Výživa batolete

Batolecí věk je období vývoje dítěte od jednoho do tří let života. Jídelníček se stále ještě podobá plné kojenecké výživě a teprve koncem tohoto období se přibližuje výživě předškolního dítěte.

Základem výživy zůstává mléko a mléčné výrobky. Není třeba měnit plnotučné sušené mléko Sunar. Ranní kávu připravujeme přidáním odvaru melty (nejlépe Vitakávy) do mléka. Jen dobrým jedlíkům podáváme kakao. Ještě vhodnější než mléko sladké je mléko zakysané, bílé jogurty a další mléčné výrobky, zejména tvaroh a sýry s nízkým obsahem tuku. Mezi zdroje významných bílkovin patří vedle mléka také bílkoviny masa a vajec. Průměrná spotřeba batolete je 30 g masa na den. Vhodnými druhy masa je maso hovězí, telecí, libové vepřové, králičí, drůbeží a rybí filé. Podáváme je vařené nebo dušené ve formě masové směsi. Uzeniny do jídelníčku batolete nepatří. Vejce připravujeme celé (tj. žloutek včetně bílku) v průměrné spotřebě 2-3 kusy týdně.

Vedle živočišných bílkovin nesmíme zapomínat na bílkoviny rostlinné. Obsahují je brambory, luštěniny a všechny druhy obilovin. Těstoviny podáváme 1x týdně, luštěniny 2x týdně, rýži nejméně 1x týdně, další příkrm doplňují brambory. Mimořádně opatrní jsme při podávání potravinářských výrobků s obsahem sacharidů, které se vyznačují velkou sladivostí (keksy, sušenky, piškoty). Jestliže se u bílkovin přednostně uplatňují bílkoviny živočišného původu, u tuků je tomu naopak. Při přípravě pokrmů pro batolete používáme raději rostlinné tuky. Ovoce a zeleninu zařazujeme do jídelníčku 2x denně. Doplňujeme jimi obědy a večeře, místo běžně používaných sladkých moučníků. Porce směsi ovoce a zeleniny může být malá a měla by být připravena s určitou fantazií. Saláty, zejména směs ovoce a zeleniny, batolata velmi dobře přijímají. V batolecím období potravu zásadně nepřislazujeme, téměř nesolíme, lze ji pouze mírně ochutit kořením, nejlépe rostlinným.

 

Správné rozdělení denních jídel podle zásad správné výživy:

• snídaně 20 % celodenní stravy
• přesnídávka 5-10 % celodenní stravy
• oběd 35-40 % celodenní stravy
• svačina 10 % celodenní stravy
• večeře 20-30 % celodenní stravy

V tomto věku nepoužíváme k výživě kojenecké lahvičky. Mléko, nápoje a polévky pije dítě buď ze šálku, nebo je podáváme lžičkou. Při prořezávání prvních zubů ve druhém roce života nabízíme stravu, která zapojuje činnost kousání a žvýkání, poněvadž žaludek i střeva dítěte jsou připravena zpracovávat obtížněji stravitelná jídla. Postupně opouštíme speciální výrobky hotových jídel určených pouze pro kojence a batolata. Pro dítě v tomto věku postačuje pouze ¼ -1/2 l mléka, podávat vyšší množství není účelné, protože děti pak nejedí dostatečné množství další stravy. Ovládá-li dítě pití z hrnečku a použití lžíce, nenecháváme je jíst samotné, nýbrž je posazujeme ke společnému stolu.

Je třeba dát pozor na nadbytečné množství kapusty, luštěnin, hlávkového salátu i celozrnného chleba s kůrkou, zejména u dětí, které se nenaučily dobře kousat a rozžvýkávat stravu. Brambory, zeleninu a maso již nemixujeme a nelisujeme, rozmačkáme je vidličkou nebo na drobno pokrájíme.

V batolecím období se zpomaluje růst a vývoj dítěte a klesá také jeho nárok na potřebu živin. Maminka, která není na tuto situaci připravena, nemá správnou představu, kolik může batole sníst, a často přichází se stížností, že dítě přestává jíst. Také onemocnění, která probíhají v tomto věku, jsou provázena sníženou chutí k jídlu a v rekonvalescenci po onemocnění odmítají děti zejména hutnou stravu. Nerespektování těchto zásad vede k nechutenství a postupnému odmítání stravy. Je třeba rozlišovat mezi dětmi, které jedí pomalu a mají malou spotřebu, a mezi dětmi roztěkanými, které jsou velmi živé a „nemají na jídlo čas“. Konečně musíme odlišit děti, které potravu dlouho přežvykují, poněvadž mají nedostatek cviku v polykání tuhých potravin, popř. Nedostatek slin. Loudavě jí také dítě, které chce být středem pozornosti rodičů, někdy tak vůči nim vyjadřuje i vzdor nebo projevuje žárlivost na mladšího sourozence.

