REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Jak jedli naši předkové – 13 díl

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Pokrmy, které naši předkové připravovali, se musely také něčím zapít. Když vynecháme pramenitou vodu, mléko a medovinu tak k nejčastějším nápojům patřilo především víno a pivo. Vliv na konzumaci vína a piva měla anticko – křesťanská kultura a pohanské slovansko-germánské tradice. V tomto článku si tedy povíme něco málo o historii vína a piva a také o využití těchto dvou nápojů při vaření našimi předky. Recepty na využití piva a vína v kuchyni pak najdete pod tímto článkem.


Víno patří k nejstarším nápojům lidstva, konzumovalo se, jak uvádí historici již 6000-5000 l. před naším letopočtem. Za kolébku vína se považuje Kavkaz. Jednoho dne po potopě světa vody opadly a Noemova archa přistála na stráních hory Ararat, Noe vystoupil z archy, do ještě vlhké země zasadil proutek révy. Z proutků révy vyrostl keř révy vinné a vydal své ovoce. Šťávu z hroznů vykvasila a nový nápoj víno bylo na světě, takhle původ vína vykládá Bible.

V Egyptě bylo známé víno už 3200 let před n.l., v hrobkách faraonů bylo znázorněno pěstování vinných hroznů a lisování vinné révy. Rovněž v Babylonu pěstovali vinnou révu a čepovali víno. V jednom z nejstarších zákonů z doby babylonského krále Chammurapiho se jasně uvádí: “víno musí být prodáváno za úředně stanovenou cenu, během vinobraní je konzumace opojných nápojů zakázána.” Postupně se pěstování vinné révy rozšířilo po celém Středomoří, znali je staří Féničané, Řekové a Římané.

 

Hovězí na víně patří k oblíbeným pikantním pokrmům…

 

Pěstování vinné révy na jižní Moravě se datuje do 3. století našeho letopočtu. Tehdy za vlády Marka Aurelia byl vojákům desáté římské legie dán příkaz, aby vysázeli vinice poblíž svého ležení u dnes zaniklé obce Mušov pod pálavskými kopci. Postupně se pěstování vinné révy rozšířilo po celé jižní Moravě. Velkomoravští vladaři tuto činnost podporovali. O rozvoj vinařství v Čechách se zasloužil ,,otec vlasti” Karel IV., který přivezl vinou révu z Burgundska a nejprve ji nechal vysázet v Praze a na Karlštejně. Postupně se vinná réva začala pěstovat na Mělnicku, Roudnicku a Litoměřicku. Rovněž na Moravě, stejně jako v Čechách, byly vysazovány vinice na pozemcích patřících klášterům, šlechticům a městům. Tyto spolky vinařů zaváděli ve vinařských oblastech takzvaná horenská práva, regule byly přísné a zlodějům vinných hroznů, nebo těm kdo záměrně poškozovali vinice, hrozili tvrdé tresty, usekávání rukou, veřejnému mrskání i poprava. Popravy na Moravě byly časté. Záznamy o popravách zlodějů hroznů jsou známé z Hustopečí a Dolních Dunajovic, které patřily ve středověku mezi největší vinařské obce na Moravě i Čechách.

Po rozšíření křesťanství se stalo červené víno společně s chlebem základem křesťanské liturgie. Rozšířilo se po celé středověké Evropě. Víno popíjela především šlechta, církev a měšťané, prostý lid ochutnal často jen mešní víno při svatém přijímání. Přijímání pod obojí tedy vína a chleba, krve a těla Páně bylo jedním z požadavků husitů v pražských artikulích, které prosadili. Víno, kromě pití, se ve velké míře používalo i při vaření. Většina masa se dusila na víně často i v pivě. Víno bylo součástí omáček, které se nazývaly jíchy a omáčky nesměly u většiny pokrmů chybět.

Pivo se pokládalo za barbarský a pohanský nápoj, protože ho pili především germánské a slovanské kmeny, germánské kmeny ale hlouběji pronikli do tajů jeho vaření. Pití piva se rozšířilo hlavně v Čechách v raném středověku. Historie výroby piva je velmi stará a tajemná podobně jako u vína. Za kolébku piva se považuje Mezopotanie, ještě v 20. letech minulého se však považoval za kolébku piva Egypt. Archeologické výzkumy ukázaly však něco jiného. Sumerové znali slad a vařili pivo už před 3000 roky. Tento poznatek rozluštil z klínového písma Sumerů, Babyloňanů a Asyřanů český vědec Bedřich Hrozný v roce 1913. Sumerové používali ječný slad a druhá surovina byla pšenice. V té době se o pivu mluví jako o ječném vínu, nebo ječné šťávě. Že výroba piva byla už tehdy významnou činností, svědčí Chammurapiho zákoník, kde jsou ustanovení o výrobě a čepování piva, ale i trestech za jeho falšováni. Z Mezopotanie se kultura přípravy piva rozšířila do Persie, Egypta, Arménie a Řecka. V Egyptě patřilo pivo mezi základní potraviny. Dělníci pracující na stavbě pyramid měli za denní příděl 4 placky chleba, 2 džbány piva, česnek a cibuli. Pivo v té době patřilo i mezi obětní dary faraonů, či velmožů, nechybělo ani při bohoslužebných obřadech nebo pohřbech.

