Výživa kojence v poslední třetině prvního roku

Po období výlučně mléčné výživy (do čtyř měsíců, u kojených do 6 měsíců) a období nemléčných přídavků (příkrmů) se označuje současný model výživy kojenců v poslední třetině prvního roku života jako období plně kojenecké výživy.

Mezi základní součásti příkrmu k mléčným dávkám patří maso, zelenina a ovoce.

Zelenina v této fázi výživy nutně vyžaduje tepelnou úpravu, a proto nelze spoléhat na účinnost vitaminů, které obsahuje. Ovoce doporučujeme zejména proto, abychom kojenci dodali vlákninu, nikoliv pro přívod vitaminu C, protože ten by byl stejně nedostatečný. Protože v ovocných šťávách a „kalených nápojích“ je přítomnost vlákniny vyšší, ovocnou šťávu nefiltrujeme.

Rodiče kojenců mívají v oblibě obilné přídavky. Mohou mít podobu odvarů, jíšek, piškotů přidávaných do mléka, ovocné kaše. V tomto uspořádání nepovažujeme přídavek obilnin za rozumný, protože zvyšuje energetickou hodnotu podávané stravy a jeho předčasné podávání zvyšuje nebezpečí alergizace.

Z praktického hlediska zavádíme v kojenecké výživě postupně příkrm obsahující zeleninu a maso, později ovoce a nakonec obilnou bílkovinu.

Rozdělení denních dávek potravy je stejné jako v období zavádění nemléčných příkrmů. Snižuje se podíl mléčné výživy na dodávce energie a koncem prvního roku dosahuje již jen 35 %. Zbývajících 65 % energie získává kojenec jen příkrmem. Výživa kojenců je již pestřejší a může se v určitém stupni řídit v množství a složení jen přáním dítěte. Postupně se zvyšuje hustota stravy od kašovité přes hrubě zrnitou až ke kusovité. Vychází se přitom z výživy kojence v sedmém měsíci a postupně se zařazuje tužší pokrmy, aby se kojenec naučil kousat, žvýkat a polykat tuhou stravu. Při přechodu od krmení z láhve a podávání lžičkou vedeme dítě k větší samostatnosti při jídle. V tomto období se začíná uplatňovat různorodost výživy kojenců, která je dána rodinnou tradicí i úrovní průmyslové výroby kojenecké a dětské výživy. Výživu kojence doplňujeme dávkou vitaminu C a D. Dostatečná dávka vitaminu C má mimořádný význam pro detoxikační reakce, protože pomáhá odstraňovat z organismu nežádoucí zdraví škodlivé chemické látky, které v těle vznikají při látkové přeměně.

Vzniku křivice se předchází denním podáváním vitaminu D v množství 2 kapky na lžíci teplého mléka nebo čaje.

Příkrm můžeme připravovat buď celý doma, nebo jej pouze upravovat, poněvadž na našem trhu je řada tuzemských (Deva) i zahraničních výrobků kojenecké a dětské výživy. Chystá-li příkrm pro kojence matka doma, musí se vyvarovat často se opakujících chyb. Hygienická a bakteriologická nezávadnost surovin nakupovaných na trhu není vždy pro kojence dostatečně zajištěna. Zeleninový příkrm je plnohodnotný pouze s přídavkem brambor a rostlinného tuku, jinak nemůže nahradit dosud používanou mléčnou dávku. Tuk kryje jednak požadavek energetický, jednak zajišťuje kojenci speciální mastnou kyselinu linolovou. Základní zásadou je, aby příkrm obsahoval nejméně 2-3 druhy zeleniny a brambory tvořily nejméně 1/3 z celkového množství. Zeleninovou směs doplňujeme podle stáří dítěte dávkou 20-30 g masa. Použít můžeme všechny druhy libového vařeného a mixovaného masa – hovězího, telecího, libového vepřového i drůbežího, které střídáme. V zeleninové polévce nesmí chybět dětský příkrm. Její předností je, podobně jako u všech mléčných pokrmů, jednoduchá a rychlá příprava i dlouhodobá trvanlivost.

