REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Jak jedli naši předkové – 1 díl

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Česká kuchyně, tím je míněna i ta moravská, byla v minulosti proslavená. Některé pokrmy dokonce obohatili světovou kuchyni. Ano, i daleko za našimi hranicemi se proslavilo nejen plzeňské pivo, podle kterého se ve světě některá světlá piva nazývají Pilsner, ale díru do světa udělaly i naše české knedlíky, medovina, či například lívance.


Ve středověku napsal Johannes Butzbach ve svém díle Hodoporicon, že se o české kuchyni říká, český vepř šafránem splyne, což vyjadřovalo ten fakt, že se v české kuchyni mnoho nejen domácího, ale i dováženého koření používalo.

Když se podíváme na českou historickou české kuchyně, často se nám sbíhají sliny. Gastronomické pochoutky patřily obyčejně jen na panský stůl, ale i lidové pokrmy byly v minulosti velmi chutné a nápadité i přes jejich jednoduchost.

 

Pečený bůček na zázvoru, staročeský recept je důkazem že dovážené koření se v české kuchyni hojně využívalo již v minulosti…

 

Ovšem ne vždy bylo jídla dostatek. Vždyť známe z historie i hladomory a to téměř ve všech koutech světa.

Když se začteme do historie každého národa, zjistíme, že hlavní surovinu k přípravě jídla tvořily obiloviny a luštěniny. Byli to předchůdci dnešních vyšlechtěných odrůd žita, pšenice, ječmene, ovsa, pohanky a prosa. Jednou z nejdůležitějších obilovin bylo tehdy proso, dodnes je známá píseň „Sil jsem proso na souvrati“, ale kde je sláva prosa dnes? Spíše ho známé jako krmení pro andulky.

Loupané proso je ovšem v prodeji dodnes, nezapadlo, ba naopak, prodává se dnes pod obchodním názvem jáhly. Jde o malé žluté kuličky 1 mm v průměru, (jáhly připomínají kuskus, forma těstoviny vyrobená ze suché směsi krupice a vody). Ano, dnes si proso (jáhly) našlo své příznivce hlavně mezi vegetariány a zastánci zdravé výživy. A není divu, jde o totiž bezlepkovou potravinu. Ve středověku byla velmi oblíbená prosná kaše.

Pohanka byla především oblíbená na Moravě (hlavně Valašsko), ještě na začátku minulého století se na Valašsku v primitivních mlýncích podomácku vyráběly pohankové kroupy, z nichž se vařila nejen kaše, ale dávala se do polévek nebo se přidávaly do jelit a jaternic při zabíjačce. Pohanková kaše, na Valašku ,,černidlo“, se mastila rozškvařenou slaninou, nebo se do ní přidával nasekaný slaneček.

 

Kontrabáš -typicky valašský pokrm s pohankou…

 

Velmi známý valašský pokrm byl také kontrabáš, připravený z pohanky, brambor a uzeného masa se začal vařit později, až když se v Čechách začaly pěstovat brambory, tedy koncem 17 století. Z pohanky se mlela i mouka. Dnes je pohanka v kuchyni stále oblíbenější.

Z obilí, nejprve neuměle drceného, pekli naši předkové placky. Zadělali se vodou, přidávala se do nich sůl, mastili se sádlem, mazali se medem, pekly se většinou na kamnech.

Důležitou součástí stravy byl chléb. Staré kroniky praví: chléb býval nade všecky krmě starých Čechů nejoblíbenější. Dovedli péci 12 druhů chléb žemlový (pšeniční), žitný, ječný, sušcový, nakyslý (asi kváskový), prosný, žaludový (mouka ze žaludů se běžně používala), pohankový, oplatkový, koláčový, perníkový, vlašský (některé typy italského chleba).

Z luštěnin naši předkové znali hrách a čočku, ty se objevily na našem území už v 5 století před naším letopočtem. Bob byl znám už od doby bronzové, fazole se rozšířili v českých zemích až v 17 století, jejich původem je Amerika a Asie. Luštěniny, staří Čechové, uměli velmi dobře upravit, především pak právě hrách a čočku připravovali na mnoho způsobů.

 

Pučálka, naklíčený hrách, se vaří dodnes…

 

Luštěniny tvořily pilíř tehdejší kuchyně. Především se jedla hrachová kaše, brambory ještě nebyly do roku 1623 v Čechách známé. Poprvé se objevili na stole Viléma Slavaty, pozdějšího nejvyššího kancléře Českého království.

Oblíbený pokrm z naklíčeného hrachu pučálka jiný název pálenec se připravuje dodnes. Dříve se pučálka připravovala na slano i na sladko.

Hrachová polévka má rovněž mnoho obměn a byla oblíbená i v německých zemích. Pekli se i hrachové placky z uvařeného a mletého hrachu, které se smažily na sádle. Bob setý se pěstoval pro semeno, z kterého se vařila rovněž kaše, kaše z bobů i ječmene byla ve starém Římě potravou gladiátorů pro své nutriční hodnoty, které ovšem dříve neznali, dnes víme, že bobová semena obsahují 49 % sacharidů a 44 % bílkovin. Dnes se tato zapomenutá luštěnina opět dostává do popředí zájmu i v české kuchyni.

