V Ghanské kuchyni samozřejmě nechybí, pro nás Evropany nepochopitelná jídla, jako například žíví, lezoucí čneci. Této luxusní pochoutky, jsou ghanská tržiště plná. Pouliční občerstvení v Ghaně z mnoha různých důvodů také letí. Nejoblíbenějším názvem jsou variace "Royal" (Kumasi).

V Ghaně jsou národní jídla zastoupena obligátním fu-fu, což je v hmoždíři drcená mouka kasawe, postupně hnětená tloukem do podoby plastelíny. Ta konzistence je důležitá, protože z této hmoty si můžete v prstech vytvarovat něco jako lžičku na nabírání strašlivě pálivé omáčky. Fu-fu samotné nejen vypadá, ale i chutná beztvárně - prostě nechutná nijak.

Druhým zástupcem tradiční kuchyně jsou kenke, koule nebo šišky z nakvašené nakyslé kukuřičné mouky, které si rukama zpracujete do mističky a můžete s tím nabírat pro změnu pálivou omáčku. Někdy se k tomu přikusuje vysušená ryba, která chutná a křupe jako slané krekry.

Restauraci na příjemné posezení, ať už venku anebo vevnitř, je na každém rohu dostatek a tak si můžete pochutnat na ghanských jídlech. Evropské jídla jako špagety, hranolky, anebo pizzu najdete jen zřídka. Nejbližší našim žaludkům je pražená rýže „fried rice", která sa podává s kuřetem, anebo jiným jídlem podle výběru.

Maniok, hlavní potravina v mnoha západoafrických zemích, skýtá nejen škrobovou mouku, ale po určitém zpracování také intenzivní sladidlo. Přišli na to výzkumníci z potravinářského institutu v Ghaně. Extrakcí získaný cukerný sirup se dá vhodně využívat i k medicínským účelům, ke slazení palmového vína a jiných nápojů.

Zdroj: www.g2.cz, www.livingstone.cz

---

---