Výživa předškolního dítěte

V tomto období se výživa dětí přizpůsobuje výživě dospělých. Má-li dítě optimálně prospívat, je nutná kvalitativní odlišnost ve skladbě i přípravě stravy. Dítě může bez potíží sníst potravu, která není pro jeho organismus vhodná(co do složení nebo někdy i množství). Nakonec se to ale projeví zvracením, teplotou, průjmy a všemi příznaky zažívací poruchy. Varování se týká např. Svátečních dnů, kdy malý oslavenec dostane chlebíčky, saláty, cukroví apod.

Děti předškolního věku zvykáme na čtyři jídla denně, intervaly jsou 3 až 4 hodinové, z nichž nejdelší je po obědě. Pokrmy se pokud možno neohřívají. Snídaně má plnit denní potřebu živin asi z 20-25 %. Hra, která je pro dítě prací, je nejintenzivnější v ranních hodinách. Ve snídani má být zastoupeno mléko a mléčné výrobky, přidávají se různé chlebové pomazánky, masové i vaječné směsi, obilninové kaše a pokud možno i ovoce. Přesnídávka je jen ovocná.

V obědech dáváme přednost živočišným bílkovinám. Přidání sacharidů a tuků zvyšuje celkovou hodnotu oběda na 30 % celkové denní spotřeby. Z tuků klademe důraz na rostlinné tuky. V zimě se přidává infadin – rybí tuk. Z masa zařazujeme všechny masa libová včetně ryb. Z vnitřností lze připravovat ledvinky, jazyk, doměkka vařené drůbeží žaludky. Stále platí, že konzervy, kořeněná masa, uzeniny, přezrálé sýry, pochutiny s dráždivou chutí dítěti nepatří. Dovoluje se ochucení masa, omáček, polévek – cibulí, křenem, česnekem, hořčicí, rajčatovým protlakem, citronem a pomerančem. Z koření kmínem, sladkou paprikou, majoránkou, libečkem apod.

Sestava masa se doplňuje různě připravenými brambory a rýží, řidčeji knedlíky. Alespoň k jednomu jídlu denně přidáváme zeleninu. V zálivkách se dává přednost přípravě s přídavkem zakysaného mléka, jogurtu, citronu. Při nechutenství je někdy výhodné podávat hlavní chod před polévkou, která obsahuje vždy zeleninu, a případným doplňkem mléka a žloutku. Zřídka má oběd končit moučníkem. Ten nahrazujeme čerstvým ovocem, ovocnou šťávou, pudinkem, salátem. Jsou-li děti žíznivé, podáváme čaj s ovocnou šťávou, šípkový čaj. Mléko se má jen zřídka nabízet jako nápoj, protože je stálou základní potravinou.

Svačina má hradit 20 % denní dávky potravin. Doplňuje hlavně potřebu tekutin a mléčných bílkovin.

Biologicky hodnotná má být i večeře tvořící 25 % celkové denní spotřeby. Dítě se nemá před nocí příliš nasytit. Pozor, aby stále stejná příprava bez nějaké obměny dětem nezevšedněla. Vzorem pro předškolní dítě má být starší sourozenec.

Pro rodiče a vychovatele je tento věk velmi náročný. Kolem třetího roku se dotváří základ dětské osobnosti. Děti projevují různá založení a povahu. Dosud neukázněné dítě se musí naučit nevymáhat svá přání křikem, ovládat základy společenského chování (podat ruku, pozdravit), podřídit se pravidelnosti ve vstávání, usínání, navázat správný kontakt s kamarády. Výchovná metoda by měla být nenásilná, ale každodenní. Dítě je schopno prožívat svá citová hnutí, má z praxe poznat spravedlnost, soucit, ohleduplnost. V tomto věku mají své základy sobectví, závist i žárlivost. Nejlepší školou jsou v tomto směru vzájemné vztahy s rodiči, a zejména se sourozenci, s nimiž se např. Učí dělit o chutné pokrmy. Na děti působíme spíše pochvalou než pokáráním, které obvykle těžko snášejí. Negativní rysy dětské povahy jsou často odrazem vlastnosti i vztahu rodičů k nejbližšímu okolí.

Téměř u všech dětí se projevuje vzdorovitost. Mnoho dětí si tak získává privilegované postavení v rodině. Rodiče se musí sjednotit na správné reakci, aby naučili malého tvrdohlavce podřídit se rodinnému kolektivu. Všechny povahové vlastnosti, dobré i špatné, se projevují názorně při výběru jídla. Patří sem odmítání některých pokrmů, vyžadování si jiných křikem, hraní si s obsahem talíře, nečistý způsob jídla. S těmito těžko ovladatelnými prvky úzce souvisí dětské nechutenství, které činí starosti rodičům po celý předškolení věk. Dítě se baví rozčilením dospělých.

Přechod do mateřské školky je velmi náročný. Děti se musí podřídit jiné době podávání jídel, přesnějším intervalům, mění se velikost porcí. V denní mateřské školce dostává dítě přibližně 70 %celkové denní potřeby živin. Kupodivu rodiče zbývajících 30 % často doplňují nevhodně. V kolektivu se děti snáze naučí jíst výživově vhodné potraviny, napr. papriky, čočku.