U batolat se dostává do popředí nejen kvalita výživy, ale i způsob stravování. U jedinců s vysokým příjmem energeticky bohaté stravy převyšující doporučené dávky potravin se již v tomto věku začínají projevovat příznaky nadváhy, které později vyústí v obezitu. Proto musíme velmi pečlivě sledovat vývoj křivky hmotnosti dítěte a přítomnost tuku v podkožních vrstvách. Významná je i návyková stránka. Kromě přejímání rodinných tradic se při příjmu potravy vytvářejí i nové zvyklosti. Mohou vznikat i návyky nevhodné, které ovlivňují budoucí způsob výživy dítěte.

Jídelníček batolete obsahuje v principu tři hlavní jídla a u dětí velmi pohyblivých ještě jednu, případně dvě mezidávky.

 

Příklad jídelníčku pro mladší dvouleté batole:

 

Snídaně:

Šálek mléka, půl krajíčku chleba bez kůrky potřeného máslem nebo džemem, popř medem či nízkotučným taveným sýrem, zavádějí se nízkotučné tvarohové pomazánky. Odmítá-li dítě mléko, můžeme je vylepšit Vitakávou nebo podávat formou kakaového nápoje. Do šálku lze přidat menší množství ovesných, kukuřičných nebo pšeničných vloček. Nalámaná chléb nebo suchar do šulku je možno doplnit malým množstvím syrového nebo kompotovaného ovoce.

 

Přesnídávka (pouze u dětí se zvýšenou spotřebou):

Malá sklenička ovocné nebo zeleninové šťávy, sezonní ovoce, které na hrubo nastrouháme nebo nakrájíme. Při nadměrné spotřebě přidáme malé množství sucharů, celozrnného keksu nebo chleba.

 

Oběd:

150-200 g zeleniny, brambor, malé množství másla, rostlinného tuku nebo oleje (1 kávová lžička), 20-30 g libového doměkka uvařeného masa, popřípadě žloutek. Po obědě ovocná kaše, kompot, kousky ovoce, malé množství pudinku nebo pochoutku z tvarohu.

Svačina (pouze u dětí s vyšší spotřebou):

Obdobné složení jako přesnídávka dopolední.

 

Večeře:

Šálek mléka (podmáslí, zakysané mléko, mléčný koktejl, kakao, biokys) nebo bylinkového čaje. Půl krajíčku chleba bez kůrek pomazaného máslem nebo rostlinným tukem, jemný tvarohový sýr, půl vajíčka naměkko.

 

Obměny:

150-200 g mléčné kaše krupičné, vejce naměkko

150-200g mléčné kaše rýžové, vločkové, pohankové, mírně oslazené cukrem a malé množství kompotu nebo ovocné šťávy.

Výživa kojenců a batolat má vzhledem k pozdějším důsledkům nesprávné výživy v tomto období stále větší význam. Proti dřívější praxi se mnohé změnilo a také situace na našem vnitřním trhu je sice lepší, ale komplikovanější. Doporučujeme proto při jakékoli nejistotě obrátit se na dětského lékaře nebo na specialistu v oboru dětské výživy.

 

Autoři: Hana Sedláčková (ved. autorského kolektivu), Anna Benešová, Marie Havelková, MUDr. Stanislav Hejda, DrSc., dr. ing. Anna Horynová, dr. Marie Hrubá, prof. MUDr. Jiří Jodl, CSc., doc. MUDr. Zdeňka Kuncová, Csc.,prof. MUDr. Vlasta Kurzová, Marie Mazalová, Ladislav Nodl, Karel Pinka, Alice Pinková, Jarmila Rakušanová, ing. Jana Rysová, Hana Sedláčková, Olga Sobotková, Anna Straková, Marta Vávrová, Marie Voldánová.

Recepty: Recepty na pokrmy pro nejmenší děti

Fotogalerie: