Výživa začínajících školáků

Do 6 let je vývoj dítěte poměrně plynulý. Fyzicky se nápadně mění později – „vytahuje“ se, mění své proporce, přibývá aktivní tělesné hmotnosti, zvyšuje se tělesná výkonnost. Stupňuje se výrazně snaha dítěte po větší samostatnosti.

Vstup do školy mění podstatně i duševní vývoj dítěte. Nejvyšší autoritou se stává učitel. Rodina a škola se musí snažit usnadnit dítěti adaptaci na školní podmínky, naučit je správným vztahům a chování ve třídě. Podle své povahy snášejí školáci tento přechod různě. Někdy s velmi bouřlivou neposlušností, jindy s přílišnou pasivitou. Důležitou roli hraje otázka zralosti dítěte pro školu. Způsobilost pro školní výuku se zdaleka neřídí přiměřenou hmotností a výškou, tedy fyzickým stavem. Nikdy se neprojeví zřetelně nezralost pro školu v první třídě, obvykle až ve třetím i dalším školním roce.

Výživové zvyklosti je třeba včlenit do tohoto programu přípravy na školní docházku. Dítě jí jednak doma, ale často také ve školní jídelně. Mezi nařízeními dospělých a realitou je často rozpor. Týkají se hygienických podmínek při přípravě a podávání stravy i při nákupu. Teprve po období rozkolísanosti se vývoj školáků opět znormalizuje. S tělesným růstem rychle postupují i rozumové schopnosti a citový vývoj.

V souvislosti s výživou začínajících školáků je nutné si všímat, jaké jsou potřeby dítěte, zda jde o „jedlíka“ nebo „nejedlíka“, dbát o vhodný stravovací režim. U nás neexistují hrubé výživové nedostatky. Méně zjevné známky výživových nedostatků se dají zjistit pouze laboratorními metodami. Jejich výrazem může být však i častá nemocnost. Chyby ve výživě dětí se v jednotlivých rodinách přenášejí často z generace na generaci.

V tomto stupni vývoje je spotřeba mléka důležitou součástí výživy. Jedním litrem mléka denně je i u dospělého člověka hrazena potřeba esenciálních aminokyselin, z nichž některé mají speciální účinky na růst a tvorbu krve. Mléko může dodat dítěti 80 % denní normy vápníku. Obsah vitaminů není v mléce bohatý: jsou rozpustné v tucích (A,D,E,K), některé ve vodě (B 2, B 6, C). Některá mléka jsou na vitaminy bohatší v létě (A,D), v pasterizovaném mléce jsou všechny vitaminy účinné kromě B1 a C. V dnešní době je mezi školními dětmi dost „nepijáků mléka“, u nichž neobliba mléka má návykovou příčinu.

Aktuální problematikou jsou dětské snídaně. Není výjimečné, že v prvních třídách zasedají do lavic děti, které se ráno jen napily čaje (u nás 12-15%). Pro nervozitu z očekávaných školních požadavků nemají chuť k jídlu. Nutí-li je matka, projeví se ranní zvracení. Důležitost vydatné snídaně je nutno jim vysvětlit a spolu s dítětem příčiny postupně odstranit. Ve školních brašnách by mělo být vždy nachystáno ovoce nebo zelenina.

Neprospívá-li školák v první třídě, je potřeba se zamyslet i nad jeho výživou a hledat chyby. Takové děti jsou často chudokrevné, mají snížené množství krevního barviva a krvinek, nedostatek vitaminu C. Deficit vitaminu C je jedním z největších problémů výživy. Jeho vysoké nárazové dávky však tento problém neřeší. V prvních třídách se setkáváme s obezitou školáků. Za posledních 13 let stouplo procento otylých dětí o více než třetinu. Kalorický nadbytek v naší stravě se začíná uplatňovat v druhé roce života.

Typicky hubených dětí je mnohem méně, nepočítáme-li děti po vážném onemocnění, děti zanedbané ze sociálních důvodů a některé děti trpící poruchou příjmu potravy. U mnohých je sice hmotnost nižší, stejně i výška, ale jsou duševně i fyzicky čilé, nejsou nikdy unavené, mají dobrou chuť k jídlu, vyžadují pouze nižší porce, než jejich vrstevníci. Nucením do většího množství potravy se vyprovokuje nechutenství.

Velkou úlohu při vytváření správných výživných zvyklostí má školní stravování. Nelze zapomínat na pitný režim při školním vyučování, který sám o sobě může podstatně ovlivnit výsledky výuky. Mezi jídlem mohou děti přijímat 200 ml tekutiny, nejlépe vlažného čaje. Jinak nelze než spoléhat na pochybné zdroje vody nebo na čaje donesené z domova. Tam, kde jsou ve škole zavedeny pitné režimy, lze používat instalovaných nápojových automatů. Skladba obědů je jiná než doma a maminky by se měly o tyto problémy zajímat. Na prvním místě jde o zeleninové přesnídávky.

Dítě má snídat v pohodlí stejně jako dříve. U větších dětí, které mají delší cestu domů, pamatujeme na bohatší přesnídávky. Snídá-li dítě vydatně v 7.10 hod. není třeba, aby dopoledne jedlo kromě ovoce a syrové zeleniny ještě něco jiného. Má mít pravidelnou dávku mléka denně, může jíst všechny polotučné sýry, občas v menších dávkách i sýry tučné. Může jíst všechna masa v různých úpravách, s výjimkou mas příliš kořeněných. Může snídat polévky, obilninové kaše, bílou kávu, pečivo s máslem nebo džemem, tvarohem nebo čaj s mlékem a chléb s masitou, vaječnou nebo sýrovou pomazánkou. V poledne může mít vařené maso s rajskou, koprovou, křenovou omáčkou, k tomu knedlík, brambor nebo luštěninovou kaši, do které je přidáno mléko. Větším dětem můžeme podávat občas smažené pokrmy a masa v mírně kořeněných smetanových omáčkách. Připravujeme-li tučnou drůbež, vybíráme dětem libovější kousky. K odpolední svačině stačí pouze mléčný nápoj s pečivem nebo chlebem. K večeři pokrm z vajec, obilnin, zeleniny v nejrůznější formě – zeleninu s těstovinami nebo připravujeme vaječnou omeletu se zeleninou či ovocem.

Ve 12 letech má již být objem dětské stravy větší. Skladba musí zůstat stále stejně hodnotná. Zvýšená spotřeba stravy dále podporuje růst.

Autoři: Hana Sedláčková (ved.

autorského kolektivu), Anna Benešová, Marie Havelková, MUDr.

Stanislav Hejda, DrSc., dr.

ing.

Anna Horynová, dr.

Marie Hrubá, prof.

MUDr.

Jiří Jodl, CSc., doc.

MUDr.

Zdeňka Kuncová, Csc.,prof. MUDr.

Vlasta Kurzová, Marie Mazalová, Ladislav Nodl, Karel Pinka, Alice Pinková, Jarmila Rakušanová, ing.

Jana Rysová, Hana Sedláčková, Olga Sobotková, Anna Straková, Marta Vávrová, Marie Voldánová.

Recepty: Recepty na pokrmy pro nejmenší děti [108]

Fotogalerie: