





La Fondue | Švýcarský sýr upravený u stolu hosta ve zvláštním inventáři tomu určeným. |
Laban, Labné | V arabské kuchyni štiplavě chutnající kyselé mléko, hodně oblíbené a stejně tak i používané ve vaření jako úplná náhražka za mléko jiné. Slouží k přípravě salátových zálivek, omáček, marinád, dipů, polévek, hlavních chodů a nápojů. V arabských domácnostech se většinou připravuje ze sušeného mléka, ale je běžně k dostání v prodejnách. Laban se připravuje vařený či nevařený, přičemž vařený se užívá zřídka. Labné - chuťově a vzhledově je můžeme přirovnat k jemnému, našlehanému žervé. Laban a Labné se podávají ke všem pokrmům z výjimkou ryb. |
Labenah | V arabské kuchyni smetanový sýr, často kořeněný. |
Labskaus | Jídlo dánských námořníků z brambor, šunkového salámu, cibule, anglické slaniny. |
Labutě | Jsou rozšířeny po celé Evropě a na britských ostrovech. Labutě bývaly v minulosti vítanou kořistí lovců, což je napodiv, protože jejich maso je tuhé a má nepříjemnou chuť. Dnes jsou v Evropě chráněny zákonem. |
Lactobacillus | Rod bakterií vyskytujících se často v mléčných produktech, ale i v dutině ústní, ve střevě a pochvě. Používají se k průmyslové výrobě kyseliny mléčné, jogurtů a kyselého zelí. Mohou způsobovat i kažení potravin ( vína, šťáv). |
Lahma Bi Ajeen | Arabská pizza. |
Lák | Konzervující roztok soli ve vodě, do něhož se nakládá zelenina nebo maso. |
Lakmé | Řez z mořského kraba s lososovou omáčkou. |
Lakmus | Se vyrábí ze stélek některých lišejníků, rostoucích na skalnatých březích Středozemního moře, na Azorech a Kanárských ostrovech. |
Lakto-ovo-vegetarián | Je ten, kdo jí kromě rostlinné stravy také vejce, mléko a mléčné produkty. |
Laktosa, laktóza | Mléčný cukr - který se skládá z glukózy a galaktózy. Obsažena v mléce samic savců v množství od 3 do 8 %. |
Laktovegetarián | Vegetarián, nezavrhuje mléko ani mléčné výrobky. |
Laktóza - mléčný cukr | Disacharid složený z glukózy a galaktózy. Vyskytuje se pouze v mléce. Známým pojmem je laktózová intolerance, neschopnost člověka strávit mléčný cukr. Tato porucha je spojena s nepříjemnými pocity při zažívání a způsobena nedostatkem enzymu, zvaného laktáza. Tato porucha vede k tomu, že někteří, zejména dospělí lidé, vůbec nepijí mléko a nejedí mléčné výrobky. Pozn: Alergie na mléko, kterou také řada lidí zná, však nesouvisí s laktózovou intolerancí. Alergie má projevy, jež nesouvisí přímo se zažíváním. |
Lambredy | Ve staročeské kuchyni mořské mihule, litoměřická specialita, posílaly se do královské kuchyně na Pražský hrad. |
Lampa | Láhev v brněnském hantecu. |
Lampa červa | Láhev červeného v brněnském hantecu. |
Lampuka | Nejznámější ryba na Maltě - loví se 4 měsíce - od srpna do listopadu - je hlavní rybou na vývoz. |
Langet (languette) | V Gruzii medailonky ze svíčkové s okurkami, červeným vínem, koprem a olivami. |
Langustiny (scampi) | Velikostí patří mezi obří krevety a menší humry. Vaří se celé v osolené vodě. |
Lapša | V ruské kuchyni vlasové nudle, přeneseně však znamená polévku s nudlemi a to polévku slepičí, houbovou a mléčnou. Lapšu převzala ruská kuchyně od Tatarů. |
