





O-bentó | Japonská svačina. |
O-haši | Název japonských tyčinek na konzumaci rýže. |
Oahu | V Kanadě nápoj z ananasové a citronové šťávy, másla, cibule, koření a dalších chuťových přísad. |
Obalovati ( paner ) | Znamená určenou věc, jako např. řízky mas nebo ryb, ve strouhané housce obáleti, totiž umělý obal jim dáti, ze kterého se pak utvoří kůrka. Předmět k obalení určený smáčí se buď v másle nebo v ušlehaném či rozkloktaném vejci v misce, po té se teprve v housce otáčí, by se naň nachytala. Jinak netvoří se pěkné kůrky, ale i obal odpadá. Některé pokrmy ponořují se též do mouky, než se namáčejí ve vejci. Obalujeme vždy věci určené ke smažení. |
Obarovica | Na Valašsku ovarová polévka. |
Obcházka | Název pro jelítkový prejt Hané. |
Obcina, občina | Obecní půda, půda v majetku obce na Ještědsku podle K. Světlé. |
Obilka | Suchý jednosemenný nepukavý plod ( např. žito, oves, pšenice, ječmen). |
Obilná kaše | Byla hlavním pokrmem římských legií. Dnes se konzumuje na Dálném východě. |
Obilná pasta | Se připravuje z pšeničné nebo kukuřičné mouky a smíchá v poměru l díl mouky a l,5 dílu mouky. Pečlivě zamíchaná směs se používá k zahušťování omáček. |
Obilné kávy | Jsou nejčastěji vyrobeny z ekologicky čistého praženého obilí. Podle druhu může káva obsahovat například jedlé kaštany, fíky, či čekanku. Předností obilné kávy je nulový obsah kofeinu i podstatně kratší doba pražení zrn ve srovnání se zrny kávovníku. Vynikající je v kombinaci se sojovým mlékem. |
Obilniny, cereálie | Viz také obiloviny - pěstují se pro lidský konzum a na průmyslové zpracování. Nesou jméno římské bohyně setby a úrody Ceres. Dělí se na 2. skupiny. 1. skupina obilnin: pšenice, ječmen, žito, oves, tritikale, |
Obkázanica | Jelítkový prejt z Valašska. |
Obložená mísa | Vkusně upravená obložená mísa, zejména je-li jí dán úpravou ještě vhodný symbolický význam, upoutá na první pohled nejen ve studeném bufetu, ale zaujme také pozornost účastníků slavnostních událostí, recepcí i návštěvníků kuchařských výstav. Příklady obložených mís: Restaurační mísa, Zeleninová mísa, Salátová mísa. |
Obohacování potravin, fortifikace | Umělé zvyšování obsahu biologicky významných složek jejich koncentráty ( vitaminy, bílkoviny, vlákninou), nebo syntetickými preparáty. |
Obrostlá terčemi | Fazolemi na Ještědsku podle K. Světlé. |
Obtužit | Staročesky nechat ztuhnout. |
Obžeráky | Vánoční koláče pečené v okolí Nového Hrozenkova. |
Obžérné dny | Dříve většinou dny hojnosti především o vánocích. |
Oca | Obilnina v Bolivii. Výživnou hodnotou předčí rýži. |
Očepánky | V jižních Čechách slavnostní koláče pečené při příležitosti dožínek, křtin a svateb. |
Ocet | Vodný roztok kyseliny octové ( 5 - 15%). Vyrábí se octovým kvašením alkoholických roztoků, např. vína nebo ředěním kyseliny octové vodou. Běžný ocet je 4 a 8 procentní. |
Ocet balzamikový (Aceto Balsamico) | Král všech octů. Již ve středověku byl exkluzivním zbožím. Absolutně nejluxusnějším je archivní balzámový ocet, který může být starý 50, 150 či dokonce 250 let. Je to nejdražší potravina vůbec. |
Ochmelený plot | Plot obrostlý chmelem na Ještědsku podle K. Světlé. |
Oči volové (staroč.) | Volská oka. |
Ocírovat (staroč.) | Ozdobit - výrazu se používalo v 16. a 17. století. |
Očka | Jsou svinuté sardelové řezy v oleji s vloženou kaparou. |
Očkaté koláče | Plněné koláče nádivkou na Českobrodsku. Nejsou kulaté, ale čtyřhranné. Z těsta nakrájíme čtverečky, na každý dáme lžičku nádivky, pak cípky křížem přeložíme a stiskneme tak, aby nádivka čtyřmi oky vykukovala. Mažeme je nahoře vejcem a sypeme drobenkou. Dělají se zpravidla z lepšího, popř. překládaného i lístkového těsta. |
Octomilka | Drobná muška z čeledi octomilkovitých. Pokusný objekt v genetice. Octomilka má na hrudníku a na břiše malinké otvory, kterými reguluje „ správnou výměnu dýchacích plynů a přitom omezuje ztrátu vody“. |
Octové mořidlo | Používáme při nakládání masa. Připravuje se z vody a octa. |
Octový křen | Směs nastrouhaného křenu, nemastného masového vývaru nebo převařené vody, octa a dalších přísad. |
Odalsostur | Islandský sýr podobný ementálu. |
