Výživa dítěte v prvním půlroce života

V prvním roce života se uplatňuje u dítěte tři výživová období: období mléčné, přechod na nemléčnou výživové přídavky a období plné kojenecké výživy, které tvoří přechod k výživě batolete. V mléčném období je mateřské mléko pro dítě nejlepší potravou. Má je vždy k dispozici, je zbaveno mikrobů a má stálou teplotu. Obsahuje ochranné látky a podporuje rozvoj vlastní obranné schopnosti dítěte. Kojené děti prakticky netrpí poruchami výživy. Kojenci vypijí jen tolik mléka, kolik nezbytně potřebují. Tvorba mléka se přizpůsobuje požadavkům dítěte. Mateřské mléko má ve výživě dítěte naprosto bezkonkurenční postavení.

Důležitá je znalost techniky kojení. Dítě přikládejte k prsu ve správné a pohodlné poloze – vsedě nebo vleže. Prs přidržujte tak, abyste se prsty nedotýkala dvorce. Podpírejte je zespodu všemi prsty kromě palce. Dítě musí mít v ústech bradavku i s dvorcem, bříškem se dotýká matčina břicha. Ústa dítěte jsou v ose bradavky, nos a brada se dotýkají prsu. Na kojení je třeba mít čas a klid. Kojíte-li svoje dítě v nervózním spěchu a myslíte přitom na další povinnosti, neprospívá to ani kojenci, ani další tvorbě mléka. Dítě nechte pít tak dlouho, pokud neklesá intenzita sání. Obvykle je dítě za 15-20 minut syté a spokojené. Při každém kojení přikládejte sítě k oběma prsům, neboť jejich vyprázdnění je podmínkou další tvorby mléka. Po kojení nechte dítě odsříhnout. Bradavky před kojením opláchněte teplou vodou a dříve než upevníte prsy do pevné podprsenky, chraňte je sterilním (přežehleným, pouze k tomu účelu používaným) kapesníkem.

Nižší tvorba mateřského mléka, nemoc maminky nebo vzácněji její neschopnost kojit vede někdy dětského lékaře k tomu, aby předepsal náhradní umělou výživu. Ta sice splňuje požadavek přísunu živin po stránce kvantitatvní, ale ve svém konečném působení se nevyrovná účinkům mateřského mléka. V našich i evropských poměrech tvoří základ umělé výživy mléko kravské, které musí být zvláštním způsobem upraveno, zpracováno i baleno. Tento způsob výživy nejsnazší, nejjednodušší a pro většinu dětí také nejbezpečnější. Prvotní surovina tvořící základ pro výrobu změlé výživy je pečlivě vybírána po stránce kvality a upravována technologickým procesem podle požadavků lékařů tak, aby se co možná nejvíce přibližovala svým složením mléku mateřskému. Náhradou za mateřské mléko v prvních čtyřech až šesti měsících je mléko tzv. plně nebo částečně přizpůsobené (adaptované). Je obohacováno o řadu vitaminů i významných minerálních látek. Feminar je sušené mléko upravené pro novorozence a malé kojence, které lze podávat po dobu prvních čtyř měsíců života. Pokud dítě dobře prospívá, můžeme pokračovat až do ukončení šestého měsíce, popř. Déle. Základem tohoto výrobku, je vysoce jakostní kravské mléko obohaceno železem, vitaminy A, B 6, C. V oblasti adaptovaných mléčných výrobků je situace méně přehledná. Náš trh je v současnosti zásoben výroby z mnoha evropských států. Proto je nutné se před jejich použitím poradit s dětským lékařem, které výrobky jsou vhodné pro novorozence a kojence. Všechny sušená mléka je třeba před použitím obnovovat. Voda používaná pro přípravu potravy kojenců musí být po chemické stránce nezávadná. Kojenci reagují zvláště na přítomnost dusíkatých látek obsažených ve vodě. Dříve byly k přípravě používány a doporučovány vybrané minerální vody (Ida, Korunní), v současné době je na trhu tzv. Kojenecká nezávadná voda, která se získává z artéských studní. K obnově mléka doporučujeme podávat tuto vodu.

Po ukončeném čtvrtém měsíci života může dítě pokračovat Feminarem, ten lze vystřídat tzv. mlékem „druhé láhve“ – Sunarem, který provází dítě i v období batolecím. Mléka neadaprovaná se pro výživu malého kojence v prvních měsících života naprosto nehodí a je lhostejné, jde-li o mléko trvanlivé nebo kondenzované. Způsob výběru suroviny pro tyto výrobky, jejich technologické zpracování včetně obalové techniky, je pro tuto věkovou skupinu nejen nevhodný, ale může být i škodlivý.

V poslední době se rodičovská veřejnost setkává i s názorem laiků, ale bohužel i některých profesionálních zdravotních pracovníků, že obecně vhodnou mléčnou výživou pro kojence je i mléko kozí nebo tzv. rostlinné mléko sójové, které vůbec není produktem mléčné žlázy. Oba druhy mléka mají svou přísnou a velmi úzkou indikaci použití, kterou by měl posoudit pouze zkušený a věci znalý lékař. Současně musí zaručit i trvalý dohled a kontrolu dítěte, které tuto náhradní výživu přijímá. Náhradní mléka svým chemickým složením, možností kontaminace i vyvoláním přecitlivělosti na jinodruhovou bílkovinu kozího nebo sójového mléka přinášejí nejen zdravému, ale zejména nemocnému kojenci možné riziko řady dalších komplikací. Průmyslová příprava kravského mléka se sníženými alergenními účinky, které se podává dětem při nesnášenlivosti bílkovin kravského mléka, je poměrně složitá. Příprava v podstatě spočívá v rozložení bílkoviny kravského mléka. Ne všechny tyto výrobky však mají vhodnou chuť. Ve shodě s vývojem kojence je mateřské mléko doplňováno nemléčnými přídavky. Přechod na nemléčné přídavky začínáme u plně kojených dětí po ukončení šestého měsíce. U dětí uměle živených přecházíme na nemléčné příkrmy již po dosažení čtvrtého měsíce života.

Vybráno: Kuchařka naší vesnice (r.1999)

Autoři: Hana Sedláčková (ved.

autorského kolektivu), Anna Benešová, Marie Havelková, MUDr.

Stanislav Hejda, DrSc., dr.

ing.

Anna Horynová, dr.

Marie Hrubá, prof.

MUDr.

Jiří Jodl, CSc., doc.

MUDr.

Zdeňka Kuncová, Csc.,prof. MUDr.

Vlasta Kurzová, Marie Mazalová, Ladislav Nodl, Karel Pinka, Alice Pinková, Jarmila Rakušanová, ing.

Jana Rysová, Hana Sedláčková, Olga Sobotková, Anna Straková, Marta Vávrová, Marie Voldánová.

Recepty: Recepty na pokrmy pro nejmenší děti [108]