Poslední ovoce, které se sklízí na podzim, jsou kdoule. Někdy se nechávají přejít mrazem, aby byly sladší. Očesané plody vydrží při uskladnění další měsíc i déle. Kdoule mají příjemnou vůní, která připomíná směs vůní jablka, hrušky, citrusů a vanilky. Vůně je intenzivní a provoní byt podobně jako aromatická svíčka. Babičky dávaly v minulosti kdoule do prádla, které pak krásně navonělo.
Kdoule obecná – Cydonia oblonga, je stromkovitý keř z čeledi růžovitých, výšky až 5 metrů. Kvete bíle nebo narůžověle, zpravidla v květnu. Plodem jsou sytě žluté malvice pokryté jemnou šedivou plstí, která jde dobře setřít. Tvarem připomínají hybrid jablka a hrušky. Patří mezi jádrové ovoce.
Za místo původu se uvádí Kavkaz nebo Persie. V Evropě se začala pěstovat už v 9. století, ovšem v Řecku už se pěstovala ve starověku. Plody kdoule byly Řeky zasvěceny řecké bohyni krásy Afrodité.
Zasyrova je toto ovoce trpce kyselé a tvrdé, vždy se musí při kuchyňském zpracování povařit s cukrem. Dávka na 1 kg ovoce se doporučuje od 200 do 300 g cukru.
Na přípravu kompotů se tvrdá slupka loupe, velmi dobře je odstranit kuchyňskou škrabkou na zeleninu. Oloupané ovoce se zbaví jadérek a nakrájí na plátky nebo kostičky, má tendenci hnědnout, proto vkládáme hned do vody s citronovou šťávou. Při vaření kompotu přidáme cukr podle uvážení a můžeme přidat kousek skořice, badyánu a hřebíčku. Ovoce se vaří zhruba 30 minut. Kdoulový kompot pak můžeme sterilovat nebo nechat vychladit a konzumovat už druhý den.
Slupky z kdoulí nevyhazujeme, pokud máme v úmyslu vařit kdoulovou marmeládu. Uvaříme ze slupek cukrový rozvar, který použijeme na marmeládu, kdoule mají dobrou želírovací schopnost a slupky obsahují pektiny.
Na marmeládu se kdoule neloupou, jen pokrájí na malé kousky, doba vaření je 90 minut i déle.
Prolisováním s přidáním menšího množství cukru, můžeme připravit kdoulové pyré, či dětskou přesnídávku.
Dříve se připravoval i kdoulový sýr, který je vlastně jen tuhý rosol, který se podával k sýrům a masu. Ovoce lze využít do různých desertů, koláčů, upečením ztrácí kyselost a kombinace s máslem, tvarohem, smetanou je skvělá.
Na Balkáně pálí z kdoulí rakiji, nazývá se dunjevaca.
Plody obsahují vlákninu, organické kyseliny, vitamín C, pektin, silice, třísloviny. Semena obsahují hodně slizu, mastný olej, glykosidy amygdalin, albumin a tanin, rovněž třísloviny.
Kdoule má i léčivé účinky zmiňuje se o nich abatyšé Hildegarda von Bingen a Matthioli ve svých dílech. Uplatňovala se při léčbě revma, kdoule se podávaní vařené nebo pečené a efekt se projevil při podávání 3 kdoulí denně. V těžších případech se doporučovalo 5-8 kdoulí denně po dobu 1 měsíce. Používaly se i jadérka z plodů, které se macerovaly ve vlažné vodě, slizovitý výluh se používal k zevním účelům na ochranu pokožky a sliznic před škodlivými vlivy.
Kdoule se v dněšní době už málo pěstují na zahradách či v sadech, spíše se s nimi setkáme v parcích jako okrasnou dřevinou. Plody v říjnu a listopadu prodávají některé řetězce, nebo se dají sehnat na farmářských trzích.
Text foto D. M.
Více o kdoulích najdete v naší encyklopedii ovoce zde: Kdoule
Recepty k článku:
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.