Odblaňovati | Nebo-li odmázdřovati značí odstranit z masa jemné blány, jimiž buď celý povrch, nebo jen vnitřní strana nebo jednotlivé svaly jsou pokryty. Děje se to tím způsobem, že maso položí se blanitou stranou na mokré prkénko a ostrým širokým nožem vjede se mezi maso a blánu, která se nožem k prkénku přitlačí. Odblaňuje se zejména maso zajíců a zvěřiny, telecí, zvlášť pečlivě svíčková, v některých případech také mozečky a jiné masité části. |
Odchlebníky (lidová kuchyně) | Kousky chlebového těsta naplníme švestkami jako buchty, potřou se vodou a v troubě nebo v peci upečou. Jindy se zase upečou prázdné bochníčky a po upečení se namažou švestkovými povidly, případně se posypou sušeným květem černého bezu. |
Odjádrovati, odpeckovati | Značí z ovoce odstranit jádra, po případě i tuhoblanný jaderník nebo tvrdou pecku jádro kryjící tak, aby se ovoce rozříznouti a tvar jeho porušiti nemusel. Děje se to buď oblým dřívkem, jedná-li se jen o vytlačení pecky, nebo zvláštními odjádrovači (u jablek, hrušek apod.). |
Odleželé víno | Víno dobře vyškolené, které při vhodném uložení vyzrálo a dosáhlo vynikajících vlastností. |
Odpalované těsto | Charakteristika: Kuriózní těsto, které se před pečením a fritováním ještě vaří. Tuk,voda a mouka se zahřejí, jak se říká \"odpalují\" až se vytvoří hustý knedlík. Těsto je zlatožluté hladké a lesklé, ale také měkké a lepkavé, proto se raději stříká na plech ze sáčku, nebo klade lžící apod. |
Odtučnění | Odstranění tuku z polévek a omáček, když se po ochlazení usadil na hladině. |
Odvárka | Staročeské obřadní vánoční jídlo ze sušeného ovoce a koření. |
Odvářka, vodvářka | Staročesky, polévka nebo omáčka, ve které se něco vařilo, odvar nebo vývar. |
Office (ofis) | Přípravna, místnost pro pokojské nebo pro číšníky, kde je uložen inventář. |
Ogen | Obchodní název malého melounu se zelenou dužninou. |
Oháňka | Dobře připravená oháňka je skutečnou lahůdkou. Oháňku musíme před úpravou rozsekat na přiměřené díly, pro polévku menší a pro jinou úpravu větší. |
Oharky, oharek | Na Slováckém Podluží název pro okurky. |
Ohnivé víno | Opojné, rozpalující víno. |
Ohřívadlo | Na stolech šlechty nikdy nesmělo scházet zařízení, nádoba různé podoby, která se naplnila žhavým uhlím nebo vroucí vodou, přinesla se na stůl a tam se na ni postavila mísa s pokrmem, aby nevychladl, tedy důmyslné ohřívadlo. |
Okara nebo okra | (Hibiscus eseulentus) - je zelenina původem ze Západní Indie, která se nyní hojně pěstuje v Americe. Vzhledem se podobá tenkým paprikám. Jde o plody ibišku jedlého, což je blízký příbuzný okrasného ibišku. |
Okládaný | Staročesky obkládaný, obalovaný. |
Okopaniny | Jsou polní plodiny poskytující produkty s nízkým obsahem sušiny (10 – 30 %), což společně s jejich morfologickými a biologickými vlastnostmi ovlivňuje postupy pěstování, sklizně, posklizňové úpravy a skladování. |
Okoun mořský | Velmi chutná ryba, která se připravuje s orientálním kořením, česnekem, sekanými bylinkami a zakápnutá olivovým olejem, pečená v troubě a to buď vcelku nebo vykostěný. |
Okounovití | Sladkovodní dravé ryby - u nás žije např. okoun, candát a ježdík. |
Okra | Drobné zelené lusky ibišku jedlého ("Hibiscus eseulentus"), které se obvykle v arabské kuchyni podávají k sušenému masu a slouží k zahušťování pokrmů. |
Okrájeti, okrajovati, očistiti | (Paner) – znamená seřezati všechny zbytečné kusy z masa nebo drůbeže, které by nám vadily při úpravě. Zejména se tím označuje okrajování zbytečného loje nebo kůžiček a žilek z masa, když se upravuje biftek, žebírka apod. |
Okřín, vokřín | Staročesky mísa. |
Okroška z kvasu | Typická ruská studená letní polévka, připravovaná z kvasu, jemně sekaného masa a ryby a zeleniny různého druhu. |
Okrušinky | Název pro drobečky na Lašsku. |
Okruží | Okružím rozumíme plíce s jícnem a srdce, po případě i se slezinou a játry u telete nebo jehněte a používáme ho kromě jater často společně s drobem anebo je jako drob (viz tento) upravujeme. Plíce a srdce upravují se často zvlášť i používají do různých pokrmů rovněž jako játra. |
Okudlanky | Název pro angrešt na Lašsku. |
Okurka | (franc. concombre, něm. Gurke, angl. cucumber, lat. Cucumis sativus). Pochází původně z teplých oblastí Himaláje. Ve 100 g je jen 10 kcal a obsahují 95 % vody. |
Okurky plněné | Typický litevský pokrm. |
Okurky salátové | Obsahují mnoho vody, ale málo kalorií. Mají množství minerálních látek a stopových prvků (síru, mangan, fosfor, vápník a draslík). Mají dietetický význam při redukční dietě a při snižování nadváhy. Ve 100 g mají pouze 14 kalorií. |
