Patizony, bílá odrůda tykve diskovitého tvaru, na okrajích obloukovitě vykrajovaná, se na našich zahrádkách pěstovala hojně od 60. let minulého století, kdy se do Čech dostala z Maďarska. V 80. letech ho vytlačila tehdy módní cuketa původem z Itálie. Po roce 2000 se pak, také na úkor patizonů, rozšířilo hojně pěstování různých druhů dýní, viz. nabídka na současném českém trhu. Nejčastěji na zahradách, ale také v obchodech narazíme na máslovou, špagetovou, či hokaido dýni. V současné době, díky farmářským trhům, se znovu patizon objevuje ve stáncích, ale i na některých zahrádkách.
Patizony se dříve většinou pěstovaly v zahradách na kompostech, ten poskytl dostatečné živiny a stačila již jen pravidelná zálivka, aby se patizonům dařilo. Patozony ale mají značné nároky na příjem živin, jejich kořenovým systémem odebírají značné množství a tak kompost vyčerpávají, což není žádoucí. Lepší je patizony pěstovat na záhonech, které se dobře vyhnojí kravským hnojem (2-3 kg na metr čtvereční).
Patizony mají rády těžší hlinité půdy a hlinitopísčité půdy právě s větším obsahem živin, hlavně dusíku. Snáší dobře i polostín. Nejvlépe je vysazovat předpěstované sazenice patizonů. V polovině dubna dáme do květináče 2-3 semena, po vzejítí necháme dorůst nejsilnější rostlinu, sazenice pak vysazujeme na záhony v druhé polovině května a to do sponu 1×1 m. Přímý výsev se doporučuje v teplejších oblastech.
Během vegetace přihnojujeme mírně i průmyslovými hnojivy, síranem amonným, vápencem, draselnou solí. Osvědčil se i vykvašený slepičinec naředěný v poměru 1:10.
Svými velkými listy dobře stíní půdu, proto to se zaléváním moc nepřeháníme, radši zaléváme patizony méně a častěji, ráno a večer. Během vegetace kypříme půdu a odstraňujeme plevel.
Plody se sklízejí od července do září, nejlépe o průměru 10-15 cm, ty jsou jsou nejchutnější. Větší plody patizonů obsahují mnoho semínek, na okrajích bývají příliš tvrdé.
V kuchyni se nejčastěji připravuje smažený, kdy se nakrájí na 5 mm silné plátky, oloupe tvrdá slupka a obalí v trojobalu podobně jako řízek. Může se rovněž zapékat, připravit s vejci jako mozeček, syrový nastrouhaný je vhodný i do salátů. Lze i konzervovat, mladé a malé patisony se nakládají podobně jako okurky a větší jsou naopak vhodné do čalamád s jinými druhy zeleniny ze zahrádky. Výborné je i zelí s patisonů.
Na rozdíl od cukety lze i dlouhodobě uskladnit, jako některé odrůdy dýní. Jako všechny odrůdy tykví obsahuje hodně vody a vlákninu, povzbudivě působí na trávení, odstraňuje jedy ze střev, snižuje hladinu cukru v krvi, obsahuje vitamín A. Malá plochá semena obsahují stopové prvky, vitamín B a C, z minerálních látek nejvíc draslík, zinek, hořčík, železo.
Usušená semena můžeme jíst samotná nebo přidávat do jogurtu. Nadrobno nasekaná semínka chutnají i v domácím pečeném chlebu. Díky malému obsahu sacharidů jsou vhodné pro diabetiky a při dietách. V současné době jsou na trhu kromě klasické bílé odrůdy patizonů i žluté a zelené formy.
Text i foto: D. Marounek (jedno foto ReceptyOnLine.cz)
Recepty na patizon, s patizonem:
- Smažený patizon
- Patizon s vejci
- Zapečený patizon s mletým masem
- Zapečený patizon se sýrem
- Patizony na smetaně
- Patizony ve sladkokyselém nálevu
- Patizony na způsob guláše…
Paštika – perla studené kuchyně
Pojmu květový med rozumím, ale co znamená med smíšený?
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.