 

Staročeský pokrm vepřové maso na pivu s brambory…

 

Z Egypta se pivo dostalo do Španělska, Iberové předali zkušenosti Galům, kteří žili v oblastech dnešní Francie a pivo začali vařit i Keltové a Skotové na britských ostrovech. Největší oblibu získalo pivo u Germánů. Označovali ho za nápoj odvážných a statečných mužů. Vynález piva přisuzovali bohu Odinovi, který použil při výrobě piva svých slin jako kvasidla. Od Germánů se naučili vařit pivo i Slované. Pokud jde o naše české předky, tak víme, že Bójové znali nápoj korna, vyráběný z ječmene kvašením.

První písemná známka o vaření piva v Čechách pochází z roku 1088, ale není pochyb, že pivo se vařilo již dříve. Možná nejstarší pivo se vařilo z prosa, jak dokazují nálezy bronzové nádoby staré 3000 let na Pardubicku. Prosné pivo bylo navíc ochuceno hořkými bylinami. Byliny do piva přidávali i Keltové, nápoj byl pak opojnější, třeba tehdejší pivo s jedovatým blínem by nás asi přiotrávilo. Pivu nepřišli na chuť jen Řekové a Římané. Podle nich je tento barbarský nápoj neoslovil. Císař Julián se o keltském pivu vyjádřil, že páchne jak kozlí zadek. O drsné chuti germánského piva se nelibě vyjádřil i římský historik Tacitus.

Naši předkové vařili nejdříve pivo doma. Ke kvašení sloužily pivní komory, aby se kvašení urychlilo, přidávalo se k rozdrceným surovinám i staré pivo jako zákvas. Později se výroba piva soustřeďovala do vyhrazených prostor a vznikaly první pivovary. Rozhodující, pro řemeslný rozvoj piva, bylo zakládání královských měst, jimž králové udělovali právo vařit pivo, které později bylo doplněno o právo mílové, jež zaručovalo městům jeho monopol. Várečné právo bylo osobním právem měšťana, tak bylo pivovarnictví svobodným měšťanským podnikáním. Ve 13. a 14. století se pivo hlavně vařilo v městech a klášterech, což bylo předmětem sporů mezi stavy. Tento problém vyřešil král Ludvík Jagellonský v roce 1517, kdy jim podepsaná svatováclavská smlouva přiznala právo vařit pivo všem třem stavům. Nejstarší stále fungující pivovar na světě je v bavorském Weihenstephanu. V místním klášteře se vařilo pivo od roku 768, ovšem povolení k vaření piva a prodeji přebytků dostal až v roce 1040.

 

Buřty na pivu patří k novějším českým receptům…

 

Nejstarší fungující český pivovar je Břevnovský klášterní pivovar, kde se pivo vaří od roku 993. Za husitských válek byl zničen, obnoven roku 1720, později několikrát uzavřen. V současné době je v provozu a vaří se zde pivo Břevnovský Benedikt.

Staročeši, podobně jako víno, používali také pivo hojně v kuchyni. Nejčastěji se vařily, dnes téměř zapomenuté, pivní polévky. Například polévka “Gramatika” byl název pivní polévky pro chudé studenty. Maso se připečení, či dušení podlévalo pivem podobně jako vínem. Naši předkové rádi improvizovali. V dnešní době není problém si koupit pivní nebo vinařskou kuchařku se stovkami receptů. Pivo i v dnešní době patří mezi Čechy k nejoblíbenějšímu nápoji a v konzumaci piva na světě patříme k předním konzumentům. Obliba vína v ČR rovněž stoupá, díky velmi dobře zásobenému trhu českými i zahraničními víny.

Tím to článkem končíme náš seriál “Jak jedli naši předkové”, ovšem je nutné podotknout, že zdaleka jsme nevyčerpali všechny potraviny oblíbené v české kuchyni a to i v dobách dávných, minulých. Věnovali jsme se jen těm základním a nejvíce konzumovaným, přesto doufáme, že se vám naše povídání o historii gastronomii na našem území líbilo.

Recepty na využití piva a vína v kuchyni najdete pod článkem.

 

Text foto D. M.

 

Recepty k tématu:

 

Další díly článků v sérii:

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:



Otevírací doba, nejnovější akční letáky, otevírací doba prodejen, provozoven a institucí z celé České republiky.