Old fashioned | Říká se jí také \"rock glass nebo whiskovka\". Má většinou obsah 170-230 ml. |
Old Tom | Anglická lihovina jalovcové chuti. |
Olej | Za krále rostlinných olejů považují lidé ten, který se lisuje za studena z oliv. Poslední výzkumy však ukazují, že pro naše srdce a kardiovaskulární systém je stejně prospěšný zdánlivě podřadnější olej řepkový. V některých parametrech ho dokonce předčí. |
Olej bukvicový | Používal se ve staročeské kuchyni. |
Olej bukvový | Vyráběl se z bukvic a obsahoval 42 až 48 % oleje, chutnal prý jako olej z lískových oříšků. |
Olej konzumní | Je aromatizovaný a vzniká přidáním různých semen. |
Olej kukuřičný | Se získává z kukuřice a je skvělý hlavně při redukční dietě. Jeho jemná chuť se skvěle hodí rýži, ale i na listové saláty, používá při přípravě moučníků a pokrmů. Je vhodný na smažení a používá se k výrobě margarinu. |
Olej lněný | Používal se ve staročeské kuchyni. |
Olej makový | Používal se ve staročeské kuchyni. |
Olej olivový | Má všestranné použití. Chutná hořce nebo sladce, po ovoci či po ořechách - podle druhu, původu, poloze a místního klima. Smí se tak nazývat pouze oleje z oliv, tedy bez jakéhokoliv míchání s dalšími druhy olejů. |
Olej řepkový | Získáme ho vylisováním semen řepky. Je to jemný olej bez výrazné chuti. Obsahuje nasycené mastné kyseliny a vitamin E. má široké kuchyňské uplatnění. Bez většího rizika v něm fritujeme a smažíme. Přidáváme ho do těsta na buchty a koláče. Ale můžeme s ním pokapat i zeleninový salát. |
Olej slunečnicový | Je bohatý na vitamin E a má příjemnou a charakteristickou vůni. Je vhodný pro celou řadu teplých jídel nebo za studena podávaných pokrmů. Použít ho můžeme ale i do salátů. Je součástí margarinu. |
Olej sójový | Patří spolu se slunečnicovým olejem k nejčastěji používaným rostlinným olejům. Chuť má jen lehce a příjemně nahořklou. Je lehce stravitelný. |
Olej stolní | Je směsí různých rostlinných olejů, jako jsou sojový, slunečnicový nebo řepkový. Tento druh oleje má všestranné použití. |
Oleje bylinkové | Se používají k dochucování zeleninových salátů, polévek, všech masitých jídel a rýže. Uvedené bylinky povzbuzují chuť k jídlu a dodávají jídlům jemnou charakteristickou chuť. |
Olejníci | Olejníci měli svůj cech už v 15. století a vyráběli surový konopný, lněný a jiný olej. Jejich oleje však nebyly tak vzhledné a chutné jako je tomu dnes, ale obsahovaly však stejné účinné látky, chránící naše tepny před kornatěním. |
Oligosacharidy | Cukry, skládající se pouze z nevelkého počtu molekul monosacharidů. |
Olio novello – (óljo novelo) | V Itálii nový, čerstvě vylisovaný olivový olej. |
Olio vývar | Silný vývar z hovězích kostí, masa, drůbeže, s přísadou zeleniny, soli, koření a žampionů. Přidává se víno madeira. |
Olivovník evropský | Až 16 metrů vysoký strom pěstovaný hlavně ve Středomoří pro plody olivy, které se konzumují nebo se užívají k získání oleje. Pěstování oliv patří už tradičně do oblasti Středozemního moře. |
Olla Podrida | Španělský národní pokrm z různých druhů mas, koření a slaniny. |
Olomoucké syrečky | Jediný sýr, který vznikl na základě původní české receptury. Základní surovinou pro jeho výrobu je tvaroh. Ze všech sýrů je nejméně tučný. |
Olovrant | Nářečně svačina. |
Omáčka angreštová | Se připravuje tak, že omytý angrešt povaříme asi 40 minut ve vývaru. Z másla a mouky si připravíme jíšku, zalijeme ji chladným vývarem, přidáme prolisovaný angrešt, rozšleháme, 15 minut povaříme, procedíme. Do vychladlé omáčky vlijeme šlehačku s rozmíchaným žloutkem a nakonec dochutíme solí. |
Omáčka arašídová | Je velice tučná, obsahuje některé vitaminy a minerály, zvláště vitamin E, tiamin a mangan. Používá se v malajské a indonéské kuchyni. |
Omáčka bešamelová | Z másla a hladké mouky uděláme světlou jíšku, přidáme muškátový květ a vše zasmažíme. Směs zalijeme chladným vývarem, dobře metlou rozšleháme, povaříme a přidáme mléko. osolíme a dále vaříme za stálého míchání asi 15 až 20 minut. provařenou omáčku přecedíme přes jemný cedník. |
Omáčka brusinková | Se v ruské kuchyni připravuje z brusinek, vody, cukru, solamylu, bílého vína ryzlinku a mleté skořice. Omáčku podáváme k paštikám, studené pečené krůtě, pečené drůbeži a především ke zvěřině. |
