





Rachitida | Celkové onemocnění vyvolané nedostatkem vitaminu D. Projevuje se poruchami tvorby kostní dřeně, zpomalením růstu a deformacemi kostí. Lidově se nazývá křivice. |
Raci | Byli donedávna ozdobou našich řek a potoků. Nejchutnější masíčko mají z tekoucích vod a z letních lovů. Raky vaříme asi 15 minut. Ceníme si hlavně masa z klepítek a ocásku. Z tělíčka nejdříve odstraníme střívko. Uvařeného a vychladlého raka rozlomíme v půlce a vyjmeme maso z ocásku. Ukroutíme klepítka, odstraníme vrchní skořápku a vyloupneme další část masa. Připravujeme z něj speciální majonézy a jemné saláty. Červený plněný krunýř bývá ozdobou všech mís. |
Račí máslo | Skořápky (krunýře) z uvařených raků utlučeme v hmoždíři. Do menšího hrnce hodíme kus másla, utlučené skořápky a máslo škvaříme tak dlouho, až nám zčervená. Necháme ho překapat přes čistou plátěnou utěrku, ztuhnout a tak nám vznikne račí máslo. |
Raci říční, mořský anebo jezerní | Liší se pouze velikostí. Nejchutnější jsou prý ze Švédska. - byli donedávna ozdobou našich řek a potoků. Nejchutnější masíčko mají z tekoucích vod a z letních lovů. |
Raci v koření | Oblíbený pokrm ve staročeské kuchyni. |
Raci vaření ve vodě a pivě | Šédská specialita. |
Racking | Stáčení čirého vína z kvasnic a sedimentů. |
Raclette | Způsob úpravy, připravovaný na speciálním hořáku a stíraný speciálním nožem přesnější rozehřátí sýra, který se konzumuje s bramborami, sypeme jej pepřem, osolíme a na talíř se přidává nakládaná cibulka. |
Racušky | V Polsku moučník z pohankové mouky s tvarohem. |
Radegast | Mytologický slovanský bůh úrody a pohostinství, slunce a ohně. |
Rádýlko | Rádýlka na těsta znali a používali již staří Etruskové. |
Ragú (franc. ragout) | Je teplý předkrm, který připravujeme z pečeného nebo dušeného masa, ryb, zeleniny nakrájených na malé kostičky a spojených různými omáčkami. |
Rahat | Turecká lahůdka prodávaná zvláště v 19. století v Praze, především na pouťových zábavách. |
Rajčata | Bot. název Lycopersicon esculentum. První zpráva o pěstovaných rajčatech je z archeologických vykopávek v Peru, kde si na nich pochutnávali již Indiáni v 5. století před naším letopočtem. Do Evropy je přivezl ze své druhé cesty do Ameriky Kryštof Kolumbus v roce 1498. |
Rajčata keříčková | Všechny druhy rajčat jsou důležitou součástí každé redukční diety, protože obsahují jen 22 kalorií . |
Rajčata koktejlová | Známá jsou i pod jinými názvy, např. hrozinková, rybízová. Tato odrůda vyniká zvláště malými a aromatickými plody. |
Rajčatová šťáva | Vzniká vylisováním rajčat nebo z rajského protlaku. Výborná je jako vychlazený nápoj, do kterého přidáváme trochu pepře, aby měla správný říz. |
Rajčatový protlak | Se získává pasírováním dužiny, která se zahustí. S větší koncentrací se zvyšuje slaná chuť. Používá se k přípravě rajské omáčky. |
Rajčiaky (slovensky) | Rajská jablíčka. |
Rajpucel | (Lidová kuchyně) - Chlebové těsto, sůl, kmín, sádlo na pomaštění. Zbylé chlebové těsto rozválíme na dlouhý váleček (jako had), pak svineme do lyrovitého tvaru, posypeme hojně solí a kmínem a v troubě na plechu upečeme. Dříve se rajpucel pekl v peci po upečení chleba. Upečený potřeme slanou vodou nebo pomastíme. |
Rajže, rejže | Staročesky rýže. |
Raki- (turecky) | Destilát z datlí. |
Rakija | Na Balkáně populární pálenka ze švestek a podobného ovoce. Částečně připomíná slivovici. |
Ral´í | Směs vařeného masa a zeleniny u Indiánů Mapuče v Chile. |
Ramadán | Islámský devátý postní měsíc (únor až březen). |
Ramayanha | V indonéské kuchyni drůbeží vývar s vaječnou sedlinou z kokosového mléka s krutony. |