Lasagne | Nejznámější italské těstoviny mají tvar obdélníků s rovnými nebo vroubkovanými okraji. Používají se hlavně k zapékání v několika vrstvách s masem nebo například zeleninou. Všeobecně se předpokládá, že lasagne \"vynalezli\" Italové, ale historikové zjistili, že velmi podobnou recepturu měly \"loseyns\", jež se podávaly též na dvoře anglického krále Richarda II. ve 14 století. Recept na ně byl zaznamenán v první kuchařce sepsané v Anglickém království. Předchůdcem lasagní by mohl být i pokrm \"langkake\" oblíbený za časů Vikingů. Italové si však stojí za svým a lasagne označují jako jednoznačně jejich nápad. Slovo lasagne pochází z řečtiny a znamená nočník. Později mu Římané přisoudili význam kotlík. Ještě o pár staletí déle takto Italové nazývali mísu, ve které se připravuje těsto na lasagne. |
Láska | Lidový název pro třezalku tečkovanou. |
Laskavec | Lidový název pro třezalku tečkovanou. |
Lassy | Dlouze šlehaný jogurt, podle potřeby ředěný vodou, se sezonními bylinkami. Podává se v Indii a Pákistánu. |
Lata | bramborová placka v okolí Kyjova. Připravíme ji tak, že 5-6 uvařených brambor den předem semeleme na masovém strojku. Dáme na vál, přidáme polohrubou mouku a zpracujeme na těsto. To pak rozdělíme na kousky velikosti vejce a vyválíme na válu na kulatou placku o síle asi 3 mm. Čím slabší, tím lepší. Rozřežeme je na poloviny nebo na 4 díly a opatrně přeneseme na plotnu. Pečeme po obou stranách. Pokud je pečeme na plynovém sporáku je nutná plotýnka. Upečenou placku položíme na talíř a pomastíme sádlem ( může být i husí), potřeme povidly a posypeme mákem a svineme. Smotané klademe na druhý talíř a každou vrstvu znovu posypeme mákem. Nejlépe samozřejmě chutnají teplé. |
Látková výměna | Též metabolismus. |
Latuše | Nářečně – krajáč na mléko. |
Latuška | Na Valašsku kameninový hrnec na mléko. |
Lavaš | Arménský chléb v podobě placky, tenké a podlouhlé, pečou se na šikmých stěnách vyzděného ohniště 3 až 5 minut. |
Lavórovica | Podomácku pálená kořalka na Valašsku. |
Lebeda zahradní (Atriplex hortensis) | Pěstovala se již ve starověkém Římě a Řecku jako zelenina. Používá se jako špenát. |
Ledová poleva | Kyprá cukrová poleva k pokrytí pečiva. |
Ledová tříštˇ (pro míchané nápoje) | Můžeme ji připravit tak, že do čisté utěrky zabalíme kostky ledu a rozdrtíme je paličkou na maso. |
Ledové víno, Eiswein (aisvain) | Je vyrobeno z hroznů přešlých mrazem, ještě zmrzlé hrozny se lisují, oddělí se voda a zůstane silný, koncentrovaný mošt. |
Leerdammer | Holandský polotvrdý sýr, který je pro své vynikající vlastnosti nejprodávanější v západní Evropě a druhý nejvyhledávanější na světě. Je ke koupi v supermarketech a to krájený nebo porcovaný. Jeho použití je všestranné a má jemnou sympatickou chuť. |
Legírování | Znamená zjemnění polévky nebo omáčky smetanou, rozšlehaným žloutkem nebo máslem na konci tepelné úpravy. Pokrm ještě prohřejeme, ale už nevaříme. |
Legírovat | Zjemnit polévku nebo omáčku smetanou se žloutkem, máslem apod. |
Lehký - „light“ | Potravina obsah energie nebo živiny je snížen nejméně o 30 procent oproti porovnatelnému výrobku, musí být uvedeno, co vedlo ke snížení energie a poukázáno na vlastnosti, v důsledku kterých je výrobek „lehký“. |
Lejštrok | Ve staročeské a regionální kuchyni název pro dřevěnou nádobu na vodu. |
Lejtrovaný cukr | Staročesky vyčištěný pomocí bílku. |
Lékořice lysá | Výtažek ze sušených a mletých kořenů lékořice se používá do cukrovinek, jako součást prostředků na odkašlávání, k potlačení špatné chuti některých léků. |
Lekvár | Čerstvě uvařená povidla na Slovácku. |
Lepek | Hodně ho obsahuje celozrnná pšeničná mouka. Pro bezlepkovou dietu je třeba používat celozrnné mouky z jahel, kukuřice, rýže a pohanky, protože lepek neobsahují. Při zadělávání těst však musíme použít vejce. |
Lepenice | Ve staročeské kuchyni bramborová kaše se zelím, ochucená solí, kmínem, cibulí, sádlem a se škvarky. |
Lepiduša | V jižních Čechách škubánky mazané povidly a sypané perníkem a cukrem. |
Lepocha | Z Hlučínska ovocná omáčka, ale ze sušeného ovoce, upravená podobně jako bryja. |
Ľeťina (valašské nářečí) | Mladé zelené větve listnatých stromů svázané do zhruba 2 metry vysoké otýpky, kterými se (již uschlými) v zimě krmily ovce či kozy. |
Letkvař, někdy též lektvař | Staročesky směs ovoce, svařená s medem, cukrem nebo sirupem, marmeláda. |
Letník | Poplatník místo sýra (dělaného o letnicích), který dávali sedláci místním farářům. |
Ležka | Název pro lžíci nebo lžičku na Lašsku. |
Libeček lékařský | Je nejen koření, ale i léčivka. Planý se vyskytuje někdy na loukách a v houštinách. Používá se i drhnutý. |
Libeček lékařský (Levisticum officinale) | Je nejen koření, ale i léčivka. Kořeny obsahují silici, kumariny. Podporuje činnost srdce, jater a zažívání. Jako koření se používají listy, které svou chutí připomínají maggi. V kuchyni je oblíbený a používá se čerstvý nebo sušený do polévek, omáček a masovým základem, karbanátků, nádivek, rajčatového salátu, luštěnin, bylinkových másel a zlepšuje chuť dušeným masům. Hlavní obsahovou složkou je terpineol. Dále vitamíny C a A, hořčiny, pryskyřice, cukry, organické kyseliny a další látky. Užívá se jako diuretický prostředek při zánětu dolních cest močových a močového měchýře, při otocích ke zvýšení vylučování tekutin a pro povzbuzení vylučování žluče. Lidově se nazývá „ české maggi“. |
Libra | Stará jednotka hmotnosti 0,3 až 0,6 kg. |
Liči (Logan, Long-ajn) | Čínské ovoce, angl. lychee. Ale dnes se pěstuje i v Asii, jižní Africe a v ostatních tropických a subtropických zemích. |
Líčko mateří | Lidový název pro podběl léčivý. |
Líhanec, líhaneček | Staročesky lívanec, lívaneček, též kolečko vykrojené z těsta. |
Lihoviny | Nápoje obsahující jako základní složku ethanol, který vzniká buď přímým kvašením sacharidických surovin nebo je vyroben lihovarnickým způsobem. Obsah alkoholu od 20 % (výčepní) do 70 % obj., které se docilují až třetí destilací a slouží pro skladování a výrobu individuálních směsí. |
Likér Grand Marine | Louis-Alexandre Marnier Lapostolle založil tradici Grand Marnieru již v roce 1880 a dodnes jeho potomci pečují o tento rodiný likér. Základem Grand Marnieru je koňak, který se smíchá s destilátem z výtažků z pomerančové kůry. Pro výrobu Grand Marnieru se používá kůra hořkých pomerančů (Citrus bigaradia), které se sbírají ještě zelené, nedozrálé, aby co nejvíce vynikly esence v jejich kůře. Z pomerančů se odstraní dužnina a slupky se poté několik dní suší pod karibským sluncem. Marnier-Lapostolle používá pomeranče zejména z rodinných plantáží. Destilát z macerovaných sušených šlupek pomerančů se míchá z kvalitním koňakem vyrobeným z hroznů Ugni Blanc (bílý shiraz) z jihu Francie. Dvakrát destilovaný koňak ještě zraje v dubových sudech ve sklepech zámku Château de Bourg-Charente, taktéž patřícího rodině Marnier-Lapostolle. Pro destilaci se používá stále tradičních měděných destilačních kotlů. Když je alkohol zralý, sklepmistr začíná kombinovat chutě z mnoha sudů, aby docílil delikátního vyvážení Grand Marnieru. K skvělé chuti Grand Marnieru přispívají i pomeranče, jejichž sušená kůra se maceruje v základním neutrálním alkoholu, ze kterého se destiluje pomerančová esence v rodinné palírně v Neauphle-le-Château. Do celé kompozice patří ještě několik tajných přísad a nakonec celý mix zraje v dubových sudech. Když mistr usoudí, že Grand Marnier je hotov, stačí se do lahví v srdci Normadnie ve fabrice v Gaillon-Aubevoye. Každá lahev Grand Marnieru je opatřena tradiční červenou stuhou a voskovou pečetí. Každý den se připraví více jako sto tisíc lahví. |
Likéry | Oslazené, aromatické pálenky, které musí obsahovat nejméně 10 % cukru a 20 % alkoholu. Podávají se buď samostatně nebo bývají součástí míšených nápojů. |
Lilek jedlý, vejcoplodý | Zvaný též patlažán nebo baklažán či turecké rajče ( botanický název: Solanum Melongena L.), je dužnatý plod dlouhý 15 až 30 cm, tvaru podlouhle vejčitého a váhy až 1 kg. Je to lahůdková, zdravá a výživná zelenina. |
Limburský sýr | Měkký belgický sýr nazvaný podle provincie v Belgii. |
Limeta (limetka, lima) | Nebo také kyselý lajm - je malý citrusový plod se zelenou šťávou kůrou a který má hodně šťávy. Původem z Indie, ale pěstuje se i v Jižní Asii a také v Egyptě. Bot. název Citrus limetta. |
Limetová marmeláda | Připravuje se z tenké kůry limet. Plody musejí být čerstvé a nesmějí být přezrálé. Vosk se z kůry odstraní oplachováním teplou vodou ještě před loupáním. |
Limonády | Šumivé nápoje v lahvích, k jejichž výrobě je použito ovocných extraktů nebo sirupů a sodové vody a jsou připraveny povolenými potravinářskými barvivy a nesmějí obsahovat konzervační látky a umělá sladidla. |
Lisovati (passer) | Všechno, co jest kašovité a měkké, jako: sekané či mleté maso, utřené sardele, rozvařená jablka, tvaroh, hrách atd. protlačí se skrze sítko, aby kaše a sekaniny byly co možná nejjemnější. |
Lisovati (passer) | Všechno, co jest kašovité a měkké, jako: sekané či mleté maso, utřené sardele, rozvařená jablka, tvaroh, hrách atd. protlačí se skrze sítko, aby kaše a sekaniny byly co možná nejjemnější. |
Listeria monocytogenes | Bakterie způsobující střevní potíže po požití infikovaného masa nebo mléka. |
Listopadka | Půvabné lidové pojmenování jedné jediné houby, čirůvky havelky. |
Listový salát Dubáček | Má velice křehké měkké kudrnaté listy na koncích červenohnědé. Proto musí být okamžitě po koupi zkonzumován. Má lehce ořechovou příchuť. |
Lištva | Nářečně – polička na talíře a hrnce. |
Lité těsto na palačinky a omelety | Charakteristika: Palačinkové těsto je lité polotekuté těsto se připravuje z mléka nebo sodovky, hladké nebo polohrubé mouky a malého množství práškového cukru. Při větším množství cukru se připaluje. Vejce přidáváme celé nebo jen žloutky a těsto vždy mírně osolíme. Těsto na omelety je hustější palačinkové těsto, do kterého přidáváme více vajec a méně tekutiny a mouky. Můžeme je také připravit jenom z vajec. |
Lité těsto na smažení | Charakteristika: Obyčejné těstíčko, které se velmi podobá trochu hustšímu palačinkovému těstu. Obalujeme jim např. ovoce (jablka, švestky aj.) |
Liter Claude | Francouz v roce 1763 navrhl měřit objem hmotnosti tekutin v nádobě. |
Litický knedlík | Usmažíme na tuku 4 housky nakrájené na kostky, 100 g másla, 4 celých vajec a 2 žloutky utřeme, kolik jsme dali vajec, tolik dáme lžic smetany a mouky a osolíme. Pak dáme do ubrousku a ve slané vodě je vaříme asi 45 minut. |
Litr | První, kdo navrhl měřit objem hmotnosti tekutin v nádobě byl v roce 1763 Francouzz Claude Liter. |
Livarot | Jeden z nejstarších měkkých sýrů z Normandie se vyrábí pouze v departmentech Calvados a Orne. Pozná se podle pěti pruhů z rákosí na jeho obvodu, které bránilo zborcení sýru při zrání. Díky těmto proužkům si vysloužil přezdívku „colonel“ (plukovník). Během uzrávání získává kůrka sýru díky barvivu z jihoamerické rostliny orelaníku barvířskému červenooranžový cihlový odstín. Sýrové těsto je pružné a má krémovou až zlatožlutou barvu, výrazně kořeněné aroma a nakyslou, hodně aromatickou chuť. Použití: Sýrové mísy, saláty, podává se hladně na závěr menu. |
Lízačka | Ochutnávání povidel při jejich vaření na Slovácku. |
Ljula-kebap | Ázerbajdžánská specialita - krokety z mletého skopového masa ochucené pepřem a bazalkou a pečené na rožni. |
Ljutenica | V Bulharsku pikantní rajčatová omáčka či pomazánka. |
Loch | Staročesky sklep. |
Lógrák | Zastarale hrnec na kávu. |
Lokše | Ve staré valašské kuchyni nudle. |
Lokvát | Jinak také bibas anebo japonská mišpule. Je to ovoce subtropického až tropického stromu Eribotrya Japonica, příbuzného - třeba našim třešním. |
Lollo bianco | Druh hlávkového salátu tmavé barvy, který je k dostání i na našem trhu. |
Lollo rosa | Druh hlávkového salátu světlezelené barvy, který je k dostání i na našem trhu. Je velmi dekorativní, mírně nahořklé chuti. |
Lombok | Indonézský název papriky. |
Lonac | Jídlo z jednoho hrnce v Bosně. |
Londre | (Amers de Londres - Londýnská hořká) - Nahořklý likér, mírně přislazený, barvy žlutohnědé. |
Long drink | Míšené nápoje, jejichž větší část tvoří osvěžující nealkoholická složka (soda, tonik, džus apod.) podávaná ve větších sklenicích. |
Long-ajn | Čínské ovoce hnědé barvy se žlutou dužninou ze stromu s bot. názvem Euphoria longana (též Liči, Longan). |
Long-jing | Nejlepší druh čínského zeleného čaje. |
Longan (též Liči, Long-ajn) | Čínské ovoce, angl. lychee. Ale dnes se pěstuje i v Asii, jižní Africe a v ostatních tropických a subtropických zemích. |
Loomi | Usušený malý citron druhu limeta, který se exportuje do arabských států. Používá se jako koření. |
Lop | Lidový název pro trnku obecnou. |
Lopár (slovensky) | Vál. |
Lopušice | Lidový název pro podběl léčivý. |
Loquet (Čínská mišpule) | Čínská mišpule, plod stromu s bot. názvem Eriobotrya japonica. |