Omáčka carbonara | Připravuje se v italské kuchyni z olivového oleje, másla neuzeného bůčku nebo pancetty, vajec, mléka, tymiánu sušených těstovin rigati nebo conchigoni, strouhaného parmazánu, soli a pepře a může se zjemnit hustou smetanou. |
Omáčka cibulová sladká | Se připravuje v Mezilečí u České Skalice takto: 1 lžíce másla, 2 lžíce hladké mouky, 2 cibule, sůl a 1/4 l sladké smetany a mléka. Bledou jíšku na nakrájené cibulce zalijeme vodou, osolíme a povaříme. Nakonec vylepšíme sladkým mlékem se smetanou a procedíme. Je vhodná k pouhým knedlíkům i když se nepodávají s masem. |
Omáčka guacamole (guakamole) | Omáčka v mexické kuchyni avocádová směs posypaná koriandrem, přidáním citronové šťávy, rajčat a soli, je zdrojem vitaminu E, obsahuje kyselinu pantotenovou a obsahuje i vitamin C. Neobsahuje cholesterol. Používá se na krekry. |
Omáčka holandská | Do kotlíku dáme žloutky a za stálého zalévání vývarem je šleháme na mírném ohni. Pak přidáme rozpuštěné máslo, zakapeme citronem, dochutíme vínem, solí a pepřem. Omáčku stále šleháme a když začíná houstnout, stáhneme ji z ohně a podáváme. |
Omáčka hořčicová | Se připraví tím způsobem, že červenou jíšku s cibulkou a cukrem zalijeme vývarem a zvolna půl hodiny povaříme. Potom do omáčky zamícháme plnotučnou hořčici, citrónovou šťávu, procedíme a přidáme kyselou smetanu. Můžeme ji podávat k vařeným masům. |
Omáčka Mornay | Do teplé bešamelové omáčky zamícháme nastrouhaný tvrdý sýr a žloutky.Obsahuje velké množství kalorií a nasycené tuky. |
Omáčka Pesto | V italské kuchyni se připravuje ze sekané petrželky, česneku, piniových semínek, sekané bazalky, strouhaného parmazánu, bílého pepře, soli a olivového oleje, ale lze ji i koupit v obchodě. Používá se k těstovinám, zeleninovým salátům, zapečeným bramborám a jakýmkoliv rajčatovým jídlem. |
Omáčka Tabasco | (Pepper sauce) je pepřová omáčka vyráběná v USA firmou Mc Ilheny ve státě Louisisana a v Anglii v americké licenci a je odvozeno od jednoho z mexických států Tabasco. |
Omáčka Velouté | Telecí maso vyprané ve studené vodě rozkrájíme na kousky a vložíme do vařící vody. Osolíme, přidáme očištěnou kořenovou zeleninu, cibuli, celý pepř a vaříme doměkka. Vařené maso scedíme, vyjmeme ze zeleniny, přelijeme vařící vodou, abychom spláchli sražené bílkoviny a necháme je cedníku okapat. Do rozehřátého másla zamícháme hladkou mouku, ochutíme muškátovým květem a uděláme světlou jíšku, kterou zalijeme procezeným vývarem z telecího masa. Rozšleháme a vaříme asi hodinu. Před dovařením zalijeme vývar mlékem, znovu jej dobře rozšleháme a povaříme dalších 10 minut. Podobně jako velouté z telecího masa připravujeme velouté z drůbeže nebo z ryb. |
Ománkové víno | Připravuje se z omanu pravého. |
Omanová zavařenina | Omanová zavařenina se připravuje z kořene omanu pravého. |
Omatajo | (-Cho, špan.), nápoj; pivo připravované ze zcukerněného a zkvašeného čiroku, Sorgum vulgare , zejména v jihozápadní Africe. |
Omeleta s vínem a krevetami | Ganan kyeucho - je velice oblíbena v thajské a barmské kuchyni. Na talíři se zdobí seříznutým pórkem. |
Omeleta Supreise | Omeleta s překvapením. |
Omelety vaječné | Připravujeme z čerstvých vajec bez přidání mouky. Chceme-li je zlehčit, přidáme šlehačku. Omelety připravujeme na prudkém ohni a dobře očištěné pánvi. Podáváme je hned po dohotovení, protože jinak ztrácejí lehkost a jemnost. Připravujeme je s nejrůznějšími náplněmi. Většinou se na 1 porci počítají 2 vejce. |
Omoči | Novoroční koláček z rozvařené rýže v Japonsku. |
Omrzliny | Vysušené skvrny odlišné barva na potravinách způsobené dlouhodobým skladováním v mrazáku, které vedlo k dehydrataci. |
Omul | Nebo síh sibiřský z čeledi lososovitých. Nejchutnější a nejproslulejší ryba Bajkalského jezera, nejčastěji se připravuje uzený. |
Oniguri | Rýžové kuličky zabalené v sušených mořských řasách - japonské jídlo podávané při slavnosti Hanami. |
Opálka | Pletená oplatka mísovitého tvaru. |
Opalování | Flambování lihovinami – je úkon, při kterém se připravený pokrm přelévá a obrací v hořícím destilátu, případně ještě dochucuje worcesterem, kečupem nebo dalšími přísadami. |
Opalování plamenem (flamber) | Znamená menší drůbež nad plamenem rychle obraceti, aby se chloupky na ní opálily. Pak se teprve pere a kuchá. |
Opékač topinek | Toustovač byl vynalezen v roce 1918. V roce 1930 se na trhu. |