Rambulice | Se nazývají v Podkrkonoší ovocné polévky, které ale pomalu upadají v zapomenutí, ale mají výraznou chuť a jsou výživově ceněné i proto, že se zahušťují zátřepkou z mléka, popř. smetanou. V každém případě vnášely do jednotvárného jídelníčku horských obyvatel zajímavou změnu. |
Rambutan | Plody asi 25 metrů vysokého stromu s botanickým názvem Nephelium lappaceum, který roste v tropech na Malajsii, na Filipínách, v Indonézii a Indii. Jsou velké cca jako naše švestky. Pod ostnitou slupkou se nachází pikantně nakyslá, aromatická dužina, která má uplatnění hlavně v salátech, ovocných pěnách a krémech. Z vypeckovaného rambutanu lze také připravovat moučníky, rýžové pudinky... Výborně chutná i jako stolní ovoce. Někdy bývá rambutan dovážen i se zbytky stopek, neboť plody jsou uspořádány v řídkých hroznech. Dnes ho již můžeme koupit v některých velkých supermarketech. |
Ramlice | Společné označení pro samice králíka a zajíce. |
Ramlík | Společné označení pro samce králíka a zajíce. |
Ramlování | Období pro páření králíků a zajíců. |
Ranchero | V Brazílii osadník. |
Rapid Bitter | Určen na přípravu míšených nápojů, je z bylinného macerátu s přidáním vinného destilátu s pomerančovou silicí. Barva žlutozelená. |
Řasa spirulina | Spirulina je modrozelená řasa známá svojí náročností na čistotu prostředí ve kterém žije. Je zdrojem přirozených, lehce zpracovatelných bílkovin (bílkovin obsahuje 60 %) a nejbohatším zdrojem přírodního barviva chlorofylu. |
Rasca (slovensky) | Kmín. |
Rassolnik | Oblíbená ruská polévka. |
Řasy Nori | Nori je jednou z nejrozšířenějších a nejpopulárnější ze všech mořských řas, která má vynikající chuť. Dá se rychle a lehce upravit a má mnohostranné využití. Nori nejvyšší kvality pochází z Japonska. Tato řasa roste na sítích v pobřežních vodách a zralá se sbírá za odlivu ručně nebo nasávacím čerpadlem. Nori se po vylovení jemně naseká na hustou kaši a suší se na slunci na tenké listy na bambusových rohožích. Nutriční hodnoty Nori jsou jedinečné. Je mezi řasami jedním z nejbohatších zdrojů bílkovin.(ve 100g řasy 35g bílkovin, což je přibližně 2x více než maso) Obsahuje olej E.P.A., který je efektivní při prevenci ateriosklerozy, taurin (druh aminokyseliny, která pomáhá snižovat krevní tlak), dále řadu vitamínů A (až 11 000 jednotek-téměř tolik, jako mrkev!), B a C, a také vegetariány někdy postrádaný vit. B12, dále řadu minerálů a chlorofyl. Nori, jako všechny řasy, obsahuje hodně jódu. Je též lékem na chudokrevnost. 2 listy řasy NORI poskytují následující živiny: vit. A = 45 g špenátu; vit. B2 = 50-60 g vepřového masa; vápník = 1 vejce nebo 200 ml mléka; železo = 1 vejce nebo 600 ml mléka. Navzdory svému vysokému stupni absorbce minerálů z mořské vody zásadně nepřijímá škodlivé látky tak, jak to dělají ryby. Kde je stupeň znečištění vysoký, tam řasy přestanou růst. Nori obsahuje kyselinu alginovou, která je schopna v lidském těle na sebe vázat těžké kovy a další toxické látky a vylučuje je přirozenou cestou. Rozpouští tuky a "uklízí" nahromaděný hlen v těle. Protože Nori může snížit hladinu cholesterolu v těle tím, že působí podpůrně při rozpouštění a vylučování usazenin tuku, je důležitá zejména pro lidi, kteří v minulosti konzumovali nebo konzumují nadměrné množství mléčných produktů a masa. Nori posiluje paměť, srdce a tenké střevo. Pomáhá také při trávení a proto je vhodné ji podávat v kombinaci s pečenými a smaženými jídly. Mořská zelenina je alkalická (zásadotvorná), vyrovnává tak překyselení organismu, což bývá příčinou mnoha nemocí. Při plánování jídelníčku pamatujte, že řasy mají být servírovány v malých množstvích, ale pravidelně. Používají se spíš jako koření při