Matka má být seznámena s jídelníčkem ve školce. Večer by měla mít maminka čas, aby si s dítětem popovídala o událostech dne. Jeho bolestivé reakce brát vážně, vysvětlit příčiny neúspěchů a připravit je na příští den.

Potraviny vhodné pro předškolní děti

Mléko – nejméně 1/2 – 1 litr denně. Můžeme je dávat do polévek, omáček, zapékat je v různých nákypech. Přidáme je do kaše krupičné, bramborové nebo z luštěnin. Kakao nebo čokoládu dáváme až po druhém roce.

Tvaroh – připravený z dobrého mléka je lépe stravitelný než sýry. Velmi dobrý je na slané i sladké pomazánky, jako náplň do palačinek i pečiva. Lze s ním posypat brambory, těstoviny, knedlíky.

Maso – je možné podávat 3x v týdnu, vnitřnosti 1x za 2 týdny, kachnu a husu až po třetím roce. Z ryb mohou dostat tresku, ale ne smaženou, jen dušenou, teprve pro děti starší 3 let ji lze občas osmažit. Z ryb ještě dále sardinky, uzenáče- Uzeniny nejsou pro malé děti vhodné.

Vejce – zvyšují výživnost každého pokrmu, dětem do jednoho roku dáváme pouze žloutek, nejlépe stravitelný je syrový žloutek (do polévky, nebo do nápoje třený s cukrem) – především ke snídani a k večeři.

Máslo – má dostatek energie, vitamin A, v létě i vitamin D. Nejlépe stravitelné je v syrovém stavu. Sádlo a slanina jsou vhodné až pro starší děti – školáky. Z ostatních tuků jsou vhodné jednodruhové tuky a obohacené margariny.

Zelenina a ovoce – do 3 let dáváme dětem 150-200 g denně, od 3 do 6 let 200-300 g. První až druhý rok hlávkový salát, rajčata, syrovou brukev, mrkev. Salát pokapaný mrkvovou nebo citronovou šťávou. Špenát, květák, mrkev zvláště upravené. Zelí a kapustu dostává teprve dítě nad 2 roky. Zeleninu dusíme v malém množství vody, nesolíme, do hotové zeleniny přidáváme jen čerstvé máslo. U ovoce a zeleniny je třeba věnovat zvýšenou pozornost čistotě.

Brambory – jsou lehce stravitelné, již v prvním roce je dáváme do polévek nebo jako kaši, důležitý je obsah vitaminu C. Při úpravě je nutno dbát na uchování vitaminu C.

Luštěniny – mají značný obsah vitaminu B, nerostné soli, velké množství rostlinných bílkovin. Celé jsou těžko stravitelné. Proto se nejprve podávají v polévkách, pak jako kaše. Nesmíme zapomínat na sóju. Běžně lze přidávat 3-5 % sójové mouky do každé mouky či mletého masa.

Výrobky z mouky – větším dětem dáváme plnohodnotné sacharidy z hrubozrnné mouky. Zvykáme je na chléb, zejména na dobrý, tmavý chléb.

U dětí starších 1 roku je již výběr potravin velmi rozsáhlý. Některé potraviny se však nemají v dětské výživě vyskytovat často (cukrovinky, cukrářské výrobky). To neznamená, že bychom se u dětí měli sladkostem plně vyhýbat. Nesmí se však vyvinout každodenní zvyk. Ze stejné příčiny se nemají v dětské stravě příliš často objevovat marmelády, džemy, sladké kompoty, ovocné želé. Pro malé děti jsou nevhodné zmrzliny, lízátka, limonády. Děti pak ztrácejí chuť a zájem o pravidelnou a pestrou stravu. Není ovšem nijak nebezpečné, když dítě spolu s ostatními členy rodiny dostane trochu polárky nebo bonbon. Také při výběrů nápojů je nutno se vyvarovat šumivých limonád typu Fanta, Coca-Cola apod. Jako nápoj pro děti je vhodná dobrá pitná voda a ovocná šťáva. Osvěžující nápoje připravujeme z mléka a ovoce.

Jedna porce: na 1/2 litru mléka dáme 1/2 šálku ovoce, mírně osladíme (2 lžíce cukru, špetka soli na 1/2 l mléka) a rozmixujeme.

Autoři: Hana Sedláčková (ved.

autorského kolektivu), Anna Benešová, Marie Havelková, MUDr.

Stanislav Hejda, DrSc., dr.

ing.

Anna Horynová, dr.

Marie Hrubá, prof.

MUDr.

Jiří Jodl, CSc., doc.

MUDr.

Zdeňka Kuncová, Csc.,prof. MUDr.

Vlasta Kurzová, Marie Mazalová, Ladislav Nodl, Karel Pinka, Alice Pinková, Jarmila Rakušanová, ing.

Jana Rysová, Hana Sedláčková, Olga Sobotková, Anna Straková, Marta Vávrová, Marie Voldánová.

Recepty: Recepty na pokrmy pro nejmenší děti [108]