Openec | Též popenec, bylinka ve staročeské kuchyni. |
Opěňovati (staročesky) | Kde se při vaření tvoří pěna na povrchu, sbírá se opatrně zvláštní lžící, zejména sbírá se pěna z polévky. |
Opich | Název celeru ve staročeštině. Římané ho využívali jako léčivou bylinu, ale později se stal slavnou zeleninou. |
Opilství | Od druhé poloviny 15. století proniklo do slovníku starých Čechů nové slovo - ožralec. Jeho zavedení a brzké rozšíření cosi signalizovalo a problém stoupající spotřeby alkoholu se dostal i na přetřes kronikářů. Tvrdili, že v českém království vítězí „ vožralství, frej neřádný a hry kostečné.“ V roce 1526 zemský sněm dokonce veřejně odsoudil „ ožírání hanebné „ a komorní sněm se usnesl, že každá uzavřená smlouva se okamžitě zruší, pokud se prokáže, že zástupce jedné ze smluvních stran byl opilý. Vynecháme-li pivo, pak v pití dominovalo víno, v němž dávali staří Čechové přednost zásadně červenému. Za vlády jagellonských králů se pak prudce rozšířila obliba kořalky. Vyráběla se destilací vína nebo piva a byla neobyčejně silná, obsahovala 60 až 90 % alkoholu. V letech 1477 až 1526 se jen v Praze usadilo 20 nových „ vinopalů „ a „ pivovalů „ Kořalka vytlačila i tradiční medovinu. Pití se neholdovalo jen v Čechách. Ve Francii vynakládali šlechtici až polovinu rozpočtu kuchyně na nákup pití. V Norimberku v roce 1525 vypili za jediný večer stolovníci na počest Melanchtona průměrně 2,5 litru vína na osobu. Církevní kruhy chtěly dokonce pití zakázat, ale moudrý císař Karel V. jim odpověděl, že je stejně nemožné odnaučit Němce opilství, jako je přimět Španěly, aby nekradli ( a pak že se svět mění). Detaily o opilství v pozdním středověku jsou jedním z mnoha tisíců drobných faktů české šlechty, která v době nepřítomnosti Vladislava Jagellonského i jeho syna Ludvíka prakticky vládla celé zemi. RP 26.10.94 |
Oplatečnice | V dřívější době ( kolem 16. století ) název jediné ženy, která sama pekla a také prodávala oplatky. |
Oplatečníci | Kolem 16. století řemeslníci, kteří sami pekli a také prodávali oplatky. |
Oplatky | Na Lašsku tácky na pivo. |
Oplaz | Místo na poli, kde pluh při orání nezabral ( které nezoral) na Ještědsku podle K. Světlé. |
Oplzlák | Název pro houbu hadovku zápašnou na Svitavsku. |
Oponky | Viz vepřové síťky. |
Ops | Římská bohyně úrody, manželka staroitalského boha rolnictví Saturna. |
Opuncie | Indiánské nebo kaktusové fíky - Jsou dobrým stolním ovocem a dají se sušit i kandovat. |
Orange Pecot | Anglický název pro čaj z prvních jemných listů čajovníku, vysoce jemný, kvalitní a aromatický. |
Oranžát | Tak jako jiné kandované ovoce se plátky pomeranče nejprve ponoří do slané vody a poté se povaří ve vodě slazené. Kandovaný pomeranč se nejlépe uplatní při přípravě biskupských chlebíčků a podobně. |
Ordinare (ordinér) | Chléb asi 1 cm silný opečený, seříznutý, čtverhranný, zbavený kůrky. Druh toustu v Kostarice. |
Ořechovka | Na 1 litr čistého lihu rozkrájíme na kolečka 20 ořechů, které mají ještě měkké jádro. Pak přidáme 6 nových koření, 5 hřebíčků, malý kousek celého zázvoru, špetku muškátového květu, špetku fenyklu, špetku anýzu, omytou kůru z poloviny citronu, asi 5 kousků slazené pomerančové kůry, 10 koleček puškvorce, kousek celé skořice a kousek vanilkového lusku. Vše promícháme a necháme v zazátkované lahvi 14 dnů stát na slunci (třeba za oknem). Potom přes plátno přecedíme. V 1 dl povaříme 5 kostek nebo 5 lžiček cukru a vychladlé vlijeme do lihového macerátu. Promícháme a máme hotový vynikající likér, který chutnal už před sto lety. Navíc je tento likér výborným pomocníkem při nevolnostech, bolesti žaludku anebo při průjmu. |
Oregano (dobromysl) | Bot. název origanum vulgare. Je původem ze Středomoří. Svou výraznou chuť si ponechává i po usušení. Populární italské koření, používané hlavně na pizzu a saláty. |
Orientale | V kuchařské terminologii pokrm se salátovými okurkami, rajskými jablíčky a rýží. |
Oříšky pistáciové | Oblíbená pochoutka v Turecku. Prodávají se většinou solené ve skořápce, někdy také pro cukrářskou výrobu nesolené loupané. |
Oříšky burské - arašídy | Mají asi 30 % bílkovin, 49 % tuku, 2,8 % minerálních látek a jen 5 % vody. Obsahují vitaminy skupiny B, C, E a K. mají vysoký obsah živin. Arašídy obsahují 50 % tuku. |
Oříšky kešú | Pocházejí z Jižní Ameriky, jihovýchodní Asie a Indie. Prodávají se loupané někdy solené. |
