přesnídávkové (zvláštní)

Polévka připravené z čerstvých hub, hlávkového zelí, masoxu, cibule, mléka a dalších ingrediencí.

Polévka z piva zahuštěného žloutky, dochucená cukrem a máslem.

Hutná polévka připravená z uvařených brambor, bramborového vývaru, kelímku kysané smetany, vajec …

Původní recept pochází 18 století a má do dnešní podoby řadu obměn. Polévku už jedli Napoleonovi vojáci. Tento recept vymyslel hrabě B. Rumford (vlastním jménem Benjamin Thompson), který začal experimentovat s hustými polévkami, aby zasytil armádu a lid před hladomorem který, díky tehdejší neúrodě, hrozil v Bavorsku. Brzy si získala popularitu v celé Evropě a Benjamin Thornsen si za ní vysloužil titul hrabě Rumford. Panstvo ji začalo vařit zdarma pro chudé a žebráky. Dnes je i na jídelničku moderních charitativních organizací. O ,,rumfordské polévce” se zmiňuje i Božena Němcová v knize V zámku a podzámčí.

Příprava hutné čočkové polévky podle sterého staročeského receptu. Polévka je zahuštěná jíškou, hodně zasytí, proto ji podáváme nejčastěji jako samostatný chod, spolu s pečivem.

Polévka připravené ze staršího chleba nakrájeného na kostičky, orestovaného společně s kořenovou zeleninou, cibulí a česnekem, zasypaného mletou sladkou paprikou, zalitého vodou a rozvařeného, do polévky nakonec přidána rozkvedlaná vejce, servírovaná ozdobená petrželkou.

Místní speciality někdy dokážou naše chuťové pohárky naprosto okouzlit. To by se mohlo podařit také vynikající zelňačce dle slezské receptury, kterou provoní především kvalitní klobáska.

V Čechách je oblíbená zelňačka, na Moravě kyselica. Zelňačka má červenou barvu po přidání červené papriky, kyselica je bílá, paprika se nepřidává. Rozdíl je i mezi valaškou a slováckou kyselicí, ve slovácké nesmí chybět fazole. Je i mnoho regionálních obdob této skvělé polévky, která se podává také jako vánoční polévka.

Cibulačku už vařily naše babičky. Od francouzské cibulačky se liší kořením a nepřidává se víno, většinou ani sýr. Někde se do české cibulačky přidávaly i brambory, vařila se hlavně v Krkonoších a Podkrkonoší, také na Vysočině. Místo vody lze samozřejmě použít i vývar z kostí, cibulačka je pak chutnější. Skvěle chutná i s topinkou potřenou husím sádlem.

Podle tohoto tradičního receptu uvařená kapustová polévka skvěle zahřeje v mrazivých dnech i dnes. Recept nám poslal Dalibor M.

Ovocná polévka servírovaná teplá spolu s brambory uvařenými na loupačku, nebo studená, s krajíčky chleba.

Z receptáře našich babiček, rybí maso povařené s kořenovou zeleninou a hrachem.

Klasický recept na hustou zelňačku s lehce nakyslou chutí.

Recept z Valašska na chutnou polévku připravenou z hrachu, sušených švestek a hrušek, sušených hub, vývaru …

Polévka z jižní Moravy ze švestek a dalších ingrediencí.

Počátky přípravy hrstkové polévky sahají až do 19. století, kdy se začala vařit na střední Moravě v oblasti Hané a Valašska. Její základ tvoří luštěniny a obiloviny. Nejenže je tedy zdravá, umí i řádně zasytit! Podávala se s tlustým krajícem domácího kváskového chleba a traduje se, že měla dát sílu pořádnému chlapovi. Ten s ní měl vystačit i bez dalšího jídla.

Polévka z Valašska. Hutná polévka z kořenové zeleniny, hub, brambor, česneku a koření, podle tohoto receptu ještě nastavená hrachem. Někdy se do této polévky přidává i na kolečka nakrájená klobása.

Polévka z ovoce. Naše babičky vařily polévky ze všeho možného, také ovocné z jablek, hrušek, nebo například švestek. Tento recept pochází z Moravy.

Polévka, která se připravovala ze staršího, nebo starého chleba a zeleniny, byla rozšlehaná kvedlačkou a dochucená polévkovým kořením a solí.