Ocet je běžné ochucovadlo a nenahraditelný pomocník při letním zavařování okurek i jiné zelenin. Slouží k ochucování salátů, tlačenek, uzenin například spolu s cibulí. A nesmíme zapomenout ani na naše slavné utopence, českou hospodskou klasiku. Je to tak, bez octa se v kuchyni prostě neobejdeme. Jde o nenahraditelný konzervační prostředek a učiněný zázrak. Každý ho má doma. Dnes jen ty starší hospodyňky ví, že rozpouští vodní kámen, špínu, působí proti choroboplodným zárodkům, plísním, odstraňuje pachy…
Dříve nesměl chybět v žádné lékárničce jako léčivý prostředek proti bodnutí hmyzem. Octové obklady na otoky byly běžnou praktikou. Ocet se v minulosti používal i při úklidu, dále při péče o zdraví i krásu. Naše babičky si dříve po umytí vlasů splachovali vlasy octovou vodou, aby byly lesklé a hebké, kondicionéry na vlasy v dobách dávno minulých neznaly. Tehdy se například jablečný ocet používal jako pleťová voda. Ano, díky octu se ženy v minulosti obešly bez všemožných čisticích prostředků při úklidu domácnosti i drahých kosmetických prostředků při péči o krásu.
Rakouská císařovna Sisi spoléhala na fialkový ocet, spala na prostěradlech napuštěným tímto octem, používala také jablečný ocet s citronovou šťávou a kopřivami jako vlasovou kůru.
Nejznámější a s nejširší škálou použití, je kvasný ocet lihový, který se nejčastěji vyrábí v ČR sudovou metodou z bukových pilin. Jeho výroba je levná, čemuž odpovídá i jeho cena. Vykvašený ocet se ředí vodou na 5-10 % lihového podílu. Lihový ocet 8 % je k dostání všude v obchodech s potravinami. Průmyslově se používá při výrobě hořčice a kečupu, v domácnostech nejčastěji ke sterilování zeleniny, hub, ale i na ochucení polévek, omáček, či jiných pokrmů.
O rozpouštění vodního kamene už byla zmínka, ocet sice nerozpouští tuky, přesto odstraňuje mastné šmouhy, otisky prstů na skle, při mytí nádobí, úklidu přilijeme ocet do vody a skvrny odstraníme jednodušeji, opět stará rada, která funguje i dnes.
Ocet má i schopnost oživovat barvy, odstraňovat zápach z oděvů, předmětů, přidával se do vody při praní, prádlo bylo svěží a octový zápach vyvanul při sušení. Dnešní hospodyně často myjí vnitřek lednice octem, pohlcuje totiž pachy. Oživit octem lze také zašlý starý nábytek, nebo vybledlé koberce. Rady našich předků by zabrali několik stránek.
Dalším octem používaným v kuchyni je ocet vinný, který se vyrábí z červeného nebo bílého vína. Kvašení v sudech trvá rok a jeho koncentrace se pohybuje kolem 6 %. Červený ocet je chuťově výraznější než ocet bílý. Francouzská kuchyně je používá třeba k marinování masa, k přípravě dušeného červeného zelí. Bílý vinný ocet se využívá k přípravě přílohových salátů, dresinků k rybě nebo drůbeži, také na výrobu pikantních nálevů k naložení zeleniny, chutney (čatní), ochucení majonéz…
Velmi oblíbené jsou také ovocné octy, kde podíl kyseliny octové činí 5 %. Chuťově jsou jemnější a aromatičtější, než jejich bratříčkové výše jmenované. Nejznámější je ocet jablečný. Kromě kuchyňského využití, má blahodárné léčivé účinky na pleť, antibakteriální účinky, zklidňuje a chladí podrážděnou kůži, při stálém a pravidelném užívání napomáhá k hubnutí, snižuje cukr v krvi. Přidáním do vody a následná koupel nohou změkčí na patách zrohovatělou kůži, odstraňuje rovněž zápach nohou. Od antiky je známý léčivý a posilující nápoj oxymel, který se vyráběl z jablečného octa, bylin a medu, recepty na oxymel znaly i naše babičky.
K nejdražším a velmi oblíbeným octům patří ocet balzamikový, který se vyrábí z hroznového moštu určitých druhů vinné révy a 10 let starého balzámového octa a zraje několik let, Aceto Balsamico Tradizionale je označení pravého balzamikového octa. Některé luxusní restaurace ho podávají jako aperitiv. Levný balzamikový ocet ze supermarketu se dělá z bílého vinného octa, hroznového sirupu a karamelu, zraje 60 dní a nesmí být označován přívlastkem Tradizionale! Balzamikový ocet se používá k vaření, ochucení a aromatizaci salátů, masa, drůbeže, ryb.
Oblíbené zvláště ve Francii jsou aromatizované octy. K nejznámějším patří estragonový ocet, rozmarýnový, šalotkový atd. Jde o aromatizaci vinného, nebo jablečného octa bylinkami a dalšími přísadami, které se nechají v octu řádně rozležet.
Asijská kuchyně používá k přípravě pokrmů a jako dochucovadlo jejich pokrmů rýžový ocet. Vyrábí se z rýžového vína nebo fermentované rýže. Je více sladký, jemně nakyslé chuti, prý také pomáhá při hubnutí, působí při zácpě. Další asijský ocet, respektive japonský je umeocet, který se vyrábí z malých usušených a nasolených švestiček umeboshi. Ocet má slanou, nakyslou a mírně pikantní chuť. Ochucuje se s ním třeba sushi, polévky, zeleninové a rýžové pokrmy atd. Pomáhá i připálení žáhy a prý regeneruje celkově lidský organismus.
Octy jsou nejen ochucovadlo, ale prospěšné pro zdraví i životní prostředí i Vaší peněženku. Dovedou nahradit konvenční mycí prostředky, jsou lehce odbouratelné v přírodě, šetří peníze, jsou levné, navíc mají blahodárné léčivé účinky.
Text: D. M., foto: D.M. a fotky-foto.cz
Recepty s octem, na ocet:
- Šalotkový jemný ocet
- Bezinkový ocet
- Jablečný ocet
- Rýžový ocet
- Utopenci podle šéfkuchaře Pavla Pospíšila
- Ryzce ve sladkokyselém nálevu
- Gothaj s octem a cibulí
- Jahodové nanuky s balzamikovým octem
- Silvestrovská nakládaná vejce
- Octové chipsy po anglicku
- Borůvkový shrub s levandulí (octový sirup)
- Octové brambory
- Kyselačka
- Hříbky v láku z vinného octa…
Články k tématu:
- Španělské vinné octy: Skvosty kuchyně a jejich pestrost
- Japonská kuchyně
- Rady do kuchyně – Ocet
- Divoké husy a jejich úprava v kuchyni
- Připravujeme zeleninové pokrmy a přílohy
- Připravujeme přílohy 2. díl – brambory…
Není kráva jako kráva. Která je na mléko a která na maso? A jaký kousek hovězího je ten nejlepší?
Od bramboráku po hranolky: Vyznáte se v bramborách?