vaření luštěnin (jsou rychleji uvařeny), nebo polévek či zeleninových jídel pro zvýraznění chuti a zhodnocení pokrmu. složení: sušené řasy hmotnost: 100 g (50 plátků) použití: Řasy vaříme asi 5 min. Řasy jsou také poživatelné, jakmile se trochu opraží nad plamenem, až zesvětlí na jasně zelenou barvu (asi po 5 sec.). Potom se rozdrtí a nasype na hotové jídlo nebo se celý list použije na sushi rolky (rasu položíme na bambusovou rohožku, rozvrstvíme na ni rýži na střed položíme vzbrané ingredience, pomocí bambusové rohožky zavineme a nožem namočeným ve studené vodě nakrájíme malé špalíčky). Může se také nakrájet na proužky a použít na ozdobu. Plátky řasy se mohou plnit rizotem či sojovým sýrem TOFU s cibulí a zeleninou a zapékat jako závitky. Jako koření do salátů se smíchají se solí a opraženým tlučeným sezamovým semínkem. POZOR: Mořské řasy obsahují hodně přírodního jódu. Upozorňujeme, že v souladu s EFSA /2006/ požití více než 600mg /mikrogramů/ -přibližně 1,5 čajové lžičky - na jednu osobu může jednorázově poškodit zdraví /hyper funkce štítné žlázy/ a proto se musí dodržovat pokyny na přípravu jídla. Denně lze konzumovat nejvýše 1 porci polévky nebo salátu, ne více! Zdroj: www.japan-eshop.com |
Ratafija | Ve staré ruské kuchyni sladká kořeněná kořalka, která se objevila už v 18. století. |
Ratatouille (ratatuj) | Ve francouzské kuchyni ragú z rajčat, papriky, baklažánů a tykví, připravované na olivovém oleji, které se jí teplé i studené. |
Rebarbora - reveň rebarbora | Botanicky Rheum rhabarbarum - velké listy se silně dužnatými jedlými řapíky, kořen obsahuje anthachinony, flavonoidy, třísloviny, vitamin C ( polovinu co citrón), provitamin A, vitaminy skupiny B, hořčík, fosfor, mangan a draslík, dále kyselinu šťavelovou a jablečnou, která působí blahodárně na lidský organismus, zvláště na ledviny a čištění krve, dále niacin a protisklerotické flavonoidy. |
Řebříček | Bylina, používáme jen mladé jarní lístky. Oblíbený ve staročeské kuchyni. |
Recepce | Recepce je přijímání návštěv. |
Řečík pistáciový | K nám se dovážejí semena pro potravinářský průmysl pro výrobu pistáciové zmrzliny a k ochucení některých druhů pečiva. |
Řecké seno (pískavice) | Rostlina se používá do zeleninových pokrmů a je též složkou kari. Užívají se i sušené listy. |
Řecké víno | Staročesky - hrozinky. |
Řecký jogurt | Řecký jogurt je vyráběný z kravského mléka a smetany. Má mnohem hutnější strukturu a silnější chuť než jogurty, které jsou běžně k dostání u nás. Díky originálního způsobu přípravy obsahuje pravý řecký jogurt 10 % tuku a minimum vody, která se nechává při výrobě odkapat, proto se také v Řecku tento jogurt nazývá STRANGISTO - v doslovném překladu ždímaný. Při přípravě některých pokrmů, lze řeckým jogurtem nahradit také smetanu. Velkou lahůdkou je kombinace řeckého jogurtu s medem, oříšky nebo horkým ovocem. Řecký jogurt je také základem kvalitního Tzatziki. |
Řecký piniový med | Tmavý, hustý a tekutý med s výraznou vůní pinií. Pro svou silnou chuť se skvěle hodí k přípravě perníků a jiných dezertů. |
Redbull | Jeden z komerčně nejúspěšnějších drinků na světě, který je vyráběn v Rakousku. Obsahuje taurin, glukuronolakton, kofein, niacin, vitamin B6 a B12, kyselinu pantenolovou, sacharózu a glukózu. Jeho light verze obsahuje umělá sladidla. Nápoj se nesmí kombinovat s alkoholem. |
Ředkev bílá (mooli) | Dlouhá bílá zelenina, běžná v čínské kuchyni. Obvykle se strouhá a má méně ostrou chuť než červené ředkvičky. Je dostupná v supermarketech. |
Ředkvička | (Raphanus sativus var. radicula). Ředkvička původně pochází ze zemí poblíž Středozemního moře Evropy a Malé Asie. Byla známa již ve starém Egyptě. |
Redukovat | Zavařit, vyvařit na polovinu nebo čtvrtinu dávky – omáčku, polévku nebo šťávu. |
Refektář | Staročesky, společná klášterní jídelna. |
Rejstřík jídel | Název pro jídelní lístek v knize historika dr. Zikmunda Wintera. |
Relevé | V kuchařské terminologii mezichod. |
Relish (reliš) | Je směs zavařeného ovoce hlavně hroznů, švestek, meruněk, ale i cibule, okurek a pokrájených rajčat. Ochucujeme je cukrem, skořicí a cayenským pepřem a konzervujeme octem. Používá se na potírání slaného pečiva a také se podává jako příloha k pečeným nebo grilovaným masům a rybám. |
Remoska | Je elektrická pečicí mísa, vhodná nejen pro pečení, ale i dušení, vaření či zapékání pokrmů a to bez nebezpečí, že bychom pokrm připálili! |
Remuer | V češtině obraceč, míchač. Odborník, který po prvním kvašením šampaňského obrací lahve, které jsou hrdlem zasunuty ve speciálních policích, aby byly odstraněny všechny mrtvé kvasinky a ostatní usazeniny. Tato profese se dědí z pokolení na pokolení. |
Remuláda | Pikantní studená omáčka z oleje, hořčice, vajec a koření. Základ tvoří majonéza doplněná utřenými sardelkami, jemně nasekanými kaparami, okurkami a kerblíkem. Dále se ochucuje hořčicí, nadrobno nakrájenou petrželkou a listem estragonu. |
Renkloda | Z rodu slivoní, mají větší plody, zpravidla kulovité s pevnou dužninou, dobře se oddělující od pecky. Slupka je kyselá, snadno se sloupne a její barva je různá. Své jméno dostala po francouzské královně Klaudii, manželce Františka I. |
Řepa | Hlava v brněnském hantecu. |
Řepa cukrová - (cukrovka) | Pěstovaná pro cukr, řepa salátová jako zelenina, řepa listová (cvikla), řepa krmná a další. |
Řepák | Nářečně, placka nadívaná řepou. |
Řepánková nádivka | Ve staročeské kuchyni se s ní plnily buchty. |
Řepánky | Buchty plněné nádivkou ze řepy, připravovaly se hlavně na Hradecku a Polabí. |
Řepice | Ve staročeštině číše. |
Řepný cukr | též sacharosa |
Řeřicha zahradní | Výborná na chléb a jemně sekaná je výborná do salátů a k ochucení masitých a vaječných jídel. Obsahuje vitaminy B 1, C a K a minerální látky, např. zinek, velké množství kyseliny listové, beta-karoten a rostlinná antibiotika. Můžeme si ji vypěstovat i v truhlíku. |
Řeřicha zahradní (Cardamine Amara) | Listy mají palčivou chuť a používají se do salátů. Je výborná na chléb a jemně sekaná je výborná do salátů a k ochucení masitých a vaječných jídel. Obsahuje vitaminy B 1,C a K a minerální látky, beta-karoten a rostlinná antibiotika. Můžeme si ji vypěstovat i v truhlíku. První zmínka o řeřiše je z roku 1508. Zmiňuje se o ní Gibault v „Historii zeleniny“. Má i léčivé účinky na ledviny, na povzbuzení látkové výměny, tvorbu krve, vyměšování žaludečních šťáv a dýchací cesty. Je také močopudná. Můžeme ji použít i jako lék proti kašli. Stačí, když spaříme vařící vodou 4 g řeřichy a osladíme čaj medem. |
Restování, orestování | Tento spíše odborný pojem znamená zprudka opéci, či osmažit pokrm na malém množství oleje. Důležité je, aby olej v pánvičce byl opravdu dobře roze- hřátý, pak se nám podaří orestovat maso, zeleninu a případné další ingredience, bez úbytku vody z potraviny. Hlavně u restování masa je důležité aby nám zůstalo šťavnaté a krásně měkké. |
Restování, zesklovatění | Zesklovatění, opečení ingrediencí na oleji nebo tuku. Restujeme cibuli, pórek a další zeleninu. Také opékáme, zprudka orestujeme kuřecí, vepřové, hovězí ..... steaky, kousky masa apod. Tedy vše, co není obalené restujeme. Ve starších kuchařkách se běžně ingredience smažili a opékali, zatím co dnes používáme výraz smažení pouze v případě, že máme ingredience obalené. |
Retsina | Řecké pryskyřičné víno |
Rettigová Magdalena Dobromila | (31. ledna 1785 – 5. srpna 1845) česká spisovatelka a vlastenka, autorka mnoha kuchařských knih, např. Domácí kuchařka (vydaná 1826), Kafíčko a vše, co je sladkého, a mnoha dalších. |
Réž též rež | Na Slovácku název pro žito (Secale cereale L.). |
Řezance | Ve slovácké kuchyni název pro nudle. |
Řezany mandly | Staročesky sekané mandle. |
Režná mouka | Staročesky žitná. |
Režné těsto | Staročesky z žitné mouky. |
Režný chléb | Staročesky žitný chléb. |
Riad (slovensky) | Nádobí. |
Rib Eye Steak | Plátek vysokého roštěnce. Je prorostlý tukem, takže bývá označován za nejšťavnatější steak. Právě tuk dává tomuto steaku typickou chuť. V restauracích jiného typu než steak house bývá označován pod francouzským názvem Entrecote. |
Ribezle (slovensky) | Rybíz. |
Ribollita-(ribolíta) | Italská zeleninová polévka s kapustou a fazolemi podávaná s chlebem, doslova „několikrát vařená“. |
Řičet neboli galimatyáš | Jídlo v Jugoslávii z jednoho hrnce ( uzené maso, ječné kroupy, fazole, mrkev, petržel, celer, cibule, česnek,. rajčata, bobkový list, sůl, mletý pepř a petrželka). |
Říčice | Zastarale – řešeto. |
Ricotta | Italský sýr podobný tvarohu. Zhotovuje se z kozího nebo kravského mléka a používá se zejména při přípravě sladkých jídel a do pomazánek. U nás se často nahrazuje lučinou. Vyrábí se ze syrovátky. Je velmi snadno stravitelná, vhodná i pro kojence a nemocné. Má vysokou nutriční hodnotu, nízký obsah tuku, vysoký obsah bílkovin. Mezi všemi mléčnými výrobky je to produkt s nejmenším obsahem tuku. |
Rillons | Ve francouzské kuchyni kousky vepřového, veliké asi jako vejce, protažené slaninou a osmažené na vepřovém sádle. Mohou se jíst studené a podávají se s bílým vínem. Mají nahnědlou barvu. |
Řimbouch | Nářečně velká slíva. |
Římský hrnec | Praktická nádoba vyrobená z pálené hlíny. Díky materiálu je porézní a proto se před použitím ponoří do vody, póry se nasáknou vodou a ta během pečení a vaření uniká v podobě páry do pokrmu a jídlo nemá šanci se připálit, i když nepoužijete žádný tuk a přitom zůstává zachováno velké množství vitamínů a živin. Římský hrnec se doporučuje všem, kteří jsou na žlučníkových nebo redukčních dietách nebo chtějí žít zdravě. |
Rinoles | Na Kubě směs upečených ledvinek, šunkových nudliček a hrášku spojená malým množstvím mírně zahoustlé šťávy. Podává se s rýží nebo s brambory. |
Risi-bisi | Jako příloha je to dušená rýže doplněná zvlášť povařeným nebo sterilovaným hráškem a tence nakrájenými, na másle podušenými žampiony. |
Řízek vídeňský | Specialita rakouské kuchyně. |
Rizolety | Pod tímto názvem se v zahraničních kuchyních označují plátky z máslového i jiného těsta, které se plní masovou haší, přeloží se na polovinu a pečou. |
Rizolky | Placky jako fridátové nudle potřené kašovinou, zavinuté, obalené v trojbalu a smažené. Vysmažené nakrájíme na šikmé řezy. Nazýváme je podle druhu náplně. |
Rjapuška | Ryba v Rusku oblíbená a podávaná zvláště na Nový rok. |
Rmut | Rozdrcené bobule hroznů. |
Robert | Je úprava brambor, které se po oloupání upečou v troubě, prolisují a smíchají s máslem a žloutky. Místo koření se používá nadrobno nakrájená pažitka. Pak se opékají po obou stranách na pánvi. Patří ke slavnostním přílohám. |
Robi | Je rostlinné maso vyrobené ze směsi rostlinných bílkovin obarvené červenou řepou. |
Rócák | Velikonoční pomlázka v Podluží. |
Rocamadour | Jedná se o malý měkký kozí sýr, který má původ v jihozápadní Francii, v departementu Lot. Mléko pochází pouze od koz plemen Alpine nebo Saane. Vyrábí se výhradně z čerstvého kozího mléka, které se ihned po nadojení ručně zpracovává, proto má nenapodobitelnou chuť i vůni. Bochánky se vkládají do formy a ve vlhkých a chladných sklepích zrají 6 dnů. Vůně silně připomíná čerstvé kozí mléko, s nádechem lískových oříšků. Použití: Sýrové mísy, saláty, podává se hlavně na závěr menu. |
Rocca | V arabské kuchyni aromatický zelený salát s pikantní hořčičnou chutí, používaný do salátu nebo smíchaný s pálivým jogurtem. |
Rochně | Nářečně vepř, prase. |
Roháče | Na Plzeňsku o svatém Martinu podlouhlý koláč s tvarohem nebo povidly na okrajích zahnutý. |
Rohlíky Martinské | Pekly se na svátek svatého Martina z pšeničné mouky a žitného výtažku a žita a plnily se mákem, povidly, perníkem anebo pracharandou. |
Roketa setá (Eruca sativa) | Exotická bylina, známá jako eruka, užívaná stejně jako pažitka, má hřejivou, peprnou chuť - tuto rostlinu pěstovali již staří Římané na svých hostinách k různým pečeným a vařeným masům jako pikantní salát, nyní se pěstuje Středomoří, ve Francii, Itálii a Egyptě. |
Rosé (rozé) | Neboli růžové víno je svěží, lehké a obvykle voní po ovoci. Proslulé jsou značky z francouzské Provence a oblastí kolem Rhöny. Pije se chlazené na 12°C. |
Rose´s lime juice | Roses Lime je klasika sama o sobě. Vyrábí se už od roku 1867. Když chcete opravdu čerstvou chuť limetek, nemůžete vybrat lépe. Rose´s Cordial Mixer Juice uvedl na trh Skotský podnikatel Lauchlin Rose v roce 1867. To co bylo původně povinným léčivým prostředkem obsahujícím vitamín C pro Britské námořníky, se stalo základem pro dnes mimořádně populární Rose´s Lime Juice Cordial dodávající finesu koktejlům v nejlepších světových barech, kavárnách, hotelích a restauracích ve více než 13. zemích světa. |
Rosini | Řez husích jater a lanýže. |
Rosol (želé) | Staročesky, slaná voda, do níž se nakládá různé maso a ryby. |
Rosolnik | V Polsku silný vývar z drůbků, který se doplňuje nejen vykoštěným masem z drůbků, ale i plátky předem podušených salátových okurek a malými špenátovými knedlíčky. Knedlíčky se připravují jako houskové knedlíky, ale s přidáním nasekaného listového špenátu. |
Rosso | Červený. |
Rostbíf – (z angl. rostbeef) | Rosbíf anglický – úprava masa pečením. Na rosbíf musí být použito maso odleželé, vyzrálé, kvalitní hovězí maso z nízkého roštěnce. Pro tuto úpravu je typické, že řez je ve středu narůžovělý. |
Rot | Červený |
Rotel | Hotel vybudovaný v autobuse a pojízdný. Výhodný na cesty. |
Róti | Název pšeničných placek v Indii, zvaných též nán. |
Röti | Pečeně. |
Rotule | Kandovaný puškvorcový kořen nakládaný do cukru za dob našich babiček a prababiček. |
Rougie Foie gras (fois gras de canard) | Ve francouzské kuchyni ztučnělá husí játra, jejichž velikosti se dosahuje zvláštním vykrmováním hus, obzvláště pikantní v kombinaci s lanýži (truffes) a koňakem, ale i v desítkách dalších variací. Společnost (a značka) Rougié, založená v roce 1875 v městečku Sarlat v regionu Périgord, je dnes světovou jedničkou ve foie gras. Její produkty, určené zejména pro nejluxusnější restaurace, jsou vybírány popředními světovými šéfkuchaři a nalézají své místo na nejprestižnějších stolech po celém světě. |
Roupy | Na Moravě název pro nedozrálé znetvořené švestky. |
Rout (raut) | Dříve hlavně večerní zábava, pořádaná v tanečních sálech, začínající v pozdních hodinách, třeba až po divadle. Nyní se využívá také při různých dalších slavnostech (otevírání nové firmy, provozovny, politická nebo kulturtně společenská událost....). Rout (raut) je spojen s recitacemi nebo projevy, hudbou, zpěvem a konverzací. Nesedá se při něm jako u hostiny, nýbrž hosté si berou v bufetu studená jídla, která konzumují ve stoje nebo usedají k malým stolkům. |
Rozbor | Brázda v poli na Ještědsku podle K. Světlé. |
Rozchodník | Slavnosti, jímž se oslavoval konec přástek. |
Rozcuchaná nevěsta | Krkonošské jídlo z vařených brambor, jablek, vajec, cukru, hrubé mouky, skořice, másla a smetany. Druh koláče. |
Rozhuda | Tvaroh s máslem a pažitkou. |
Rozinky též hrozinky | Jsou sladké bobule vinné révy. Hrozny se suší přímo na keřích. Obsahují asi 55 % výborně stravitelných cukrů a vitaminy A, B 1, B 2, PP, B 6, H, málo vitaminu C, kyselinu listovou, pantotenovou, inozitol.. |
Rozklekci | Rozkverlat, rozmíchat, název ze 16. a 17. století. |
Rozklektaný | V nářečí rozvařený. |
Rozklektat | Staročesky rozkloktat, kloktat. |
Rozkvirlat | Staročesky rozkverlat, rozkvrdlat. |
Rozmarie | Podle K. Světlé rozmarýna. |
Rozmarina | Staročesky rozmarýna. |
Rožníky, rožny | Staročesky rožně. |
Rozpeky | Připravovaly se ve staročeské kuchyni ze zbytků chlebového těsta. |
Rozpustilí kluci z Hodonína | Se připravují tak, že na vále vypracujeme těsto z hladké mouky, másla, cukru, ale bez vajec. Tence je vyválíme a vypichujeme kolečka, která upečeme dobleda. Ještě horká rychle obalujeme na spodní straně ve vanilinovém cukru. Když vychladnou, spojujeme dvě a dvě meruňkovou, malinovou nebo rybízovou zavařeninou tak, aby obalené strany zůstaly zevně. |
Rozrazil potoční | (Veronica Becabunga) – ve staročeské kuchyni se z něj na jaře připravoval salát. |
Roztoči | Jsou drobní členovci podobní klíšťatům, pouhým okem neviditelní. Jsou dlouzí asi třetinu milimetru. Roztoči se živí lidskými lupy a kožním. |
Rúcho | Staročesky pláténko. |
Ruffino | Červené italské víno značky Chianti. |
Rukola | Z botanického hlediska se řadí mezi salátové byliny. Kdysi hojně rostla na opuštěných zahradách. Mladé lístky mají ostře kořeněnou chuť a ta zvýrazní mnohá jídla. |
Rulandské bílé víno | Rulandské bílé víno se vyznačuje ohnivou, harmonickou chutí a jemným aróma. Má zlatozelenou barvu a jeho charakteristické vlastnosti vyzráním během skladování. |
Rum | Pravý rum je vysoce jemný destilát z čisté šťávy cukrové třtiny, nejvhodnější k výrobě grogu a punče. Rum se pije i samotný. |
Rumpsteak | V Anglii narychlo pečený plátek hovězího masa z roštěnce, obvykle na 300 gramů. |
Rumpsteak | Steak ze zadního masa, libový, ale ne tak jemný a křehký. |
Rumsteak (ramsteak) | Roštěná na roštu. |
Rúra (slov.) | Trouba. |
Rutabago | V indické kuchyni druh tuřínu, používaný do polévek a jiných pokrmů. |
Ruti | V Jemenu kynutý pšeničný chléb typu žemlovky. |
Ružina | Rohatý dobytek na Ještědsku podle K. Světlé. |
Růžová voda | Staročesky červený sirup jahodový, malinový nebo rybízový. |
Ryba fugu | Je to velmi známá a drahá ryba prodávaná v Japonsku. Je velmi nebezpečná, protože v sobě obsahuje jed, proto kuchaři v Japonsku, kteří připravují tuto rybu musejí mít státní zkoušky. Přesto každoročně několik lidí umírá po použití této delikatesy! Při špatné úpravě fugu lidé po použití umírají do několika hodin. |
Rybí aspik | Na l litr rosolu. Odvar ze zeleniny k uvaření ryby: 50 g cibule, 50 g mrkve, 50 g petržele, 50 g celeru, ploutve, kosti, hlavy bez skřelí, oprané kůže z ryb, páteře, sůl, bobkový list, nové koření, ocet, 2 bílky, 30 g želatiny. Zeleninu opereme, očistíme, nakrájíme a uvaříme s kořením a solí. Přidáme jedlé odřezky z ryby, páteř s kostmi, ploutve, kůži a hlavu. Uvaříme a scedíme. V procezeném odvaru uvaříme 12 - 20 minut rybu, vyjmeme ji, odměříme l litr odvaru a je-li třeba, vyčistíme rosol podle níže uvedeného předpisu. Čištění rosolu - 1 litr rosolu, 20 g želatiny, 3 bílky. Želatinu v lístcích opereme, na hodinu namočíme do studené vody, když nabobtná, rozpustíme ji v malém množství horkého rosolu a stále mícháme. Zbývající rosol vychladíme, vložíme syrové bílky, rozpuštěnou želatinu, promícháme metlou na sníh a za stálého míchání zahříváme až do varu. Když se rosol vaří, odtáhneme jen na okraj plotny a necháme v klidu, aby se tekutina mohla vyčistit. Když je již rosol průhledný, sebereme šumovinu a rosol opatrně procedíme přes pláténko. Při čištění většího množství rosolu lijeme jej na utěrku uvázanou za 4 rohy obrácené židle. Utěrka musí volně viset, aby tekutina nevytékala, ale zvolna odkapávala do misky. Procezený rosol necháme vychladnout. Rosol musí být při nalévání horký, aby při odkapávání neztuhl. |
Rybí maso | Vzniká vysokou výživnou a biologickou hodnotou. Obsahuje lehce stravitelné bílkoviny, bohaté je zejména na vitaminy A,B,D a E a obsahuje také celou řadu nerostných látek důležitých pro výživu. Maso většiny ryb je málo tučné a proto je všeobecně doporučováno při dietní stravě. |
Rybízové želé (rosol) | Hladké, průsvitné želé z procezené rybízové šťávy, sirupu z hroznového cukru, pektinu a kyseliny citrónové. Velmi dobře se hodí k drůbeži a zvěřině nebo jako pomazánka na rohlíky. |
Ryby čerstvé | Ryby čerstvé poznáme tak, drží pevně šupiny v kůži, žábry dobře přiléhají, oči jsou napjaté a lesklé, kůže nesmí být mazlavá. Rybí pach musí být čerstvý. Ryby skladujeme vždy v chladnu, při nesprávném skladování se v nich rozkládají bílkoviny a hrozí otrava. |
Ryby uzené | Jsou u nás velmi oblíbené, protože se většinou již nijak neupravují. Podávají se s různými přílohami, např. s chlebem, s různými saláty atd. Na náš trh se dodávají uzené ryby sladkovodní (kapr, losos, úhoř), a mořské (sledě, šproty, makrely). |
Rymbulice | Zasmažená polévka v Krkonoších. |
Ryzák | Nářečně bledě červené víno. |
Rýže obecná setá (oryza sativa) | Je lehce stravitelnou surovinou, ale také především důležitým zdrojem kalorií a glycidů a významným zdrojem výživy obyvatel tropických a subtropických oblastí. Pro svou bezvýraznou chuť snese hojnost koření a jiných, v chuti výrazných přísad, jako je ovoce, ovocné šťávy, maso atd. |
Ryzec pravý (borový) | Roste od srpna do listopadu pod smrky, zejména travnatých cestách a lesních okrajů blízko mladých smrčin. Dvojníkem je ryzec pravý smrkový, který je také velmi chutný. |
Ryzec syrovinka (Lactarius volemus) | Výborná jedlá houba, kterou lze jíst i syrovou. Výtečná je smažená na oleji s kmínem nebo připravená jako mozeček. Je to výborná jedlá houba, kterou lze jíst i syrovou, ale nejchutnější je opečená na ohni nebo na kamnech. |
Ryzlink | Odrůda vinné révy a víno z ní. |
Ryzlink rýnský | Jedno z nejlepších a nejušlechtilejších bílých vín. Má světlezelenou barvu, svěží chuť s příznačnou lahodnou vůní a s vyšším obsahem celkových kyselin. Vyzráním se jeho kvalita zvyšuje. |
Ryzlink vlašský | Bílé odrůdové víno světležluté barvy, aromatické, harmonické, plné s vyšším obsahem kyselin. |
Rýžové víno - sake | Právě v Japonsku se toto víno hojně pije a to teplé, z malých kalíšků připomínajících naše likérové skleničky. Toto víno také dodává výbornou chuť nejrůznějším pokrmům. Je sladší a hustší než naše bílá vína. Používá se opravdu v hojné míře a je jednou z nejcharakterističtějších surovin japonské kuchyně. U nás lze nahradit sladším vínem, nikoliv však dezertním! |
Menu články
Anketa
Vtipy
Jeden opilec si zkrátil cestu domů přes hřbitov. Tam však spadl do vykopaného hrobu a usnul. Ráno se prochladlý probudil a nadává: "Sakra, to je zima." A paní, co o kousek dál pokládala kytičku na hrob, povídá: "Tak proč ses odkopal?" další anekdoty
Více gastronomických vtipů