V mnoha zemích je podstatnou složkou potravy, někde dokonce specialitou, hmyz.
V Africe a Asii si některé národy pochutnávají na stěhovavých kobylkách. Objevují se na jídelníčku už plných 1 300 let. Také jihoameričtí Indiáni suší kobylky, rozemílají je moukou a pekou z nich chléb.
V Paraguayi připravují jakési koláče z mouky a housenek žijících v bambusových stoncích. Indiáni mají v oblibě i mravence stěhovavé. Domorodci je sbírají udí nebo praží a pak je pojídají se solí. V Indickém oceánu se loví zvláštní pochoutka – sumýš zvaný mořská okurka. Má prý trochu jódovou příchuť.
Dokonce v Německu se zachoval recept na přípravu výživné polévky z chroustů a na chrousty vařené.
Vaření chrousti
1/4 kg chroustů ve studené vodě omytých vhoď do horké vody, přidej všechnu kořínkovou zeleninu, trochu kmínu, trochu soli a nechej v ní zpěnit jemně sekanou zelenou petržel. Vodu z chroustů zceď, zalej jí připravenou zásmažkou a nechej chvíli povařiti.
Kulinářské zkušenosti předků dnes stačí jen oprášit a můžeme začít vařit. Ne, že by se historie obecného nedostatku volů, prasat, beranů, divočáků či paroháčů opakovala. Jenže jsou nějak chráněni. Nejhorší však je, že do ochranářských seznamů už stačily vstoupit i živočišné druhy jindy běžně zpracovávané. Pozor na to!











































