Husu solíme nejlépe večer před pečením. Vetřeme i kmín a dáme do chladna uležet …
-
Husa pečená má pěknou chřupavou kůrčičku, když je pečená a trouba hodně rozpálená, polijeme ji naběračkou studené vody a vypečenou šťávou a ještě chvíli necháme v uzavřené nádobě.
-
Husu, která se nám tužší, potíráme při pečení čistým olejem. Maso brzy změkne a kůžička pěkně chřupe. Zápach lihu pečením vyprchá.
-
Husí játra omýváme mlékem, nikoli vodou. Upravujeme je, jsou-li menší, dušená, větší zalijeme sádlem anebo z nich uděláme paštiku.
-
Husí sádlo se hodí na chléb, k bramborám pečeným ve slupce. Rovněž tak do těst, zejména vánoček je výborné. Uchováváme ho v suchu a chladnu. Husí sádlo pomalu tuhne. Abychom tuhnutí urychlili, postavíme nádobu se sádlem do studené vody.
-
Husu pečenou uchováváme v zimě měsíc i déle, když rozdělenou na porce, dáme do kameninového hrnce a zalijeme sádlem, aby bylo maso potopeno. Zabitou husu snadno oškubeme, aniž bychom jí potrhali kůži, když, pokud ještě úplně nevychladla, položíme přes ni mokrou utěrku a přežehlíme ji horkou žehličkou.
-
Starší a tvrdší maso husy nebo slepice změkne rychleji, jestliže je naklepeme paličkou. Stejně je ovšem nejprve ovaříme a pak teprve dusíme nebo pečeme. Sádelnější drůbež při pečení propichujeme vidličkou, aby se uvolnilo sádlo. Pak je sbíráme, aby se nepřepalovalo.
Autor: Jaroslav Vašák















