Oříšky lískové | V obchodech lze koupit neloupané, loupané, se slupkou i bez, pražené i osolené, nebo máčené v carobu. Líska obecná Corylus avellana je náš domácí keř. Vyskytuje se u nás planě, ale pěstují se i některé šlechtěné velkoplodé odrůdy. |
Oříšky piniové | Jsou semena středozemní borovice. Jsou malou raritou mezi ořechy, protože to jsou vlastně semínka borovice. |
Orlov | Telecí podle Orlova – starý ruský recept na telecí plátky dušené na žampiónech se špagetami a zapečené v sýrové smetanové omáčce. |
Ormish Dean | Americký propagátor dietetiky, autor velice populární knihy Gat more, weigh less (Jezte více, važte méně), která byla dlouhou dobu na seznamu bestsellerů. |
Oš | Afgánský pokrm pálivý po chilli, považuje se za léčebný proti rýmě. |
Ošaf | Bulharský kompot ze sušeného ovoce (švestky, meruňky, jablka, hrušky, hrozinky, ořechy, cukr) a připravuje se hlavně na Štědrý večer. |
Osban | V arabské kuchyni mahgribská skopová jelita. |
Osel | Má maso jedlé, z kůže se vyrábí pergamen a safián, mléko je sladké, vhodné pro kojence a nemocné. Též oslí mléko. |
Oshawa G. | Japonský filosof (1893 – 1966) – zakladatel makrobiotiky – nauky o dlouhém životě. |
Oskeruše, oskoruše | (Sorbus domestica L.) - Jsou bohaté na vitamin C a mají mírně stavicí účinek. Vypadají jako malé hruštičky nebo jablíčka, žlutá až červenohnědá. Plody jsou natrpklé a poživatelné až po změknutí. Velmi chutné jsou sušené. |
Oškrabina | Slupka po loupání brambor na Lašsku. |
Oškrabovati | Tímto názvem se označuje takový výkon, kterým zbavujeme pokrmy vrchní, slupky apod. oškrabujeme ryby, brambory i zeleninu. Ryby se oškrabují , když se ostrým nožem od ocasu k hlavě jedeme a tím šupiny odstraňujeme. Brambory se oškrabují škrabkou a též i zelenina. Ihned po oškrabání se vkládají do studené vody. |
Oškvarky | Na Slovácku název pro škvarky. |
Ošlejch též sibirka | Je mrazuvzdorná bylina, která k naší škodě z našich zahrádek skoro vymizela. Po celý rok poskytuje zelenou nať podobnou silnější pažitce. Obsahuje hodně vitaminu C a minerální látky. Množí se cibulkami, které se vytvářejí na stvolu v letních měsících. |
Ošljach | Ve staročeštině pórek. |
Osmička | Na Slovácku stará míra sklenice. |
Osrdí, vosrdí | Staročesky vnitřnosti. |
Osso buco | Ve Francii pokrm připravovaný z telecích nožiček, cibule, tymiánu, bobkového listu a másla. |
Ostatky | Tak se nazývaly poslední tři dny před Popelcem o Masopustu, kdy nastalo nejbujnější hodování a veselí a tak se jim také říkalo „ dni bláznivé“. |
Oštěpek (oštěpok) | Slovenský polotvrdý pařený sýr z kravského a ovčího mléka je jedním z posledních tradičních slovenských sýrů původem z Karpat, který má vejčitý tvar, a po uzení zvláštní příchuť a zbarvení. Užíváme především jako samostatného pokrmu. |
Ostroun obecný | (Squalus acantrias) - Žije v povrchových vrstvách i v hloubkách v Jaderském moři. Je to oblíbená ryba sprtovních rybářů. Loví se na vláčenou na kousky rybího masa i na umělé návnady. |
Ostrucha křivočará | Ryba v Rusku. Nejlepší je na grilu s kečupem. |
Ostrúhat | Staročesky oloupat. |
Ostružiník křovitý | Listy obsahují třísloviny a flavonoidy. Byl znám již ve starém Řecku, i když pochází ze Severní Ameriky. Ostružiny jsou vhodné pro dietní výživu díky nízkému obsahu cukru v plodech a revmatiky. |
Ostružinová zavařenina | 1 kg prolisovaných vyzrálých ostružin, 400 g cukru. Přebrané, čisté ostružiny semeleme na strojku a prolisujeme. Chvíli se šťávou mícháme a odpařujeme ji. Pak přidáme cukr, dobře promícháme a za stálého míchání svařujeme, až zavařenina začne rosolovatět. Protože ostružiny mají málo pektinů, můžeme s nimi svařovat protlak z jablek nebo rybízu. |
Ostružinový mošt | 1 litr ostružinové šťávy svaříme se 650 g cukru a šťávou ze 2 citronů nebo 10 g kyseliny citrónové. Naplníme do předehřátých sklenic a uzavřeme. |
Ostružiny | Jsou plody ostružiníku křovitého, obsahují vitamin A, P a C, mají 85 % vody, 10 % cukrů, 6 % vlákniny, 1,5 % pektinových látek, obsahují třísloviny a kyselinu jablečnou. Z minerálních látek obsahují vápník (64 mg ve 100 g), draslík, hořčík a fosfor. Ostružiny posilují imunitu a podporují regeneraci buněk. Kompotované plody ostružin jsou delikátní chuti. |
Ostružit rybu | Staročesky zbavit šupin. |
Ostudit (staročesky) | Vychladit. |
Osúchy | Nářečně na Valašsku koláč z chlebového těsta. |
Otopený | Staročesky - svařený, zahřátý. |
Otravy jídlem | Způsobených bakteriemi stále stoupají. Bakterie obsahuje většina potravin a pokud nejsou dobře tepelně upraveny nebo uskladněny mohou vyvolat otravu. Největším možným zdrojem nákazy mohou být vejce a výrobky z nich, drůbež, ale také nádivka, do které se dostalo syrové maso a nebylo dostatečně tepelně upraveno na teplotu nejméně 75°C. Dále vepřové a hovězí maso, zvláště tatarský biftek, měkké druhy sýrů a tvarohu, ale i plody moře mohou způsobit velkou otravu. Otrava se může projevit od několika minut do několika hodin a typickými příznaky jsou zvracení, nevolnost, průjem, nevolnost a někdy se může přidat i horečka. |
Otravy ze syrových hub | Syrové bychom mohli jíst snad jen pěstované žampiony, ryzec syrovinku (Lactarius volemus), hřib smrkový a rozsolozub huspenitý. Všechny ostatní houby (hlavně václavky, všechny modrající hřiby) je třeba alespoň 10 až 20 minut (podle tvrdosti hub) tepelně zpracovat. Teplem se některé jedy v nich obsažené ničí. |
Otruby kukuřičné | Mají obsah potravinové vlákniny 88 % - 92 %. |
Otruby ovesné | Účinné při snížení potřeby inzulínu u diabetiků a cholesterolu. |
Otruby pšeničné | Využitelný zdroj vlákniny v celozrnné pšeničné mouce. |
Otruby rýžové | Získávají se v průběhu mletí rýže extrahováním. Otruby sojové -Obsahují 76 % potravinové vlákniny. |
Otupit ve víně (staroč.) | Naložit do vína, též omýt ve víně. |
Ouhoř | Staročesky úhoř. |
Ouklej obecná (Alburnus alburnus) | U nás patří k nejobvyklejším druhům v dolních a částečně i středních úsecích větších řek a ve většině údolních nádrží. Loví se ojediněle, má velmi chutné maso. |
Oukleje | Ryby v Makedonii, makedonsky plašici, vynikající pochoutka. |
Oukrop | Staročesky – polévka vývar z brambor s česnekem a solí. |
Oulevina | Pole, jemuž se „ulevuje“ úhor – horská louka na Ještědsku podle K. Světlé. |
Oupory | Znetvořené švestky na Klatovsku, byly tak oblíbené, že se podávaly s podmáslím i o pouti. |
Ouštička másla | Staročesky kousek másla jako malá houska. |
Ouzo | Řecký aperitiv chuti „pendreku“, který začne chutnat teprve po vytrvalém tréninku v malých dávkách, případně po ztrátě většiny zábran. Má chuť a vůni lékořice a po zředění vodou se mléčně zakalí. Je vhodný zejména pro dámy, mají-li chuť na likér. |
Ovčí oči | Jsou oblíbenou lahůdkou v Ománu. |
Ovduch | V Ázerbajdžánu studená polévka z telecího masa, kyselého mléka a zeleného koření. |
Oves setý (Avena sativa) | V jedné známé písničce se zpívá: „Když já jim dám ovsa, oni skáčou hopsa…“ |
Ovesné vločky | Obsahují ve 100 gr výrobku 62,5 g sacharidů, 13,0 g bílkovin, 6,2 g tuků, 1,3 g vlákniny. Pomáhají při překonávání stavů podrážděnosti. Příznivě ovlivňují hladinu cholesterolu, stabilizují obsah cukru v krvi, prospívají zažívacím orgánům. Využitelná energie 1485 kJ. |
Ovesný kuba | Předem namočené ovesné vločky uvaříme v osolené vodě s kouskem tuku. Přidáme nakrájené sušené houby, uvařené s kmínem, dále sádlo, majoránku, osmaženou cibuli, česnek utřený se solí. Dáme do vymaštěného pekáčku a zapečeme ve vyhřáté troubě. |
Ovoce ledové | Je vhodné ke zdobení dezertů. Připravuje se tak, že pevné plody, jako např. hroznové víno, rybíz nebo třešně, potřeme bílkem a obalíme v krupicovém cukru. Necháme zaschnout. Pro ještě větší efekt ovoce můžeme z části namočit v tekuté čokoládě. |
Ovoce mražené | Je velice vítané v domácnosti. Ponechávají se v něm cenné látky, jako vitamíny, po dlouhou dobu, ale maximum je do šesti měsíců. |
Ovoce sušené | Vysoká koncentrace ovocných cukrů v sušeném ovoci překonává dokonce původní aroma čerstvých plodů. |
Ovoce ve vlastní šťávě bez cukru | Tato úprava ovoce má pro domácnost velký pro své mnohostranné využití. Ovoce má přírodní, cukrem neovlivněnou chuť a dá se používat do moučníků. Z jablek děláme záviny, žemlovky, nákypy, pudinky a hodí se i do pečiva z kynutého těsta. Švestky použijeme na knedlíky, koláče, bublaniny. Višněmi nebo borůvkami zdobíme dorty, dáváme je do nákypů a pudinků, ale i do kynutého těsta. Přislazením využijeme ovoce jako kompot. Ovoce ke konzervování ve vlastní šťávě vybíráme zdravé, vyzrálé a šťavnaté. Doba sterilace je při tomto způsobu konzervování delší. |