Staročeská čočka na kyselo, zadělávaná čočka, čočková polévka v různých obměnách patří ke klasice staročeské kuchyně a vaří se dodnes. Čočka se tradičně objevuje na svátečním stole i na Nový rok, podle pověry kdo sní na Nový rok čočku, budou se ho celý rok držet peníze. Nejčastěji se na Nový rok podává s uzeným masem.

 

Text i foto D. M.

 

Zmiňované recepty v článku můžete najít zde:

 

Další díly v sérii článků:

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:


reklama


Otevírací doba, nejnovější akční letáky, otevírací doba prodejen, provozoven a institucí z celé České republiky.

Nejnovější články

Co je to půst? A proč ho držet?

Vyzkoušejte si, zda vašemu tělu neprospěje začít jíst střídmě, jak to dělaly vaše babičky a prababičky. Po hojných a výživných vánočních svátcích začali naši předkové slavit další blahobytný svátek plný domácích zabíječek, pečené drůbeže a koblih, byl to masopust. Masopustem je označováno více jak 40 denní období od Tří králů 6.1. až do Popeleční středy. Po tomto období hojnosti však v minulosti vždy následoval půst. Před svátky jara Velikonocemi a Kristovým zmrtvýchvstáním bylo potřeba očistit tělo i mysl a začít žít střídměji. A k tomu byl dobrý právě půst, který tehdy trval 6 týdnů.

číst dále ...

Kukuřice 4x jinak!

Měkká a sladká jádra kukuřice přidávají do receptů nezaměnitelnou chuť a texturu. Při vaření se kukuřice může využívat v různých formách – čerstvá, vařená, grilovaná nebo konzervovaná. Snášejí ji lidé, kterým vadí lepek, první zoubky si na kukuřičných křupkách brousí batolata, dospělí si bez popcornu nedovedou kino ani představit.

číst dále ...

Lektorka zdravého vaření radí: 5 tipů pro fresh start v novém roce

Konec roku byl protkaný cukrem a spoustou jídla, i když jsme v tom třeba byli nevinně. Cukroví na každém rohu, vaječný koňak, štola pěkně zasněžená moučkovým cukrem, sladký svařák na vánočním trhu, medovina, jako dárek od návštěvy bonboniéra. K tomu řízky, klobásky, tučné sýry a misky s brambůrkami. S blížícím se začátkem nového roku mnozí z nás cítíme, že bychom chtěli odstartovat nový rok zdravěji a cítit se energicky. Dobrá zpráva je, že stačí pár změn a brzy pocítíte výsledky.

číst dále ...

Měsíc šéfkuchařů nabídne pokrmy, které si už jindy v Praze nedáte

Šest pražských podniků, šest speciálních jídel – to je únorový měsíc šéfkuchařů, který nabídne nejen českou klasiku v moderním hávu, ale i mezinárodní gastronomii. Do měsíce šéfkuchařů, který bude probíhat po celý únor, se zapojily podniky Bruxx, Vinohradský Parlament, Brambory, Sia, Bistro Sisters nebo Cukrář Skála. Podniky umožní ochutnat pokrmy, jež v menu běžně nenabízí.

číst dále ...

Kombucha – nápoj nesmrtelnosti, který zpestří nejen suchý únor

Držíte letos suchý únor? Bezesporu je to skvělá volba pro naše tělesné i duševní zdraví. Bez alkoholu se zlepšuje spánek, soustředění a dost často i stav naší peněženky. Ale nabízí se otázka: Co pít, když nepiji? Když člověk nepije alkohol, má dost často omezený výběr – sladké limonády, ochucená nealko piva, a to je všechno. Co takhle zkusit Kombuchu? Nejen že skvěle chutná a není samý cukr, ale je plná antioxidantů a zdraví prospěšných látek. Je to vlastně fermentovaný čajový nálev, který má právě díky kvašení skvělou osvěžující chuť. Ráno nastartuje organismus a večer klidně nahradí drink. A to doslova.

číst dále ...

Způsob mletí zrn ovlivňuje chuť i kvalitu mouky

Proces mletí obilí je při výrobě mouky nesmírně důležitý. Ovlivňuje jak chuť výsledného produktu, tak i nutriční hodnoty mouky. Od okamžiku sklizně do chvíle, kdy si v obchodě vyberete svůj sáček, ujde zrno a posléze mouka dlouhou cestu. Ta se často liší podle mlýna, kde dochází k mletí.

číst dále ...

Když zavřete vinaře a kuchaře spolu do sklepa…

…vykouzlí vinařskou kuchařku. Není nic nového na tom, že se vína liší region od regionu, doslova kopec od kopce a vinař od vinaře. Že má každý kuchař svůj nenapodobitelný rukopis a používá jinak jiné regionální suroviny, také nepřekvapí. Ale o to zajímavější dílo vznikne, když se tyto jedinečné projevy lidské nápaditosti spojí dohromady. A co teprve, kdy je těch vinařů a kuchařů dohromady 30.

číst dále ...

Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy

Rejstřík receptů jídel a nápojů Rejstřík článků