Losos obecný | Má jemně narůžovělé maso s vysokým obsahem tuku. Losos je výborná ryba, jeho maso obsahuje hodně bílkovin, esenciálních mastných kyselin, vitaminů A, E, B 12 a D, je v něm poměrně dost železa a hořčíku, což je dobré na srdce, kosti, zuby, pleť, vlasy a nervy. |
Loubia (fassulya) | Z arabské kuchyně zelený hrášek připravovaný v rajčatové šťávě. |
Louhování | Vytažení chuti a vůně z koření nebo bylinek pomocí vroucí vody. |
Ložižan | Směs koření ve střední Asii, které se připravuje z 200 g česneku, 50 g rostlinného oleje a 20 g papriky. |
Lubenice obecná | Poléhavá nebo plazivá rostlina pěstovaná pro až 20 kg těžké bobule s červenou dužninou, tzv. vodní meloun. |
Lufa - (Luffa cylindrica) | Pochází z Japonska. Zelenina pocházející z tropické a jihovýchodní Asie a dnes se pěstuje v tropech a subtropech. Obsahuje přes 20% oleje. |
Luftisk | V severských zemích nasolená a usušená treska podávaná při štědrovečerní tabuli. |
Lukášky (staročesky) | Tenké pečivo, kulatého tvaru dělitelné na lístečky jako cedulky s obrázkem sv.Lukáše a modlitbou k němu, které lidé polykali proti bolestem. |
Lukše | Na Brněnsku nudle. |
Lung-chu-tou | V kantonské kuchyni (Čína) to znamená boj draka s tygrem. |
Lung-ting | Název čaje v Číně podle místa vyskytu (dosl. Dračí studna). |
Lupulin | Chmelová přísada do piva . |
Luskoviny | Semena zemědělských plodin, důležitá potravina. patří mezi ně např. hrách, fazole, čočka, sója. |
Luštěninové saláty | K přípravě luštěninových salátů používáme vyzrálá semena některých rostlin motýlokvětých. Patří k nim hrách, fazole, čočka a sója. U některých luštěnin používáme kromě semen i nedozrálé lusky, zejména fazolové. |
Luštěniny | Zejména hrách, fazole, čočka a sója, obsahují hodně glycidů a rostlinných bílkovin ( asi 25 %), které jsou však biologicky méně hodnotné než živočišné. |
Lžíce | nejstarší bývala dřevěná a jedlo se s ní velice špatně. Byla dlabaná do hloubky, protože zároveň sloužila jako naběračka. Při změně jídla bylo dovoleno otírat ji do ubrusu. Starší Šturm z Hranic však doporučoval svým dcerám, aby lžíci po každém chodu neotíraly, protože pak ubrus vydrží déle čistý. Lžic byl později velký výběr. Od dřevěných přes železné, plechové, měděné, fládrové a cínové, po drahocenné lžíce s točenými držadly a pozlacenými erby, a vzácně lžíce perlové se stříbrnými držátky. |
Lžičenka | Název pro kávovou lžičku na Hané. |
Lžičník (coculearia) | Bylina, která má téměř stejné vlastnosti jako řeřicha. V kuchyni se užívá hlavně čerstvých lístků a to jemně nasekaných, podobně jako zelené petržele, k okořenění okurkového a hlávkového salátu, polévek, nádivek, vařených brambor, tvarohu apod. Dále pak k přípravě bylinkového másla. Z lístků se též připravuje výborný osvěžující salát jako vhodná příloha k minutkám, připravovaným z hovězího masa, k různým pečením apod. |
Menu články
Anketa
Vtipy
Jeden opilec si zkrátil cestu domů přes hřbitov. Tam však spadl do vykopaného hrobu a usnul. Ráno se prochladlý probudil a nadává: "Sakra, to je zima." A paní, co o kousek dál pokládala kytičku na hrob, povídá: "Tak proč ses odkopal?" další anekdoty
Více gastronomických vtipů