Ovoce, plody | Se dělí na peckové, jádrové, drobné, bobulové a skořápkové. Zužitkuje se buď přímo, nebo na kompoty, sušení, kandování, mošty, vyrábějí se z něho vína a pálenky. |
Ovocná šťáva | Je šťáva získaná přímo z ovoce. Oddělit a opět přidat se smí aroma, dužnina a buňky ze šťávy, nikoli voda. Stejná pravidla se vztahují i na zeleninové šťávy. |
Ovocná šťáva z koncentrátu | Šťáva získaná z koncentrované ovocné šťávy opětovným doplněním podílu vody, která byla odpařena při koncentraci. Stejná pravidla se vztahují i na zeleninové šťávy z koncentrátu. |
Ovocnářství | Pěstování ovocných plodin a produkce ovoce a jeho skladování. V 19. století nastal na Litoměřicku takový rozvoj ovocnářství, že se ovoce vyváželo po laciné labské cestě hromadně do Německa a kanálem La Manche až do Anglie. |
Ovocné polévky | Tyto polévky se nejčastěji upravují z dušeného ovoce, rozředěného vodou, mlékem, šťávami nebo vínem, oslazeného cukrem a zahuštěného škrobovou moučkou. Dobře vychlazené přijdou velmi vhod v letních měsících. Podáváme-li tyto polévky dětem, nahradíme víno moštem. |
Ovocné saláty | K přípravě ovocných salátů se hodí takřka všechny druhy ovoce, a to především čerstvé. Nemáme-li je, tedy konzervované nebo zmrazené. Saláty ovocné se připravují buď s tzv. sladkou marinádou, anebo s majonézou, ponejvíce smetanovou. |
Ovocný cukr (fruktóza) | Cukr, který je většinou obsažen v ovoci, medu a některé zelenině. Je významnou součástí běžného cukru. Při přidání do studených pokrmů je ovocný cukr o něco sladší než cukr řepný. |
Ovoconka | V okolí Litomyšle ovocná polévka ze směsi sušených švestek, hrušek a křížal, které se uvařily doměkka se skořicí ve vodě. Polévka se podle chuti osladila, někdy vylepšila povidly a nakonec se opět zahustila mlékem a trochou mouky. V zimě se podávala teplá l černému chlebu a v létě se jedla dobře vychlazená jako lahodné občerstvení. |
Ovolaktovegetarián | Vagetarián, jí mléčné výrobky a vejce. |
Ozdoby na míchané nápoje | Používáme podle druhu koktejlu: zrnka kávy, strouhanou čokoládu, nejčastěji ovoce (citron, pomeranč, ananas, meloun, fysalis, karambolu, koktejlové třešničky různých barev), které zavěšujeme na sklenici nebo potápíme do nápoje. |
Ozeki sake | Japonské rýžové víno s obsahem alkoholu 14,5%. Toto víno dává také výbornou chuť nejrůznějším pokrmům. Je sladší a hustší než naše bílá vína. |
Ožilkuje | Staročesky, odžilkuje, zbaví se blan na mase. |
Ozóni | Novoroční jídlo v Japonsku - průhledný vývar z chaluh se zeleninou. |
Ožralec | Od druhé poloviny 15. století proniklo do slovníku starých Čechů nové slovo - ožralec. Jeho zavedení a brzké rozšíření cosi signalizovalo a problém stoupající spotřeby alkoholu se dostal i na přetřes kronikářů. Tvrdili, že v českém království vítězí „ vožralství, frej neřádný a hry kostečné.“ V roce 1526 zemský sněm dokonce veřejně odsoudil „ ožírání hanebné „ a komorní sněm se usnesl, že každá uzavřená smlouva se okamžitě zruší, pokud se prokáže, že zástupce jedné ze smluvních stran byl opilý. Vynecháme-li pivo, pak v pití dominovalo víno, v němž dávali staří Čechové přednost zásadně červenému. Za vlády jagellonských králů se pak prudce rozšířila obliba kořalky. Vyráběla se destilací vína nebo piva a byla neobyčejně silná, obsahovala 60 až 90 % alkoholu. V letech 1477 až 1526 se jen v Praze usadilo 20 nových „ vinopalů „ a „ pivovalů „ Kořalka vytlačila i tradiční medovinu. Pití se neholdovalo jen v Čechách. Ve Francii vynakládali šlechtici až polovinu rozpočtu kuchyně na nákup pití. V Norimberku v roce 1525 vypili za jediný večer stolovníci na počest Melanchtona průměrně 2,5 litru vína na osobu. Církevní kruhy chtěly dokonce pití zakázat, ale moudrý císař Karel V. jim odpověděl, že je stejně nemožné odnaučit Němce opilství, jako je přimět Španěly, aby nekradli ( a pak že se svět mění). Detaily o opilství v pozdním středověku jsou jedním z mnoha tisíců drobných faktů české šlechty, která v době nepřítomnosti Vladislava Jagellonského i jeho syna Ludvíka prakticky vládla celé zemi. RP 26.10.94 |
Menu články
Anketa
Vtipy
Jeden opilec si zkrátil cestu domů přes hřbitov. Tam však spadl do vykopaného hrobu a usnul. Ráno se prochladlý probudil a nadává: "Sakra, to je zima." A paní, co o kousek dál pokládala kytičku na hrob, povídá: "Tak proč ses odkopal?" další anekdoty
Více gastronomických vtipů