Výživa dětí od začátku přikrmování

Jako příkrm označujeme všechny přídavky k mléčné stravě: maso, zeleninu, ovoce, obilné produkty, vejce, brambory, mléko, rostlinné oleje a tuky, máslo. Příkrm obsahuje také vlákninu, která reguluje funkci tlustého střeva a má význam i pro správný průběh trávení a zažívání ve střevech. Především zavedením příkrm se zkracuje období přirozené výživy. Byla vyvrácena domněnka, že podávání potravy lžičkou má vliv na urychlení rozumového i pohybového vývoje dítěte. Tato praxe bývala dříve spíše spojena s nutností brzkého návratu ženy do zaměstnání.

Zvýšené množství mateřského mléka může obvykle zajistit výživové potřeby kojence i v druhém půlroce života. Po mléčném období v první etapě života můžeme místo Feminaru podávat druhý základní typ sušeného mléka – Sunar, kterým lze pokrýt potřebu mléka i u batolat. Průmysl mléčné výživy vyrábí různá dietická mléka (Lakton, Relakton, Evikan). Mléčnou kaši Sunarku zavádíme do výživy teprve na radu dětského lékaře. Zavádění nemléčných příkrmů má také důvod výchovný, protože se přechází od stravy tekuté ke stravě kašovité. Kojenec se naučí žvýkat a polykat tuhou stravu a navíc poznává další chutě.

Základní součást příkrmu tvoří maso. Podle vyspělosti kojence je podáváme v postupně se zvětšujícím množství, až nahradíme jednu až dvě mléčné dávky. Lze je podávat tekuté jako polévku nebo jako hustší příkrm lžičkou. Obsahuje pro kojence velmi potřebné železo, jehož hladina bývá nižší právě na přelomu prvního roku života. Předností masa je, že železo je z něho vstřebáváno výrazně rychleji než z ostatních složek potravy. Zeleninu zařazujeme proto, aby se dítěti dodaly další stopové prvky a vláknina. Zeleninu je nutno v této fázi tepelně upravit, a proto nelze počítat s účinnou přítomností podaných vitaminů. Masozeleninový příkrm obsahuje železo, které příznivě ovlivňuje tvorbu krve. Začíná se s malými tekutými porcemi, kdy si kojenec při trpělivém opakování zvyká na novou formu pokrmu. I když zpočátku vytlačuje jazykem potravu zpět, neznamená to, že mu nepřináší žádný užitek, spíše se musí přeorientovat na poněkud jiné žvýkací aplykací pohyby. Tuto zkutečnost si rodiče neuvědomují a reagují po svém. Buď vysadí masozeleninový pokrm vůbec, nebo se snaží dítě oklamat tím, že upravují příchuť slazením nebo solením. Jedná se o hrubou chybu, která uzavírá okruh odmítání potravy- nechutenství – neprospívá a stává se zbytečnou starostí pro rodiče i ošetřujícího lékaře.

Průmyslově vyráběné zeleninové výrobky ve skleněných obalech jsou jemně chuťově připravené a není je potřeba kořenit ani sladit. Tyto kombinace jsou z výživového hlediska žádoucí a jejich příprava je v domácnosti pracná.

Ovocné šťávy nemohou v prvních týdnech života nahradit svým obsahem přirozeného vitaminu C jeho celkovou potřebu bez nebezpečí, že se výrazně sníží objem přijímané mléčné stravy. Důsledkem je pak i snížení příjmu živočišné bílkoviny a minerálních látek nutných pro stavbu kostí. Podobně jako u zeleninového příkrmu je možno používat u ovocného příkrmu čerstvé ovoce nebo průmyslově vyráběné konzervy. V nich je ovoce jemné kašovité konzistence a každý výrobek je obohacen dostatečnou dávkou vitaminu C, který si udržuje svoji aktivitu až do konce záruční doby výrobku. Do ovocné šťávy a do ovocné kaše nepřidáváme piškoty ani sušenky. Kaši můžeme zředit malým množstvím vody nebo čaje (asi 20 ml) a doplnit 5 -15 kapkami citrónové šťávy. Kaše obsahuje šťávu a dužinu. Připravujeme ji z nastrouhaného nebo rozmačkaného ovoce a doplňujeme ji 10-20 kapkami citrónové šťávy. Uměle živení kojenci přijímají v mléčném období Feminar, který je vitaminem C obohacen. Plně kojené dítě získává dostatečnou dávku vitaminu C z mateřského mléka, pokud kojící žena přijímá dostatečné množství vitaminu ve své potravě nebo ve formě 1-2 tablet celaskonu denně (tj. 100-200 mg denně). Obě formy vitaminu, přirozený i syntetický, jsou biologicky stejně účinné.

Vedle masozeleninového a ovocného příkrmu zařazujeme do jídelníčku také obilné kaše, které mají u nás velkou tradici a jsou velmi oblíbeny. Dříve byly zařazovány do stravy kojenců příliš brzy, mnohdy již v druhům až třetím měsíci. Při takové praxi hrozilo dítěti několik nebezpečí. Především jde o přikrmování „prázdnými kaloriemi“, při němž sytivý účinek kaše vede ke snižování příjmu mléka a tím také k ohrožení rostoucího organismu nedostatkem bílkovin, vápníku a fosforu. Druhým nebezpečím je přítomnost zvláštní bílkoviny – lepku – obsaženého ve většině obilovin a výrobcích z nich (krupice, kroupy, ovesné vločky, různé druhy mouky). Lepek může v prvních měsících života působit nepříznivě na střevní sliznici a vyvolat z kojence chronické střevní onemocnění.

V současné době jsou na našem trhu mléčné kaše, které se svou skladbou liší od klasické krupicové nebo rýžové kaše. Jsou vyrobeny na bázi sušeného mléka s přídavkem, který neobsahuje lepek, a lze je podávat kojencům již v prvním roce života.

Při výživě kojence v období přikrmování nesmí chybět ani vitamin C aD. Podáváme jej, pokud nepoužíváme mléčný výrobek obohacený těmito vitaminy, nejčastěji v množství 1-2 kapek denně. Výživu kojenců doplňujeme podle předpisů lékaře fluridem a v blízké budoucnosti také sloučeninou jodu.

Vybráno: Kuchařka naší vesnice (r.1999)

Autoři: Hana Sedláčková (ved.

autorského kolektivu), Anna Benešová, Marie Havelková, MUDr.

Stanislav Hejda, DrSc., dr.

ing.

Anna Horynová, dr.

Marie Hrubá, prof.

MUDr.

Jiří Jodl, CSc., doc.

MUDr.

Zdeňka Kuncová, Csc.,prof. MUDr.

Vlasta Kurzová, Marie Mazalová, Ladislav Nodl, Karel Pinka, Alice Pinková, Jarmila Rakušanová, ing.

Jana Rysová, Hana Sedláčková, Olga Sobotková, Anna Straková, Marta Vávrová, Marie Voldánová.

Recepty:  Recepty na pokrmy pro nejmenší děti [108]