Knedlíky, polévky, maso a brambory patří mezi nejoblíbenější potraviny naší kuchyně. Přestože se na našem stole objevuje stále více ovoce a zeleniny, na oblíbená tradiční česká jídla zkrátka nedáme dopustit. Často je ale připravujeme v lehčích, zdravějších a modernějších úpravách. Stále častěji se také vracíme k tuzemským surovinám, což je jenom dobře. Podporujeme tak domácí produkci a chováme se daleko ekologičtěji. Ovoce, zelenina, maso a jiné potraviny zbytečně neurazí cestu přes půl světa a suroviny jsou tak i daleko čerstvější, dostanou se k nám totiž v plné zralosti. V článku najdete tip na 6 skvělých podzimních receptů!
Že máme rádi maso a výše zmíněné suroviny, jsme zohlednili i při našem říjnovém vaření. Zpracovali jsme velké množství kysaného zelí, dýni, ořechy a brambory. Ty, přestože u nás původně nerostly, mají na českém stole své nezaměnitelné místo a patří ke stálicím našeho jídelníčku. Roční spotřeba brambor v České republice je průměrně 70 kg na osobu, přičemž na obyvatele se ročně zkonzumuje více už jen pšeničné mouky. Aby také ne, brambory jsou nejen moc dobré a bohaté na vitamíny, minerály a bílkoviny, ale také se z nich dá vykouzlit spousta dobrot.
Skvělou volbou je i kysané zelí. V sezóně, které je právě teď, je jednou z našich nejzdravějších a zároveň nejlevnějších a nejdostupnějších potravin. Je velmi bohaté na betakaroten, vitamin C, B, E, K a na minerální látky a stopové prvky. Obsahuje bakterie mléčného kvašení a řadu fytochemikálií, které mají pozitivní účinky na trávení a zdraví.
S příchodem podzimu jsme využili i několik tučnějších surovin, jako je vepřové maso a zakysaná smetana. Zakysaná smetana je lehce stravitelná a oproti sladké smetaně i o něco méně kalorická. Stejně tak jako jiné fermentované mléčné výrobky má pozitivní vliv na střevní mikroflóru, je zdrojem kvalitních plnohodnotných mléčných bílkovin, vitaminů A, D, E, K a vitaminu B, tak jako minerálních látek, a to hlavně vápníku. Díky obsahu tuku má jemnou chuť, jejíž nakyslost způsobují přidané kultury ušlechtilých mikroorganismů mléčného kvašení Streptococcus lactis. Tuk je nositelem chuti a v přiměřeném množství a v rámci vyváženého jídelníčku nezaškodí, tak si ho občas s klidem dopřejte.
Naše (nejen) říjnové menu z lokálních surovin
Posnídali jsme ořechový chlebíček s medem a ořechy. K obědu jsme se pustili do bramborového krému a segedínského guláše. Chuť na zelí a ořechy nás nepřešla ani odpoledne, a tak jsme si dali topinky s červeným zelím, ale tentokrát pro změnu čerstvě nakrouhaným. Pak jsme troubu naložili pořádným kusem vepřového bůčku, který jsme nechali péct pěkně pomalu. Jako bezmasou variantu večeře, lehké jídlo a zároveň zdroj velkého množství vitaminů jsme zvolili salát s pečenou dýní a bílými fazolkami. Dobrou chuť!
Recepty k článku (po kliknutí na název receptu nebo fotografii se objeví celý recept!):
- Ořechový chlebíček – Jistě nemusíme opakovat, že ořechy jsou neuvěřitelně zdravé. Obsahují důležité vitaminy a minerály a mají také vysoký podíl bílkovin a zdravých tuků. Už jste určitě zaslechli i to, že jsou skvělou alternativou sladkostí. Když vás honí mlsná, můžete sáhnout po oříšcích. Můžete po nich sáhnout i v případě, že se rozhodne upéct náš ořechový chlebíček. Upečený je raz dva, krásně voní a s medem je zkrátka neodolatelný.
- Bramborový krém – Polévky a brambory my Češi milujeme. Jak jinak si vysvětlit, že ročně v České republice spotřebujeme průměrně 70 kg brambor na osobu! Že jsme polévkoví, k tomu ani žádná čísla nepotřebujeme. Dáváme si polévky k obědu i večeři. V poslední době jsme si navíc oblíbili krémy, které lze umixovat takřka z jakékoliv zeleniny. Využijte podzimní sklizně a zkuste náš recept na bramborový krém.
- Segedínský guláš – Napadlo vás někdy, že je segedínský guláš vlastně dost nevšední guláš, když se vaří z vepřového masa? Nehledě na to, že existuje vícero vysvětlení, kde se tento recept na neobvyklé spojení guláše se zakysanou smetanou a kysaným zelím vzal. Kysané zelí je jednou z našich nejzdravějších a v sezóně zároveň nejlevnějších a nejdostupnějších potravin. Je velmi bohaté na betakaroten, vitamin C, B, E, K a na minerální látky a stopové prvky. Obsahuje bakterie mléčného kvašení a řadu fytochemikálií, které napomáhají správnému trávení.
- Topinky s červeným zelím – Červené hlávkové zelí je velmi oblíbenou a zároveň velmi zdravou košťálovou zeleninou s nízkým obsahem kalorií. Obsahuje vlákninu, sacharidy, vitaminy E, K, B6, C a minerální látky jako draslík, fosfor, vápník, sodík, hořčík a železo. Fialovou barvu má díky antocyanu, což je zdraví prospěšná látka patřící do skupiny flavonoidů. Tyto antioxidanty chrání proti rakovině a podporují činnost mozku a srdce. Věříme, že se tahle svačina stane vaší srdeční záležitostí a jen tak na ni nezapomenete. Červené zelí totiž obsahuje i protisklerotický inositol!
- Pečený bůček na česneku – Když se řekne pečený bůček, rozhodně platí, že v jednoduchosti je krása i hodně chuti. Stačí vzít kus dobře prorostlého vepřového boku, přidat pár bylinek, nechat maso pozvolna péct, a než se nadějete, přistane vám na talíři luxusní pochoutka, které málokdo odolá. A není důvod odolávat, jednou za čas si voňavou vepřovou pečínku bez obav dopřejte. Pomalu pečené maso můžete servírovat s chlebem
a hořčicí nebo třeba klasicky s kysaným zelím.
- Salát s pečenou dýní a bílými fazolkami – Pokud máte rádi dýně, máme pro vás dobrou zprávu! Dýně hokkaido, kterou jsme zvolili pro náš recept, je nejen chutná, ale také plná vitaminů a minerálních látek. Pozitivně působí na zrak, pomáhá při onemocnění slinivky břišní a žaludku a také při srdečních chorobách. Díky vysokému podílu vlákniny má i detoxikační účinky a výborně se hodí do redukčních diet. V pečené podobě na salátu s bílými fazolkami vám navíc bude neuvěřitelně chutnat.
Více inspirace a informací o kvalitních potravinách na www.akademiekvality.cz, našem FB nebo Instagramu.
O značce „Klasa“
Národní značku kvality KLASA uděluje mimořádně kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům ministr zemědělství od roku 2003. Spravuje ji Státní zemědělský intervenční fond. Národní značku kvality získává výrobce na tři roky. Logo KLASA slouží spotřebitelům k lepší orientaci na trhu pro rozeznání výjimečně kvalitních produktů v porovnání s běžně dostupnými potravinami. V současnosti mohou spotřebitelé nalézt značku na obalech více než 900 produktů od více než 200 výrobců. Další informace a kompletní seznam všech oceněných produktů jsou na stránkách www.eklasa.cz.
O značce „Regionální potravina“
Již deset let uděluje Ministerstvo zemědělství značku Regionální potravina nejkvalitnějším zemědělským nebo potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Projekt má za cíl podpořit domácí producenty lokálních potravin a motivovat zákazníky k jejich vyhledávání v obchodech, na farmářských trzích či přímo u výrobců. Spotřebitelé mohou vybírat z více než 500 produktů od více než 300 výrobců. Značka Regionální potravina oceňuje ty nejlepší výrobky z každého kraje. Více informací je k dispozici na webových stránkách www.regionalnipotravina.cz.
O značce „BIO Produkt ekologického zemědělství“
Zelenobílý grafický znak BIO nazývaný díky proužkům „biozebra“ je doplněný nápisem „Produkt ekologického zemědělství“. V naší zemi slouží jako ochranná známka pro biopotraviny. Aby mohly produkty toto označení získat, musí být prověřeny některými kontrolními organizacemi, které pověřuje Ministerstvo zemědělství. Bio výrobky označují produkty z rostlin a živočichů z ekologických farem, které nebyly ošetřeny zakázanými pesticidy, minerálními dusíkatými hnojivy a zároveň se při jejich pěstování nebo chovu zohledňuje dopad na životní prostředí a potřeby chovaných hospodářských zvířat. Další informace najdete na www.myjsmebio.cz.
O značce „Ekologická produkce“
„Ekologická produkce“ je na rozdíl od předchozí „biozebry“ značením nadnárodním (ve tvaru zelenobílého lístku) upraveným předpisem Evropské unie. Musí ho mít na svém obale každý produkt, který splňuje v rámci EU požadavky na biopotraviny. Jejich definice je zmíněna v textu výše – u značky „BIO Produkt ekologického zemědělství“. Pro úplnost ještě dodejme, že u biopotravin s původem mimo naši zemi není označení „biozebra“ povinné, i když na obalu být může.
O značce „Chráněné označení (ZTS, CHZO, CHOP)“
Jedná se o značení Evropské unie. Funguje už téměř 25 let. Důvodem vzniku byla mj. i ochrana produktů před jejich paděláním. Týká se to následujících značek:
- Zaručené tradiční speciality (ZTS)
- Chráněné označení původu (CHOP)
- Chráněné zeměpisné označení (CHZO)
Libujete si v opalování? Pak můžete mít nedostatek vitamínu D i v létě
Luštěniny jako salát nebo zdravá příloha