Nejnovější články

25 nejlepších receptů na grilované pokrmy z webu ReceptyOnLine.cz

Grilování patří mezi oblíbené letní aktivity. A není divu. Ugrilovat si chutný oběd či večeři spolu s nejbližší rodinou či přáteli, to milují lidé snad na celém světě a my Češi rozhodně patříme také mezi milovníky grilovacích dýchánků u rozpáleného grilu. Připravili jsme pro vás výběr těch nejoblíbenějších TOP receptů na grilovaná jídla, která patří každý rok k hitům naší kuchařky ReceptyOnLine.cz.

číst dále ...

To nejlepší z Českých luhů a hájů: Jak oslavit jaro s lokálními potravinami?

Jaro je obdobím květu a vůně přírody. Vychutnejte si jej naplno a vyzkoušejte lokální suroviny od českých farmářů, které jsou pro jaro typické a stávají se v poslední době stále oblíbenějšími. Jaké ingredience toto roční období nabízí, jak je můžete správně připravit a kde se můžete inspirovat? A proč stále více Čechů podporuje udržitelné lokální producenty?

číst dále ...

Gastronomické lahůdky v elitních kasinových restauracích v Praze

Praha je pohádkové město, kde každý kout nese ozvěnu dávných časů a každý dlažební kámen vypráví svůj příběh. Jedná se o místo, kde se nad střechami tyčí majestátní hrady a katedrály, které vytvářejí jedinečnou siluetu města proti obloze. Praha je město, které nikdy nespí, plné života a hudby, kde se historie a moderna prolíná v jediném tanci. Zde, mezi úzkými uličkami a širokými náměstími, nacházejí turisté a místní obyvatelé společnou řeč v lásce ke kráse a umění.

číst dále ...

Objevujte nejsladší chutě Španělska aneb Jaké dezerty vám učarují?

Je známo, že španělská kuchyně je vyhlášená po celém světě. Paella, gazpacho, tortilly nebo tapas, to vše si vychutnáváme na mnoho způsobů i u nás. Co když jste ale milovníci sladkého a chcete objevit něco nového? Objevte ty nejoblíbenější španělské dezerty, které si můžete připravit i z pohodlí domova. Pro milovníky zdravého životního stylu je dobrou zprávou, že španělské dezerty jsou oproti těm českým o něco zdravější. “​​Česká kuchyně je známá pro své dezerty z kynutého těsta – buchty, koláče nebo štrúdly. Naopak španělské dezerty často obsahují olivový olej, mandle, med, vaječné bílky a citrusové plody, což je pro zdravý životní styl vhodnější,” říká fitness trenér a výživový poradce Vladimír Koukal.

číst dále ...

Co dělat, když vám doma nechutná voda z kohoutku? Řešením je filtrace s Lokni HOME

Pokud vám nechutná voda z kohoutku, případně v ní cítíte chlor, není nutné hned kupovat balenou. Řešením může být domácí filtrace, která umí výrazně zlepšit vlastnosti pitné vody v domácnosti, aniž by z ní odváděla důležité minerály. Namísto pití vody z plastových lahví zvolte takové řešení, které pomůže dlouhodobě a ekologicky zajistit zdravý pitný režim pro celou rodinu.

číst dále ...

Pekařina má budoucnost, říká chlebový someliér

V rámci veletrhu Czech Food Expo, který se konal od 9. do 12. května na prostorném výstavišti v srdci České republiky, se odehrávala řada událostí, které přitahovaly jak pozornost laické veřejnosti, tak odborníků z oboru. Jednou z nejvýraznějších atrakcí bylo stanoviště Svazu pekařů a cukrářů v ČR, které zažívalo nevídaný nával návštěvníků díky své unikátní koncepci – funkční miniatuře pekárny přímo na místě.

číst dále ...

Hostíte důležitou večeři s nadřízeným, zaskočila vás nečekaná návštěva? Podívejte se na tipy, jak své hosty oslnit a připravit jim skvělý večer

Ať už jste v situaci, kdy hostíte důležitou večeři s nadřízeným, nebo vás zaskočila nečekaná návštěva, je důležité vědět, jak na to. Jak říká staré rčení: “Příprava je klíčem k úspěchu.” A to platí dvojnásob, když jde o hostitelství. Bez ohledu na to, zda jste zkušený hostitel nebo začátečník, následující rady vám pomohou vytvořit příjemnou atmosféru a udělat dojem.

číst dále ...

Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy

Rejstřík receptů jídel a nápojů Rejstřík článků
Ads Blocker Image Powered by Code Help Pro

Detekován AdBlock!

Ve vašem prohlížeči máte aktivní rozšíření na blokování reklam. Veškerý obsah na webu je pro naše čtenáře zdarma a provoz webu je možný pouze díky ziskům z reklam. K procházení webu je proto nutné AdBlock deaktivovat.

To provedete tak, že v pravém horním rohu vašeho prohlížeče kliknete na ikonu AdBlocku Ikona AdBlocku a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.