. Správně usušený lipový květ má slabě kořenitý zápach a nasládle slizovitou chuť.

   

Dobře usušený, rozmělněný květ uchováváme v uzavíratelných nádobách na suchém a tmavém místě. Chráníme před horkem a vlhkem.

Voňavý čaj z lipového květu se připravuje z 1 lžíce (2-3 g) lipového květu, která se přelije 250 ml 80-90 °C horké vody. Hrnek se zakryje a nechá 10-15 minut luhovat, pak se scedí a pije. Lipový čaj se pije 3-4 x denně. Nikdy čaj nevaříme, ztrácí pak účinné látky. Lipový čaj podáváme s citronem, nebo v koncentraci s acylpyrinem. Čaj z lipového květu tradičně užíváme při nachlazení pro podporu pocení. Účinný je, již v počátku nachlazení, jak se říká lidově ,,něco na nás leze,“ a teplota se ještě nezvednula. Teplotu totiž zvýší, vyburcuje imunitu k vyšší aktivitě a tělo k pocení, máme šanci překonat nachlazení hned v počátku.

Květ lípy pomáhá kromě nachlazení při dalších obtížích. Uvolňuje křeče, tiší bolest, rozpouští hleny, příznivě působí na trávicí systém, pročisťuje močové cesty a má uklidňující účinky.

   

Sušený lipový květ je součástí mnoha čajových směsí, které jsou v prodeji v lékárně, nebo si je můžeme připravit doma samy. Proti nespavosti často používá směs z čajové 1 lžičky lipového květu, meduňky a majoránky. Uvedené suroviny se zalijí 80-90 °C teplou vodou a nechají 10 minut luhovat, čaj se pije, scezený, před spaním.

V lidovém léčitelství, ale i v oficiální medicíně, se lipový květ používá od starověku až do současnosti, přesto není dokonale prozkoumán jako většina bylin. Hlavními obsahovými složkami jsou silice s obsahem farnesolu, fytosteroly, tokoferoly blízké látky vitamínu E, glykosidy a sliz.

   

Z rodu Tilia – lípa roste na našem území nejčastěji lípa srdčitá, též malolistá – Tilia cordata, lípa velkolistá – Tilia platyphyllos, právě z těchto původních druhů se doporučuje sbírat lipový květ.

Často se v parcích vyskytuje lípa americká – Tilia americana, z této lípy květ nesbíráme, u citlivých lidí způsobuje čaj z jejich květů dávení a průjem. Lípa americká má veliké, široce oválné listy, na rubu světlejší, pětikvěté i vícekvěté vidlany a přisedlý listen, lípa srdčitá i velkolistá má uspořádané květy ve vijanu.

V parcích roste i jihoevropská lípa plstnatá – Tilia tomentosa, vyznačující se na rubu bělavými až stříbřitými listy. Květ této lípy je také k léčebným účelům nevhodný.

   

Lípu považovali Slované a Keltové za strom, který přivolává dobré síly, věřili, že lípa u studny ochraňuje vodu, každý kdo posedí pod její korunou, přijde na jiné myšlenky. Souměrná koruna, listy v tvaru srdce, působí laskavým a uklidňujícím dojmem.

Lípa, náš národní strom, je pokladem v přírodě i na zahradě!

Text i foto: D. M.

Fotogalerie: