Žluté, drobné, voňavé houby, které poznají i děti. Lišek u nás ovšem roste více druhů, je skvělé, že všechny jsou jedlé. Ale pozor, mezi nimi se objevují i 2 druhy uvedené v Červeném seznamu jako ohrožené druhy a zasluhují ochranu! Jedná se o lišku Freisovu, symbiont listnatých stromů (kyselé bučiny) se žlutým kloboukem s růžově červenými tóny a řídkými lištami a lišku žlutavou, s hnědým kloboukem rostoucí v mechu nebo rašeliníku pod jehličnany i listnáči. Krásná a nehojná je pak i liška ametystová s fialovými odstíny klobouku a šupinkami, tu by jsme měli také raději nechat v lese.
Klasická liška obecná – Cantharellus cibarius, vyrůstá od června do listopadu v jehličnatých i listnatých lesích. Má zprohýbaný žlutý klobouk na spodní straně s příčně spojovanými lištami. Liška obecná, má i svoji odrůdu, která se nazývá liška obecná bledá. Od klasické lišky se liší růstem pod listnáči, také mohutnějšími plodnicemi. Barvou je jen lehce nažloutlá, spíše krémová a má výrazněji podvinutý klobouk.
Liška obecná – Cantharellus cibarius…
Hojně roste, na začátku podzimu, pod smrky liška nálevkovitá. Její plodnice mají typicky trychtýřovité klobouky, které jsou v dospělosti šedožluté. Dužnina je ovšem tenká, málo masitá, někteří houbaři si ji však oblíbily do polévek a směsí. Dá se nasbírat totiž velmi rychle, roste ve velkých skupinách.
Na podzim se můžeme setkat v jehličnanech i s drobnou oranžovou houbičkou připomínající vzhledem lišku, jde o lištičku pomerančovou, houbu podřadné kvality.
Lišky se už od konce 90. let opět objevují v našich lesích…
K nejoblíbenějším a nejchutnějším tedy patří bezesporu liška obecná. V 70- 80 letech minulého století se však díky kyselým dešťům a zvýšeným emisím začaly z našich lesů vytrácet. Koncem století se pak naštěstí situace zlepšila a nyní je liška obecná opět hojná. Naši předkové ji sbírali ve velkém, jsou chuťově výtečné a mají specifické aroma a tvrdou dužninu. V minulosti nesměly chybět v kulajdě, nebo se připravovaly lišky na smetaně, opět stará klasika. Mezi houbaři i kuchaři je i dnes liška obecná kulinářsky velmi ceněná.
Uchování lišek je nejlepší sušením, vynikne tak jejich specifické aroma. Jestli chcete lišky zamrazit, musíte je nejprve povařit, potom nechat oschnout a následně zamrazit. Na rozdíl od ostatních hub, které se dají čerstvé zamrazit, tak právě jediné, čerstvě zamražené lišky, zhořknou. Letitá zkušenost, mezi starými houbaři obecně známá.
Sušené lišky zblednou a vynikne jejich aroma…
Nejrozšířenější lidový název pro lišky je kuřátka. Svojí žlutou barvou kuřátka připomínají. Další, méně známé, lidové názvy jsou lišůvka, rezounka, kuřička.
Zmiňované druhy lišek v článku najdete i s fotografiemi a podrobným popisem v našem atlase hub!
Text foto D. Marounek
Recepty k článku:
- Uzené lišky v oleji
- Lišky na smetaně
- Dušené lišky se sýrem
- Bramborový krém s liškami, krutony a sušeným zvěřinovým masem
- Vepřová panenka na liškách s pečenými brambory
- Bramborový krém s podmáslím a restovanými liškami
- Rizoto s liškami a krevetami
- Kotlety na liškách
- Dančí plátky na liškách
- Vařené lišky nebo žampiony…
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.