





ČLÁNEK Z www.receptyonline.cz
85
Historie absinthu začala ve Švýcarsku, kde počal léčit svoje pacienty zeleným elixírem jistý doktor Ordinaire, který získal recept k jeho výrobě od staré bylinkářky.Známým se stal roku 1805, kdy jej začal ve velkém vyrábět Francouz Pernod. Během 19. století přestává být popíjení absinthu výsadou bohatších středních vrstev a rozšiřuje se mezi nejchutší, kteří s ním často zahánějí myšlenky na bídu každodenního života. V této době se stává značně oblíbeným i mezi umělci té doby, ovlivnil tvorbu i takových mistrů jako byl Toulouse-Lautrec, Van Gogh, Picasso či Manet.
Závislost na absinthu, která se projevovala křečemi, slábnutím paměti, nespavostí, halucinacemi, epileptickými záchvaty a celkovou degenerací, vedle k dokonce k jeho zákazu v roce 1915. Dnes je prodej tohoto nápoje povolen pouze v několika málo zemích.
Absinth obsahuje kromě vysokého množství etanolu (50-72%) rovněž celou řadu éterických olejů, hlavně pelyňkového, anýzového, fenyklového a koriandrového a také thujon, který má u pijáka tohoto nápoje vyvolávat nevšední euforické stavy (jeho obsah je však platnou legislativou omezen na pouhých 10 mg/l). Typická zeleň nápoje se ještě zesiluje použitím přírodních (výtažkem pelyňku a chlorofylu) nebo umělých barviv.
vybráno ze slabikáře Alkoholu
Menu články
Anketa
Vtipy
Jeden opilec si zkrátil cestu domů přes hřbitov. Tam však spadl do vykopaného hrobu a usnul. Ráno se prochladlý probudil a nadává: "Sakra, to je zima." A paní, co o kousek dál pokládala kytičku na hrob, povídá: "Tak proč ses odkopal?" další anekdoty
Více gastronomických vtipů