Dřínky – plody dřínu obecného

Plody dřínu obecného (latinsky: Cornus mas) využívali naši předkové již v dávných dobách. Nejvíce se dřín využíval na Ukrajině, Balkáně a v Malké Asii, ale i na našem území ho naše prababičky uměly zpracovat. A není divu, že byl v dobách minulých tak oblíbený. Vždyť ve 100 gramech dužniny obsahují plody dřínu, kterým se říká dřínky, lidově také dřínové jahůdky, či svída dřínky, 100 – 300 mg vitaminu C, jehož vysoký podíl zůstává i ve zpracovaných plodech, třeba i v kompotech či džemech. Dále plody dřínu obsahují provitamin A, dostatek minerálních látek, třísloviny, organické kyseliny, pektiny, ale i další hodnotné látky.

V Česku dřín obecný najdeme především ve středních a severozápadních Čechách a na střední a jižní Moravě. Kvete během března a dubna, ještě, než mu narostrou listy, drobnými zlato-žlutými květy. Za plod mají až 3 cm podlouhlé, lesklé, červené peckovice. Je známo více odrůd s různě zbarvenými list. Také plody se u některých druhů liší tvarem i odstínem.  

 

Využívají se především plody dřínu, tzv. dřínky a také kůra, či listy. Zralé plody se nechávají po zatřesení spadávat na plachty pod keřy ke konci srpna a na začátku září, ovšem nejsladší jsou po prvních mrazících a tak se vyplatí je nechat na keřích do prvních mrazíků.

Plody se suší vypeckované, ve stínu, či dnes pomocí moderních sušiček při teplotě do 50 °C. Plody lze konzumovat ještě syrové, ochucené medem či cukrem, nebo také sušené. Dřínky lze dále různě nakládat, či jinak konzervovat, vyrábí se z nich také chutné likéry, mošty, vína, destiláty, sirupy…

Nakládané dřínky jsou skvělé k různě upraveným masům, především se hodí k tmavému masu, tedy ke zvěřině.

 

Recepty z dřínků:

• Dřínkový kompot
• Dřínková marmeláda
• Falešné olivy z dřínků
• Sušení dřínků
• Šťáva z dřínků a medu
• Šťáva z dřínků a cukrového rozvaru
• Dřínkový likér
• Dřínkový mošt
• Víno z dřínků …

Znáte-li další vyzkoušené recepty z dřínků, budeme rádi, když nám je pošlete, rádi je zveřejníme také u nás na webu.

Fotogalerie: