Výživa starších školáků a mladistvých

Kolem desátého roku prožívá dítě druhé období značné nevyrovnanosti, která je přípravou na dospívání. Doba trvající 1-2 roky nastupuje u dívek dříve. U chlapců jsou tělesné a duševní změny patrné až kolem 11 let.

Relativně vyrovnaný školák začíná působit rodičům znovu starosti. Dítě je „samá noha, samá ruka“, je „hubenější“, později se začínají objevovat známky pohlavního vývoje. Svalstvo tomuto překotnému tempu nestačí. Proto bývají předpubertní a popubertní děti unavenější a relativně méně tělesně výkonné. Objevují se nápadnější vady držení těla, zkřivení páteře, obtíže s plochých nohou.

Tito školáci již vyžadují, aby se s nimi jednalo jako s dospělými. Nepovede-li se rodičům ani škole reagovat správně na jejich zvláštnosti, dochází ke konfliktům doma i ve škole, ke zhoršení vztahů mezi sourozencis tzv. drzým dítětem, které má dráždivé námitky, stále odporuje a snaží se řešit samostatně i situace, na které nestačí.

To vše se odráží víceméně také v oblasti výživové.

Děti tohoto věku se rády chovají klackovitě i při jídle, záměrně porušují dříve navyklá pravidla výživného režimu. Chlubí se špatnými známkami, používají v řeči hrubé výrazy, nechtějí dodržovat hygienické návyky. Rodinné podmínky pro správnou výživu starších školáků a mladistvých jsou relativně horší než u dětí mladšího školního věku. Mladiství jsou z hlediska výživy považováni za dospělé. V poledne jedí ve škole nebo v podnicích veřejného stravování. Dobré i špatné stravovací zvyklosti si mladí přinášejí jednak už z mladšího věku, jednak ze zařízení společného stravování. Nejčastější výživné nedostatky v tomto věku jsou v malé spotřebě živočišných bílkovin, vitaminu C, železa a vápníku. V chutím mají až paradoxní zvraty. Na určitou dobu si oblíbí jeden pokrm nebo jednu úpravu, stále ji tvrdošíjně vyžadují, aby ji v příštích dnech zásadně odmítali.

V ranních svačinových i večerních porcích se zvyšuje potřeba vitaminů. Potřeba hodnotných bílkovin je za růstu téměř dvojnásobná než v dospělosti. Zmenšuje se teprve poklesem růstové intenzity, tj. u dívek asi po 12 roce, u chlapců později. Stejnou křivku má i potřeba vápníku. Je nepříznivé, že tyto velké děti snadno odvykají mléku. Je možno je nahrazovat jogurtem, ochucenými mléky, ostatními mléčnými výrobky (hlavně sýry), které by měly tvořit stálou součást školních přesnídávek a večeří.

K večeři nezapomínáme na ryby, slanečky, sardinky, kvasnicové pomazánky. Ve spotřebě železa mají tíživý nedostatek hlavně dívky. Vyrovnáme jej masem, vnitřnostmi, luštěninami, zeleninou, ovesnými vločkami. Důležitost pokrmů dodávajících vitaminy je v době bouřlivého růstu značná. Mládež jí méně zeleniny, než by měla, brambory ji nechutnají, ani ovoce nemá vždy v oblibě. Naopak spotřeba živočišných tuku, k nimž patří máslo a sádlo, bývá v jídelníčku našich dospívajících spíše nadbytečná. Bylo by vhodné zavést do jejich stravování více rostlinných tuků, olejů, bohatých nenasycenými mastnými kyselinami, které lidský organismus sám nedovede vytvořit. Mladiství potřebují tuky a sacharidy jako zdroj energie. Ovšem nadměrná spotřeba tuků a sacharidu, zvlášť není-li redukována pohybovou aktivitou, vyvolává obezitu.

Obrátíme-li pozornost na kalorické zásobení těchto žáků, zjistíme další vztahy. Předpubertální a pubertální bouřlivý vývoj, v němž mají dívky předstih, je výživově velmi náročný. Na rozdíl od chlapců ukončuje většina děvčat svůj růst po vrcholu puberty. V posledních třídách devítiletky se již často setkáváme s obézními dětmi. Není správné doufat, že v pubertě každé dítě spontálně zhubne. Spíše to dokáží chlapci s vysokou sportovní aktivitou. U dívek je nutná rozumná redukce stravy se zachováním její biologické kvality, změna denního režimu výživy a podpora zvýšeného výdaje energie při turistice a sportu. Opačným extrémem je snaha některých dorůstajících děvčat o rychlé nefyziologické zhubnutí, což může mít za následek závažné onemocnění – mentální anorexii (chorobné nechutenství).

U těchto školáků je nutná nejen kontrola jejich snídaně, ale občas i celkového stravovacího režimu. Tato kontrola musí být nenápadná. Jinak se dítě bouří a ze vzdoru si vymyslí neuvěřitelné výživové situace. Žádné rady včetně výživových se nesmějí proklamovat papírově, ale především příkladem. Žádáme-li už na starších školácích kritický přístup k výživě i k celkovému životnímu stylu, musíme pak přijímat i jejich kritiku mířící na nás.

Ke kultuře člověka neodlučně patří správný rozvrh dne a kultura stravování. Je nutno si nalézt čas k jídlu, právě tak jako ke spánku a práci. Záleží na příkladu prostředí, aby se ro dospívající naučili. Vést dítě odmalička k rozumné výživě v optimálním množství i kvalitě není pro rodiče lehký úkol. Vyžaduje vlastní sebekázeň.

Autoři: Hana Sedláčková (ved.

autorského kolektivu), Anna Benešová, Marie Havelková, MUDr.

Stanislav Hejda, DrSc., dr.

ing.

Anna Horynová, dr.

Marie Hrubá, prof.

MUDr.

Jiří Jodl, CSc., doc.

MUDr.

Zdeňka Kuncová, Csc.,prof. MUDr.

Vlasta Kurzová, Marie Mazalová, Ladislav Nodl, Karel Pinka, Alice Pinková, Jarmila Rakušanová, ing.

Jana Rysová, Hana Sedláčková, Olga Sobotková, Anna Straková, Marta Vávrová, Marie Voldánová.

Recepty: Recepty na pokrmy pro nejmenší děti [108]