Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus), je jednoletá dřevokazná houba z čeledi chorošovitých (Polyporaceae), jde o kosmopolitní druh, což znamená, že je rozšířený po celém světě.
Latinsky: Laetiporus sulphureus
Jedlý ………………… Sírovec žlutooranžový je jedlá houba vhdodná na řízky nebo do směsí. Konzumují se jen mladé plodnice!
Doba výskytu: jaro až pozdní léto
Fruktikuje od dubna do září. U nás se hlavně vyskytuje v lužních lesích, především na vrbách a topolech, objevuje se především na listnáčích, další hostitelská dřevina je pak dub a akát. Můžeme ho nalézt i na ovocných stromech především na hrušni, třešni a ořechu. Na jehličnanech se vyskytuje vzácně.
Do živých stromů se dostává poraněním na kořenech, nebo kmeni. Houba způsobuje velmi agresivní hnědou hnilobu, která rychle proniká do dřeva a narušuje jeho mechanické schopnosti. U této dřevokazné houby je problém v tom, že na dřevinách nejsou znát žádné příznaky napadení do doby, dokud houba nepronikne celým profilem kmene nebo větve a nezačnou se tvořit plodnice. Někdy se tato hniloba nazývá kostková hniloba, protože napadené dřevo se rozpadá v nepravidelné kostky.
Plodnice jsou zpočátku, hlízovité, později polokruhovité, konzolovitě, nebo vějířovitě přirostlé bokem k hostitelské dřevině. Mají paprsčitě vrásčitý ojíněný povrch. Barva je okrově žlutá, oranžová až žlutočervená, někdy pásované ve stáří světlejší. Rourky jsou až 0,5 cm dlouhé sírově žluté s drobnými okrouhlými póry, které někdy vylučují tekutinu. Dužnina je za mlada měkká, štavnatá, aromatická, příjemná houbová vůně a nakyslá chut‘. Ve stáří je dužnina bílá, tuhá a drobivá, pach po svítiplynu. Výtrusný prach má bílou až světle krémovou barvu. Na ležících stromech jsem našel mladé plodnice prorostlé kopřivami s jinými bylinami. Konzumují se jen mladé plodnice, jak zajede nůž do plodnice, jak se říká lidově ,,jak do másla“, plodnice je vhodná pro kuchyňskou úpravu. Tvrdé a starší plodnice nezměknou ani po uvaření. Sírovec sbírám pomalu 25 let vyskytuje se hojně kolem Labe a Ohře na vrbách a topolech. Literatura uvádí, že nejchutnější plodnice jsou z ovocných stromů. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že nejchutnější plodnice jsou právě z vrb a topolu, tyto dřeviny obsahují až 70 % vody a plodnice jsou krásně šťavnaté.
Ovocné dřeviny jsou většinou tvrdé a nemají takový obsah vody, třešeň, je nejlepší dřevo na uzení. Několikrát jsem se setkal se sírovcem, který vyrostl přímo u silnice a plodnice za několik dní zmizeli. Musí to být lahůdka konzumovat sírovce plné olova a jiných škodlivých látek. Z ovocných stromů sírovce jen ze sadů a parků nikdy od silnice. Nejhorší kvalita plodnic je z dubu a akátu, jsou tvrdé i v mládí a trupelnaté, většinou co nacházím já jsou zbarvené do oranžova a velmi tenké.
Z vrb a topolů je sírovec krásně žlutý a pěkně vyrůstá taškovitě nad sebou trsy mívají někdy až 1 m na výšku. V kuchyni upravuji sírovec většinou jako řízky, pokrájím na 1 cm plátky a povařím v Masoxu, nebo Podravce, pro lepší chuť. Vařím 10-15 minut, slijeme a necháme okapat a obalíme klasicky v trojobalu, teplé řízky jsou nejlepší, připomínají kuřecí maso, studené to není ono. Vrchol úpravy sírovce v kuchyni vymyslel Aleš Vít z ČMS, známí gurmán a gurmet. Sírovce povařit nakrájet na kostičky, podusit na cibulce, zalít sladkou smetanou a přidat lžici kari. Chvíli nechat povařit,lze to konzumovat s knedlíkem, těstovinami, pečivem, rýží. Recept Aleše Víta sírovec na kari opravdu stojí za to vyzkoušet.
V čínské lidovém léčitelství hraje důležitou roli při regulaci činnosti lidského organismu. Zapálené staré plodnice sloužily na odhánění moskytů a jiného hmyzu.
Z rozdrcených suchých plodnic se v době neúrody pekl chléb. Záměna tohoto druhu je málo pravděpodobná, v úvahu přichází sírovec horský (Laetiporus montanus), roste ve vyšších polohách na smrku, podobné jsou mladé plodnice jedlého trsnatce lupenatého (Meripilus giganteus), plodnice na řezu černá. Zřídka se vyskytuje nejedlá bondarcevka horská (Bondarzewia montana), která má klobouk v hnědých odstínech, pálí a roste ve vyšších polohách na dřevě jehličnanů.
Autor: Dalibor Marounek
Další články k tématu:
- Jarní houby – sírovec, choroše, opěnky, třepenitka – 5. díl
- Sírovec – podle Angličanů kuře z lesa
- Houby a jejich zpracování…
Recepty se sírovcem:
- Řízky ze sírovce
- Pečenáče ze sírovce
- Sírovec na kari
- Chlapský salát se sírovcem
- Rizoto se sírovcem
- Vepřové maso se sírovcem žlutooranžovým na asijský způsob
- Guláš z májovek a sírovce
- Salát ze sírovce s chřestem…
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.