Bylinky, koření a kořenící směsi
Malá encyklopedie bylinek, koření a kořenících směsí, které využíváme nejen v kuchyni. Abecedně seřazené suroviny, které slouží k dochucování pokrmů a mají zásadní vliv na chuť připravovaného jídla. Zde najdete nejen u nás rostoucí bylinky, ale i koření z celého světa. Kromě jejich použití se dozvíte u některých, jak se pěstují, či u směsí, jaká je například jejich receptůra přípravy.
Řeřicha
Jednoletá bylinka s chutí ředkvičky. Snadno se pěstuje a na okně působí dekorativně. Dorůstá až 40 cm, ke konzumaci se sklízí většinou v prvních 2-3 týdnech po vyklíčení.
Římský kmín
Již od starověku se v Indii, Egyptě, Arábii a Středozemí pěstoval římský kmín, pocházející z Východu. Dnes se tato jednoletá rostlina, která vyžaduje pouze teplé a stálé podnebí, pěstuje v daleko širším měřítku. Jako koření se používají její semena.
Saturejka
Je to bylina, kterou používáme sušenou i čerstvou. Saturejková nať je příjemně aromatická a štiplavá. Užívá se do tučnějších a nadýmavých pokrmů v bulharské, románské, ruské a germánské kuchyni.
Sečuánský pepř (Fagara)
Jsou to bobule keře, který není příbuzný pepřovníku. Mají výraznouchuť. Tento pepř se prodává celý nebo i mletý. Nejlépe chutnají pražené kuličky fagary.
Semena celeru
Semena celeru jsou vlastně hořké plody celeru.
Sezam
… je součástí sladkého i slaného pečiva. Jako pražený se uplatňuje např. jako posyp na saláty, omelety, maso, tvarohové pokrmy i obložené chlebíčky …
Skořice
… dává se nejen do svařeného vína nebo punče, ale také do sladkých pokrmů, čokolády, cukrovinek a pečiva. Slouží k okořenění ovocných kompotů …
Skořicovník čínský, kassia
Kůra stromu rostoucího v indickém Ásámu. Má podobnou chuť jako pravá skořice.
Směs koření chakalaka
Znáte směs koření chakalaka? ne? Nevadí! Přečtěte si o něm v tomto článku.
Smil italský
Smil je stálezelený polokeř, citlivý vůči mrazu. Dorůstá do výšky 60 cm. Chutí připomíná kari koření.
Steakové koření
Tato směs je podobná grilovacímu koření, je pikantní.
Stévie sladká
Stévie je víceletá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Dorůstá výšky nad půl metru. Lístky má drobné, vstřícné a kopinaté, květy bílé barvy, které vytváří koncové okolíky nakvétají po celé léto.
Sumah
U nás roste jedovatá škumpa obecná, která je jen vzdáleně příbuzná škumpě tříslovinné, či také koželužské, ze které se získávají plodové palice, které se po usušení umelou a vznikne tak koření sumah. Tyto škumpy rosou ve Středomoří a v Malé Asii.
Svízel vonný (Mařinka vonná)
Vytrvalá, až 40 cm vysoká bylina. Kvete v květnu a červnu. Najdeme ji v listnatých lesích, na pasekách, u lesních cest. V ČR roste poměrně hojně, nejvíce v lesnatých oblastech pahorkatin.
Šafrán
… má trpkou, hořkou až kořenitou chuť. Pokrm zbarvuje nažluto. Ve španělské a francouzské kuchyni se používá do rýžových pokrmů, výborně se hodí k drůbeži a rybám …
Šalvěj v kuchyni, koření i lék
Polokeřík šalvěj lékařská – Salvia officinalis se kdysi pěstoval na každé zahrádce. Dnes roste i ve volné přírodě, často zde zplaňuje. V současnosti se pěstuje a přidává do pokrmů, ovšem u nás jen vzácně. V tomto článku se podíváme na pár historických záznamů o tomto koření i léčivce.
Šťovík – kyselá pochutina z louky
Kdo by ze starších ročníků nepamatoval, když, jako dítě, si na louce utrhl listy šťovíku, který pak žvýkal, měl totiž příjemnou, nakyslou chuť a pomáhal zahánět žízeň. Šťovík měl a stále má i další využití. Listy šťovíku například naše babičky používaly, pro svoji pikantní nakyslou chuť, do polévek, či salátů. Kromě toho, že dobře chutnal podporoval také chuť k jídlu. Jeho botanický název je šťovík luční – Rumex acetosa. Dříve byl používán i název kyseláč luční.
Šťovík kyselý
… šťovík přidáváme do polévek nebo omáček a také je výborný v salátech …
Šťovík štítnatý
Další ze šťovíků, skvělý do polévek a omáček …
Tabil
Arabská směs na přípravu kořeněných jídel.
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.