Víte, že …

Když se řekne mák, nejspíše se vám vybaví malá modrá semínka, makovice nebo makové buchty. Je to jedinečná, často opomíjená plodina. Víte, jakou roli hraje v naší výživě? Nebo proč je pro Českou republiku mák specifický a jak se liší od zbytku světa?

Fazole je velmi chutná potravina a náš jídelníček může zpestřit na několik způsobů. Obsahují významné množství bílkovin, rozpustnou i nerozpustnou vlákninu a mohou nám nahradit i nedostatečný příjem zeleniny. Pokud milujete fazole, váš jídelníček nutně nemusí být fádní. Vybírat totiž můžete z jedenácti druhů fazolí.

Kde se asi vzala šlehačka? Jak to, že se při šlehání srazí? Co její teplota … kdy se nám ji nepovede ušlehat? To a ještě více se dozvíte právě v tomto článku.

Biftek nebyl znám ještě v 18. století. To se ještě kusy masa pekly vcelku. Museli to být až londýnští řezníci, kteří pro Angličany, známé ve světě jako „pojídači hovězího masa“, nakrájeli na plátky a vynalezli tak beef steak neboli biftek.

Rýže je jednou z nejrozšířenějších plodin světa, která tvoří základ jídelníčku víc než polovinu lidí planety. Jenže není rýže jako rýže. Víte, jaký je rozdíl mezi asijskou a evropskou rýží a jak ji správně uvařit? Věděli jste, že po rozvařené rýži máme znovu rychle hlad? Specialista na zdraví a životní styl značky Menu Gold Mgr. Milan Merva poradí, jak s tímto pokrmem správně pracovat.

Máslo patří mezi základní potraviny. Je jedinečné. Vždyť i všelijaké rostlinné tuky se snaží napodobit jeho lahodnou a jemnou chuť. Věděli jste, že je čerstvé máslo při řadě onemocnění jater a žlučníku často jediným tukem, který pacienti snášejí? Jaké jsou tedy jeho zdravotní benefity? Jak poznáte jeho náhražky? Jak se liší stolní máslo od tradičního? A co byste měli určitě sledovat na jeho obalu?

Zde najdete sýry s bílou plísní, sýry s modrou a zelenou plísní, zrající sýry, tvrdé a polotvrdé sýry …

Vite, že existuje na světě více jak 300 druhů těstovin a více jak 700 jejich tvarů?

Jsou zhuštěným vyjádřením poznatků o tom, jak chutně a správně jíst a pít. Zaměřují se především na chuťovou stránku.

Tradiční český chléb je tzv. pšeničnožitný, vyráběný z těsta zadělaného žitným kváskem, k jehož výrobě se používají dvě mouky: pšeničná chlebová a žitná na výrobu kvasů. V nedávné minulosti převažovala v těstě mouka žitná, nyní se poměr přesouvá k moce pšeničné.

Lanýž (lat. Tuber, franc. truffe, čti tryf, něm. Trueffel) rod jedlých vřeckatých hub podzemních, s hlízovitými plodnicemi, u nás roste jen několik druhů v nejteplejších vápencovitých oblastech pod listnáči, ve Francii se pěstuje lanýž pravý (černovýtrusový). Černý démant. Tak nazývají gurmáni nejdražší houbu na světě – lanýž.

V Japonsku se tradičně nejedlo mnoho masa. V době převládajícího vlivu buddhistického náboženství se hovězí maso jíst nesmělo, a v pozdější době nebyla zase místa na pastviny …

Když se řekne Melta, snad většina z nás si představí kávovinový nápoj, ideálně vylepšený smetanou či mlékem. Bezkofeinový nápoj našich rodičů a prarodičů začala ve 40. letech vyrábět firma Franck, dnes pardubické Kávoviny, a.s.

Řepka olejka je naší významnou plodinou podobně jako v jiných zemích nejen Evropy, ale také Severní Ameriky a Asie. Rozkvétající žlutá pole jsou považována za symbol začátku jara. Přestože má široké využití a význam, nevyhnula se kolujícím mýtům a polopravdám.

Mexickou kuchyni charakterizují rozmanité chutě, nepřeberné množství barev a originální koření. Tuto jedinečnou gastronomii ocenilo také UNESCO, které ji zařadilo na seznam nehmotných památek lidstva. Její základ tvoří tisícileté domorodé kulinářské tradice doplňované od 16. století evropskými prvky.

Omáčky patří ve světě neodmyslitelně ke každé dobré kuchyni. Až díky dobré omáčce se z obyčejného jídla mnohdy stává lahodný pokrm! Naše česká kuchyně je vyhlášená kvalitními omáčkami. Proslula hlavně omáčkou svíčkovou, houbovou, křenovou a koprovou. A jak jsou na tom s omáčkami ve světě? Italské těstoviny si nelze představit bez různých pikantních omáček. Anglie je proslulá svojí worchestrovou a cumberlandskou omáčkou. Indická kuchyně bez čatní a rozmanitých kari by byla docela fádní. Skvělé omáčky přinesla světu samozřejmě také francouzská kuchyně. A tak by jsme mohli jmenovat dál, co vynikající světová kuchyně, to nějaká skvělá omáčka.

Je to ten nejtypičtější italsky sýr. Již v písemnostech starých Římanů, před více než 2000 lety, nacházíme zmínky o sýru vynikající chuti a neuvěřitelně dlouhé trvanlivosti, vyráběném v oblasti okolo Parmy.

Když se řekne paštika, vybaví se nám většinou kulatá nízká plechovka, kterou s sebou vozíme na dovolenou, výlety nebo ji máme v lednici připravenou pro případ nouze. V řeznictví nebo lahůdkách pak najdeme na pultech hranatou paštiku ve staniolu, v umělém střívku nebo paštikový srnčí hřbet …

V moři žije na 20 000 druhů ryb a mnoho měkkýšů a korýšů. Na stůl se dostane jen zlomek. Třeba i proto, že je neznáme.

Už naše babičky říkávaly ,,polévka je grunt a maso špunt“ a nic v zimě lépe nezahřeje, než dobrá teplá polévka. Vědecké studie pak prokázaly, že například vývar z kostí dokáže nastartovat imunitní systém. Vědecky řečeno silný vývar z kostí inhibuje migraci neutrofilů, méně učeně řečeno, ovlivňuje pohyb bílých krvinek, čímž snižuje vedlejší účinky zánětu v organismu napadeného chřipkou nebo jiným virovým onemocněním. A tak to máme i vědci potvrzené, horký vývar dokáže léčit!