Při výživě kojenců v období posledních měsíců prvního roku se rodiče dopouštějí mnoha chyb. Pokračují ve výživě plně tekutou nebo kašovitou stravou. Kojenec je překrmován sacharidy a nedostává se mu vysoce hodnotných rostlinných tuků, vitaminů a stopových prvků. Jeho tělesný vývoj zaostává, vzniká chudokrevnost a začíná obezita. Matky při přípravě mléčných směsí nepoužívají mnohdy správně plnotučné mléko, ale částečně nebo dokonce zcela odtučněné mléko. Na druhé straně dávají dětem velké množství cukru a škrobu a málo biologicky hodnotných sacharidů. Zy jsou obsaženy v bramborách, ovesných vločkách a výrobcích z kukuřičné mouky. Ve výživě dětí v druhém půlroce života by tyto živiny měly hrát hlavní roli. Na konci období se rychle vyvíjí pocit chuti. Dostává-li dítě příliš sladká jídla a nápoje, zvyká si na ně a vyžaduje stejnou potravu v batolecím a školním věku.

Dítě v tomto období nikdy do jídla nenutíme. Samo si určuje množství jídla. Jinak je odmítá a může vzniknout odpor k jídlu. Důsledky nucení do jídla přetrvávají pak řadu let. Chuť k jídlu kolísá nejen během dne, podle ročních období, ale i podle zdravotního stavu dítěte.

Některé děti jídlo dlouho přežvykují – mají nedostatek slin nebo nedostatek cviku v polykání hustší potravy. Před dětmi o příjmu potravy nikdy nehovoříme. Děti se mají na jídlo těšit a mít z něho radost. Při přípravě jídel, bohužel někdy i u konzerv, se matka mnohdy orientuje svojí chutí. Nežádoucí je přídavek soli např. U zeleninového příkrmu. Právě tak nadbytečný je sladivý cukr – vzniká návyk kojence na sladká jídla, která jsou zdrojem nadbytečné energie.

Má-li kojenec v tomto období žízeň, nepodáváme mu mléko, které dále zvyšuje koncentraci soli, ale slabý čaj. Pamatujeme si, že v porovnání s dospělými má kojenec na 1 kg své tělesné hmotnosti a den čtyřikrát větší potřebu vody. Žízeň se dále zvyšuje v létě při dusném počasí, při nadměrném oblečení, vysoké pokojové teplotě a hlavně při průjmech nebo zvracení. V těchto situacích podáváme dítěti opakovaně vlažný nebo chladný bylinkový čaj s malým přídavkem cukru. Na našem trhu jsou dostupné kojenecké čaje a ovocné šťávy pro kojence.

Výzkum výživy kojenců stále pokračuje. Především se zdůrazňuje, že každé dítě vyžaduje individuální přístup. Nezáleží přitom ani tak na jeho věku, jako na fyziologické schopnosti dítěte zpracovávat – kousat, žvýkat, polykat daný typ stravy.

Vybráno: Kuchařka naší vesnice (r.1999)

Autoři: Hana Sedláčková (ved.

autorského kolektivu), Anna Benešová, Marie Havelková, MUDr.

Stanislav Hejda, DrSc., dr.

ing.

Anna Horynová, dr.

Marie Hrubá, prof.

MUDr.

Jiří Jodl, CSc., doc.

MUDr.

Zdeňka Kuncová, Csc.,prof. MUDr.

Vlasta Kurzová, Marie Mazalová, Ladislav Nodl, Karel Pinka, Alice Pinková, Jarmila Rakušanová, ing.

Jana Rysová, Hana Sedláčková, Olga Sobotková, Anna Straková, Marta Vávrová, Marie Voldánová.

Recepty: Recepty na pokrmy pro nejmenší děti [108]